Židovské památky

Arnoltov

Hřbitov se nachází v březovém háji v blízkosti hrazené obory. Dochovalo se 26 náhrobních kamenů a jeden podstavec, jedna třetina kamenů povalená.

Babčice

Hřbitov se nachází 1 km severně od obce, na okraji lesa, založen byl kolem roku 1843. Nachází se zde menší budova, která zajišťuje vstup na hřbitov a dochovalo se 135 náhrobků.

Batelov

Hřbitov se nachází 700 m západně od náměstí na konci Polní ulice, na vršku mírného kopce. Založen snad již ve 2. pol. 15. století.

Batelov (synagoga)

Synagoga z roku 1794 se zachovalým klasicistním vzhledem byla postavena na místě starší synagogy, kterou v roce 1790 zničil velký požár židovského ghetta.

Bečov nad Teplou

Hřbitov se nacházel 600 m západně od ghetta, u nádraží, ve svahové výseči silnic směrem na Novou Ves a Mnichov. Doložen od roku 1662, za války zdevastován nacisty.

Bečov nad Teplou (synagoga)

Židovské osídlení doloženo od 14. století do nacistické okupace.

Bechyně

K založení hřbitova došlo pravděpodobně koncem 16. století. Na hřbitově o rozloze 1.369 metrů čtverečních je dochováno 178 náhrobků. 

Bechyně (synagoga)

Synagoga v Široké ulici severně od náměstí byla postavena při městských hradbách v letech 1872–1873 na místě bývalého obecního domu čp. V.

Běleč u Mladé Vožice

Hřbitov byl založen nejpozději v 70. letech 17. st. Nachází se zde 193 náhrobků či jejich torz. Velká část novodobých náhrobků byla v 80. letech 20. st. prodána a odvezeny k dalšímu použití.

Bendovo záhoří (synagoga)

Modlitebna a škola byla vystavěna v pol. 19. století. Po r. 1905 modlitebna zanikla. Dnes je přebudována na obytný dům. 

Benešov (nový)

Nový hřbitov se nachází 500 metrů severovýchodně od Masarykova náměstí v sousedství městského hřbitova. Byl založen roku 1883.

Benešov (starý)

Starý hřbitov se nachází v centru města při Pražské ulici. Založen byl snad v 17. století, po roce 1980 byl postupně likvidován, tehdy byla většina náhrobků odvezena.

Beroun

Hřbitov se nachází na západním okraji města v ulici Pod Homolkou u základní školy, 1,5 km od historického Husova náměstí. Založen byl roku 1886.

Běštín (synagoga)

Synagoga se nachází v čp. 94, 150 m jižně od obecního úřadu. Pochází z 1. poloviny 19. století a sloužila svým účelům patrně do začátku 20. století.

Bezdružice

Židovský hřbitov v Bezdružicích, známý také jako Řešín. Nachází se zde 183 náhrobních kamenů převážně z poloviny 19. století a začátku 20. století. 

Bezdružice (synagoga)

Synagoga v ulici Plzeňská 117, byla postavena na počátku 19. století. Pozdně barokní stavba sloužila svým účelům do nacistické okupace. Poté byla využívána jako sklad.

Bílence (synagoga)

Postavena byla v letech 1826 či 1837 a k původnímu účelu sloužila až do dvacátých let 20. století, kdy ji získala obec pod podmínkou, že bude pečovat o bílenecký židovský hřbitov.

Bílina

Hřbitov leží u jižní ohradní zdi městského hřbitova v západní části města. Založen byl v roce 1892 a nachází se na něm okolo 40 náhrobků, márnice a vstupní brána.

Bílina (synagoga)

Synagoga se nachází v Teplické ulici v čp. 116/24, přibližně 400 m severně od náměstí. Byla vybudována v letech 1893–1895 přestavbou obytného domu. Nyní slouží opět k bydlení.

Blevice

Hřbitov se nachází na jižním okraji lesa při silnici do Zákolan na okraji obce. Založen byl zřejmě v první polovině 17. století a od té doby byl několikrát rozšiřován. 

Blovice

Je umístěn přibližně 1km východním směrem, částečně ve svahu, pod hrází rybníka v údolí potoka Ceniny, severně od  silnice vedoucí do Struhař. Byl založen roku 1683.

Blovice (synagoga)

Synagoga leží v Malé ulici v č.p. 205. Byla postavena v letech 1903–1904 v eklektickém slohu na místě starší dřevěné. Svým účelům sloužila až do příchodu nacistů.

Bohostice

Hřbitov se nachází 600 metrů jihozápadně od obce, na kraji lesa, založen byl nejpozději v první polovině 18. století. Na hřbitově je dochováno přes 150 náhrobků.

Bohumín

Hřbitov se nachází v ulici Mírová a je součástí komunálního hřbitova. Založen byl roku 1902 a nachází se zde 35 náhrobních kamenů. 

Boskovice

Hřbitov pochází z konce 17. století. Čítá přes 3 000 náhrobních kamenů, místo posledního odpočinku slavných boskovických rabínů. 

Boskovice (synagoga)

Barokní stavba z roku 1639 s pozdějšími úpravami. Komplexní obnova v letech 1991–2001.

Bosyně

Hřbitov se nachází 500 metrů severovýchodně od obce, na okraji lesa, 100 metrů od silnice Bosyně - Janova Ves, přístupný je polní cestou. Založen byl nejpozději v 18. století.

Brandýs nad Labem

Hřbitov byl založen kolem poloviny 16. století. Nachází se zde 915 náhrobků z let 1575–1942.

Brandýs nad Labem (synagoga)

Vystavena roku 1829 jako víceúčelová stavba na místě starších synagog zničených požárem.

Brno

Nový hřbitov byl založen roku 1852. Rozkládá se na ploše 3 hektary a dochovalo se zde na 6 500 náhrobků.

Brno (synagoga)

Jedinou dochovanou synagogou (ze čtyř původních). V současnosti je i jedinou plnohodnotnou synagogou na území Moravy a Slezska, která slouží k duchovním účelům.

Brtnice (nový)

Nový hřbitov byl založen v sousedství v pol. 19. století, za vysokou ohradní zdí se na výměře 2044 m² nalézá asi 200 novodobých náhrobků.

Brtnice (starý)

Starý hřbitov se nachází 1 km severovýchodně od náměstí při silnici na Bransouze. Založen na poč. 17. století, na ploše 2050 m² se nachází asi 250 střídmě barokních náhrobků.

Brumov

Menší hřbitov s dochovanými 75 náhrobky z poloviny 18. století do 30. let 20. století. Původně obehnán kamennou zídkou. 

Bruntál

Informace o hřbitově budou doplněny později...

Břeclav

Hřbitov založen v 17. století, nalézá se zde kolem 400 náhrobků z 18. až 20. století.

Břeclav (synagoga)

Synagoga byla postavena roku 1868 v novorománském slohu s maurskými prvky v interiéru. Je chráněna jako kulturní památka České republiky.

Březnice

Hřbitov se nachází 1,5 km severně od náměstí, východně od silnice do Předního Poříčí. Založen byl před rokem 1617. Na hřbitově je pohřben primas českého židovstva Wolf Popper.

Březnice (synagoga)

Synagoga byla vystavěna v letech 1726 a klasicistně přestavěna po požáru r. 1821. Další úpravy proběhly r. 1874. 

Bučovice

Žid.osídlení ze 16.století. Rodiště hudebního skladatele Josefa Fischhofa (1804-1857 Wien). V městském muzeu malá expozice věnovaná dějinám žid.obce. Židovská čtvrť – východně od náměstí, ul.Komenského, Smetanova, Ždánická, z původních 49 domů zachováno jen 5. Novorománská synagoga z r.1853 zbořena v r.1966.

Budyně nad Ohří (synagoga)

Klasicistní synagoga se nachází v Ostrovní ulici. Vznikla v letech 1815–1825 a od roku 2019–2024 procházela rekonstrukcí.

Budyně nad Ohří (Vrbka u Roudníčku)

Hřbitov byl patrně založen roku 1787 jako druhé pohřebiště místních Židů.

Byšice

Hřbitov se nachází na návrší ve východní části obce, při Hřbitovní ulici, 100 m severně od náměstí mezi rodinnými domky. Založen byl roku 1607.

Bzenec

Žid.osídlení od pol.14.století. Židovská čtvrť – nalézá se v typické poloze mezi zámkem a náměstím, dnešní ul. Krále Vladislava, Žerotínova, Krátká a Zámecká, většina z téměř 100 domů dosud stojí včetně býv. školy čp. 759. Synagoga postavená v r.1863 v novorománském slohu proti zámku byla v r. 1958 staticky narušena a musela být zbořena.

Cebiv (synagoga)

Bývalá synagoga se nachází ve středu obce, jižně od rybníku. Pravděpodobně pochází z 1. poloviny 19. století a později byla adaptována na obytný dům.

Čáslav

Židovské oddělení je součástí městského hřbitova, nacházejícího se v severní části města, v ulici vedoucí do Chotusic. Založeno bylo roku 1884.

Čáslav (synagoga)

Synagoga v Masarykově ulici, lemující severovýchodní linii opevnění, byla postavena v letech 1899–1900 v maurském slohu.

Čelina

Hřbitov se nachází 500 metrů jihozápadně od obce, na svahu u lesa, založen byl v 18. století. Na hřbitově je dochováno kolem 30 náhrobků, nejstarší z roku 1803, nejmladší z roku 1918. 

Čeradice

Informace o hřbitově budou doplněny později...

Černovice (synagoga)

Bývalá synagoga se nachází 100 m severně od Mariánského náměstí v č.p. 226. Pochází z 19. století a dnes slouží obytným účelům.

Černovice u Tábora

Hřbitov se nachází 500 metrů severně od městečka, na červeně značené turistické stezce. Byl založen před rokem 1695 (údajně kolem poloviny 17. století).

Česká Lípa

Informace o hřbitově budou doplněny později...

České Budějovice

Hřbitov se nachází v lokalitě U křížku. Založen byl roku 1866, je na něm dochováno kolem 430 náhrobků včetně podstavců a obrubníků. 

Český Krumlov

Židovský hřbitov byl založen roku 1891 nedaleko komunálního hřbitova. Dochovalo se zde 118 náhrobků od r. 1891–1993.

Český Krumlov (synagoga)

Nachází se v Linecké ulici, jihovýchodně od náměstí. Postavena v novorománském slohu se secesními prvky (1909). 

Český Těšín

Informace o hřbitově budou doplněny později...

Český Těšín (synagoga)

Synagoga leží v ulici Božkova v č.p. 154/16. Byla postavena v roce 1928 v eklektickém slohu podle návru Eduarda Davida.

Čichtice

Hřbitov se nachází 800 metrů jihovýchodně od obce, na svahu mezi loukami. Založen byl krátce před rokem 1747.

Činěves (synagoga)

Bývalá synagoga se nachází ve východní části obce v č.p. 187. Byla postavena v roce 1857 a dnes slouží k obytným účelům.

Čížkovice

Hřbitov se nachází 500 m severně od vsi na okraji pole, 300 m od silnice do Lovosic, byl založen údajně v roce 1800.

Čkyně

Hřbitov se nachází 350 metrů jihovýchodně od městečka, nad železniční tratí ze Strakonic do Vimperka. Založen byl snad v poslední čtvrtině 17. století. Dnes s 391 náhrobky.

Čkyně (synagoga)

Klasicistní objekt synagogy z pol. 19. století zahrnoval pod jednou střechou letní modlitebnu, židovskou školu a zimní modlitebnu v patře nad školou. Stavba je lokální dominantou.

Dambořice

Židovské osídlení od 16. století. Židovská čtvrť - ve střední části městečka podél potoka, ulice zvaná Mezi židma. Z původních 72 domů stojí dodnes 49, mj.škola s bytem učitele čp. 388. Pozdně empírová synagoga z r. 1824 zbořena v r. 1948, její existenci připomíná od r. 2004 skromný památník.

Děčín (synagoga)

Synagoga byla postavena v letech 1906–1907 v pseudoorientálním slohu se secesně geometrickou výzdobou. Jedná se o nejseverněji zachovanou synagogu v ČR.

Dešenice (synagoga)

Bývalá synagoga leží 150 m západně od návsi obce v č.p. 125. Postavena byla v letech 1865-1866 a po 2. světové válce byla přestavěna k obytným účelům, kterým slouží do dnes.

Divišov

Hřbitov se nachází 2 km severovýchodně od městečka Divišov, na katastrálním území Měchnov. Založen v polovině 18. století. 

Divišov (synagoga)

Původní synagoga pochází z počátku 19. století. V letech 1854–1856 byla upravena v klasicistním slohu a současně rozšířena. Bohoslužby se zde konaly až do okupace nacisty.

Dlažov (synagoga)

Synagoga leží v centru návsi obce. Novorománská stavba byla postavena v roce 1883 jako výceúčelová budova. Po roce 1950 prošla přestavbou na obecní úřad.

Dlouhá Ves u Sušice

Hřbitov o rozloze přibližně 1100 metrů čtverečních se nachází zhruba 300m jihovýchodně od kostela. Byl založen před rokem 1724.

Dlouhý Újezd

Hřbitov o rozloze 1623 metrů čtverečních se nachází přibližně 1km od židovské ulice, 400m západním směrem od kraje obce. Byl založen před rokem 1737.

Dobruška

Hřbitov se nachází 500 metrů severovýchodně od náměstí na konci zástavby Křovické ulice. Byl založen roku 1675 a po rozšíření roku 1881 dosáhl konečné velikosti.

Dobruška (synagoga)

Byla postavena po roce 1866 na místě starší synagogy z roku 1722. Nachází se na Šubertově náměstí, jež leží asi 100 m na severovýchod od hlavního dobrušského náměstí F. L. Věka.

Dobříš

Hřbitov se nachází 1,5 km severně od náměstí, na návrší Větrník nad sídlištěm. Založen byl v první polovině 17. století.

Dobříš (synagoga)

Bývalá synagoga se nachází na severozápadním rohu Mírového náměstí, v ulici Čs. armády. Byla postavena v novorománském slohu v letech 1903-04. 

Dolní Bělá (synagoga)

Synagoga leží 230 m severovýchodně od kostela Povýšení sv. Kříže, v čp. 130. Vznikla v 2. polovině 19. století na místě starší dřevěné. Dnes je přestavěna na obytný dům.

Dolní Bolíkov

Hřbitov se nachází 500 metrů jihozápadně za obcí, v polích. Založen byl koncem 17. století.

Dolní Cetno

Hřbitov se nachází 300 metrů severně od centra Dolního Cetna při silnici z Dolního Cetna do Pětikozel, na jejichž katastru leží. Založen byl roku 1869.

Dolní Cetno (synagoga)

Nachází se severně od návsi obce v č.p. 30. Postavena byla mezi lety 1872-1873 a později adaptována na obytný dům.

Dolní Kounice

Židovské osídlení snad již ve 2. pol. 14. století. Židovská čtvrť se před třicetiletou válkou soustředila ve východní části městečka v blízkosti starého židovského hřbitova a hradu. Později bylo v západní části náměstí, ulice U synagogy, Skalní a U škrobárny, z původních 82 domů dodnes stojí 35, mj. škola čp. 581 a rabinát čp. 604. Cenný kamenný reliéf z r. 1818 s vinařským motivem na lisovně čp. 577.

Dolní Kounice (synagoga)

Židovské osídlení snad již ve 2. pol. 14. století. Židovská čtvrť se před třicetiletou válkou soustředila ve východní části městečka v blízkosti starého židovského hřbitova a hradu. Později bylo v západní části náměstí, ulice U synagogy, Skalní a U škrobárny, z původních 82 domů dodnes stojí 35, mj. škola čp. 581 a rabinát čp. 604. Cenný kamenný reliéf z r. 1818 s vinařským motivem na lisovně čp. 577. Počet domů ve čtvrti stoupal: roku 1869 to bylo 78 domů, v letech 1900 a 1910 pak 90 domů (sčítání lidu).

Dolní Lukavice

Židovské osídlení od počátku 17. století. V centru obce 100 m západně od kostela se nachází synagoga z poloviny 19. století. Není známo, kdy byla přestavěna na dodnes obývaný obytný dům.

Dolní Lukavice (synagoga)

Bývalá synagoga leží ve středu obce v č.p. 93. Pochází z poloviny 19. století a později byla přestavěna na obytný dům.

Domažlice

Současný hřbitov o rozloze 1372 metrů čtverečních byl ale založen až v 90. letech 19. století. Nachází se v ulici Prokopa Holého v severní části města, při silnici do Třebnic.

Doudleby nad Orlicí (synagoga)

Synagoga leží ve Švermově ulici. Stavba byla postavena v roce 1777. V 50. letech 20. století byla adaptována na kostel CČSH.

Drahonice–Lubenec

Informace o hřbitově budou doplněny později...

Drážkov

Hřbitov se nachází 2 km jihozápadně od obce, na okraji lesa na vrchu Radobylka, jižně od silnice Kamýk nad Vltavou - Radov. Založen byl nejpozději ve druhé polovině 17. století.

Drážkov (synagoga)

Bývalá synagoga se nachází ve východní části obce, u hlavní silnice, v domě čp. 33. Byla postavena roku 1852 a svým účelům sloužila pravděpodobně do roku 1932.

Drmoul

Hřbitov se nalézá na zalesněném kopci, přibližně 1,5 km západním směrem od obce, zhruba 400 m severně od osady Panský vrch. Byl založen nejpozději v 17. století.

Dřevíkov

Hřbitov se nachází 500 metrů severozápadně od návsi na okraji lesa. Založen byl nejpozději v první polovině 17. století. Po polovině 19. století byl rozšířen.

Dřevíkov (synagoga)

Synagoga leží na východním konci židovské uličky v č.p. 43. Pochází z 2. poloviny 18. století. Dnes je adaptována na obytný dům. Židovská ulička vznikla po roce 1701.

Dub

Hřbitov se nachází 1 km jižně od obce, na kopci v lese, založen byl nejpozději na počátku 18. století (snad roku 1706).

Dub (synagoga)

Synagoga se nachází v č.p. 10 na severozápadním okraji městyse. Pochází z 18. století a roku 1906 byla přestavěna na obytný dům.

Dvůr Králové nad Labem

Nachází 1,5 km severně od náměstí na předměstí Vorlech na rohu ulic Nerudovy a Spojených národů. Byl založený roku 1883.

Františkovy Lázně - Horní Lomany

Židovský hřbitov se nachází na katastru městské části Horní Lomany v sousedství městského hřbitova. Byl založen roku 1875.

Frýdek Místek

Hřbitov založen v roce 1882, obřadní síň v roce 1969 upravena na modlitebnu Adventistů sedmého dne.

Golčův Jeníkov

Hřbitov leží na západním konci města, necelý kilometr od náměstí. Podle ústní tradice byl založen již v 1. polivině 14. století. Nejstarší dochované náhrobky jsou z konce 17. století.

Golčův Jeníkov (synagoga)

Novorománská synagoga ve středu židovské čtvrti byla postavena v letech 1871–1873 na místě dvou starších synagog.

Habry

Hřbitov se nachází 1 km severozápadně od náměstí v blízkosti rybníčku, přístupný je zpevněnou cestou. Prvně je doložen v první polovině 17. století. 

Habry (synagoga)

Synagoga se nachází 200 metrů severozápadně od náměstí. Postavena byla roku 1825 (nebo roku 1828) s výrazným klasicistním exteriérem jako náhrada za starší synagogu.

Hartmanice

Hřbitov je umístěn na kraji lesa, na katastru obce Kundratice, zhruba 1 km severně od Kundratic a 1 km jižně od Hartmanic, Byl založen po roce 1870.

Hartmanice (synagoga)

Synagoga leží 150 m severně od náměstí. Pochází z 80. let 19. století. Svým účelům sloužila až do nacistické okupace.

Havlíčkův Brod

Hřbitov se nachází 800 metrů západně od hlavního náměstí, po pravé straně Ledečské ulice vedoucí do Perknova. Byl založen roku 1888 a používán do roku 1942. 

Havlíčkův Brod (tyfový)

Tyfový hřbitov se nachází 1,5 km severně od středu města mezi poli z městským hřbitovem. Jde o zdaleka viditelný zalesněný ostrůvek.

Heřmanův Městec

Hřbitov se nachází 400 metrů severovýchodně od náměstí, v severovýchodní části města podél Havlíčkovy ulice. Podle ústní tradice byl založen před rokem 1430.

Heřmanův Městec (synagoga)

Synagoga se nacházející v Havlíčkově ulici čp. 809, byla postavena v roce 1760, svou ninější podobu získala v roce 1870.

Hlinsko (synagoga)

Bývalá synagoga se nachází v jižní části města v Havlíčkově ulici. Byla postavena v roce 1904 a v roce 1925 byla adaptována na městské muzeum, které v ní sídlí dodnes.

Hluboká nad Vltavou

Hřbitov se nachází 500m jihozápadně od centra městečka při hlavní silnici vedoucí do Českých Budějovic. K založení hřbitova zřejmě došlo ve 40. letech 18. století. 

Hluboká nad Vltavou (synagoga)

Židovské rodiny se zde usadily v 17. století. Nová synagoga byla postavena v roce 1907 a sloužila až do nacistické okupace.

Hlučín

Židovské osídlení od poč. 18. století, rozptýlené povahy, zaniklo již v době mezi světovými válkami. Synagoga z let 1842-3 zbořena v r. 1931.

Hoješín

Hřbitov se nachází severně od Hoješína na okraji místní části Horní Ves, na břehu přehrady Seč. Založen byl pravděpodobně roku 1810. 

Holešov

Informace o hřbitově budou doplněny později...

Holešov (synagoga)

Informace o synagoze budou doplněny později...

Holice

Hřbitov se nachází v bezprostředním sousedství městského hřbitova na jižním okraji města, jižně od silnice do Vysokého Mýta. Založen byl roku 1913.

Horažďovice

Nový hřbitov na návrší u lorety severně od města se rozkládá na ploše cca 3100 metrů čtverečních, a nachází se 1 km severně od náměstí. Byl založen v první třetině 19. století. 

Horní Beřkovice

Zbytek židovského oddělení se nachází na ústavním hřbitově na východním konci obce. Hřbitov je dnes zničený.

Horní Beřkovice (synagoga)

Synagoga leží v ulici U Rybníka v č.p. 5. Pochází z 18. - 19. století a byla zrušena v roce 1910. Poté adaptována na obytný dům.

Horní Cerekev

Hřbitov se nachází 1.500 metrů severozápadně od městečka na okraji lesa v blízkosti Pláňovského potoka. Založen byl údajně v 17. století.

Hořenec

Hřbitov neznámého stáří. Nejstarší dochovaná zmínka pochází z první poloviny 19. století. Rozkládá se na ploše 912 m2. 

Hořepník

Hřbitov se nachází v ulici V Palestině, 300 metrů jihozápadně od náměstí na jižním břehu říčky Trnavy ve čtvrti zvané Úlehle. Založen byl na počátku 17. století.

Hořice v Podkrkonoší (nový)

Založen byl roku 1897 a pohřbívalo se zde až do počátku 2. světové války. V současnosti je dochována pouze ohradní zeď.

Hořice v Podkrkonoší (starý)

Založen byl ve 2. pol. 17. století. Na jeho ploše je dochováno kolem 1000 náhrobků, včetně řady cenných barokních. 

Hořice v Podkrkonoší (synagoga)

Synagoga leží v ulici Tovární v č.p. 4. Postavena roku 1767 a po požáru roku 1859 prošla novorománskou přestavbou.

Hořovice (synagoga)

Byla postavena v roce 1904, nachází se severně od náměstí Boženy Němcové, v ulici Valdecká. Po 2. světové válce byla odkoupena Českobratrskou církví evangelickou. 

Hostinné

Nachází se na modře značené turistické stezce do Čermné, na vrchu zvaném Svatý Antoníček, 350 metrů severovýchodně od města. Založen byl roku 1884.

Hostomice pod Brdy (Běštín)

Hřbitov se nachází 2 km jihozápadně od Hostomic. Založen byl údajně v září roku 1837.

Hostouň u Prahy (nový)

Hřbitov se nachází 300 metrů severovýchodně od starého hřbitova. Založen byl po uzavření předchozího hřbitova.

Hostouň u Prahy (starý)

Hřbitov se nachází na strmém svahu v úzkém pruhu lesa, 600 metrů jihozápadně od obce. Založen byl před rokem 1786.

Hoštice u Volyně

Hřbitov se nachází 1 km severozápadně od obce, na svahu na kraji lesa. Založen byl nejpozději v pol. 18. století, dochováno 50 náhrobků.

Hradec Králové (synagoga)

Postavena v letech 1904–1905 v secesním slohu s orientálními prvky, na nároží dnešní Pospíšilovy třídy a třídy Čs. armády.

Hradec Králové-Pouchov

Hřbitov se nachází v areálu městských hřbitovů. Založen byl roku 1877 a po rozšíření roku 1911 dosáhl velikosti 3.244 m2.

Hranice

Informace o hřbitově budou doplněny později...

Hroubovice

Hřbitov se nachází na severním okraji obce na svahu pod lesem, klesajícím k jihovýchodu, přístupný je lesní cestou. Založen byl kolem poloviny 18. století, rozšířen v polovině 19. století. 

Hroznětín

Informace o hřbitově budou doplněny později...

Hřešihlavy

Židovská ulice vedla z návsi východním směrem ke hřbitovu. Založen byl roku 1821 a nachází se zde 58 náhrobků. Předtím pohřbívali zdejší Židé v Terešově.

Hřivčice

Informace o hřbitově budou doplněny později...

Humpolec

Hřbitov se nachází 400 metrů východně od města v pokračování Hradské ulice na zeleně značené turistické stezce ke hradu Orlíku. Založen byl mezi lety 1710–1719.

Humpolec (synagoga)

Synagoga leží v ulici U Vinopalny v č.p. 492. Pochází z let 1760–1762. Sloužila svým účelům do okupace. Za války využita jako sklad. V 50. letech adaptována pro potřeby CČSH.

Chlistov

Hřbitov byl založen v roce 1869, s rozlohou přibližně 500 metrů čtverečních. Je zde dochováno pouze 15 náhrobků od doby založení do roku 1923. 

Chlumec nad Cidlinou

Židovské oddělení je součástí městského hřbitova v Alejské ulici na jihovýchodním okraji města. Pohřbívat se na něm začalo roku 1905. 

Chlumec nad Cidlinou (synagoga)

Bývalá synagoga se nachází na rohu Roosveltovy a Palackého ulice, která vznikla přestavbou obecné školy ke konci 19. století.

Chodová Planá (nový)

 Byl založen v roce 1890, nachází asi 700 metrů jižně od starého hřbitova, za současným hřbitovem obce.

Chodová Planá (starý)

Založený byl brzy po roce 1686. Leží v bývalém zámeckém parku u cesty, asi 700 m severně od nového židovského hřbitova. 

Chotěboř

Hřbitov se nachází na jižním okraji města v Žižkově třídě v těsném sousedství městského hřbitova. Založen byl roku 1894 na ploše 1.390 metrů čtverečních.

Chrudim

Hřbitov se nachází na východním okraji města v Novoměstské ulici, vedoucí do obce Kočí, v těsném sousedství městského hřbitova. Založen byl roku 1889.

Chyše

Starý hřbitov na východním okraji města založen snad v 17. století byl v letech 1965–1972 zlikvidován, dnes zastavěná plocha s jedním náhrobkem.

Ivančice

Informace o hřbitově budou doplněny později...

Ivančice (synagoga)

Synagoga leží v ulici Josefa Vávry v č.p. 26. Postavena v pozdně empírovém stylu roku 1853 na místo starší. Od 2. světové války využívána jako skladiště a od roku 2008 prochází rekonstrukcí.

Ivanovice na Hané

Židovské osídlení od 16. století, rodiště literárního historika Gustava Karpelese (1848–1909 Nauheim, NSR). Židovská čtvrť v jihozápadní části jádra, ulice Stará čtvrť, Havlíčkova, U templu, z původních 63 domů zachováno 22. Synagoga v ulici Stará čtvrť, postavena poč. 19. stol. v empírovém slohu, v l. 1951–2 adaptována na modlitebnu husitské církve.

Ivanovice na Hané (synagoga)

Synagoga leží v ulici Stará čtvrť v centru města. Pochází ze začátku 19. století. Od 50. letech ji využívá CČSH.

Jablunkov

Hřbitov se nachází v Polní ulici, 200 m jižně od náměstí v areálu městských pohřebišť. Pochází z 1. poloviny 20. století.

Janovice nad Úhlavou

Židovský hřbitov se nachází přibližně 2 km jihozápadním směrem od města, poblíž hlavní silnice vedoucí z Nýrska do Janovic nad Úhlavou. Údajně byl založen roku 1723.

Janovice nad Úhlavou (synagoga)

Synagoga, postavena po roce 1723, leží v ulici Klenovská v č.p. 190. Roku 1951 byla adaptována na hasičskou zbrojnici.

Jaroměř

Židovské oddělení je součástí městského hřbitova na severovýchodním okraji města při hlavní silnici vedoucí do Náchoda. Založeno bylo roku 1893.

Jemnice

Hřbitov v Údolní ulici, 300 m jižně od náměstí, byl založen snad již ve 14. století. Na ploše 2421 m2 se nalézá kolem 400 náhrobků, přičemž nejstarší čitelný pochází z r. 1676.

Jevíčko

Založen byl roku 1836. Za 2. světové války byl zdevastován nacisty. Počátkem 90. let 20. století byla v rohu hřbitova obnovena symbolická skupina 25 náhrobků.

Jevíčko (synagoga)

Nachází se v Soudní ulici v centru města. Vyhořelá syngoga byla znovu vztyčena v letech 1792 až 1794.

Jičín

Založen roku 1651, nejstarší náhrobky pocházejí z téže doby, poslední pohřeb se konal roku 1949. Nachází se zde asi 360 náhrobků.

Jičín (synagoga)

Synagoga v Židovské ulici nedaleko náměstí byla postavena ve druhé polovině 18. století, přestavěna byla po požáru roku 1840.

Jihlava

Hřbitov v ul. U cvičiště 11, 1,3 km západně centra u nové nemocnice, založen r. 1869, na ploše 8879 m2 stojí v pravidelných řadách 1456 novodobých náhrobků.

Jindřichův Hradec

Hřbitov se nachází v ulici Pod Vrchy, na jižním okraji města, na návrší nad břehem Nežárky. Založen byl v 15. století.

Jindřichův Hradec (synagoga)

Synagoga v Kostelní ulici v č.p. 190, pochází z let 1801-1803. Po roce 1867 prošla přestavbou. Od roku 1951 ji využívá CČSH.

Jirkov (synagoga)

Klasicistní synagoga leží v ulici 5. května. Byla postavena podle plánů stavitele Dietricha v letech 1846–1847. V roce 2020 stavba prošla rekonstrukcí a dnes slouží k pořádání kulturních akcí.

Jiřice u Miroslavi

Hřbitov leží na jihovýchodním okraji obce. Dochováno je přibližně 100 náhrobku a nejstarší z nich pochází z roku 1720. Za války byl devastován nacisty.

Jistebnice

Hřbitov byl založen nejpozději v 1. pol. 17. století, je na něm dochováno 202 náhrobků od roku 1692–1940, resp. 1969. V rekonstruované márnici se nachází kamenný obřadní stůl.

Kadaň (synagoga)

Synagoga se nacházela v tzv. minoritské baště, která leží v ulici Na Příkopě 187. V roce 1888 byla stavba adaptována pro potřeby židovské modlitebny.

Kamenice nad Lipou

Hřbitov se nachází 1.500 m severovýchodně od města, v lese na odbočce z hlavní silnice, vedoucí z Kamenice přes Antonku do Častrova. Založen byl roku 1803.

Kamenice nad Lipou (synagoga)

Nachází se v Tyršově ulici. Byla postavena v letech 1937–1938, coby poslední synagoga v Čechách před 2. světovou válkou.

Kardašova Řečice

Hřbitov se nachází 1 km jižně od města na modře značené turistické stezce, asi 100 metrů východně od silnice, vedoucí do Novosedel nad Nežárkou.

Karlovy Vary

Hřbitov leží v Mozartově ulici na východním okraji města. Byl založen v roce 1869 v rámci ústředního hřbitova. V areálu se dochovalo přes 700 náhrobků.

Kasejovice

Informace o hřbitově budou doplněny později...

Kasejovice (synagoga)

Synagoga se nachází v č.p. 308 naproti školce. Postavena v 60. letech 18. století. Svým účelům sloužila do 20. let 20. století. Od roku 1994 se v synagoze nachází stálá expozice.

Kdyně (synagoga)

Synagoga leží v Masarykově ulici čp. 12. Pochází z let 1862–1863. Do roku 1936 sloužila svým účelům. Po válce ji vlastnila CČSH. V 90. letech ji odkoupilo město.

Kladno

Založen byl roku 1889. V několika řadách se nalézá asi 180 náhrobních kamenů. 

Kladno (synagoga)

Neorenesanční synagoga leží v ulici plk. Stříbrného č. p. 686. Byla postavena pražským stavitelem E. Brandtem a sloužila svým účelům až do roku 1938, poté jí začala využívat CČSH.

Klatovy

Informace o hřbitově budou doplněny později...

Klatovy (synagoga)

Založená byla roku 1879, stojí v trojúhelníku mezi ulicemi Plzeňskou, Denisovou a Vančurovou, čp. 178. 

Klučenice (synagoga)

Bývalá synagoga se nachází v severovýchodní části vesnice, u hlavní silnice, v domě čp. 80. Není známo, kdy byla postavena, ani kdy byla předělána na obytný soukromý dům.

Kojetín

Žid.osídlení od pol.15.století, rodiště Davida Kaufmanna (1852-99), profesora rabínského učiliště v Budapešti. Židovskou čtvrť – dnes Husova ulice na západním obvodu městského jádra, tvořilo 83 domů, mj. radnice se židovskou školou a lázní čp. 796 z r. 1867.

Synagoga – Husova 58, barokní stavba z let 1718-26 na starším jádru z poč.16.století, štuková výzdoba kleneb, v předsíni keramické rituální umývadlo. V l.1952-3 adaptace na modlitebnu husitské církve. Na průčelí při vstupu odhaleny r. 1992 pamětní desky obětem nacistické rasové perzekuce.

Kojetín (synagoga)

Synagoga leží v ulici Husova 796. Jádro stavby pochází z 16. století. Stavba získala dnešní podobu v letech 1718–1726, kdy byla obnovena po požáru v polovině 17. století. Svým účelům sloužila do začátku 2. světové války.

Kolín (nový)

Hřbitov se nachází 1,5 km severně od hlavního historického náměstí, ve čtvrti Zálabí ve Veltrubské ulici. Založen byl roku 1887.

Kolín (starý)

Starý hřbitov se nachází v centru města severozápadně od Karlova náměstí s vchody z ulic Sluneční a Kmochovy, mezi ulicemi Na Patříně, Sluneční, Pražskou, Kmochovou a Nad zastávkou. Založen byl údajně roku 1418.

Kolín (synagoga)

Synagoga se nachází ve dvoře domu čp. 157 v ulici Na Hradbách. Stavba je doložena před rokem 1422. Dnešní raně barokní podoba pochází z přestavby roku 1696.

Kolinec

Hřbitov se nalézá v jihovýchodním okraji městečka, po pravé straně ve směru od silnice ze Sušice, nachází se v kopci u zatáčky. Údajně vznikl ve 14. století.

Koloděje nad Lužnicí

Hřbitov se nachází ve svahu 200 metrů severně od obce, při silnici do Bernartic. Založen byl nejpozději na přelomu 17. a 18. století.

Koryčany

Informace o hřbitově budou doplněny později...

Koryčany (synagoga)

Nachází se v Masarykově ulici, čp 688. Postavena ve 2. polovině 19. století. Za války sloužila jako skladiště. Poté přestavěna na prodejnu.

Kořen

Nejstarší zmínka o židovském osídlení pochází z počátku 17. století (1702), kdy zde žilo 6 osob. V roce 1793 Židé zde vlastnili 10 domů, později se jejich počet zvýšil až na 16 domů v roce 1859. Synagoga byla vybudována severozápadním směrem od centra obce. Pochází zřejmě z první třetiny 19. století, kdy sloužila jako víceúčelová budova s bytem rabína a učitele, byty židovských rodin a pekárnou macesů. Na počátku 20. století byla přestavěna na obytný dům, kromě zdiva se dochoval původní tvar oken na jedné zdi synagogy.

Kořen (synagoga)

Bývalá synagoga se nachází na severozápadním okraji obce. Vznikla v 1. polovině 19. století a sloužila jako víceúčelová budova. Od počátku 20. století byla přestavěna na obytný dům.

Kosova Hora

Hřbitov se nachází 450 metrů jihovýchodně od synagogy, jižně od obce. Založen byl údajně roku 1580, naposledy byl rozšířen roku 1907.

Kosova Hora (synagoga)

Synagoga se nachází v severozápadní části obce, asi 100 metrů od návsi. Byla postavena barokním slohu, okolo r. 1630.

Kostelec nad Labem

Hřbitov se nachází v Neratovické ulici na východním předměstí zvaném Písek, na pravém břehu Mratínského potoka. Založen byl roku 1594.

Kostelec u Křížků

Hřbitov se nachází na západním okraji obce v blízkosti silnice vedoucí do osady Chvátalka a dále do Jílového u Prahy. Založen byl údajně roku 1702.

Košetice

Hřbitov se nachází 1,5 km jihovýchodně od obce uprostřed lesa nad pozemkovou tratí Hrozný žlab. Založen byl před rokem 1711, nejstarší stély pocházejí z 18. století.

Kouřim

Židovské oddělení je součástí městského hřbitova, situovaného na severu města při silnici do Klášterní Skalice. Bylo založeno roku 1904.

Kovanice

Hřbitov leží 500 metrů jihozápadně od obce při cestě, která odbočuje na návsi z hlavní silnice Nymburk - Poděbrady. 

Kovanice (synagoga)

Synagoga se nachází v č.p. 111 ve středu obce. Postavena ve 40. letech 19. století stavitelem Františkem Hellerem na místo starší dřevěné. Od roku 1892 adaptována na obytný dům.

Kovářov

Hřbitov byl založen ve druhé polovině 19. století 500 metrů severozápadně od centra obce při jihovýchodní patě Kovářovské hůrky a dnes je ukrytý v okraji lesa. 

Kožlany

Hřbitov v Kožlanech byl založen nejpozději na konci 17. století (nejstarší doložený pohřeb 1698). Nachází se zde 175 náhrobků. V opravené budově bejt tahara je dochován taharový stůl. 

Krakovany (synagoga)

Bývalá synagoga se nachází severozápadně od obecního úřadu v č.p. 90. Klasicistní stavba byla postavena v 2. polovině 19. století. Dnes je využívána jako kůlna.

Kralupy nad Vltavou (synagoga)

Synagoga leží v ulici S. K. Neumanna v čp. 88 a pochází z roku 1873. Svým účelům sloužila až do 2. světové války.

Krásná Lípa

Informace o hřbitově budou doplněny později...

Krnov

Nejstarší zmínka o židovském osídlení z r. 1386, koncem 16.století Židé vypovězeni, novodobá komunita existovala od pol. 19. století.

Hřbitov se nachází v ulici V osadě při silnici na Opavu 1,5 km jihovýchodně centra. Založen r. 1872, na ploše 2590 m2 (z původních 7549 m2) stojí kolem 280 náhrobků (a jejich zlomků), mj. secesní hrobka a novobarokní tumba z r. 1910. Hřbitov byl vážně poškozen likvidací koncem 80. let 20. století. Obřadní síň z r. 1902 zničena nacisty, dům správce V osadě 102 z r. 1930 adaptován k obytným účelům. Oplocení z rozličných materiálů.

Krnov (synagoga)

Synagoga byla vybudována v letech 1870–1871 krnovským stavitelem Ernestem Latzelem na místě původních hradeb.

Kroměříž

Židovské osídlení je doložené první písemnou zprávou z roku 1322. Hřbitov se nachází ve Velehradské ulici, jižně od areálu městských pohřebišť. Byl založen v roce 1924 a poté zničen nacisty.

Křinec

Hřbitov se nachází 1,5 km západně od městečka, v polích pod kopcem Chotuc, při silnici vedoucí z Křince do Mečíře. Založen byl roku 1884.

Křinec (synagoga)

Synagoga se nachází v ulici Dr. Chmelaře v č.p. 43, 200 m jihozápadně od náměstí. Pochází z let 1867–1868 a sloužila svým účelům do 20. let 20. století. Poté přestavěna na obytný dům.

Kutná Hora (synagoga)

Synagoga se nachází v ulici Smíškova v čp. 619. Byla postavena v roce 1902. Od roku 1947 stavbu využívá CČSH.

Kůzová (synagoga)

Byla postavena roku 1812. Stojí v severovýchodní části obce, jako čp. 38. 

Kynšperk nad Ohří

Nachází ve svahu Zámeckého vrchu při stejnojmenné ulici. Nejstarší zachovalé náhrobky pocházejí z roku 1605.

Lány u Litomyšle

Hřbitov byl založen roku 1876 v odlehlé poloze na svahu stráně 2 km severozápadně od centra města Litomyšl na katastru sousedních Lán.

Lázně Kynžvart

Hřbitov se nachází pod zříceninou hradu Kynžvart, severně od města. Pochází z počátku 15. století. Během nacistické okupace byl zdemolován nacisty.

Ledeč nad Sázavou

Hřbitov se nachází v ulici Barborka, na jihozápadním okraji města na svahu rokle u Hrnčířského potoka v blízkosti hřbitova městského. Byl založen zřejmě na počátku 17. století.

Ledeč nad Sázavou (synagoga)

Synagoga se nachází 100 m jihovýchodně od náměstí, byla postavena ve stylu venkovského baroka roku 1739.

Lesná (synagoga)

Synagoga leží ve východní části obce v č.p. 77. Barokní stavba byla postavena patrně koncem 18. století. Svým účelům sloužila do 20. let 20. století. V roce 1927 přestavěna na obytný dům.

Letov

Nachází se asi 750 metrů jihovýchodně od místní části Letov, náležící pod město Podbořany. Založen byl v první polovině 18. století.

Libáň

Židovské oddělení bylo založeno na konci roku 1910 jako součást právě budovaného městského hřbitova, který se nachází 1 km jižně od náměstí.

Libáň (synagoga)

Synagoga leží v ulici Emlerova v č.p. 174. Postavena v 80. letech 19. století přestavbou pekárny. Svým účelům sloužila do 20. let 20. století a od roku 1934 ji využívá CČSH.

Liberec

Informace o hřbitově budou doplněny později...

Liberec (synagoga)

Nachází se u křižovatky Sokolské a Rumjancevovy ulice. Byla postavena v letech 1997-2000, na místě staré synagogy vypálené 1938 nacisty.

Liběšice (nový)

Informace o hřbitově budou doplněny později...

Liběšice (starý)

Informace o hřbitově budou doplněny později...

Libochovice

Hřbitov se nachází 800 metrů severozápadně od středu města v blízkosti zahrádkářské kolonie, mezi železniční tratí a silnicí na Klapý. Starobylý hřbitov byl založen v roce 1583.

Lipník nad Bečvou (nový)

Založen r. 1883 v bezprostřední blízkosti starého hřbitova. 

Lipník nad Bečvou (starý)

Hřbitov z 2.pol. 16. století s dochovanými náhrobky z doby založení. Nachází se jižné od předměstí Novosady.

Lipník nad Bečvou (synagoga)

Nejstarší dochovaná synagoga na Moravě pochází z pol. 16. století. Dnes je adaptována na sbor husitské církve.

Liteň

Hřbitov se nachází 1 km jihozápadně od náměstí, na okraji lesa. Založen byl roku 1680, rozšiřován v 18. i 19. století do současné velikosti 4.117 metrů čtverečních.

Liteň (synagoga)

Synagoga byla postavena v roce 1880 na místě starší synagogy, jižně od náměstí. Bohoslužby se zde konaly do 30. let 20. století. Po 2. světové válce byla předělána na hasičskou zbrojnici.

Litoměřice

Židovské oddělení se nachází v Žernosecké ulici na jihozápadním okraji města a je součástí městského hřbitova. Oddělení bylo založeno v roce 1876. Dochovalo se 50 náhrobků.

Lochovice (synagoga)

Bývalá synagoga se nachází severovýchodně od zámku, čp. 95 a 124. Byla postavena roku 1845 jako víceúčelová budova. Okolo roku 1904 byla prodána. 

Lomnice

Informace o hřbitově budou doplněny později...

Lomnice (synagoga)

Synagoga stojí na západní straně Židovského náměstí. Postavena byla v letech 1792–1794 v pozdně barokním slohu na místě starší dřevěné modlitebny.

Lomnička

Informace o hřbitově budou doplněny později...

Loštice

Židovské osídlení od pol. 16. století. V r. 1727 zde provedeno nucené přestěhování žid. obydlí od farního kostela do nové polohy. Židovská čtvrť poté situována v ulicích Ztracené a Žadlovické západně od náměstí, většina z 36 domů dosud stojí včetně radnice čp. 629, školy čp. 615 a sladovny čp. 607.

Loštice (synagoga)

Stojící ve Ztracené ulici čp. 619, necelých 200 m jihozápadně od náměstí Míru. Byla postavena na přelomu 18. a 19. století.

Loučim

Hřbitov o rozloze 2733 metrů čtverečních, založený pravděpodobně okolo roku 1842, se nachází v lese při značené turistické stezce, cca 2km severovýchodně od obce.

Louny

Informace o hřbitově budou doplněny později...

Louny (synagoga)

Synagoga leží v Hilbertově ulici čp. 465. Novorománská stavba s maurskými prvky byla postavena v roce 1871 architektem Staňkem. Svým účelům sloužila do nacistické okupace.

Lukavec u Pacova

Hřbitov se nachází 250 metrů severně od náměstí. Založen byl nejpozději před rokem 1724.

Luže

Hřbitov se nachází 1 km severovýchodně od městečka na okraji lesa. Byl založen ve značně členitém terénu zřejmě již v první polovině 17. století.

Luže (synagoga)

Synagoga v Jeronýmově ulici, jihozápadně od náměstí, byla postavena roku 1780 jako náhrada za starší synagogu z roku 1612, před válkou byla naposledy opravena roku 1935.

Lysá nad Labem

Hřbitov byl založen roku 1898 v těsném sousedství městského hřbitova na severním okraji města. 

Lysá nad Labem (synagoga)

Synagoga leží v ulici Poděbradova v č.p. 116. Pochází z roku 1906 a od roku 1948 byla přestavěna na obytný dům.

Malá Šitboř

Židovské osídlení zde existovalo od první poloviny 19. století. Židovské domy (před polovinou 19. století se jich zde nacházelo 15) byly rozptýleny po celé obci mezi domy křesťanů.

Synagoga z roku 1808 vyhořela v roce 1914 a následně byla zbořena.

Malešov

Hřbitov založený snad v 18. století se nachází jihozápadně od městečka, v blízkosti silnice, vedoucí do Roztěže. Ve druhé polovině 19. století byl naposledy rozšířen. 

Malinec (synagoga)

Synagoga se nachází v čp. 44 na severovýchodním okraji vesnice. Patrně stavba pochází z 1. poloviny 19. století. Později byla adaptována na obytný dům.

Mariánské Lázně

Informace o hřbitově budou doplněny později...

Mariánské Lázně (synagoga)

Nacházela se na dnešní Hlavní třídě. Byla postavena v roce 1883 v maurském stylu místním architektem Eduardem Sternem.

Markvarec

Hřbitov se nachází 1 km jihovýchodně za obcí v lese. Založen byl nejpozději v 18. století, na ploše 1223 m2 se nachází kolem 200 náhrobků.

Mašťov

Hřbitov se nachází 750 m severozápadně od města. Patrně pochází z 15. století. Během nacistiské okupace byl hřbitov poničen. V areálu se dochovalo 170 náhrobků z 18. století.

Meclov (synagoga)

Byla postavena roku 1856. Nachází se v centru obce nedaleko obecního úřadu, s čp. 51. Do roku 2004 byla využívána jako požární zbrojnice.

Měcholupy

Informace o hřbitově budou doplněny později...

Měcholupy (synagoga – nová)

Synagoga se nachází v domě čp. 164 v severní části obce. Byla postavena přibližně v polovině 19. století.

Měcholupy (synagoga – stará)

Stará synagoga se nachází v domě čp. 100 v západní části obce, napravo od silnice vedoucí do Železné.

Mělník

Hřbitov se nachází v městské části Podolí, 1 km severovýchodně od centra, v Dobrovského ulici. Založen byl roku 1878.

Merklín (synagoga)

Byla postavena roku 1826. Stojí v Sokolské ulici, čp. 126. K bohoslužbám využívána do roku 1913, poté přestavěna k obytným účelům.

Merklín-Ptenín

Hřbitov leží v lese 2 km jižně od Merklína poblíž silnice do Ptenína. Založen byl roku 1685.

Městec Králové

Hřbitov se nachází 1 km jihozápadně od náměstí, při ulici Míru, založen byl roku 1899 jako samostatná součást městského hřbitova.

Městec Králové (synagoga)

Synagoga leží v ulici 5. května čp. 313. Vznikla v roce 1894 přestavbou domu. Poté byla přestavěna pro potřeby CČSH.

Město Touškov

Hřbitov se nachází přibližně 1km severozápadně od městečka při silnici do Újezda nad Mží. Byl založen nejpozději v první polovině 16. století.

Město Touškov (synagoga)

Založená byla roku 1874, stojí na rohu ulic Čemínské a Květné, pod čp. 29, severovýchodně od Dolního náměstí.

Mikulov

Informace o hřbitově budou doplněny později...

Mikulov (synagoga–stará)

Synagoga leží v Husově ulici čp. 13. Pochází z roku 1550 a je poslední dochovanou synagogou polského typu na našem území.

Milevsko (synagoga–nová)

Synagoga se nachází v Sokolovské ulici, čp. 209. Byla postavena v letech 1914-1919. Od roku 1950 ji využívá CČSH.

Milevsko (synagoga–stará)

Nachází se na Husově náměstí. Byla postavena údajně v 18. st. V 19. st. byl přední dům zvýšen a zvětšen, synagoga s ním defacto splynula.

Milevsko–Sepekov

Hřbitov nalezneme 1,7 km severovýchodně od náměstí v Milevsku. Byl založen před rokem 1714.

Miroslav

První zmínky o místních Židech ze 16. století. Rodné město dramatika Jakoba Herzoga (1842-1915 Wien), spisovatelů Armina Brunnera (1864-1929 Wien) a Ernsta Müllera (1880-1954 Londýn). Zbytek židovské čtvrti se nachází jihovýchodně od náměstí, ulice Radniční a Brněnská, z dřívějších 85 domů zbylo po bombardování v r. 1945 sotva 10 budov. V areálu r. 1995 odhalen památník připomínající tragický osud pospolitosti.

Miroslav (synagoga)

Synagoga leží v ulici Radniční čp. 3, asi 100 m jižně od zámku. Pochází z roku 1845 a sloužila svým účelům až do roku 1938. V 50. letech 20. století byla adaptována na kulturní dům.

Mirotice

Hřbitov se nachází 400 metrů severně od náměstí, na návrší nad Neradovskou ulicí. Založen byl nejpozději v první polovině 17. století.

Mirovice

Hřbitov se nachází 1 km severně od městečka, ve svahu nad říčkou Skalicí. Založen byl kolem roku 1680.

Mirovice (synagoga)

Synagoga se nachází v jihozápadní části města v Táborské ulici 141. Byla postavena na konci 18. století na místo starší modlitebny.

Mladá Boleslav

Hřbitov se rozprostírá v jižní části města 400 metrů od hradu v části zvané Na Dubcích, s hlavním vchodem z Pražské ulice. Založen byl před rokem 1584..

Mnichovo Hradiště

Hřbitov se nachází v Lesní ulici, 700 metrů západně od náměstí, skrytý za domovní zástavbou. Založen byl na konci 17. století. 

Mníšek pod Brdy (synagoga)

Synagoga v Mníšku se nachází v Komenského ulici, čp. 182. Byla zřízena v roce 1875 a sloužila svým účelům do roku 1930.

Mohelnice

Mohelnický židovský hřbitov je součástí hřbitova komunálního. Ve východní části se ve dvou řadách nachází 16 náhrobků s hebrejskými nápisy z první poloviny 20. století.

Moravské Budějovice

Informace o hřbitově budou doplněny později...

Moravský Krumlov

Informace o hřbitově budou doplněny později...

Mořina

Hřbitov se nachází 1 km severozápadně od návsi, na svahu v lukách. Založen byl v letech 1735–1736. Je zde dochováno 312 náhrobků (1740–1937).

Mořina (synagoga)

Synagoga leží 230 m západně od obecního úřadu, v čp. 59. Stavba neznámého stáří byla doložena v polovině 19. století. Svým účelům sloužila do roku 1907.

Most–Souš

Hřbitov se nachází v ulici Na Novém světě v místní části Souš. Pochází z roku 1878 a pohřbívalo se zde až do roku 1970. V areálu hřbitova je také obřadní síň a márnice.

Mutěnín

Hřbitov o rozloze 1151 metrů čtverečních se nachází cca 800 metrů jihovýchodně od vesnice na návrší Ovčí kopec. Pochází z roku 1642.

Myslkovice

Hřbitov se nachází 700 metrů severovýchodně od obce, na kraji lesa. Založen byl údajně kolem rokem 1750.

Načeradec

Hřbitov leží na jihozápadním okraji městečka, 500 metrů jihozápadně od náměstí. Byl založen ve druhé polovině 17. století.

Načeradec (synagoga)

Nachází se jižně od náměstí, čp. 182. Postavena po polovině 19. st. v klasicistním slohu. V roce 1929 prodána a poté využívána jako skladiště.

Náchod (nový)

Nový hřbitov se nachází v těsné blízkosti městského hřbitova a železniční stanice Náchod-zastávka, při ulici U Stříbrného potoka. Založen byl roku 1925.

Náchod (starý)

Hřbitov byl založen v jižní části města 500 metrů jižně od náměstí zřejmě ve druhé polovině 16. století (uvádí se rok 1550, ale i 90. léta téhož století). 

Nečtiny

Hřbitov byl založen cca na přelomu 17. a 18. století. Pohřbívali zde Židé ze širokého okolí. Destrukce hřbitova začala v roce 1938 a pokračovala přes socialismus do 90. let 20. století. V roce 2020 začaly přípravné práce k obnově hřbitova. 

Neustupov

Hřbitov se nachází 1 km severozápadně od městečka mezi poli. Založen byl ve druhé polovině 17. století. Nejstarší dochované stély pocházejí z konce 17. století.

Neveklov

Hřbitov se nachází 800 metrů jižně od náměstí, 100 metrů za komunálním hřbitovem při silnici vedoucí do Maršovic. Založen byl před rokem 1689.

Neveklov (synagoga)

Synagoga v Táborské ulici, 100 metrů jihovýchodně od náměstí, byla postavena v letech 1670 - 1680 na místě starší údajně dřevěné synagogy.

Neznašov–Všemyslice

Hřbitov se nachází 600 metrů jihovýchodně od obce Neznašov, na svahu nad potokem, na okraji lesa. Založen po roce 1724. 

Nosetín–Květuš

Hřbitov se nachází 1 km jihovýchodně od obce, při silnici do obce Květuš. Založen byl patrně v první polovině 19. století, užíván do počátku 20. století.

Nová Bystřice

Hřbitov se nachází 1 km severně od náměstí, u silnice do Jindřichova Hradce. Založen byl roku 1878. 

Nová Bystřice (synagoga)

Synagoga leží východně od náměstí ve Vídeňské ulici 372. Modlitebna se nacházela v patře Židovského obecního domu.

Nová Cerekev

Hřbitov se nachází na severovýchodním okraji městečka, po pravé straně silnice do Stanovic. Stará část byla založena před rokem 1676.

Nová Cerekev (synagoga)

Synagoga v Rubešově ulici v severní části městečka byla postavena před rokem 1855 na místě starší synagogy z 18. st.

Nová Včelnice

Hřbitov se nachází 500 metrů jihovýchodně od městečka při silnici vedoucí do Štítného. Založen byl zřejmě roku 1800.

Nová Včelnice (synagoga)

Klasicistní synagoga leží ve Vrchlického ulici 141. Pochází ze začátku 19. století. Svým účelům sloužila do 20. let 20. století.

Nové Sedliště

Hřbitov se nachází cca 450 m západně od zámku v údolí pod kostelem. Byl založen zřejmě v druhé polovině 17. století a užíván až do 30. let 20. století.

Nové Strašecí

Hřbitov se nachází za komunálním hřbitovem, na jižním okraji města, při silnici vedoucí k Hornímu Pecínovu. Založen byl pravděpodobně v roce 1835.

Nové Strašecí (synagoga)

Synagoga leží v ulici Aloise Jiráska čp. 432. Stavba pochází z roku 1858 a svým účelům sloužila až do 2. světové války.

Nový Bydžov (nový)

Hřbitov se nachází v ulici V Aleji, na západním okraji města, vedle městského hřbitova, při silnici do Městce Králové. Založen byl roku 1885 jako samostatná součást městského hřbitova.

Nový Bydžov (starý)

Starý hřbitov se nachází v ulici Komenského, 400 metrů jižně od náměstí T. G. Masaryka. Založen byl roku 1520. Patří k nejcennějším hřbitovům v Čechách.

Nový Bydžov (synagoga)

Synagoga leží 60 m jihozápadně od kostela. Byla postavena po roce 1568. Secesní podobu stavba získala v roce 1902.

Nový Jičín (synagoga)

Synagoga leží v Havlíčkově ulici, 180 m severozápadně od náměstí. Byla postavena v roce 1908 podle návrhu Ernsta Lindnera. Od roku 1967 je stavba využita jako depozitář archivu.

Nový židovský hřbitov Praha–Olšany

Nový hřbitov na nároží ulic Izraelské a Jana Želivského byl založen roku 1890 a od té doby až dodnes je používán jako hlavní pražský židovský hřbitov. 

Nymburk (synagoga)

Synagoga se nachází v Eliščině ulici, 70 metrů západně od náměstí. Postavena byla v letech 1891 – 1892 Antonínem Červeným.

Nýrsko

Hřbitov se nalézá na návrší, přibližně 1 km jihovýchodně od města, 200m východně od silnice spojující Dešenice a Nýrsko. Byl údajně založen v 15. století.

Odolená Voda (Postřižín)

Hřbitov se nachází 1 km jihovýchodně od Postřižína, mezi Postřižínem a Odolena Vodou. Založen byl nejpozději na počátku 19. století.

Olomouc

Informace o hřbitově budou doplněny později...

Olšany u Dačic

Hřbitov se nachází 500 metrů východně od obce při silnici na Heřmaneč mezi poli. Založen byl v polovině 18. století a na ploše 849 m2 se nachází kolem 150 náhrobků.

Opava

Nachází se v Otické ulici, 2 km od Horního náměstí. Založen byl v letech 1890-1892. Je součástí katolického a evangelického hřbitova.

Orlová

Židovské oddělení se nachází ve středu městského hřbitova. Oddělení pochází z roku 1900, na které byly přemístěny náhrobky ze zrušeného hřbitova v Karviné.

Osek u Rokycan

Židovské osídlení zde existovalo od počátku 18. století. Roku 1717 zde žily 3 židovské rodiny, nejsilnější židovské osídlení zde bylo v první polovině 19. Století, kdy to představovalo až 20 rodin. Roku 1880 jejich počet klesl na 11 rodin a k roku 1920 až na 7 osob. Židovský sídelní okrsek byl umístěn v ulici západně od areálu zámku. Na počátku 19. století se jednalo o 5 domů. Většina z nich se v přestavbách dochovala.

Osek u Strakonic

Hřbitov se nachází 800 metrů jihozápadně od obce, v lese. Byl založen v první polovině 19. století.

Osoblaha

Starý hřbitov se prostírá 150 m severně od náměstí při hradbách. Založen nejpozději v 16. století, nejstarší dochovaný náhrobek z r. 1694.

Ostrava–Slezská Ostrava

Židovské oddělení bylo založeno v roce 1965. Na ploše o rozloze 3 370 m² se dochovalo okolo 170 náhrobků.

Ošelín-Řebří

Informace o hřbitově budou doplněny později...

Pacov

Hřbitov se nachází v Myslíkově ulici, na severovýchodním okraji města při silnici vedoucí do Hořepníka. Založen byl před rokem 1673.

Pacov (synagoga)

Novorománská synagoga leží v ulici Hronova 1109. Byla postavena na základech dřívější klasicistní synagogy po požáru v roce 1864. Svým účelům sloužila do podzimu roku 1941.

Pardubice

Hřbitov se nachází 2 km jižně od centra, v ulici U Židovského hřbitova. Založen byl roku 1883 jako samostatná součást městských hřbitovů.

Pavlov u Rynárce

Hřbitov se nachází 800 metrů východně od obce při silnici do Nemojova. Založen byl zřejmě na přelomu 18. a 19. století.

Petrovice (synagoga)

Synagoga se nachází v jižní části obce, čp. 66. Byla postavena v klasicistním slohu v letech 1865-1869. Svým účelům budova složila do začátku druhé světové války.

Písečné (u Slavonic)

Hřbitov se nachází 400 metrů jihozápadně nad obcí na okraji lesa. Založen byl počátkem 18. století a dochovalo se na něm kolem 450 náhrobků barokního a klasicistního typu.

Písek

Hřbitov se nachází 1,7 km severozápadně od náměstí, v polích za Pražským předměstím. Založen byl roku 1876. 

Písek (synagoga)

Synagoga v Soukenické ulici, 100 metrů východně od náměstí, byla postavena roku 1872 v orientálním slohu s novorománskými prvky.

Písková Lhota

Hřbitov se nachází na prudkém svahu na kraji vesnického jádra, na severním úpatí zříceniny hradu Stránova. Založen byl nejpozději na přelomu 17. a 18. století.

Písková Lhota–Zámostí (synagoga)

Synagoga leží v severní části obce v čp. 24. Pochází z 1. poloviny 19. století.

Plaňany (synagoga)

Synagoga leží v Pražské ulici v č.p. 126. Novorománská stavba pochází z roku 1864. Svým účelům sloužila do 20. let 20. století. V roce 1926 je prodána CČSH.

Plzeň (nový)

Informace o hřbitově budou doplněny později...

Plzeň (starý)

Informace o hřbitově budou doplněny později...

Plzeň (synagoga–stará)

Synagoga leží ve dvoře domu č.p. 80/5 ve Smetanových sadech. Postavena v letech 1857–1859. V roce 2014 prošla rekonstrukcí.

Plzeň (synagoga–velká)

Synagoga leží v sadech Pětatřicátníků č.p. 35/11. Postavena v letech 1888–1892 v Maurském slohu.

Pňovany

Hřbitov ve tvaru nepravidelného obdélníku se nalézá přibližně 500m jihovýchodně od zámku na skalním ostrohu (Šibeniční vrch). Hřbitov byl založen snad již v 16. století. 

Pňovany (synagoga)

Synagoga leží v č.p. 88 u severovýchodního okraje rybníka. Postavena kolem poloviny 19. století místo starší. Svým účelům sloužila do počátku 20. století. Dnes je opuštěná.

Poběžovice u Domažlic

Hřbitov je umístěn 1 km severovýchodně od centra města na ploše 4643 metrů čtverečních. Vznikl na počátku 17. století.

Podbořanský Rohozec

Židovský hřibitov leží u Doláneckého potoka mezi Podbořanským Rohozcem a Novou vsí. Pochází z roku 1856. Na hřbitově se dochovalo okolo 90 náhrobků.

Podbřezí

Hřbitov se nachází 300 metrů východně od zámku Skalka na pravém břehu Zlatého potoka na žlutě značené turistické stezce. Založen byl na počátku 18. století.

Podbřezí (synagoga)

Synagoga leží 360 m jižně od zámku Skalka, v č.p. 55. Klasicistní stavba postavena v 1. polovine 19. století. Svým účelům sloužila do roku 1888. Poté v roce 1908 prodána a přestavěna.

Poděbrady–Kluk

Hřbitov se nachází 1,5 km jihozápadně od centra Poděbrad v Pražské ulici, při silnici do Sadské. Tvoří západní část komplexu městského hřbitova. Založen byl roku 1898.

Podivín

Vůbec nejstarší místně doložená zpráva o Židech na Moravě z r. 1067, rozvoj židovské komunity zřejmě až v 17. století. Rodiště spisovatele Eduarda Kulkeho (1831-1897 Wien). Židovskou čtvrť tvořily dvě prostorově oddělené lokality jihozápadně a severovýchodně náměstí (Dolní a Horní část), které celkem obsahovaly téměř 70 domů, dnes jich zbývá 16, včetně školy čp. 24 a lázní čp. 122. Synagoga v Dolní čtvrti, pozoruhodná stavba z r. 1630, poškozena za války r. 1945 a zbořena.

Podmokly u Sušice

Hřbitov je umístěn ve svahu vrchu Kalovy na hranici lesa a louky, cca 300 m od objektu kravína, a asi 1 km severozápadně od návsi. Byl založen zřejmě kolem roku 1724. 

Podmokly u Sušice (synagoga)

Synagoga leží v č.p. 55 v severní části obce. Stavba neznámého stáří sloužila svým účelům do konce 19. století.

Pohořelice

Nejstarší zpráva o židovském osídlení z r. 1490. Rodiště novináře Bertholda Feiwela (1875-1937 Jerusalem) a spisovatele Philippa Brunnera (1837-1904 Wien). Židovská čtvrť se rozléhá v jihozápadní části jádra, ulice Kostelní, Stará obec a Školní, ze 115 původních domů část dodnes stojí, mj. škola Kostelní čp. 462. Novorománská synagoga z l. 1854-5 zbourána nacisty r. 1938.

Police u Jemnice

Hřbitov leží 150 m od synagogy jižně dolů, založen v 17. století, na ploše 2145 m2 stojí 260 náhrobků, nejstarší čitelný z roku 1681.

Police u Jemnice (synagoga)

Synagoga v dolní části Židovské ulice, postavena v letech 1758-9. Po roce 1917 adaptována na tělocvičnu.

Polička

Hřbitov tvoří dnes součást komunálního hřbitova v Novohradské ulici na západním okraji města, 500 metrů od náměstí. Založen byl roku 1881, roku 1963 byl částečně zmenšen.

Polná

Hřbitov se nachází 700 metrů severozápadně od náměstí, na svahu nad Ochozským potokem. Založen byl nejpozději v 16. století.

Polná (synagoga)

Synagoga leží na Karlově náměstí v č.p. 541. Stavba pochází z roku 1684. Svým účelům sloužila do 2. světové války. V letech 1998–2000 restaurována do původní podoby.

Pořejov

Hřbitov leží zhruba 50 m od silnice Pořejov-Žebráky a zhruba 1 km od centra obce. Byl založen nejpozději na počátku 18. století a roku 1835 byl rozšířen.

Postřižín (synagoga)

Synagoga leží v ulici Pražská v č.p. 42. Pochází z poloviny 19. století a sloužila svým účelům do okupace.

Praha 1 Josefov (synagoga–Klausova)

Raně barokní synagoga se nachází u Starého židovského hřbitova. Vznikla roku 1694 po požáru gheta.

Praha 1 Josefov (synagoga–Maiselova)

Synagoga vznikla v letech 1590–1592 na základě privilegia císaře Rudolfa II. Iniciátorem stavby byl Mordechaj Maisel.

Praha 1 Josefov (synagoga–Pinkasova)

Synagoga se nachází v Široké ulici v centru města. Stavba byla postavena v roce 1535 v pozdně gotickém slohu.

Praha 1 Josefov (synagoga–Staronová)

Staronová synagoga leží v ulici Červená v centru města. Raně gotická stavba pochází z poslední třetiny 13. století.

Praha 1 Josefov (synagoga–Španělská)

Synagoga, postavená v maurském stylu, pochází z roku 1868 podle projektu Ignáce Ullmana a Josefa Niklase.

Praha 1 Josefov (synagoga–Vysoká)

Vysoká synagoga pochází z roku 1577. Stavbu společně s vedlejší Židovskou radnicí nechal postavit Mordechaj Maisel.

Praha 1 Nové Město (synagoga–Jeruzalémská)

Stavba v Maurském stylu vznikla v letech 1905–1906 podle projektu Wilhema Stiassneho.

Praha 22 Uhříněves

Hřbitov se nachází za na severním okraji Uhříněvsi. Založen byl nejpozději v první čtvrtině 18. století, zvětšen před polovinou 19. století.

Praha 22 Uhříněves (synagoga)

Synagoga se nachází na třídě Přátelství 79/83. Pozdně klasicistní stavba pochází z roku 1848.

Praha 3 Žižkov (starý)

Čtvrtý nejstarší židovský hřbitov na dnešním území Prahy s velmi pohnutou minulostí. V současnosti má rozlohu 7 515 m² a nachází se zde přibližně 3000 náhrobků. 

Praha 4 Michle (synagoga)

Synagoga leží v ulici U michelského mlýna 124/27. Renesanční stavba vznikla patrně v 1. polovině 18. století.

Praha 5 Smíchov (nový)

Hřbitov na Malvazinkách se nachází na západním okraji Smíchova. Založen byl roku 1903 a používán byl až do roku 1990. 

Praha 5 Smíchov (starý)

Založen byl roku 1788 na katastru obce Radlice. Je zde dochováno asi 600 náhrobků od 18. století do roku 1937. 

Praha 5 Smíchov (synagoga)

Synagoga z roku 1863 byla v roce 1931 funkcionalisticky přestavěna podle návrhu architekta Leopolda Ehrmanna.

Praha 7 Holešovice (synagoga–Bubenská)

Synagoga leží ve dvoře domu čp. 719/25 v Heřmanově ulici. Pochází z 2. poloviny 19. století.

Praha 8 Karlín (synagoga)

Synagoga leží ve Vítkově ulici. Postavena byla v letech 1857–1861 v kombinaci maurského a novorománského slohu.

Praha 8 Libeň (nový)

Nový hřbitov se nachází na rozhraní Střížkova a Kobylis. Založen byl v roce 1893 a sporadicky používán do roku 1975. Je zde dochováno 202 náhrobků. 

Praha 8 Libeň (starý)

Starý hřbitov se nachází jižně od bývalé židovské čtvrti. Založen byl asi koncem 16. století. Před rokem 1875 byl zrušen kvůli stavbě dnes již zaniklé železniční stanice Libeň.

Praha 8 Libeň (synagoga–Nová)

Synagoga leží v ulici Ludmilina severovýchodně od stanice metra Palmovka. Stavba vznikla v letech 1846–1858.

Praskolesy

Hřbitov se nachází 500 metrů jihovýchodně od obce, na svahu, v blízkosti silnice vedoucí do Netolic a Lochovic. Založen byl kolem roku 1863.

Pravonín

Hřbitov se nachází 1 km severně od obce na okraji lesa v blízkosti malého rybníka. Založen byl zřejmě v první polovině 19. století.

Pravonín (synagoga)

Synagoga byla postavena po polovině 19. století, pod čp. 85. Využívána byla do 20. let 20. století. Dnes je součástí rekreační chalupy.

Prostějov (nový)

Nový hřbitov v ulici Brněnská čp. 3130, 2 km jižně od centra v areálu komunálního hřbitova, byl založen 1908. Pohřbeny zdejší významné místní osobnosti, památník obětí 1. a 2. světové války.

Prostějov (starý)

Druhý židovský hřbitov v Prostějově, vznikl na počátku 19. století. V období 2. světové války byl zdevastován a náhrobky zničeny. 

Prostějov (synagoga Nová)

Synagoga v Demelově ulici 32/1, byla postavena v roce 1904 podle architekta Jakoba Gartnera. Svým účelům sloužila do roku 1939.

Prostějov (synagoga Starší)

Synagoga v Demelově ulici 33/4, byla postavena před rokem 1836. V roce 1951 ji kupuje pravoslavná církev.

Protivín

Hřbitov se nachází 1,3 km severovýchodně od náměstí, u silnice vedoucí do osady Bečelov, na úbočí Holého vrchu. Založen byl roku 1878.

Prudice

Hřbitov se nachází 500 metrů jihozápadně od obce, při zeleně značené turistické cestě. Založen byl kolem roku 1700.

Přehořov u Soběslavi

Hřbitov se nachází 1,5 km jihovýchodně od obce, severně od silnice vedoucí od obce Lžín, na okraji lesa.

Přelouč

Hřbitov na východním okraji města, při silnici do Pardubic, byl založen roku 1887, a tvoří samostatnou součást komunálního hřbitova.

Přelouč (synagoga)

Synagoga se nachází v ulici Tůmy Přeloučského ve dvoře domu č.p. 332. Novorománská stavba pochází z let 1860–1861 a sloužila svým účelům do roku 1937. Od té doby ji využívá CČSH.

Přerov

Židovské osídlení od pol. 14. století, rodiště architekta Jakoba Gartnera (1861-1921 Wien), literárního historika Oskara Donatha (1882-1940 Praha) a hudebního skladatele Gideona Kleina (1919-45 Fürstengrube). Židovská ulice – dnes Žerotínovo nám. a Wilsonova ul. jihozápadně pod zámkem, přes 20 židovských domů bylo rozptýleno a netvořilo nikdy uzavřené ghetto, část je v přestavbách dochována. Synagoga – Wilsonova 16, postavena v r. 1860 na místě staršího templu ve stísněné poloze vnitrobloku, r. 1898 upravena novorománsky podle projektu architekta Jakoba Gartnera. V l.

Přerov (synagoga)

Židovské osídlení se datuje od 1. poloviny 14. století. Židovští obyvatelé byli od počátku koncentrování v tzv. Židovské uličce, která je zaznamenána již roku 1447.

Přestavlky u Chrudimi

Nachází se  polích severně od obce, 400 metrů západně od silnice vedoucí na Hrochův Týnec. Založen roku 1844. Po druhé světové válce hřbitov výrazně chátral.

Přestavlky u Chrudimi (synagoga)

Synagoga leží v č.p. 91. Vystavěna koncem 18. století. Bohoslužebným účelům sloužila do začátku 20. století.

Přeštice

Hřbitov leží 1 km východně od města, při silnici do Vícova. Byl založen roku 1890.

Příbram

Příbramský židovský hřbitov se nachází 500 metrů severovýchodně od města, v Dobříšké ulici. Založen byl roku 1879, je na něm dochováno 244 náhrobků.

Přistoupim

Hřbitov se nachází na severním okraji obce v blízkosti silnice vedoucí do Českého Brodu. Založen byl údajně roku 1713.

Přistoupim (synagoga)

Bývalá synagoga se nachází v domě čp. 80. Postavena byla v roce 1872.

Puclice

Hřbitov leží přibližně 1 km jihozápadně od návsi na okraji lesa, přístupný polní cestou vedle silnice Křenovy – Puclice. Údajně byl založen roku 1750.

Puklice

Informace o hřbitově budou doplněny později...

Puklice (synagoga)

Synagoga leží ve středu obce v č.p. 34. Barokní dům obsahoval v přízemí školní učebnu a rituální pekárnu a v patře modlitebnu. Po 2. světové válce adaptována na obytný dům.

Pyšely (synagoga)

Synagoga čp. 97 se nachází v severní části obce. Vznikla v 18. století. Ke svým účelům sloužila do 2. světové války. Dnes je adaptována k bydlení.

Rabí

Hřbitov se nalézá na západním okraji městečka na severozápadním svahu hradního vrchu. Byl založen před rokem 1724 a užíván do roku 1911.

Rabí (synagoga)

Synagoga se nachází v č.p. 102, 150 m jihozápadně od náměstí. Stavba neznámého stáří sloužila bohoslužebným účelům do 90. let 19. století. Roku 1897 přestavěna na obytný dům.

Rabštejn nad Střelou

Unikátní hřbitov se nachází přibližně 500 metrů západně od kláštera. Byl založen údajně roku 1654 a později rozšiřován. Ve hřbitovní zdi jsou dva zazděné staré vchody.

Radenín

Hřbitov se nachází 800 metrů severovýchodně od návsi, na návrší. Založen byl nejpozději v závěru 17. století.

Radenín (synagoga)

Synagoga se nachází v č.p. 88, 50 m východně od obecního úřadu. Pochází z roku 1804 a sloužila svým účelům do 30. let 20. století. Poté přestavěna na obytný dům.

Radnice u Rokycan

Založen byl přibližně v 2. pol. 17. století, nachází se zde 208 náhrobků. Hřbitov prošel od roku 2012 postupnou obnovou.

Radnice u Rokycan (synagoga)

Synagoga postavena koncem 18. století v pozdně barokním slohu. Bohoslužebným účelům sloužila snad až do nacistické okupace.

Radouň u Štětí

Židovský hřbitov, založený 1789 se nachází 400 m severozápadně nad obcí.

Rakovice (synagoga)

Synagoga leží na západním okraji obce v č.p. 6. Pravděpodobně pochází z 1. poloviny 19. století. Sloužila svým účelům do počátku 20. století. Roku 1914 byla stavba přestavěna na obytný dům.

Rakovník

Hřbitov se nachází v ulici F. Diepolta, na jihovýchodním okraji města při silnici vedoucí do obce Nový Dům. Založen byl roku 1635, rozšířen v letech 1745, 1856 a 1886.

Rakovník (synagoga)

Synagoga čp. 232 se nachází severně od Husova náměstí. Postavena v 18. století v barokním slohu. Modlitební sál dnes slouží jako sál koncertní. 

Rokycany

Informace o hřbitově budou doplněny později...

Rokytnice v Orlických Horách

Hřbitov se nachází 400 metrů jihovýchodně od náměstí, přístupný je původní vozovou cestou. Byl založen roku 1718.

Roudnice nad Labem (nový)

Hřbitov se nachází 600 m západně od starého na konci cesty vedoucí ke komunálnímu hřbitovu. Založen asi v roce 1890.

Roudnice nad Labem (starý)

Hřbitov byl založen roku 1613 a užíván do konce 19. století. Na ploše 4 679 m2 se dochovalo téměř 1700 náhrobků.

Rousínov u Rakovníka

Hřbitov se nachází v polích, 1 km severozápadně od Svinařova, 1 km jižně od Rousínova, a asi 400 metrů jihozápadně od silnice, která obě vsi spojuje. Založen byl roku 1858. 

Rousínov u Vyškova

Židovské osídlení od pol. 15. století (nejstarší zmínka až r. 1554), v pol. 19. století představovalo téměř 1200 Židů polovinu obyvatel městečka. Rodné město spisovatelky Rosy Barachové (1841-1913 Wien), rabína Nehemiase Brülla (1843-1891 Frankfurt a M., NSR) a malířky Elise Franklové (1895-po 1940). Židovskou čtvrť tvoří rozsáhlý celek západní části náměstí a k jihu přilehlých uliček Trávníky, Skálova, V uličkách. Z původních 132 domů na ploše 5 hektarů dodnes větší část existuje. Mimořádně zajímavé tmavé vnitřní veřejné průchody v domech a ukázky kondominií.

Rousínov u Vyškova (synagoga)

Synagoga leží 100 m jižně od náměstí. Pochází z konce 16. století a roku 1842 prošla klasicistní přestavbou.

Rožďalovice (synagoga)

Synagoga z r. 1815, užívaná asi do r. 1925. Zbylo obvodové zdi a západní kamenný portálek s hebrejským nápisem.

Rožmberk nad Vltavou (nový)

Nový hřbitov se nachází 1 km severně od městečka Rožmberk nad Vltavou. Založen byl roku 1883.

Rožmberk nad Vltavou (starý)

Starý hřbitov se nachází 300 metrů jižně od náměstí, ve svahu. Byl založen koncem 60. let 17. století.

Rychnov nad Kněžnou

Hřbitov se nachází 600 metrů severozápadně od náměstí.  V areálu se nalézá asi 400 náhrobních kamenů z let 1690–1942, mezi nimi mnoho cenných barokních stél.

Rychnov nad Kněžnou (synagoga)

Synagoga v Palackého ulici nedaleko náměstí byla postavena roku 1782 na místě staré synagogy z poloviny 17. st.

Říčany (synagoga)

Bývalá synagoga se nachází na Masarykově náměstí v čp. 6. Svým účelům sloužila od 80. let 19. století do 2. světové války. Dnes v ní sídlí obchody a kanceláře.

Sedlec–Prčice

Hřbitov se nachází 500 metrů severovýchodně od městečka. Založen byl v letech 1865–1867, je na něm dochováno 62 náhrobků od doby založení hřbitova do roku 1942.

Sedlec-Prčice (synagoga)

Byla postavena v letech 1852-1854, přestavbou domu čp. 68. Svým účelům sloužila do druhé světové války.

Skupeč (synagoga)

Nachází se jižně od návsi, čp. 27. Postavena v 19. století. Poté prodána do soukromých rukou a přestavěna k obytným účelům.

Slaný

Hřbitov se nachází nad silnicí na Velvary v mírném svahu na východním okraji města, nedaleko městského hřbitova. Založen byl roku 1881.

Slaný (synagoga)

Synagoga se nachází 100 metrů jižně od náměstí, byla postavena roku 1865 v maurském slohu jako náhrada za starší modlitebnu.

Slatina u Horažďovic

Židovské osídlení je zde doloženo od poloviny 17. století. Roku 1724 zde žilo 6 židovských rodin, v polovině 19. století pak 15 rodin. Nejvyššího počtu bylo dosaženo roku 1868 (33 rodin). Roku 1880 to činilo 37 Židů, roku 1900 15 Židů a roku 1917 se odstěhoval poslední židovský obyvatel. Židovský sídelní okrsek je umístěn na severní straně návsi a dále k severu. Před polovinou 19. století se jednalo o 10 domů, polovina z nich je v přestavbách dochována.

Slatina u Horažďovic (synagoga)

Nachází se na návsi, čp. 58. Byla postavena v roce 1868. Svým účelům sloužila do roku 1912. V roce 1983 zrekonstruována.

Slavkov u Brna

Město proslaveno bitvou Napoleona s rakouskými a ruskými vojsky v r. 1805. Židovská komunita doložena k r. 1343, sídlo v žid. literatuře zváno Ir laban, tj. Bílé město. Rodiště architekta Maxe Katschera (1858-1918 Wien). Židovská čtvrť se nachází západně od náměstí, ulice Úzká, U synagogy, Koláčkovo nám., z původních 77 domů dochováno 35, mj. škola s rituální lázní čp. 664 (dnes s muzejní expozicí). Synagoga v ulici U synagogy, postavena s využitím starší substrukce r. 1858 v novorománském slohu. Půlstoletí využita ke skladování, v l. 1994-8 opravena pro účely okresního archivu, dnes bez využití. Na průčelí odhalena r. 1998 pamětní deska obětem holokaustu. V předsíni přístupná malá muzejní expozice o historii a památkách židovské obce.

Slavkov u Brna (synagoga)

Nachází se v Koláčkově ulici, jižně od zámku. Postavena roku 1858. Po revoluci vrácena ŽO Brno, dnes využívána jako badatelna a depozitář SOA Vyškov.

Sobědruhy

Informace o hřbitově budou doplněny později...

Soběslav (synagoga)

Nachází se v Jirsíkově ulici, 200 m SZ od náměstí. Postavena byla ve 2. polovině 19. století. Využívána do roku 1939. Dnes využívána jako dílna.

Sokolov

Informace o hřbitově budou doplněny později...

Spálené Poříčí

Informace o hřbitově budou doplněny později...

Spomyšl

Hřbitov se nachází 1,5 km severozápadně od obce, na návrší, na rozhraní lesa a pole. Založen byl údajně v 17. století.

Stádlec

Hřbitov byl založen mezi lety 1812–1814 v polích jižně od zámku, jihozápadně od Podhrázského mlýna, 1 km jižně od obce.

Stádlec (synagoga)

Synagoga čp. 109, se nachází přibližně 200 m od návsi. Postavena byla v letech 1730-1740. Po válce adaptována na kino a kulturní dům.

Staré Město pod Landštejnem

Nachází se 600 metrů severně od náměstí, na skalnaté vyvýšenině mezi loukami. Založen nejpozději ve 40. letech 17. století.

Starý židovský hřbitov Praha – Josefov

Starý židovský hřbitov se nachází v centru města. Založen byl v 15. století a nachází se zde kolem 12.000 náhrobků (1439-1787).

Strakonice

Hřbitov se nachází 1,5 km jihozápadně od středu Strakonic, jižně od silnice do Drahkova. Založen byl pravděpodobně roku 1696.

Strančice (synagoga)

Synagoga stojící jihozápadně od návsi byla postavena snad již v 18. století, v 19. století byla přestavěna (údajně roku 1849), bohoslužebným účelům sloužila do druhé světové války.

Stráž

Informace o hřbitově budou doplněny později...

Stráž nad Nežárkou (synagoga)

Synagoga leží v ulici Třeboňská v č.p. 24. Pochází z 1. poloviny 19. století a po 2. světové válce byla přestavěna na obchod.

Stráž nad Nežárkou - Pístina

Nachází 2 km západně od Stráže, na okraji lesa, severně od silnice vedoucí do Třeboně. Založen byl přibližně v druhé polovině 18. st.

Strážnice

Hřbitov v ulici Sadová, v sousedství zámeckého parku, byl založen asi koncem 18. století, na ploše 5093 m2 stojí 1106 náhrobků, nejstarší čitelný z r. 1648 (přenesený).

Strážnice (synagoga)

Synagoga v ulici Sadová byla postavena v klasicistním slohu r. 1804, na průčelí sluneční hodiny, hebrejský nápis a od r. 2008 bronzová pamětní deska obětem holokaustu. 

Strážov na Šumavě

Hřbitov neznámého stáří leží na svahu na okraji lesa, přibližně 1,5 km východně od městečka. Je přístupný lesní cestou ze silnice mezi Strážovem a Lukavicemi. 

Stříbro

Židovské osídlení je zde doloženo od 14.století. Kolem poloviny 16. století ale byli židé znovu donuceni se odstěhovat, ojedinělé rodiny zde směly bydlet až od roku 1642. Nepočetné osídlení je doloženo od poloviny 17. století. Novodobý růst přišel od poloviny 19.století (61 osob, tj. 1,5% všech obyvatel) a rostl na 115 osob v roce 1880, 163 osob v roce 1900. Do roku 1930 došlo k poklesu na 127 osob.

Stříbro (synagoga)

Synagoga ve Stříbře je bývalá židovská modlitebna. Byla založena 1890 ve dvoře tzv. Rabínského domu č.p. 16 v Mánesově ulici ve Stříbře – dnes toto číslo nese sama budova.

Střítež

Židovský hřbitov se nachází 300m jihozápadně od obce mezi zemědělskými budovami nad břehem Zámeckého rybníka, založen zřejmě na počátku 19. století.

Studený

Hřbitov se nachází mezi loukami, 500 metrů jihovýchodně od obce, asi 200 metrů jižně od silnice do Dunice, za korytem potoka. Založen byl údajně roku 1700. 

Sušice (nový)

Nový hřbitov pochází z roku 1876. Je umístěn na předměstí v Křičkově ulici. Nachází se zde 112 náhrobních kamenů, od doby založení do roku 1946.

Sušice (starý)

Starý hřbitov se nalézá jihozápadně od náměstí v ulici Příkopy. Přiléhá k hradbám, neboť v minulosti ležel uvnitř hrazeného města. Byl založen roku 1626.

Světlá nad Sázavou (synagoga)

Synagoga zbořena

Svitavy

Židovské osídlení od pol. 19. století. Secesní synagoga z r. 1902 nacisty vypálena a zbořena. Hřbitov zdevastován nacisty, většina náhrobků byla odvezena.

Svojšín (synagoga)

Nachází při západní straně jižní části návsi, dnes jako čp. 49. V 19. století byla prodána do soukromých rukou a přestavěna k obytným účelům.

Šafov

Židovské osídlení od 2. pol. 17. století. Rodiště spisovatele Ludwiga Windera (1889-1946 Baldock, V. Británie). Židovská čtvrť se nachází v jihovýchodní části městečka, z původních 126 domů stojí již jen 10, mj. obecní dům se školou čp. 80. Synagoga z r. 1821-2 zbořena nacisty.

Široké Třebčice

Informace o hřbitově budou doplněny později...

Široké Třebčice (synagoga)

Synagoga  se nachází severně od návsi uprostřed bývalého židovského ghetta na parcele č. 313. Postavena byla v roce 1848.

Štěnovice

Hřbitov leží na severovýchodním okraji obce mezi zahradami v zástavbě rodinných domků ve svahu nad Losinským potokem. Založen snad před koncem 18. století.

Šumperk

Hřbitov v ulici Zábřežská 76, 2 km jihozápadně od centra, při komunálním hřbitově. Založen r. 1911, na části plochy 5124 m2 stojí 36 novodobých náhrobků z let 1911-42. 

Švihov (nový)

Nový hřbitov je umístěn cca 150 metrů východně od starého hřbitova, východně od železniční tratě. Byl založen snad roku 1878. 

Švihov (starý)

Starý hřbitov je v mírném svahu, přibližně 600 m jihovýchodně od náměstí na kraji městečka. Byl založen roku 1644.

Tábor (nový)

Byl založen v severní části města na rozcestí komunikací směřujících k Písku a Praze. Založen byl roku 1893, roku 1941 byl zničen.

Tábor (starý)

Starý hřbitov se nachází v Korandově ulici, v jihozápadní části města, v prudkém svahu jižně od Bechyňské brány. Založen byl roku 1634.

Tachov (nový)

V roce 1933 vznikl nový hřbitov cca 900 m jihovýchodně od starého hřbitova, nad silnicí do Velkého Rapotína. Nachází se zde hromadný hrob obětí války (600 osob z vlaku z Buchenwaldu).

Tachov (starý)

Starý hřbitov se nacházel cca 500 m jihovýchodně od hlavního náměstí, poblíž rozcestí silnic do Velkého Rapotína a do Trnové. Roku 1615 získal úřední povolení.

Telč (nový)

Nový hřbitov leží 1,5 km jihovýchodně od náměstí, za parkem na Oslednici, byl založen r. 1879. Na ploše 2784 m² se nachází asi 200 novodobých náhrobků.

Telč (synagoga)

Synagoga v ulici Na parkáně čp. 123 byla vystavěna ve dvoře židovského obecního domu náměstí čp. 41 v r. 1904 v novorománském slohu podle návrhu Karla Wagnera. 

Telč–Velký Pěčín

Starý hřbitov bylo vrchností povoleno zřídit v 17. století až ve vzdálenosti 7 km jižně od Telče, v lese na katastru obce Velký Pěčín.

Telice

Hřbitov nalézající se cca 800 m severně od středu obce, založený v 18. století, snad v roce 1744, se rozléhá na ploše 2226 metrů čtverečních.

Teplice (nový)

Informace o hřbitově budou doplněny později...

Teplice (starý)

Informace o hřbitově budou doplněny později...

Terešov

Hřbitov se nachází 1,5 km jz od obce. Rozloha činí 4082 m2 a nachází se zde 265 náhrobních kamenů. Je zde mj. pohřben Juda Löbl Popper, jehož rodokmen vede až k Otu Pavlovi.

Terezín

Město Terezín leží 3 km jihovýchodně od Litoměřic. Vznikl v letech 1780–1790 jako malé pevnostní město. Během 2. světové války vytvořili nacisté z města židovské ghetto.

Tovačov

Židovksé osídlení se zde nacházelo od pol. 15. století. Židovskou čtvrť, dnes Denisova a Cimburkova ulice severně od náměstí, tvořilo 35 domů včetně židovské školy s rabinátem čp. 330. Synagoga, pozoruhodná barokní stavba z pol. 17. století s pozdějšími úpravami, byla zbořena r. 1956.

Trhový Štěpánov

Hřbitov se nachází jihozápadně od města, na mírném svahu, na okraji lesa. Doložen je od 17. století, ale založen byl zřejmě dříve. 

Trutnov

Židovské oddělení se nachází na městském hřbitově v sekci L2. Oddělení bylo založeno po 2. světové válce, kdy zde bylo pohřbeno 41 židovských dívek.

Třebíč

Židovská čtvrť spolu s židovským hřbitovem v Třebíči patří mezi významné kulturní památky, které byly na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO zapsány již v roce 2003. 

Třebíč (synagoga – přední)

Nachází se na Tichém náměstí. Postavena byla pravděpodobně v letech 1639-1642. V 19. století byla dvakrát přestavěna.

Třebíč (synagoga – zadní)

Nachází se v Blahoslavově ulici. Pochází pravděpodobně ze 17. století. Dnes je adaptována na koncertní sál a výstavní síň.

Třebívlice

Hřbitov se nachází 1 km severovýchodně od obce na hranici luk a starých ovocných sadů, asi 200 metrů od malého rybníčku. Založen byl ve druhé polovině 19. století. 

Třebívlice (synagoga)

Synagoga byla postavena v roce 1860 na místo starší dřevěné. Od roku 1927 byla využívána CČSH a přestavěna na křesťanský kostel. Od 90. let 20. století je synagoga opuštěná.

Třeboň

Hřbitov se nachází přibližně 4 km severovýchodně od středu města, v lese. Založen byl v letech 1894–1900.

Třeboň (synagoga)

Synagoga v Krčínově ulici vznikla ve druhé polovině 19. století (snad kolem roku 1880).

Třebotov

Hřbitov byl založen po roce 1761 na východním okraji obce. Je na něm dochováno kolem 150 náhrobních kamenů a jejich torz od konce 18. do počátku 20. století. 

Třešť

Hřbitov je poměrně vzdálen od centra. Nachází se asi 1,5 km jihozápadně od náměstí, na severním svahu mělkého údolí zvaného Korečník. 

Třešť (synagoga)

Nachází se na náměstí Svobody, čp. 468.  Postavena byla v letech 1824-1825. Po válce sloužila jako skladiště divadelních kulis. Od 50. let ji využívá Církev československá husitská. 

Tučapy u Soběslavi

Nachází na jihozápadním okraji obce, jižně od rybníka a potoka, 400 metrů jihozápadně od návsi. Založen byl kolem roku 1713.

Tučapy u Soběslavi (synagoga)

Synagoga se nachází JZ od návsi. Postavena v 2. polovině 19. století. V 50. letech byla přestavěna na modernější tělocvičnu.

Turnov

Hřbitov se nachází v Sobotecké ulici, 400 metrů jižně od náměstí při silnici do Všeně. Založen byl nejpozději ve druhé polovině 17. století.

Turnov (synagoga)

Nachází se v Krajířově ulici, cca 300 m od náměstí Českého ráje. Byla postavena v roce 1719 v barokním slohu. Po válce byla využívána jako skladiště. V roce 2007-2008 byla zrekonstruována.

Úbočí

Informace o hřbitově budou doplněny později...

Uherské Hradiště (synagoga)

Nachází se ve Velehradské ulici. Byla postavena v roce 1875. Za války byla vypálena do základů, celkově opravena v roce 2004. V současnosti v ní sídlí knihovna.

Uherský Brod

První písemná zmínka o Židech je z r. 1470, jedna z nejpočetnějších židovksých komunit (v pol. 19. století téměř 1100 osob, čtvrtina obyvatel města), židovská obec krátce obnovena po 2. světové válce. Rodné město učených rabínů Mosese Samuela Zuckermandela (1836-1917 Wroclaw, Polsko) a Adolfa Frankla-Grüna (1847-1916 Kroměříž), spisovatele Eduarda Naschera-Naschée (1853-1926 Wien). Středověká žid. osada se synagogou na jihovýchodním předměstí zanikla, od konce 17. stol. ghetto v jihovýchodním sektoru hrazeného města, dnes ulice Soukenická, Jirchářská, Tkalcovská.

Uherský Ostroh

Židovský hřbitov leží ve Veselské ulici, v jižní části areálu komunálního hřbitova. Byl založen v roce 1862 a nachází se na něm okolo 300 náhrobků.

Uhlířské Janovice

Hřbitov se nachází na jižním konci města, v blízkosti několika místních rybníků. Pozemek pro hřbitov byl zakoupen roku 1832 a v roce 1907 byl rozšířen. 

Uhlířské Janovice (synagoga)

Synagoga leží v ulici Zdravotnická 111. Původní budova pochází z roku 1798. Po 2. světové válce ji získala CČSH.

Úpice

Židovské oddělení leží 500 m jihozápadně od náměstí, v severozápadním koutu městského hřbitova. Oddělení bylo založeno patrně v roce 1888.

Úsobí (synagoga)

Bývalá synagoga v Úsobí, č.p. 79, stojí jižně od obecního úřadu městysu Úsobí v krátké uličce odbočující na jihozápad mezi rybníky Dolní Sklárna a Panský. Byla přestavěna na obytný dům.

Úsov

Hřbitov v ulici U synagogy na okraji ghetta byl založen po r. 1643, nejstarší dochované náhrobní kameny jsou z konce 17. století.

Úsov (synagoga)

Židovské osídlení se zde nachází od pol. 15. století. Výrazný urbanistický celek v severozápadní části města.

Úštěk

Založen nejpozději v 16. století, po válce silně devastován, zbořena větší část zdi  a hrobnický dům. Dochováno cca 200 náhrobků.

Úštěk (synagoga)

Židovské osídlení od 14. století. Židovské domy při podbranské ulici se dochovaly v přestavbách.

Vamberk

Hřbitov se nachází 700 metrů severně od náměstí, ve Vrabcově ulici, v těsném sousedství městské teplárny. Založen byl údajně před rokem 1673.

Velhartice

Hřbitov se nalézá 1 km jihozápadně od městečka, na okraji lesa zvaného Kouklovna. Hřbitov byl založen roku 1858 a nachází se zde celkem 59 náhrobků.

Velhartice (synagoga)

Bývalá synagoga se nalézá přibližně 100 m jižně od náměstí. Pochází z 1. poloviny 19. století. V roce 1950 byla přestavěna na požární zbrojnici.

Velká Bukovina

Hřbitov se nachází mezi poli, 1 km severně od obce, 300 metrů východně od asfaltové cesty vedoucí do osady Kopaniny. Poprvé je doložen roku 1731.

Velká nad Veličkou

Hřbitov se nachází 700 m severně od centra v areálu městských pohřebišť, byl založen r. 1886, na ploše 443 m2 se nalézá celkem 36 novodobých náhrobků. 

Velké Karlovice

Informace o hřbitově budou doplněny později...

Velké Meziříčí

Informace o hřbitově budou doplněny později...

Velké Meziříčí (synagoga – nová)

Nachází se jihovýchodně od staré synagogy. Vystavěna v letech 1868-1870. Po válce sloužila jako skladiště.

Velké Meziříčí (synagoga – stará)

Nachází se v ulici Novosady. Postavena byla  v 17. století. Svým účelům sloužila do poloviny 19. století.

Velké Přílepy (synagoga)

Synagoga leží v Kladenské ulici v čp. 83. Byla postavena v 1. polovině 19. století a dnes je přestavěna na obytný dům.

Velvary (synagoga)

Synagoga byla postavena v letech 1930–1931 v pozdně funkcionalistickém směru architektem Františkem A. Librou. Dnes v ní sídlí kulturně vzdělávací volnočasové centrum.

Veselice

Hřbitov se nachází 500 metrů severně od obce, na úpatí zalesněného vrchu. Založen byl snad kolem poloviny 18. století.

Veselí nad Moravou

První písemná zpráva o židovském osídlení je z 15. století, souvislé žid. osídlení až od 17. století. Rodiště malíře Ludvíka Ehrenhafta (1872-1955). Židovská ulice v jižní části jádra, dnes ulice L. Ehrenhafta, se skládala z pouhých čtyř domů. Škola v Masarykově ulici čp. 109 bývala na předměstí. Synagoga v ulici Rybníček čp. 62 byla postavena v pol. 19. stol. v historizujícím slohu, byla dlouho využita jako skladiště, v l. 1991-3 adaptována na modlitebnu církve adventistů.

Veselí nad Moravou (synagoga)

Synagoga leží v ulici Rybníček v centru města. Klasicistní budova pochází z počátku 19. století. Od 90. let je využívána CASD.

Větrný Jeníkov

Hřbitov je situován 1,5 km jihovýchodně od obce, za rybníkem Trojanem u Dolního mlýna. Založen snad  v první polovině 17. století.

Vidnava

V roce 1940 zlikvidován nacisty. 

Vítanov-Hlinsko

Hřbitov se nachází západně od Hlinska, po levé straně silnice vedoucí z Hlinska do Trhové Kamenice, na okraji města. Založen byl roku 1904.

Vizovice (synagoga)

Bývalá synagoga leží v ulici Pardubická 201. Budova pochází z roku 1902, kdy byla postavena ve dvoře židovského spolkového domu. V roce 1950 prošla přestavbou na obytný dům.

Vlachovo Březí

Hřbitov se nachází 400 metrů severně od náměstí, na severním okraji městečka. Založen byl před rokem 1692. 

Vlachovo Březí (synagoga)

Nachází v Husově ulici, čp. 6. Postavena v roce 1787. V roce 1924 prodána, dnes je rodinným domkem.

Vlašim

Hřbitov se nachází na severovýchodním okraji města, v blízkosti komunálního hřbitova. Založen byl ve druhé polovině 19. století. 

Vlčí (synagoga)

Bývalá synagoga leží v severní části návse. Postavena byla v 1. polovině 19. století a dnes je využívána jako skladiště.

Vodňany

Hřbitov se nachází 700 metrů jihozápadně od osady Pražák, na kraji lesa při červeně značené turistické stezce. Založen byl roku 1840.

Vodňany (synagoga)

Synagoga v Majerově ulici byla postavena v letech 1837–1852 v prostém klasicistním slohu v těsném sousedství staré synagogy z roku 1744.

Vojkovice (synagoga)

Synagoga na východním okraji návsi za domem čp. 25 byla postavena v letech 1808–1814 v prostém klasicistním slohu, po roce 1834 byla přestavěna a zvětšena.

Volary

Hřbitov na východním okraji města, v sousedství městského hřbitova, byl založen roku 1945 jako pohřebiště obětí pochodu smrti z koncentračního tábora v Ravensbrücku.

Volyně

Hřbitov se nachází v ulici U Vodojemu, 350 metrů severozápadně od náměstí. Založen byl v druhé polovině 16. století.

Volyně (synagoga)

Synagoga se nachází v Žižkově ulici, čp. 250. Postavena 1838–1840.  V roce 1956 adaptována na kino. Nyní se připravuje její obnova soukromým vlastníkem.

Votice

Hřbitov se nachází 500 metrů východně od náměstí, při Táborské ul., na východním okraji města. Založen byl údajně roku 1538, doložen je od první poloviny 17. století.

Vrchlabí

Židovské oddělení bylo založeno zřejmě roku 1910 jako součást městského hřbitova a pohřbívalo se na něm do druhé světové války. Během ní i po ní byl hřbitov devastován.

Vsetín

Informace o hřbitově budou doplněny později...

Všechromy-Strančice

Hřbitov se nachází 1,5 km západně od obce Strančice. Založen byl snad roku 1900.

Všeradice (synagoga)

Byla postavena v klasicistním slohu v roce 1829. Nachází se v severovýchodní části obce. Před 2. světovou válku budovu odkoupila CČSH.

Všeruby

Informace o hřbitově budou doplněny později...

Vysoký Újezd (synagoga)

Bývalá synagoga čp. 54, byla postavena roku 1877, jako náhrada za starší modlitebny. Na konci 19. století byla přestavěna.

Vyškov

Několik židovských rodin zde žilo v 15. a 17. století, souvislé osídlení až od pol. 19. století. Synagoga stojí na jihovýchodní straně hlavního Masarykova náměstí č. 15 (naprosto ojedinělý případ v republice). Byla postavena v novorománském slohu r. 1885, od r. 1931 městské muzeum, v l. 1955-7 adaptace na modlitebnu husitské církve.

Hřbitov v ulici Kroměřížská č. 12, 1,5 km východně od náměstí, byl založen r. 1888. Na části původní plochy 3174 m2 se nalézá 59 novodobých náhrobků. Obřadní síň přestavěna po válce k obytným účelům, ohrazení vysokou cihelnou zdí se zpevňovacími pilíři.

Vyškov (synagoga)

Synagoga se nachází na jižní straně Masarykova náměstí, čp. 15.  Postavena v roce 1885. V roce 1954 prodána Církvi československé husitské, která ji využívá dodnes.

Zájezdec

Hřbitov se nachází v severní části obce mezi rybníkem a silnicí vedoucí do Přestavlk. Založen byl údajně ve druhé polovině 18. století.

Zalužany

Hřbitov se nachází na severním okraji obce, při silnici do Příbrami. Založen byl před rokem 1724, je na něm dochováno kolem 70 náhrobků od roku 1779 do 20. let 20. století.

Zalužany (synagoga)

Bývalá synagoga se nachází v době čp. 34, na jihozápadní straně návsi. Pochází z první poloviny 19. století. 

Zásmuky (synagoga)

Synagoga, postavena v 2. polovině 19. století, se nachází v Nerudově ulici, 150 m jižně od zámku. V roce 1938 byla prodána ČCE a přestavěna.

Zavržice (Kamenná)

Hřbitov se nachází 500 metrů severně od obce Kamenná, na svahu na kraji lesa nedaleko modře značené turistické stezky. Založen byl snad ve druhé polovině 17. století.

Zběšičky

Hřbitov se nachází na okraji zalesněné stráně, 500 metrů severozápadně od obce. Založen byl ve druhé polovině 18. století.

Zbraslavice

Hřbitov se nachází 800 metrů severně od města, na svahu klesajícím k jihu, v blízkosti cesty, odbočující ze silnice směřující do Kateřinek. Založen byl údajně na konci 18. století.

Zderaz (synagoga)

Synagoga se nachází v severovýchodní části obce v sousedství domu čp. 20. Byla postavena v klasicistním slohu v 2. polovině 20. století. Dnes je opuštěná a chátrá.

Zderaz-Oráčov

Hřbitov se nachází uprostřed polí, 1.500 metrů jihozápadně od Zderazi, 2 km severovýchodně od obce Oráčova, na jehož katastru leží, 250 metrů jižně od silnice obě vsi spojující. 

Zlín

Židovské oddělení Lesního hřbitova leží v severozápadní části areálu jižně od centra města. Oddělení založeno ve 30. letech 20. století. Na rozloze 1 ha se nachází 10 náhrobků.

Zlonice

Hřbitov se nachází jižně od městečka, 500 metrů od železniční zastávky, v blízkosti komunálního hřbitova. Založen byl asi v 17. století.

Znojmo

Středověká židovská komunita zanikla vypovězením r. 1454, novodobé osídlení od pol. 19. století, židovská obec krátce obnovena po 2. světové válce. Rodné město sochaře Hugo Lederera (1871-1940 Berlín). Středověká židovská ulice, dnes Veselá v severozápadní části centra, v jádru po přestavbách dochována. V suterénu domu Veselá č. 3 unikátně zachovaná středověká rituální lázeň - mikve. Na průčelí nedalekých vil v uici Na valech č. 9 a 13 zazděny náhrobky ze 14. stol. Synagoga v maurském slohu postavená v r. 1888 byla vypálena nacisty r. 1938, její místo připomíná památník z r. 2008.

Žamberk

Hřbitov se nachází na prudkém svahu, 200 metrů západně od kostela sv. Václava, po levé straně ulice Československé armády. Založen byl údajně v první polovině 17. století.

Žamberk (synagoga)

Synagoga leží v ulici Českých bratří. Postavena byla v roce 1811 na místě starší zničené požárem. Od roku 1947 ji vlastní CČSH a v 50. letech byla adaptována na kostel.

Žatec

Hřbitov se nachází v jihovýchodní části města u východní strany městského hřbitova. Založen byl v roce 1869 a sloužil až do roku 1950.

Žatec (synagoga)

Nachází se v Dlouhé ulici v severní části Žatce. Synagoga byla postavena v letech 1871-1872 v Maurském slohu.