Židovské památky

Arnoltov

Hřbitov se nachází v březovém háji v blízkosti hrazené obory. Dochovalo se 26 náhrobních kamenů a jeden podstavec, jedna třetina kamenů povalená.

Babčice

Hřbitov se nachází 1 km severně od obce, na okraji lesa, založen byl kolem roku 1843. Nachází se zde menší budova, která zajišťuje vstup na hřbitov a dochovalo se 135 náhrobků.

Batelov

Žid. osídlení zřejmě od 1. pol. 15. století. Židovská čtvrť se prostírá na severovýchodním okraji jádra při Třešťské ul., skládala se původně z 16 domů včetně školy čp. 53, poblíž instalován v r. 1995 památník obětem holokaustu.

Synagoga na Židovském plácku byla postavena r. 1794 v klasicistním slohu, schodiště na ženskou galerii se nalézá ve hmotě sousedního domu čp. 52. V roce 1984 adaptována na klubovnu a moštárnu Svazu zahrádkářů.

Batelov (synagoga)

Synagoga z roku 1794 se zachovalým klasicistním vzhledem byla postavena na místě starší synagogy, kterou v roce 1790 zničil velký požár židovského ghetta.

Bečov nad Teplou

Hřbitov se nacházel 600 m západně od ghetta, u nádraží, ve svahové výseči silnic směrem na Novou Ves a Mnichov. Doložen od roku 1662, za války zdevastován nacisty.

Bečov nad Teplou (synagoga)

Židovské osídlení doloženo od 14. století do nacistické okupace.

Bechyně

K založení hřbitova došlo pravděpodobně koncem 16. století. Na hřbitově o rozloze 1.369 metrů čtverečních je dochováno 178 náhrobků. 

Bechyně (synagoga)

Synagoga v Široké ulici severně od náměstí byla postavena při městských hradbách v letech 1872–1873 na místě bývalého obecního domu čp. V.

Běleč u Mladé Vožice

Hřbitov byl založen nejpozději v 70. letech 17. st. Nachází se zde 193 náhrobků či jejich torz. Velká část novodobých náhrobků byla v 80. letech 20. st. prodána a odvezeny k dalšímu použití.

Bendovo záhoří (synagoga)

Modlitebna a škola byla vystavěna v pol. 19. století. Po r. 1905 modlitebna zanikla. Dnes je přebudována na obytný dům. 

Benešov (nový)

Nový hřbitov se nachází 500 metrů severovýchodně od Masarykova náměstí v sousedství městského hřbitova. Byl založen roku 1883.

Benešov (starý)

Starý hřbitov se nachází v centru města při Pražské ulici. Založen byl snad v 17. století, po roce 1980 byl postupně likvidován, tehdy byla většina náhrobků odvezena, přičemž jejich malá část byla přemístěna na nový hřbitov.

Beroun

Hřbitov se nachází na západním okraji města v ulici Pod Homolkou u základní školy, 1,5 km od historického Husova náměstí. Založen byl roku 1886.

Běštín (synagoga)

Synagoga se nachází v čp. 94, 150 m jižně od obecního úřadu. Pochází z 1. poloviny 19. století a sloužila svým účelům patrně do začátku 20. století.

Bezdružice

Židovský hřbitov v Bezdružicích, známý také jako Řešín. Nachází se zde 183 náhrobních kamenů převážně z poloviny 19. století a začátku 20. století. 

Bezdružice (synagoga)

Synagoga v ulici Plzeňská 117, byla postavena na počátku 19. století. Pozdně barokní stavba sloužila svým účelům do nacistické okupace. Poté byla využívána jako sklad.

Bílence (synagoga)

Postavena byla v letech 1826 či 1837 a k původnímu účelu sloužila až do dvacátých let 20. století, kdy ji získala obec pod podmínkou, že bude pečovat o bílenecký židovský hřbitov.

Bílina

Hřbitov leží u jižní ohradní zdi městského hřbitova v západní části města. Založen byl v roce 1892 a nachází se na něm okolo 40 náhrobků, márnice a vstupní brána.

Bílina (synagoga)

Synagoga se nachází v Teplické ulici v čp. 116/24, přibližně 400 m severně od náměstí. Byla vybudována v letech 1893–1895 přestavbou obytného domu. Nyní slouží opět k bydlení.

Blevice

Hřbitov se nachází na jižním okraji lesa při silnici do Zákolan na okraji obce. Založen byl zřejmě v první polovině 17. století a od té doby byl několikrát rozšiřován. 

Blovice

Židovské osídlení je zde doloženo od počátku 16. století. Komunita existovala od počátku 17. století do nacistické okupace.Existovaly dva židovské sídelní okrsky, jež fungovaly od 18. století: severní se nacházel za severní straně náměstí, mezi řekou Úslavou a hlavní ulicí, která spojuje náměstí s kostelem. Zde se nacházelo pět převážně dřevěných domů a synagoga. Druhý se nalézal západním směrem od náměstí v úzké uličce, kde stálo osm většinou zděných domů.

Blovice (synagoga)

Synagoga leží v Malé ulici v č.p. 205. Byla postavena v letech 1903–1904 v eklektickém slohu na místě starší dřevěné. Svým účelům sloužila až do příchodu nacistů.

Bohostice

Hřbitov se nachází 600 metrů jihozápadně od obce, na kraji lesa, založen byl nejpozději v první polovině 18. století. Na hřbitově je dochováno přes 150 náhrobků.

Bohumín

Hřbitov se nachází v ulici Mírová a je součástí komunálního hřbitova. Založen byl roku 1902 a nachází se zde 35 náhrobních kamenů. 

Boskovice

Hřbitov pochází z konce 17. století. Čítá přes 3 000 náhrobních kamenů, místo posledního odpočinku slavných boskovických rabínů. 

Boskovice (synagoga)

Barokní stavba z roku 1639 s pozdějšími úpravami. Komplexní obnova v letech 1991–2001.

Bosyně

Hřbitov se nachází 500 metrů severovýchodně od obce, na okraji lesa, 100 metrů od silnice Bosyně - Janova Ves, přístupný je polní cestou. Hranice protáhlého hřbitova ohraničuje pouze terénní nerovnost na místě původní zdi. Založen byl nejpozději v 18. století. Dochovány jsou čtyři desítky náhrobků nebo jejich zbytků, umístěných převážně v severozápadní části areálu, nejstarší pochází ze druhé poloviny 18. století, nejmladší je z roku 1886 (náhrobek Alžběty Fischerové z Nebužel). Z márnice jsou dochovány jen nepatrné zbytky zdí.

Brandýs nad Labem

Hřbitov byl založen kolem poloviny 16. století. Nachází se zde 915 náhrobků z let 1575–1942.

Brandýs nad Labem (synagoga)

Vystavena roku 1829 jako víceúčelová stavba na místě starších synagog zničených požárem.

Brno

Nový hřbitov byl založen roku 1852. Rozkládá se na ploše 3 hektary a dochovalo se zde na 6 500 náhrobků.

Brno (synagoga)

Jedinou dochovanou synagogou (ze čtyř původních). V současnosti je i jedinou plnohodnotnou synagogou na území Moravy a Slezska, která slouží k duchovním účelům.

Brtnice (nový)

Nový hřbitov byl založen v sousedství v pol. 19. století, za vysokou ohradní zdí se na výměře 2044 m² nalézá asi 200 novodobých náhrobků.

Brtnice (starý)

Starý hřbitov se nachází 1 km severovýchodně od náměstí při silnici na Bransouze. Založen na poč. 17. století, na ploše 2050 m² se nachází asi 250 střídmě barokních náhrobků.

Brumov

Menší hřbitov s dochovanými 75 náhrobky z poloviny 18. století do 30. let 20. století. Původně obehnán kamennou zídkou. 

Bruntál

Informace o hřbitově budou doplněny později...

Břeclav

Hřbitov založen v 17. století, nalézá se zde kolem 400 náhrobků z 18. až 20. století.

Břeclav (synagoga)

Synagoga byla postavena roku 1868 v novorománském slohu s maurskými prvky v interiéru. Je chráněna jako kulturní památka České republiky.

Březnice

Hřbitov se nachází 1,5 km severně od náměstí, východně od silnice do Předního Poříčí. Založen byl před rokem 1617. Na hřbitově je pohřben primas českého židovstva Wolf Popper.

Březnice (synagoga)

Synagoga byla vystavěna v letech 1726 a klasicistně přestavěna po požáru r. 1821. Další úpravy proběhly r. 1874. Hodnotná klasicistní architektura synagogy tvoří přirozenou urbanistickou dominantu téměř intaktně dochované zástavby velmi cenného židovského ghetta.

Bučovice

Žid.osídlení ze 16.století. Rodiště hudebního skladatele Josefa Fischhofa (1804-1857 Wien). V městském muzeu malá expozice věnovaná dějinám žid.obce. Židovská čtvrť - východně od náměstí, ul.Komenského, Smetanova, Ždánická, z původních 49 domů zachováno jen 5. Novorománská synagoga z r.1853 zbořena v r.1966.

Budyně nad Ohří (synagoga)

Klasicistní synagoga se nachází v Ostrovní ulici. Vznikla v letech 1815–1825 a od roku 2019–2024 procházela rekonstrukcí.

Budyně nad Ohří (Vrbka u Roudníčku)

Hřbitov byl patrně založen roku 1787 jako druhé pohřebiště místních Židů, nedaleký první hřbitov se nacházel u městských hradeb. V zadní části se nachází cca 200 náhrobků, nejstarší z roku 1764, přenesený ze staršího hřbitova.

Byšice

Hřbitov se nachází na návrší ve východní části obce, při Hřbitovní ulici, 100 m severně od náměstí mezi rodinnými domky. Založen byl roku 1607.

Bzenec

Žid.osídlení od pol.14.století. Židovská čtvrť – nalézá se v typické poloze mezi zámkem a náměstím, dnešní ul. Krále Vladislava, Žerotínova, Krátká a Zámecká, většina z téměř 100 domů dosud stojí včetně býv. školy čp. 759. Synagoga postavená v r.1863 v novorománském slohu proti zámku byla v r. 1958 staticky narušena a musela být zbořena.

Cebiv (synagoga)

Bývalá synagoga se nachází ve středu obce, jižně od rybníku. Pravděpodobně pochází z 1. poloviny 19. století a později byla adaptována na obytný dům.

Čáslav

Židovské oddělení je součástí městského hřbitova, nacházejícího se v severní části města, v ulici vedoucí do Chotusic. Založeno bylo roku 1884 a užívalo se zřídka ještě ve druhé polovině 20. století. 

Čáslav (synagoga)

Synagoga v Masarykově ulici, lemující severovýchodní linii opevnění, byla postavena v letech 1899–1900 v maurském slohu.

Čelina

Hřbitov se nachází 500 metrů jihozápadně od obce, na svahu u lesa, založen byl v 18. století. Na hřbitově je dochováno kolem 30 náhrobků, nejstarší z roku 1803, nejmladší z roku 1918. 

Čeradice

Informace o hřbitově budou doplněny později...

Černovice (synagoga)

Bývalá synagoga se nachází 100 m severně od Mariánského náměstí v č.p. 226. Pochází z 19. století a dnes slouží obytným účelům.

Černovice u Tábora

Hřbitov se nachází 500 metrů severně od městečka, na červeně značené turistické stezce. Byl založen před rokem 1695 (údajně kolem poloviny 17. století).

Česká Lípa

Informace o hřbitově budou doplněny později...

České Budějovice

Hřbitov se nachází v lokalitě U křížku. Založen byl roku 1866, je na něm dochováno kolem 430 náhrobků včetně podstavců a obrubníků. 

Český Krumlov

Židovský hřbitov byl založen roku 1891 nedaleko komunálního hřbitova. Dochovalo se zde 118 náhrobků od r. 1891–1993.

Český Krumlov (synagoga)

Nachází se v Linecké ulici, jihovýchodně od náměstí. Postavena v novorománském slohu se secesními prvky (1909). 

Český Těšín

Informace o hřbitově budou doplněny později...

Český Těšín (synagoga)

Synagoga leží v ulici Božkova v č.p. 154/16. Byla postavena v roce 1928 v eklektickém slohu podle návru Eduarda Davida.

Čichtice

Hřbitov se nachází 800 metrů jihovýchodně od obce, na svahu mezi loukami. Založen byl krátce před rokem 1747.

Činěves (synagoga)

Bývalá synagoga se nachází ve východní části obce v č.p. 187. Byla postavena v roce 1857 a dnes slouží k obytným účelům.

Čížkovice

Nepočetné židovské osídlení od poloviny 16. století.

Hřbitov se nachází 500 m severně od vsi na okraji pole, 300 m od silnice do Lovosic, byl založen údajně v roce 1800. Dnes tu nalezneme asi 30 náhrobků či jejich torz, z nichž nejstarší pochází z roku 1839.

Čkyně

Hřbitov se nachází 350 metrů jihovýchodně od městečka, nad železniční tratí ze Strakonic do Vimperka. Založen byl snad v poslední čtvrtině 17. století. Dnes s 391 náhrobky.

Čkyně (synagoga)

Klasicistní objekt synagogy z pol. 19. století zahrnoval pod jednou střechou letní modlitebnu, židovskou školu a zimní modlitebnu v patře nad školou. Stavba je lokální dominantou.

Dambořice

Židovské osídlení od 16. století. Židovská čtvrť - ve střední části městečka podél potoka, ulice zvaná Mezi židma. Z původních 72 domů stojí dodnes 49, mj.škola s bytem učitele čp. 388. Pozdně empírová synagoga z r. 1824 zbořena v r. 1948, její existenci připomíná od r. 2004 skromný památník.

Děčín (synagoga)

Synagoga byla postavena v letech 1906–1907 v pseudoorientálním slohu se secesně geometrickou výzdobou. Jedná se o nejseverněji zachovanou synagogu v ČR.

Dešenice (synagoga)

Bývalá synagoga leží 150 m západně od návsi obce v č.p. 125. Postavena byla v letech 1865-1866 a po 2. světové válce byla přestavěna k obytným účelům, kterým slouží do dnes.

Divišov

Hřbitov se nachází 2 km severovýchodně od městečka Divišov, na katastrálním území Měchnov. Založen v polovině 18. století. 

Divišov (synagoga)

Původní synagoga pochází z počátku 19. století. V letech 1854–1856 byla upravena v klasicistním slohu a současně rozšířena. Bohoslužby se zde konaly až do okupace nacisty.

Dlažov (synagoga)

Synagoga leží v centru návsi obce. Novorománská stavba byla postavena v roce 1883 jako výceúčelová budova. Po roce 1950 prošla přestavbou na obecní úřad.

Dlouhá Ves u Sušice

Počátky židovského osídlení jsou neznámé, vzniklo pravděpodobně před rokem 1724. V první čtvrtině 18. století existovala početná místní komunita (asi 20 rodin)včetně synagogy. Nejpočetnější toto osídlení bylo zřejmě v polovině 19. století, kdy zde žilo 37 židovských rodin. Postupně jejich počet klesal v důsledku stěhování do měst a např. roku 1921 zde zůstávalo jen 13 Židů, ale roku 1930 nikdo.

Dlouhý Újezd

Židovské osídlení je zde doloženo od začátku 17. Století, kdy v roce 1618 údajně na území „statku Dlouhý Újezd - Studánka“ žily tři rodiny. Nejsilnější bylo v první polovině 19. století, roku 1830 v místě pobývalo 20 židovských rodin, což představovalo 116 osob, roku 1880 pak 79 osob představovalo 12,5% obyvatelstva. Později jejich počet klesal a roku 1900 zde žili už jen 3 Židé, v roce 1921 pak už žádný.

Dobruška

Hřbitov se nachází 500 metrů severovýchodně od náměstí na konci zástavby Křovické ulice. Byl založen roku 1675 a po rozšíření roku 1881 dosáhl konečné velikosti 2.399 metrů čtverečních. Náhrobní kameny, dochované od roku 1688 v počtu 246 kusů, jsou krásnou ukázkou východočeských barokních stél. V roce 1920 zde byl pohřben rabín Max Frank, jehož ostatky byly roku 1936 převezeny do Plzně. Dále jsou zde pohřbeni čtyři vojáci padlí v prusko – rakouské válce roku 1866 a řada regionálních průmyslníků. Nejmladší náhrobky pocházejí z počátku 40. let 20.

Dobruška (synagoga)

Byla postavena po roce 1866 na místě starší synagogy z roku 1722. Nachází se na Šubertově náměstí, jež leží asi 100 m na severovýchod od hlavního dobrušského náměstí F. L. Věka, jako čp. 646. 

Dobříš

Hřbitov se nachází 1,5 km severně od náměstí, na návrší Větrník nad sídlištěm. Založen byl v první polovině 17. století.

Dobříš (synagoga)

Bývalá synagoga se nachází na severozápadním rohu Mírového náměstí, v ulici Čs. armády. Byla postavena v novorománském slohu v letech 1903-04. Dnes je využívána jako kulturní středisko města Dobříš.

Dolní Bělá (synagoga)

Synagoga leží 230 m severovýchodně od kostela Povýšení sv. Kříže, v čp. 130. Vznikla v 2. polovině 19. století na místě starší dřevěné. Dnes je přestavěna na obytný dům.

Dolní Bolíkov

Hřbitov se nachází 500 metrů jihozápadně za obcí, v polích. Založen byl koncem 17. století.

Dolní Cetno

Informace o hřbitově budou doplněny později...

Dolní Cetno (synagoga)

Nachází se severně od návsi obce v č.p. 30. Postavena byla mezi lety 1872-1873 a později adaptována na obytný dům.

Dolní Kounice

Židovské osídlení snad již ve 2. pol. 14. století. Židovská čtvrť se před třicetiletou válkou soustředila ve východní části městečka v blízkosti starého židovského hřbitova a hradu. Později bylo v západní části náměstí, ulice U synagogy, Skalní a U škrobárny, z původních 82 domů dodnes stojí 35, mj. škola čp. 581 a rabinát čp. 604. Cenný kamenný reliéf z r. 1818 s vinařským motivem na lisovně čp. 577.

Dolní Kounice (synagoga)

Židovské osídlení snad již ve 2. pol. 14. století. Židovská čtvrť se před třicetiletou válkou soustředila ve východní části městečka v blízkosti starého židovského hřbitova a hradu. Později bylo v západní části náměstí, ulice U synagogy, Skalní a U škrobárny, z původních 82 domů dodnes stojí 35, mj. škola čp. 581 a rabinát čp. 604. Cenný kamenný reliéf z r. 1818 s vinařským motivem na lisovně čp. 577. Počet domů ve čtvrti stoupal: roku 1869 to bylo 78 domů, v letech 1900 a 1910 pak 90 domů (sčítání lidu).

Dolní Lukavice

Židovské osídlení od počátku 17. století. V centru obce 100 m západně od kostela se nachází synagoga z poloviny 19. století. Není známo, kdy byla přestavěna na dodnes obývaný obytný dům.

Dolní Lukavice (synagoga)

Bývalá synagoga leží ve středu obce v č.p. 93. Pochází z poloviny 19. století a později byla přestavěna na obytný dům.

Domažlice

Nejstarší židovské osídlení zde vzniklo již v první polovině 14. století. Současný hřbitov o rozloze 1372 metrů čtverečních byl ale založen až v 90. letech 19. století. Nachází se v ulici Prokopa Holého v severní části města, při silnici do Třebnic, zhruba 1 km na sever od náměstí. Na hřbitově se dochovalo cca 100 náhrobků, pocházejících od doby založení až do posledního pohřbu z roku 1941, kdy zaniklo zdejší židovské osídlení. Po roce 1987 došlo k zmenšení jeho plochy v důsledku rozšíření silnice (v letech 1988-1989).

Doudleby nad Orlicí (synagoga)

Synagoga leží ve Švermově ulici. Stavba byla postavena v roce 1777. V 50. letech 20. století byla adaptována na kostel CČSH.

Drahonice–Lubenec

Informace o hřbitově budou doplněny později...

Drážkov

Hřbitov se nachází 2 km jihozápadně od obce, na okraji lesa na vrchu Radobylka, jižně od silnice Kamýk nad Vltavou - Radov. Založen byl nejpozději ve druhé polovině 17. století (údajně r. 1680), je na něm dochováno cca 300 náhrobků z let 1681 – 1936, mezi nimi řada barokních žulových náhrobků zdobených symboly nebo rostlinnými ornamenty. V rekonstruované tahaře je dochován kamenný obřadní stůl.

Drážkov (synagoga)

Bývalá synagoga se nachází ve východní části obce, u hlavní silnice, v domě čp. 33. Byla postavena roku 1852 a svým účelům sloužila pravděpodobně do roku 1932. V 50. letech byla přestavěna na Obecní úřad a zdravotní středisko. Obecní úřad v tomto domě sídlí dodnes.

Drmoul

Židovské osídlení je zde doloženo od konce 16. století. Roku 1724 zde žilo 17 židovských rodin, v první polovině 19. století pak přibližně 30 rodin. Od poloviny 19. století počet židovských obyvatel v obci klesal a k roku 1930 počet činil už pouze 36 osob. Židovský sídelní okrsek a židovské domy byly soustředěny uprostřed návsi. Před polovinou 19. století je doloženo 25 domů. Většina z nich byla zbořena a do současnosti zůstalo dochováno jen několik domů.

Dřevíkov

Hřbitov se nachází 500 metrů severozápadně od návsi na okraji lesa. Založen byl nejpozději v první polovině 17. století. Po polovině 19. století byl rozšířen do současné velikosti 1.777 metrů čtverečních (původní velikost byla přibližně poloviční); v této době byl ohrazen zdí z lomového kamene a byl vybudován nový vstup průchozí márnicí – vozovnou. Nejstarší náhrobek pochází z roku 1748, nejmladší náhrobky jsou z let 1983 a 1994. Na hřbitově se nachází celkem asi 300 náhrobků, mnohdy cenných barokních a klasicistních stél, mezi nimi i jeden litinový náhrobek z roku 1852. Asi do r.

Dřevíkov (synagoga)

Synagoga leží na východním konci židovské uličky v č.p. 43. Pochází z 2. poloviny 18. století. Dnes je adaptována na obytný dům. Židovská ulička vznikla po roce 1701.

Dub

Hřbitov se nachází 1 km jižně od obce, na kopci v lese, založen byl nejpozději na počátku 18. století (snad roku 1706).

Dub (synagoga)

Synagoga se nachází v č.p. 10 na severozápadním okraji městyse. Pochází z 18. století a roku 1906 byla přestavěna na obytný dům.

Dvůr Králové nad Labem

Hřbitov se nachází 1,5 km severně od náměstí na předměstí Vorlech na rohu ulic Nerudovy a Spojených národů. Hřbitov založený roku 1883 byl postupně po druhé světové válce devastován, nakonec se roku 1960 přistoupilo k jeho likvidaci, a to včetně zdi, obřadní síně a také náhrobků. Dochovala se pouze původní plocha, stromy po obvodu a torzo mohutného klasicistního náhrobku se zbytky asi 30 dalších stél, povalujících se okolo, anebo slepených k sobě. Plocha hřbitova je vyčištěna, na svůj náklad ji do roku 2004 udržovalo Město Dvůr králové nad Labem bez nároků na finanční úhradu.

Františkovy Lázně - Horní Lomany

Židovský hřbitov se nachází na katastru městské části Horní Lomany v sousedství městského hřbitova, poblíž železničního přejezdu. Byl založen roku 1875 a poté rozšířen na konci 19. století a na počátku 20. století. Náhrobky nacisté odvezli po roce 1938.

Frýdek Místek

Hřbitov založen v roce 1882, obřadní síň v roce 1969 upravena na modlitebnu Adventistů sedmého dne.

Golčův Jeníkov

Hřbitov leží na západním konci města, necelý kilometr od náměstí. Podle ústní tradice byl založen již v 1. polivině 14. století. Nejstarší dochované náhrobky jsou z konce 17. století.

Golčův Jeníkov (synagoga)

Novorománská synagoga ve středu židovské čtvrti byla postavena v letech 1871–1873 na místě dvou starších synagog.

Habry

Hřbitov se nachází 1 km severozápadně od náměstí v blízkosti rybníčku, přístupný je zpevněnou cestou. Prvně je doložen v první polovině 17. století. Náhrobní kameny jsou dochovány v počtu asi 250 kusů od první poloviny 18. století (nejstarší z roku 1740) do roku 1935.

Habry (synagoga)

Synagoga se nachází 200 metrů severozápadně od náměstí. Postavena byla roku 1825 (nebo roku 1828) s výrazným klasicistním exteriérem jako náhrada za starší synagogu z první poloviny 17. století. Tato kamenná budova s předsíní na západní straně sloužila bohoslužebným účelům snad až do druhé světové války. V letech 1942 – 1965 byla využita jako modlitebna Českobratrské církve evangelické. Kolem roku 1968 byla adaptována na kino. Roku 1994 byla převedena do vlastnictví Židovské obce v Praze, plánuje se její celková rekonstrukce.

Hartmanice

Informace o hřbitově budou doplněny později...

Hartmanice (synagoga)

Synagoga leží 150 m severně od náměstí. Pochází z 80. let 19. století. Svým účelům sloužila až do nacistické okupace.

Havlíčkův Brod

Hřbitov se nachází 800 metrů západně od hlavního náměstí, po pravé straně Ledečské ulice vedoucí do Perknova. Byl založen roku 1888 a používán do roku 1942. Na hřbitově je umístěno asi 260 náhrobků, z toho 120 jednoduchých stél východoevropských válečných uprchlíků z let 1916–1917. Ve hřbitovním domku čp. 2134, sloužícím jako byt správce, je dochována pamětní deska zakladatelů hřbitova. Pohřben je zde mj. rabín Jakub Singer.

Havlíčkův Brod (tyfový)

Tyfový hřbitov se nachází 1,5 km severně od středu města mezi poli z městským hřbitovem. Jde o zdaleka viditelný zalesněný ostrůvek, k němuž nevede žádná přístupová cesta. Fungoval v letech 1917 – 1918 jako hřbitov válečných uprchlíků, mezi nimiž vypukla tyfová epidemie. Původně byl hřbitov ohrazen dřevěným plotem a uprostřed byl postaven hřbitovní domek, zřejmě také ze dřeva. Plot ani domek se do dnešních dnů nedochoval. V současnosti je na ploše cca 25 x 25 metrů dochováno 86 jednoduchých stél s hebrejskými nápisy, na některých je latinkou napsáno jméno a místo původu zemřelého.

Heřmanův Městec

Hřbitov se nachází 400 metrů severovýchodně od náměstí, v severovýchodní části města podél Havlíčkovy ulice. Podle ústní tradice byl založen před rokem 1430, v písemných pramenech je doložen ale až v 16. století. Byl nejméně pětkrát rozšiřován, naposledy roku 1838, kdy dosáhl konečné velikosti 3.972 metrů čtverečních. Na této ploše se nalézá ve 21 nestejně dlouhých řadách 1.077 náhrobních kamenů, z nichž nejstarší čitelný pochází z roku 1647.

Heřmanův Městec (synagoga)

Synagoga se nacházející v Havlíčkově ulici čp. 809, byla postavena v roce 1760, svou ninější podobu získala v roce 1870.

Hlinsko (synagoga)

Bývalá synagoga se nachází v jižní části města v Havlíčkově ulici. Byla postavena v roce 1904 a v roce 1925 byla adaptována na městské muzeum, které v ní sídlí dodnes.

Hluboká nad Vltavou

Hřbitov se nachází 500m jihozápadně od centra městečka při hlavní silnici vedoucí do Českých Budějovic. K založení hřbitova zřejmě došlo ve 40. letech 18. století. 

Hluboká nad Vltavou (synagoga)

Židovské rodiny se zde usadily v 17. století. Nová synagoga byla postavena v roce 1907 a sloužila až do nacistické okupace.

Hlučín

Židovské osídlení od poč. 18. století, rozptýlené povahy, zaniklo již v době mezi světovými válkami. Synagoga z let 1842-3 zbořena v r. 1931.

Hoješín

Hřbitov se nachází severně od Hoješína na okraji místní části Horní Ves, na břehu přehrady Seč. Založen byl pravděpodobně roku 1810. 

Holešov

Informace o hřbitově budou doplněny později...

Holešov (synagoga)

Informace o synagoze budou doplněny později...

Holice

Hřbitov se nachází v bezprostředním sousedství městského hřbitova na jižním okraji města, jižně od silnice do Vysokého Mýta. Založen byl roku 1913 na ploše 1.105 metrů čtverečních, dochovalo se na něm 22 náhrobních kamenů nebo jejich torz z let 1914 - 1937. Obřadní síň byla zbořena kolem roku 1980.

Horažďovice

Židovské osídlení je zde doloženo od počátku 17. století. Během třicetileté války vzrostlo početně na 10 lidí, ale širší židovská obec až od poloviny téhož století. Od 17. století sídlili židé ve východní části města. Nachází se zde také zbytek židovské ulice, umístěné v okolí dnešní ulic Prácheňská a Ševčíkova. Roku 1837 zde bylo 10 z původních 13 domů, do současnosti se ale většinou nedochovaly (byly zbořeny či přestavěny). V Horažďovicích se nacházela od 17. století židovská škola. Židovská obec zde zanikla k roku 1940.

Horní Beřkovice

Zbytek židovského oddělení se nachází na ústavním hřbitově na východním konci obce. Hřbitov je dnes zničený.

Horní Beřkovice (synagoga)

Synagoga leží v ulici U Rybníka v č.p. 5. Pochází z 18. - 19. století a byla zrušena v roce 1910. Poté adaptována na obytný dům.

Horní Cerekev

Hřbitov se nachází 1.500 metrů severozápadně od městečka na okraji lesa v blízkosti Pláňovského potoka. Založen byl údajně v 17. století na ploše 927 metrů čtverečních a užíván byl až do počátku druhé světové války. V minulosti často devastovaný areál obsahuje kolem 180 náhrobků od 18. století do 30. let 20. století, vévodí mu malá vozovna s výrazně strmou jehlancovou střechou. Roku 1916 tu byli pohřbeni dva haličtí uprchlíci, roku 1917 tři haličtí uprchlíci.

Hořenec

Hřbitov neznámého stáří. Nejstarší dochovaná zmínka pochází z první poloviny 19. století. Rozkládá se na ploše 912 m2 a čítá pouhá tři torza náhrobků, jako důsledek devastace hřbitova během 2. světové války a období socialismu. 

Hořepník

Hřbitov se nachází v ulici V Palestině, 300 metrů jihozápadně od náměstí na jižním břehu říčky Trnavy ve čtvrti zvané Úlehle. Založen byl na počátku 17. století, v písemných pramenech je poprvé doložen roku 1636, několikrát byl rozšířen (naposledy ve druhé polovině 19. století) a pohřbívalo se na něm až do počátku druhé světové války. Na ploše je dochováno 228 náhrobků od roku 1649 do počátku 40. let 20. století. Rozmanitý terén o velikosti 1.716 metrů čtverečních dává tušit, že zde mohlo docházet k pohřbům ve vrstvách.

Hořice v Podkrkonoší (nový)

Založen byl roku 1897 a pohřbívalo se zde až do počátku 2. světové války. V současnosti je dochována pouze ohradní zeď.

Hořice v Podkrkonoší (starý)

Založen byl ve 2. pol. 17. století. Na jeho ploše je dochováno kolem 1000 náhrobků, včetně řady cenných barokních bohatě zdobených náhrobků. 

Hořice v Podkrkonoší (synagoga)

Synagoga leží v ulici Tovární v č.p. 4. Postavena roku 1767 a po požáru roku 1859 prošla novorománskou přestavbou.

Hořovice (synagoga)

Byla postavena v roce 1904, nachází se severně od náměstí Boženy Němcové, v ulici Valdecká. Po 2. světové válce byla odkoupena Českobratrskou církví evangelickou, která budovu dodnes využívá ke svým bohoslužbám. 

Hostinné

Hřbitov se nachází na modře značené turistické stezce do Čermné, na vrchu zvaném Svatý Antoníček, 350 metrů severovýchodně od města. Založen byl roku 1884, roku 1938 byl zdevastován místními nacisty a v průběhu 50. a 60. let 20. století zlikvidován úplně včetně zdi a obřadní síně. Dnes je dochována plocha o velikosti kolem 600 metrů čtverečních, kde se nalézá 11 podstavců, obrubníků a poslední náhrobek Henriette Müllerové z roku 1902.

V současné době je zachována podzemní část včetně hrobů. Plánuje se vyčištění plochy hřbitova od náletové vegetace a průběžné udržování plochy hřbitova.

Hostomice pod Brdy (Běštín)

Hřbitov se nachází 2 km jihozápadně od Hostomic na hranici běštínského katastru při patě zalesněného kopce Chlumku. Přístupný je zatravněnou cestou ze silnice. Založen byl údajně v září roku 1837, do této doby se všichni zemřelí pohřbívali na židovském hřbitově v Litni. Na počátku 20. století byl rozšířen do současné velikosti 1.979 metrů čtverečních. V místě rozšíření vzniklo schodiště. Dochováno je kolem 160 náhrobních kamenů od doby založení do 30. let 20. století a obvodové zdivo márnice. Pohřbeny jsou zde mj. čtyři oběti povodně roku 1845 z Praskoles.

Hostouň u Prahy (nový)

Nový hřbitov se nachází 300 metrů severovýchodně od starého hřbitova, přístupný je štěrkovou cestou ze silnice Hostouň - Pavlov. Založen byl po uzavření předchozího hřbitova, ve stejné době byla postavena i márnice z lomového kamene. Na zcela zaplněné ploše se nalézá kolem 340 náhrobků z let 1856 - 1936, mezi nimi např. stéla s postavou anděla nebo náhrobek kladenského chirurga Bernarda Sterna (zemřel r. 1876) s epitafem v latinském jazyce. Pohřbeni jsou zde mj. příbuzní spisovatele Oty Pavla nebo příslušníci rodiny Brandeisovy ze Suchdola (Alexander Brandeis byl mecenášem Mikoláše Alše).

Hostouň u Prahy (starý)

Starý hřbitov se nachází na strmém svahu v úzkém pruhu lesa, 600 metrů jihozápadně od obce na pravém břehu Sulovického potoka. Ke hřbitovu nevede žádná přístupová cesta. Založen byl před rokem 1786 a užíván do roku 1848. Jsou na něm dochovány čtyři desítky náhrobků (nejstarší z roku 1786) v nepravidelných a neúplných řadách, márnice, která stávala v jihovýchodním rohu hřbitova, je zcela zbořena.

Hoštice u Volyně

Hřbitov se nachází 1 km severozápadně od obce, na svahu na kraji lesa. Založen byl nejpozději v pol. 18. století, dochováno 50 náhrobků.

Hradec Králové (synagoga)

Byla postavena v letech 1904–1905 v secesním slohu s orientálními prvky, na nároží dnešní Pospíšilovy třídy a třídy Čs. armády.

Hradec Králové-Pouchov

Hřbitov se nachází v areálu městských hřbitovů. Založen byl roku 1877 a po rozšíření roku 1911 dosáhl velikosti 3.244 metrů čtverečních. V areálu, zaplněném asi z poloviny, se nalézá okolo 300 novodobých vícedílných náhrobků a památník se jmény obětí nacismu z Hradce Králové.

Hranice

Informace o hřbitově budou doplněny později...

Hroubovice

Hřbitov se nachází na severním okraji obce na svahu pod lesem, klesajícím k jihovýchodu, přístupný je lesní cestou. Založen byl kolem poloviny 18. století, rozšířen v polovině 19. století. Náhrobní kameny jsou dochovány v počtu kolem 250 kusů od roku 1788 do roku1966 a patří do okruhu východočeských židovských pohřebišť s výrazným zastoupením bohaté náhrobní symboliky na stélách z konce 18. století a první poloviny 19. století. Pohřben je zde mj. císařský rada Jindřich Heisler z Chrástu.

Hroznětín

Informace o hřbitově budou doplněny později...

Hřešihlavy

Židovská ulice vedla z návsi východním směrem ke hřbitovu. Založen byl roku 1821 a nachází se zde 58 náhrobků. Předtím pohřbívali zdejší Židé v Terešově.

Hřivčice

Informace o hřbitově budou doplněny později...

Humpolec

Hřbitov se nachází 400 metrů východně od města v pokračování Hradské ulice na zeleně značené turistické stezce ke hradu Orlíku. Založen byl mezi lety 1710 - 1719 a po dvojím rozšíření v 19. století dosáhl velikosti 3.658 metrů čtverečních. Dochováno je přibližně 1.000 náhrobních kamenů od 18. století (nejstarší údajně z roku 1719) do roku 1942. V období druhé světové války byl hřbitov těžce devastován Němci. Jde o další hřbitov ovlivněný východočeským sepulkrálním uměním, charakteristickým výraznou symbolikou a asymetrickými stélami. Hřbitov prochází od konce 20.

Humpolec (synagoga)

Synagoga leží v ulici U Vinopalny v č.p. 492. Pochází z let 1760–1762. Sloužila svým účelům do okupace. Za války využita jako sklad. V 50. letech adaptována pro potřeby CČSH.

Chlistov

Hřbitov byl založen v roce 1869, s rozlohou přibližně 500 metrů čtverečních. Je zde dochováno pouze 15 náhrobků od doby založení do roku 1923. 

Chlumec nad Cidlinou

Židovské oddělení je součástí městského hřbitova v Alejské ulici na jihovýchodním okraji města. Pohřbívat se na něm začalo roku 1905. Na ploše 638 metrů čtverečních je dochováno 36 novodobých náhrobních kamenů od doby vzniku židovského oddělení do druhé světové války. Židovské oddělení má svou obřadní síň, postavenou v novogotickém slohu zřejmě J. Vejrychem v době založení hřbitova; dnes slouží celému městskému hřbitovu.

Chlumec nad Cidlinou (synagoga)

Bývalá synagoga se nachází na rohu Roosveltovy a Palackého ulice, která vznikla přestavbou obecné školy ke konci 19. století.

Chodová Planá (nový)

 Byl založen v roce 1890, nachází asi 700 metrů jižně od starého hřbitova, za současným hřbitovem obce.

Chodová Planá (starý)

Založený byl brzy po roce 1686. Leží v bývalém zámeckém parku u cesty, asi 700 m severně od nového židovského hřbitova. 

Chotěboř

Hřbitov se nachází na jižním okraji města v Žižkově třídě v těsném sousedství městského hřbitova. Založen byl roku 1894 na ploše 1.390 metrů čtverečních a užíván byl do konce 30. let 20. století. V několika řadách je dochováno asi 94 novodobých náhrobků nebo jejich torz. V letech 1986 - 1989 byl areál silně devastován, v té době byla zbořena i novorománská márnice s obřadní síní, postavená v letech 1894 - 1895, a domek hrobníka.

Od poloviny 90. let 20. století je zajištěna průběžná údržba hřbitova, v níž je třeba pokračovat i v následujících letech.

Chrudim

Hřbitov se nachází na východním okraji města v Novoměstské ulici, vedoucí do obce Kočí, v těsném sousedství městského hřbitova. Založen byl roku 1889 na ploše 2.022 metrů čtverečních. Ze stejného roku pochází také v minulosti silně devastovaná eklektická obřadní síň, procházející od roku 1999 rekonstrukcí. Zničena byla i pamětní deska zakladatelů hřbitova umístěná v interiéru. Dochovalo se 103 náhrobků z let 1890 - 1940, z toho část tvoří jen podstavce a obrubníky. Hřbitov je ohrazen cihlovou zdí, v níž je umístěna monumentální vstupní brána. Pohřben je zde mj.

Chýše

Zničený 

Ivančice

Informace o hřbitově budou doplněny později...

Ivančice (synagoga)

Synagoga leží v ulici Josefa Vávry v č.p. 26. Postavena v pozdně empírovém stylu roku 1853 na místo starší. Od 2. světové války využívána jako skladiště a od roku 2008 prochází rekonstrukcí.

Ivanovice na Hané

Židovské osídlení od 16. století, rodiště literárního historika Gustava Karpelese (1848-1909 Nauheim, NSR). Židovská čtvrť v jihozápadní části jádra, ulice Stará čtvrť, Havlíčkova, U templu, z původních 63 domů zachováno 22. Synagoga v ulici Stará čtvrť, postavena poč. 19. stol. v empírovém slohu, v l. 1951-2 adaptována na modlitebnu husitské církve.

Ivanovice na Hané (synagoga)

Synagoga leží v ulici Stará čtvrť v centru města. Pochází ze začátku 19. století. Od 50. letech ji využívá CČSH.

Jablunkov

Hřbitov se nachází v Polní ulici, 200 m jižně od náměstí v areálu městských pohřebišť. Pochází z 1. poloviny 20. století.

Janovice nad Úhlavou

Počátky nepočetného židovského osídlení jsou doloženy od poloviny 15. století do 18. století. Žila zde snad 1 jen židovská rodina v průběhu 17. století, ale Židé měli vykázáno 7 domů při radnici, z nichž platili nájem. Početnější židovská komunita s modlitebnou (později se synagogou) pochází z první čtvrtiny 18. století, kdy jejich počet roste. Janovice byly rodištěm hudebního kritika a historika Ernsta Rychnowskeho (1879-1934). Neexistovalo zde samostatné uzavřené ghetto. Většina židovských domů byla soustředěna v ulici jihovýchodně od náměstí.

Janovice nad Úhlavou (synagoga)

Synagoga, postavena po roce 1723, leží v ulici Klenovská v č.p. 190. Roku 1951 byla adaptována na hasičskou zbrojnici.

Jaroměř

Židovské oddělení je součástí městského hřbitova na severovýchodním okraji města při hlavní silnici vedoucí do Náchoda. Založeno bylo roku 1893, ve dvou řadách je dochováno 29 novodobých náhrobků od doby založení oddělení do druhé světové války. Mimo židovské oddělení stojí ještě náhrobek MVDr. J. Nettela z r. 1903.

V současné době je zajištěna průběžná údržba hřbitova, v níž je třeba pokračovat i v následujících letech.

Jemnice

První písemná zmínka o Židech je z r. 1336, jedna z nejstarších komunit u nás. Židovská čtvrť se nachází v jihovýchodním sektoru městského jádra při zámku, dnes ulice Zámecká a U templu. Z původních 31 domů stojí dodnes 22, některé dokonce středověké dispozice, mj. obecní dům s rabinátem Zámecká čp. 27 a škola U templu čp. 160.V době největšího rozvoje dosáhla počtu 30 domů. Po roce 1824 se čtyři domy staly obětí demolice, roku 1832 celé ghetto vyhořelo. Synagoga z r. 1649 zbořena nacisty v r. 1942, lokalitu dnes připomíná památník z r. 2006.

Jevíčko

Založen byl roku 1836. Za 2. světové války byl zdevastován nacisty. Počátkem 90. let 20. století byla v rohu hřbitova obnovena symbolická skupina 25 náhrobků.

Jevíčko (synagoga)

Nachází se v Soudní ulici v centru města. Vyhořelá syngoga byla znovu vztyčena v letech 1792 až 1794.

Jičín

Založen roku 1651, nejstarší náhrobky pocházejí z téže doby, poslední pohřeb se konal roku 1949. Nachází se zde asi 360 náhrobků.

Jičín (synagoga)

Synagoga v Židovské ulici nedaleko náměstí byla postavena ve druhé polovině 18. století, přestavěna byla po požáru roku 1840.

Jihlava

Středověká židovská čtvrť se synagogou a hřbitovem zanikla po vypovězení Židů r. 1426, novodobá žid. obec od pol. 19. století, krátce obnovena po 2. světové válce. Rodné město divadelníka Carla Meinharda (1875-1949 Buenos Aires), spisovatele Ernsta Sommera (1888-1955 Londýn), básníka Louise Fürnberga (1909-1957 Weimar, NSR). Pamětní deska na domě Znojemská 4 upomíná na místo, kde prožil dětství a mládí hudební skladatel Gustav Mahler (1860-1911).

Jindřichův Hradec

Hřbitov se nachází v ulici Pod Vrchy, na jižním okraji města, na návrší nad břehem Nežárky. Založen byl v 15. století.

Jindřichův Hradec (synagoga)

Synagoga v Kostelní ulici v č.p. 190, pochází z let 1801-1803. Po roce 1867 prošla přestavbou. Od roku 1951 ji využívá CČSH.

Jirkov (synagoga)

Klasicistní synagoga leží v ulici 5. května. Byla postavena podle plánů stavitele Dietricha v letech 1846–1847. V roce 2020 stavba prošla rekonstrukcí a dnes slouží k pořádání kulturních akcí.

Jiřice u Miroslavi

Hřbitov leží na jihovýchodním okraji obce. Dochováno je přibližně 100 náhrobku a nejstarší z nich pochází z roku 1720. Za války byl devastován nacisty.

Jistebnice

Hřbitov byl založen nejpozději v 1. pol. 17. století, je na něm dochováno 202 náhrobků od roku 1692–1940, resp. 1969. V rekonstruované márnici se nachází kamenný obřadní stůl.

Kadaň (synagoga)

Synagoga se nacházela v tzv. minoritské baště, která leží v ulici Na Příkopě 187. V roce 1888 byla stavba adaptována pro potřeby židovské modlitebny.

Kamenice nad Lipou

Hřbitov se nachází 1.500 m severovýchodně od města, v lese na odbočce z hlavní silnice, vedoucí z Kamenice přes Antonku do Častrova. Založen byl roku 1803 a používán byl do počátku druhé světové války. Je na něm dochováno asi 150 náhrobních kamenů, nejstarší z roku 1807. Devastovaný areál byl od roku 1987 uváděn do důstojného stavu, malá márnice byla již předtím zcela rozebrána a zbyly z ní jen vyznačené základy, byla opravena hřbitovní zeď a vztyčeny náhrobky. U vchodu je umístěna informační tabule a pamětní deska se jmény 47 osob umučených v koncentračních táborech.

Kamenice nad Lipou (synagoga)

Nachází se v Tyršově ulici. Byla postavena v letech 1937–1938, coby poslední synagoga v Čechách před 2. světovou válkou.

Kardašova Řečice

Hřbitov se nachází 1 km jižně od města na modře značené turistické stezce, asi 100 metrů východně od silnice, vedoucí do Novosedel nad Nežárkou.

Karlovy Vary

Hřbitov leží v Mozartově ulici na východním okraji města. Byl založen v roce 1869 v rámci ústředního hřbitova. V areálu se dochovalo přes 700 náhrobků.

Kasejovice

Informace o hřbitově budou doplněny později...

Kasejovice (synagoga)

Synagoga se nachází v č.p. 308 naproti školce. Postavena v 60. letech 18. století. Svým účelům sloužila do 20. let 20. století. Od roku 1994 se v synagoze nachází stálá expozice.

Kdyně (synagoga)

Synagoga leží v Masarykově ulici čp. 12. Pochází z let 1862–1863. Do roku 1936 sloužila svým účelům. Po válce ji vlastnila CČSH. V 90. letech ji odkoupilo město, které stavbu rekonstruovalo.

Kladno

Založen byl roku 1889. V několika řadách se nalézá asi 180 náhrobních kamenů. 

Kladno (synagoga)

Neorenesanční synagoga leží v ulici plk. Stříbrného č. p. 686. Byla postavena pražským stavitelem E. Brandtem a sloužila svým účelům až do roku 1938, poté jí začala využívat CČSH.

Klatovy

Informace o hřbitově budou doplněny později...

Klatovy (synagoga)

Založená byla roku 1879, stojí v trojúhelníku mezi ulicemi Plzeňskou, Denisovou a Vančurovou, čp. 178. 

Klučenice (synagoga)

Bývalá synagoga se nachází v severovýchodní části vesnice, u hlavní silnice, v domě čp. 80. Není známo, kdy byla postavena, ani kdy byla předělána na obytný soukromý dům. K rekreačním účelům však slouží stavba dodnes.

Kojetín

Žid.osídlení od pol.15.století, rodiště Davida Kaufmanna (1852-99), profesora rabínského učiliště v Budapešti. Židovskou čtvrť – dnes Husova ulice na západním obvodu městského jádra, tvořilo 83 domů, mj. radnice se židovskou školou a lázní čp. 796 z r. 1867.

Synagoga – Husova 58, barokní stavba z let 1718-26 na starším jádru z poč.16.století, štuková výzdoba kleneb, v předsíni keramické rituální umývadlo. V l.1952-3 adaptace na modlitebnu husitské církve. Na průčelí při vstupu odhaleny r. 1992 pamětní desky obětem nacistické rasové perzekuce.

Kolín (nový)

Nový hřbitov se nachází 1,5 km severně od hlavního historického náměstí, ve čtvrti Zálabí ve Veltrubské ulici. Založen byl roku 1887. Areál je zaplněn ze tří čtvrtin více jak 1.000 novodobými náhrobními kameny, pod nimiž odpočívají např. rabíni Josef Gugenheimer a jeho syn dr. Rafael Gugenheimer, Šalamoun Podvinec, členka opery Národního divadla v Praze Bedřiška Reichnerová, Ivan Roudnický, dlouholetý správce místního hřbitova (zemřel roku 1996), či šest neznámých mužů, kteří zahynuli 23. ledna 1945 ve vlaku smrti z Osvětimi.

Kolín (starý)

Starý hřbitov se nachází v centru města severozápadně od Karlova náměstí s vchody z ulic Sluneční a Kmochovy, mezi ulicemi Na Patříně, Sluneční, Pražskou, Kmochovou a Nad zastávkou. Založen byl údajně roku 1418.

Kolín (synagoga)

Synagoga se nachází ve dvoře domu čp. 157 v ulici Na Hradbách. Stavba je doložena před rokem 1422. Dnešní raně barokní podoba pochází z přestavby roku 1696.

Kolinec

Židovské osídlení je zde doloženo od poloviny 17. století, vzniklo pravděpodobně před rokem 1654. Pravděpodobně je ale starší, údajně až ze 14. století. Komunita zde existovala od konce 18. století. Svého vrcholu dosáhlo zřejmě v průběhu 19. století (okolo 16 rodin). Osídlení se udrželo až do nacistické okupace v důsledku spojení se klatovskou židovskou obcí po roce 1918.

Koloděje nad Lužnicí

Hřbitov se nachází ve svahu 200 metrů severně od obce, při silnici do Bernartic. Založen byl nejpozději na přelomu 17. a 18. století.

Koryčany

Informace o hřbitově budou doplněny později...

Koryčany (synagoga)

Nachází se v Masarykově ulici, čp 688. Postavena ve 2. polovině 19. století. Za války sloužila jako skladiště. Poté přestavěna na prodejnu.

Kořen

Nejstarší zmínka o židovském osídlení pochází z počátku 17. století (1702), kdy zde žilo 6 osob. V roce 1793 Židé zde vlastnili 10 domů, později se jejich počet zvýšil až na 16 domů v roce 1859. Synagoga byla vybudována severozápadním směrem od centra obce. Pochází zřejmě z první třetiny 19. století, kdy sloužila jako víceúčelová budova s bytem rabína a učitele, byty židovských rodin a pekárnou macesů. Na počátku 20. století byla přestavěna na obytný dům, kromě zdiva se dochoval původní tvar oken na jedné zdi synagogy.

Kořen (synagoga)

Bývalá synagoga se nachází na severozápadním okraji obce. Vznikla v 1. polovině 19. století a sloužila jako víceúčelová budova. Od počátku 20. století byla přestavěna na obytný dům.

Kosova Hora

Hřbitov se nachází 450 metrů jihovýchodně od synagogy, jižně od obce. Založen byl údajně roku 1580, naposledy byl rozšířen roku 1907. Je na něm dochováno 571 náhrobků. Jedná se o velmi cenný hřbitov s řadou barokních a klasicistních náhrobků a jednou tumbou.

Kosova Hora (synagoga)

Synagoga se nachází v severozápadní části obce, přibližně 100 metrů od návsi. Byla postavena barokním slohu, okolo r. 1630. Je chráněna jako kulturní památka. V roce 2011 byla modlitebna rekonstruována z iniciativy sdružení Synagoga Kosova hora a otevřena tak znovu veřejnosti.

Kostelec nad Labem

Hřbitov se nachází v Neratovické ulici na východním předměstí zvaném Písek, na pravém břehu Mratínského potoka. Založen byl roku 1594, ale po třicetileté válce údajně nebyl používán. Roku 1813 i později byl rozšířen. Nejstarší náhrobní kameny jsou dochovány až od poloviny 19. století, starší stély zanikly po druhé světové válce, zejména pak po roce 1975, kdy byl hřbitov devastován a zcela neudržován. Na ploše 1.723 metrů čtverečních je dochováno přibližně 170 náhrobních kamenů, nejmladší s datem 1964. Vyhledávaný je náhrobek rodičů Vojtěcha Rakouse Barbory (zemřela 25. 6.

Kostelec u Křížků

Hřbitov se nachází na západním okraji obce v blízkosti silnice vedoucí do osady Chvátalka a dále do Jílového u Prahy. Založen byl údajně roku 1702 a pohřbívalo se na něm až do konce 30. let 20. století. Nalézá se zde asi 280 náhrobních kamenů, nejstarší z nich z roku 1724, mezi nimi zajímavé barokní žulové náhrobky. Část plochy je nevyužitá, na jihozápadní straně stojí zchátralá obřadní síň. Vstup je možný bránou na jihozápadní straně a malou brankou na jižní straně.

Košetice

Hřbitov se nachází 1,5 km jihovýchodně od obce uprostřed lesa nad pozemkovou tratí Hrozný žlab. Založen byl před rokem 1711, nejstarší stély pocházejí z 18. století. Je na něm dochováno kolem 100 náhrobků, nejmladší z roku 1932. Odlehlý hřbitov byl v minulosti často devastován vandaly i zloději a ponechán svému osudu. Zřítila se márnice, z níž zůstaly jen malé zbytky obvodového zdiva.

Kouřim

Židovské oddělení je součástí městského hřbitova, situovaného na severu města při silnici do Klášterní Skalice. Bylo založeno roku 1904 a ze tří desetiletí jeho užívání se dochovalo 23 náhrobních kamenů novodobého charakteru. Volná plocha židovského oddělení slouží jako urnový háj křesťanského hřbitova, obřadní síň je nevyužitá.

V současné době je židovské oddělení průběžně udržováno pracovníky sousedního městského hřbitova.

Kovanice

Hřbitov leží 500 metrů jihozápadně od obce při cestě, která odbočuje na návsi z hlavní silnice Nymburk - Poděbrady. 

Kovanice (synagoga)

Synagoga se nachází v č.p. 111 ve středu obce. Postavena ve 40. letech 19. století stavitelem Františkem Hellerem na místo starší dřevěné. Od roku 1892 adaptována na obytný dům.

Kovářov

Hřbitov byl založen ve druhé polovině 19. století 500 metrů severozápadně od centra obce při jihovýchodní patě Kovářovské hůrky a dnes je ukrytý v okraji lesa. 

Kožlany

Hřbitov v Kožlanech byl založen nejpozději na konci 17. století (nejstarší doložený pohřeb 1698). Nachází se zde 175 náhrobků. V opravené budově bejt tahara je dochován taharový stůl. 

Krakovany (synagoga)

Bývalá synagoga se nachází severozápadně od obecního úřadu v č.p. 90. Klasicistní stavba byla postavena v 2. polovině 19. století. Dnes je využívána jako kůlna.

Kralupy nad Vltavou (synagoga)

Synagoga leží v ulici S. K. Neumanna v čp. 88 a pochází z roku 1873. Svým účelům sloužila až do 2. světové války.

Krásná Lípa

Informace o hřbitově budou doplněny později...

Krnov

Nejstarší zmínka o židovském osídlení z r. 1386, koncem 16.století Židé vypovězeni, novodobá komunita existovala od pol. 19. století.

Hřbitov se nachází v ulici V osadě při silnici na Opavu 1,5 km jihovýchodně centra. Založen r. 1872, na ploše 2590 m2 (z původních 7549 m2) stojí kolem 280 náhrobků (a jejich zlomků), mj. secesní hrobka a novobarokní tumba z r. 1910. Hřbitov byl vážně poškozen likvidací koncem 80. let 20. století. Obřadní síň z r. 1902 zničena nacisty, dům správce V osadě 102 z r. 1930 adaptován k obytným účelům. Oplocení z rozličných materiálů.

Krnov (synagoga)

Synagoga byla vybudována v letech 1870–1871 krnovským stavitelem Ernestem Latzelem na místě původních hradeb.

Kroměříž

Židovské osídlení je doložené první písemnou zprávou z roku 1322. Hřbitov se nachází ve Velehradské ulici, jižně od areálu městských pohřebišť. Byl založen v roce 1924 a poté zničen nacisty.

Křinec

Hřbitov se nachází 1,5 km západně od městečka, v polích pod kopcem Chotuc, při silnici vedoucí z Křince do Mečíře. Založen byl roku 1884 a pohřbívalo se na něm do druhé světové války. Na počátku 80. let 20. století byla započata demolice již zpustošeného hřbitova, roku 1984 byl areál prodán do soukromého vlastnictví, na podzim roku 1998, krátce před převodem majetku zpět na Židovskou obec v Praze, zničil tehdejší majitel zcela unikátní neorenesanční hrobku. Od roku 1999 probíhá oprava celého hřbitova, byl opraven krov a střešní krytina hřbitovního domku a areál vymýcen.

Křinec (synagoga)

Synagoga se nachází v ulici Dr. Chmelaře v č.p. 43, 200 m jihozápadně od náměstí. Pochází z let 1867–1868 a sloužila svým účelům do 20. let 20. století. Poté přestavěna na obytný dům.

Kutná Hora (synagoga)

Synagoga se nachází v ulici Smíškova v čp. 619. Byla postavena v roce 1902. Od roku 1947 stavbu využívá CČSH.

Kůzová (synagoga)

Byla postavena roku 1812. Stojí v severovýchodní části obce, jako čp. 38. 

Kynšperk nad Ohří

Nachází ve svahu Zámeckého vrchu při stejnojmenné ulici. Nejstarší zachovalé náhrobky pocházejí z roku 1605.

Lány u Litomyšle

Hřbitov byl založen roku 1876 v odlehlé poloze na svahu stráně 2 km severozápadně od centra města Litomyšl na katastru sousedních Lán. Na hřbitově se nachází celkem 43 náhrobních kamenů z let 1877 až 1934. Silně poškozená márnice stojící se na severní straně hřbitova, z níž zůstalo stát jen obvodové zdivo, a ohradní zeď, byly postupně rekonstruovány.

Lázně Kynžvart

Hřbitov se nachází pod zříceninou hradu Kynžvart, severně od města. Pochází z počátku 15. století. Během nacistické okupace byl zdemolován nacisty.

Ledeč nad Sázavou

Hřbitov se nachází v ulici Barborka, na jihozápadním okraji města na svahu rokle u Hrnčířského potoka v blízkosti hřbitova městského. Byl založen zřejmě na počátku 17. století (některé zdroje uvádějí rok 1601). V dlouhých nepravidelných řadách, opisujících vrstevnici, se nacházejí asi dvě stovky náhrobních kamenů, včetně jedné tumby z roku 1799 a barokních a klasicistních stél, z nichž nejstarší pochází z roku 1706. Vchod na hřbitov uvozuje jednoduchá, v 90. letech 20. století opravená márnice, postavená v první polovině 19. století.

Ledeč nad Sázavou (synagoga)

Synagoga v ulici Na Potoce, 100 m jihovýchodně od náměstí, byla postavena ve stylu venkovského baroka roku 1739 po požáru starší dřevěné synagogy z roku 1606. Po požáru roku 1806 byla opravena v klasicistním slohu, v první polovině 19. století bylo přistavěno schodiště, další modernizace se realizovala koncem 19. století (nová dlažba, rámy oken, schodiště na galerii, odstranění bimy, přemalba svatostánku), drobné opravy byly provedeny i v meziválečném období.

Lesná (synagoga)

Synagoga leží ve východní části obce v č.p. 77. Barokní stavba byla postavena patrně koncem 18. století. Svým účelům sloužila do 20. let 20. století. V roce 1927 přestavěna na obytný dům.

Letov

Nachází se asi 750 metrů jihovýchodně od místní části Letov, náležící pod město Podbořany. Založen byl v první polovině 18. století.

Libáň

Židovské oddělení bylo založeno na konci roku 1910 jako součást právě budovaného městského hřbitova, který se nachází 1 km jižně od náměstí, a během krátké doby získalo vlastní, na přelomu 20. a 21. století renovovanou obřadní síň postavenou v pseudobarokním slohu. Část plochy židovského oddělení byla po druhé světové válce využita jako urnový háj, židovské hroby dnes označuje pouze 14 náhrobních kamenů s nápisy z let 1914 - 1948.

V současné době část plochy hřbitova se židovskými náhrobky není ve vlastnictví Židovské obce v Praze a o její údržbu se starají pracovníci městského hřbitova.

Libáň (synagoga)

Synagoga leží v ulici Emlerova v č.p. 174. Postavena v 80. letech 19. století přestavbou pekárny. Svým účelům sloužila do 20. let 20. století a od roku 1934 ji využívá CČSH.

Liberec

Informace o hřbitově budou doplněny později...

Liberec (synagoga)

Nachází se u křižovatky Sokolské a Rumjancevovy ulice. Byla postavena v letech 1997-2000, na místě staré synagogy vypálené 1938 nacisty.

Liběšice (nový)

Informace o hřbitově budou doplněny později...

Liběšice (starý)

Informace o hřbitově budou doplněny později...

Libochovice

Hřbitov se nachází 800 metrů severozápadně od středu města v blízkosti zahrádkářské kolonie, mezi železniční tratí a silnicí na Klapý. Starobylý hřbitov byl založen v roce 1583 a po rozšíření roku 1846 dosáhl velikosti 3.190 metrů čtverečních. V minulosti značně devastovaný areál ukrývá cenné náhrobní kameny v počtu 550 kusů, včetně renesančních a barokních stél, z nichž nejstarší pochází z počátku 17. století. Nejstarší náhobek z roku 1611 označuje hrob Rut Gitl, nejmladší náhrobky pocházejí z počátku 40. let 20. století.

Lipník nad Bečvou (nový)

Založen r. 1883 v bezprostřední blízkosti starého hřbitova. 

Lipník nad Bečvou (starý)

Hřbitov z 2.pol. 16. století s dochovanými náhrobky z doby založení. Nachází se jižné od předměstí Novosady.

Lipník nad Bečvou (synagoga)

Nejstarší dochovaná synagoga na Moravě pochází z pol. 16. století. Dnes je adaptována na sbor husitské církve.

Liteň

Hřbitov se nachází 1 km jihozápadně od náměstí, na okraji lesa. Založen byl roku 1680, rozšiřován v 18. i 19. století do současné velikosti 4.117 metrů čtverečních.

Liteň (synagoga)

Synagoga byla postavena v roce 1880 na místě starší synagogy, jižně od náměstí. Bohoslužby se zde konaly do 30. let 20. století. Po 2. světové válce byla předělána na hasičskou zbrojnici, která se zde nachází dodnes.

Litoměřice

Židovské oddělení se nachází v Žernosecké ulici na jihozápadním okraji města a je součástí městského hřbitova. Oddělení bylo založeno v roce 1876. Dochovalo se 50 náhrobků.

Lochovice (synagoga)

Bývalá synagoga se nachází severovýchodně od zámku, čp. 95 a 124. Byla postavena roku 1845 jako víceúčelová budova. Okolo roku 1904 byla prodána soukromé osobě a přestavěna na dílnu a byt.

Lomnice

Informace o hřbitově budou doplněny později...

Lomnice (synagoga)

Synagoga stojí na západní straně Židovského náměstí. Postavena byla v letech 1792–1794 v pozdně barokním slohu na místě starší dřevěné modlitebny.

Lomnička

Informace o hřbitově budou doplněny později...

Loštice

Židovské osídlení od pol. 16. století. V r. 1727 zde provedeno nucené přestěhování žid. obydlí od farního kostela do nové polohy. Židovská čtvrť poté situována v ulicích Ztracené a Žadlovické západně od náměstí, většina z 36 domů dosud stojí včetně radnice čp. 629, školy čp. 615 a sladovny čp. 607.

Loštice (synagoga)

Stojící ve Ztracené ulici čp. 619, necelých 200 m jihozápadně od náměstí Míru. Byla postavena na přelomu 18. a 19. století.

Loučim

Židovské osídlení je zde doloženo od první poloviny 18. století (už před rokem 1720). Hřbitov o rozloze 2733 metrů čtverečních, založený pravděpodobně okolo roku 1842, se nachází v lese při značené turistické stezce, cca 2km severovýchodně od obce. Je dochováno 90 náhrobků. Nejstarší náhrobky pocházejí z první poloviny 19. století. Židovská obec byla v obci zrušena v roce 1929, správu hřbitova i dalších záležitostí převzala židovská obec v Klatovech. V 19. století v Loučimi existovala též modlitebna, ta se ale nedochovala.

Louny

Informace o hřbitově budou doplněny později...

Louny (synagoga)

Synagoga leží v Hilbertově ulici čp. 465. Novorománská stavba s maurskými prvky byla postavena v roce 1871 architektem Staňkem. Svým účelům sloužila do nacistické okupace.

Lukavec u Pacova

Hřbitov se nachází 250 metrů severně od náměstí, obklopen soukromými pozemky. Přístupová cesta byla vytvořena v roce 2002 odkoupením části obecního pozemku. Založen byl nejpozději před rokem 1724 (tehdy je poprvé uveden v písemných pramenech). Nachází se na něm asi 100 náhrobních kamenů, z nichž nejstarší dochovaný pochází z roku 1725 a nejmladší z 30. let 20. století. Na okraji starší části na jihovýchodní straně hřbitova stojí opravená jednoduchá kamenná márnice.

Luže

Hřbitov se nachází 1 km severovýchodně od městečka na okraji lesa v blízkosti zemědělských budov. Byl založen ve značně členitém terénu zřejmě již v první polovině 17. století a z této doby pocházejí také nejstarší náhrobní kameny, posléze byl několikrát rozšiřován. Za druhé světové války byl zdevastován, nacisté jej používali jako střelnici. Celkem se na ploše hřbitova o velikosti 3.442 metrů čtverečních nachází kolem 600 náhrobků od 17. století do druhé světové války.

Luže (synagoga)

Synagoga v Jeronýmově ulici, jihozápadně od náměstí, byla postavena roku 1780 jako náhrada za starší synagogu z roku 1612, před válkou byla naposledy opravena roku 1935. Bohoslužebným účelům sloužila do druhé světové války, pak byla využita jako sušárna kožek. Roku 1991 byla vyklizena a předána Židovské obci v Praze. Roku 1992 bylo provedeno zaměření synagogy a stavebně historický průzkum. Nejvážnější poškození představovala zborcená kamenná opěrná zeď, která zvenčí do poloviny zavalila severní a východní stranu synagogy.

Lysá nad Labem

Hřbitov byl založen roku 1898 v těsném sousedství městského hřbitova na severním okraji města. Zejména v 60. letech 20. století byl areál hřbitova zpustošen - tehdy byly zbylé náhrobky odvezeny a obvodové zdi hřbitova i torzo márnice zbořeny; následně byla plocha hřbitova změněna na park s dochovaným stromovím a jednoduchým památníkem, připomínajícím zaniklý hřbitov.

V současné době je zajištěna průběžná údržba plochy hřbitova, v níž je nutno pokračovat i v následujících letech.

Lysá nad Labem (synagoga)

Synagoga leží v ulici Poděbradova v č.p. 116. Pochází z roku 1906 a od roku 1948 byla přestavěna na obytný dům.

Malá Šitboř

Židovské osídlení zde existovalo od první poloviny 19. století. Židovské domy (před polovinou 19. století se jich zde nacházelo 15) byly rozptýleny po celé obci mezi domy křesťanů.

Synagoga z roku 1808 vyhořela v roce 1914 a následně byla zbořena.

Malešov

Hřbitov založený snad v 18. století se nachází jihozápadně od městečka, v blízkosti silnice, vedoucí do Roztěže. Ve druhé polovině 19. století byl naposledy rozšířen. Od poloviny 19. století do druhé světové války sloužil především souvěrcům z Kutné Hory. Na ploše je dochováno asi 210 náhrobků od poloviny 18. století do roku 1956 (toho roku zde byla pohřbena Josefina Oheimová, dcera posledního starosty židovské náboženské obce v Kutné Hoře Bedřicha Kleina). Hrobnický domek čp. 126 je dnes využitý jako obytný dům. U vchodu na hřbitov je umístěno kamenné desatero, sejmuté z malínské synagogy.

Malinec (synagoga)

Synagoga se nachází v čp. 44 na severovýchodním okraji vesnice. Patrně stavba pochází z 1. poloviny 19. století. Později byla adaptována na obytný dům.

Mariánské Lázně

Informace o hřbitově budou doplněny později...

Mariánské Lázně (synagoga)

Nacházela se na dnešní Hlavní třídě. Byla postavena v roce 1883 v maurském stylu místním architektem Eduardem Sternem.

Markvarec

Židovské osídlení od 2. pol. 17. století. Židovská čtvrť v jihovýchodní části obce při potoku, se sestávala asi z 11 domků, většina dosud stojí. Barokní synagoga z r. 1784 již ve 20. letech 20. stol. využita komerčně, po válce zřícenina, zbytky odstraněny r. 1992.

Mašťov

Hřbitov se nachází 750 m severozápadně od města. Patrně pochází z 15. století. Během nacistiské okupace byl hřbitov poničen. V areálu se dochovalo 170 náhrobků z 18. století.

Meclov (synagoga)

Byla postavena roku 1856. Nachází se v centru obce nedaleko obecního úřadu, s čp. 51. Do roku 2004 byla využívána jako požární zbrojnice.

Měcholupy

Informace o hřbitově budou doplněny později...

Měcholupy (synagoga – nová)

Synagoga se nachází v domě čp. 164 v severní části obce. Byla postavena přibližně v polovině 19. století.

Měcholupy (synagoga – stará)

Stará synagoga se nachází v domě čp. 100 v západní části obce, napravo od silnice vedoucí do Železné.

Mělník

Hřbitov se nachází v městské části Podolí, 1 km severovýchodně od centra, v Dobrovského ulici. Založen byl roku 1878.

Merklín (synagoga)

Byla postavena roku 1826. Stojí v Sokolské ulici, čp. 126. K bohoslužbám využívána do roku 1913, poté přestavěna k obytným účelům.

Merklín-Ptenín

Hřbitov leží v lese 2 km jižně od Merklína poblíž silnice do Ptenína. Založen byl roku 1685.

Městec Králové

Hřbitov se nachází 1 km jihozápadně od náměstí, při ulici Míru, založen byl roku 1899 jako samostatná součást městského hřbitova. Na ploše 812 metrů čtverečních je dochováno 27 novodobých náhrobních kamenů z let 1906 - 1948. Obřadní síň byla v letech 2003 – 2004 rekonstruována.

V současné době jsou náhrobky postaveny a obřadní síň prošla kompletní rekonstrukcí, takže je třeba v dalších letech jen pokračovat v průběžné údržbě hřbitova.

Městec Králové (synagoga)

Synagoga leží v ulici 5. května čp. 313. Vznikla v roce 1894 přestavbou domu. Poté byla přestavěna pro potřeby CČSH.

Město Touškov

Počátky početnějšího židovského osídlení zde pravděpodobně souvisí s vypovězením z Plzně v první polovině 16. století, od kdy zde začíná existovat místní komunita. Některé náhrobní kameny na hřbitově měly pocházet z této doby, nejstarší z roku 1543. Rozvoj obce ukončila třicetiletá válka.

Město Touškov (synagoga)

Založená byla roku 1874, stojí na rohu ulic Čemínské a Květné, pod čp. 29, severovýchodně od Dolního náměstí.

Mikulov

Informace o hřbitově budou doplněny později...

Mikulov (synagoga–stará)

Synagoga leží v Husově ulici čp. 13. Pochází z roku 1550 a je poslední dochovanou synagogou polského typu na našem území.

Milevsko (synagoga–nová)

Synagoga se nachází v Sokolovské ulici, čp. 209. Byla postavena v letech 1914-1919. Od roku 1950 ji využívá Církev československá husitská.

Milevsko (synagoga–stará)

Nachází se na Husově náměstí. Byla postavena údajně v 18. století. V 19. století byl přední dům zvýšen a zvětšen, synagoga s ním defacto splynula.

Milevsko–Sepekov

Hřbitov nalezneme 1,7 km severovýchodně od náměstí v Milevsku. Byl založen před rokem 1714.

Miroslav

První zmínky o místních Židech ze 16. století. Rodné město dramatika Jakoba Herzoga (1842-1915 Wien), spisovatelů Armina Brunnera (1864-1929 Wien) a Ernsta Müllera (1880-1954 Londýn). Zbytek židovské čtvrti se nachází jihovýchodně od náměstí, ulice Radniční a Brněnská, z dřívějších 85 domů zbylo po bombardování v r. 1945 sotva 10 budov. V areálu r. 1995 odhalen památník připomínající tragický osud pospolitosti.

Miroslav (synagoga)

Synagoga leží v ulici Radniční čp. 3, asi 100 m jižně od zámku. Pochází z roku 1845 a sloužila svým účelům až do roku 1938. V 50. letech 20. století byla adaptována na kulturní dům.

Mirotice

Hřbitov se nachází 400 metrů severně od náměstí, na návrší nad Neradovskou ulicí. Založen byl nejpozději v první polovině 17. století.

Mirovice

Hřbitov se nachází 1 km severně od městečka, ve svahu nad říčkou Skalicí. Založen byl kolem roku 1680.

Mirovice (synagoga)

Synagoga se nachází v jihozápadní části města v Táborské ulici 141. Byla postavena na konci 18. století na místo starší modlitebny.

Mladá Boleslav

Hřbitov se rozprostírá v jižní části města 400 metrů od hradu v části zvané Na Dubcích, s hlavním vchodem z Pražské ulice. Založen byl před rokem 1584, po několika rozšířeních, z nichž jedno se uskutečnilo po morové nákaze již roku 1715, dosáhl velikosti 13.392 metrů čtverečních a patří k největším židovským hřbitovům v Čechách. Náhrobní kameny jsou dochovány od 16. století (nedávno odkryté stély podél přístupové cesty do nové části) do konce 20. století, neboť hřbitov se občasně užívá dodnes.

Mnichovo Hradiště

Hřbitov se nachází v Lesní ulici, 700 metrů západně od náměstí, skrytý za domovní zástavbou na vysokém skalním ostrohu nad Jizerou, nad ústím potoka Nedbalky. Založen byl na konci 17. století. 

Mníšek pod Brdy (synagoga)

Bývalá synagoga v Mníšku se nachází v Komenského ulici, čp. 182. Byla zřízena v roce 1875 a sloužila svým účelům do roku 1930, kdy byla v Mníšku náboženská obec zrušena. V roce 1935 byla odkoupena soukromou osobou a předělána na obytný dům, jímž je dodnes.

Mohelnice

Mohelnický židovský hřbitov je součástí hřbitova komunálního. Ve východní části se ve dvou řadách nachází 16 náhrobků s hebrejskými nápisy z první poloviny 20. století.

Moravské Budějovice

Informace o hřbitově budou doplněny později...

Moravský Krumlov

Informace o hřbitově budou doplněny později...

Mořina

Hřbitov se nachází 1 km severozápadně od návsi, na svahu v lukách. Založen byl v letech 1735–1736. Je zde dochováno 312 náhrobků (1740–1937).

Mořina (synagoga)

Synagoga leží 230 m západně od obecního úřadu, v čp. 59. Stavba neznámého stáří byla doložena v polovině 19. století. Svým účelům sloužila do roku 1907.

Most–Souš

Hřbitov se nachází v ulici Na Novém světě v místní části Souš. Pochází z roku 1878 a pohřbívalo se zde až do roku 1970. V areálu hřbitova je také obřadní síň a márnice.

Mutěnín

Židovské osídlení zde existovalo od počátku 17. století. První doložené zmínky o něm pochází ze zprávy domažlického faráře Tobiase Hankelia z 3. října 1669, určené pražskému církevnímu úřadu. Ve zprávě se uvádělo, že v Mutěníně žil již roku 1635 v domě čp. 85 jeden Źid Abraham Ditl se svou rodinou. Roku 1669 zde žilo šest rodin o celkovém počtu čtyřiceti lidí. Roku 1662 židé požádali o možnost zřízení menší dřevěné synagogy. Z roku 1743 pochází zmínka o židovské škole v pozdějším domě čp. 67. Roku 1747 zde bylo 8 židovských domů, v nichž žilo čtrnáct rodin o 49 obyvatelích.

Myslkovice

Hřbitov se nachází 700 metrů severovýchodně od obce, na kraji lesa. Založen byl údajně kolem rokem 1750.

Načeradec

Hřbitov leží na jihozápadním okraji městečka, 500 metrů jihozápadně od náměstí. Byl založen ve druhé polovině 17. století a z této doby se dochovaly i nejstarší stély. Byl užíván do počátku druhé světové války, nyní je postupně rekonstruován. Na hřbitově je dochováno více než sto náhrobních kamenů od roku 1687 do druhé světové války. Pohřben je zde mj. obvodní lékař Emanuel Fischer. Márnice je zcela zbořena. Ve staré části hřbitova zřejmě docházelo k pohřbívání ve vrstvách, několik náhrobků je zazděno v ohradní zdi z lomového kamene.

Načeradec (synagoga)

Nachází se jižně od náměstí, čp. 182. Postavena po polovině 19. st. v klasicistním slohu. V roce 1929 prodána a poté využívána jako skladiště.

Náchod (nový)

Nový hřbitov se nachází v těsné blízkosti městského hřbitova a železniční stanice Náchod-zastávka, při ulici U Stříbrného potoka. Založen byl roku 1925. Všechny předválečné náhrobní kameny byly zničeny, dochovány jsou pouze poválečné plechové nebo dřevěné tabulky se jmény několika pohřbených osob. Proti vstupu je pietně upravený prostor s památníkem se jmény umučených z Náchoda, Červeného Kostelce, České Skalice, Hronova, Úpice a Police nad Metují z roku 1949. Bylo sem přeneseno několik historických stél ze starého hřbitova a torza novodobých náhrobních kamenů.

Náchod (starý)

Starý hřbitov byl založen v jižní části města 500 metrů jižně od náměstí zřejmě ve druhé polovině 16. století (uvádí se rok 1550, ale i 90. léta téhož století). Rozšiřován byl roku 1630 a 1661, kdy bylo postaveno obydlí hrobníka a špitál, užíván byl do roku 1925. Plocha hřbitova, tvořená dnes parkem na rohu ulic Vítězslava Hálka a Českých Bratří, byla roku 1943 zdevastována a chátrala i po druhé světové válce.

Nečtiny

Hřbitov byl založen cca na přelomu 17. a 18. století. Pohřbívali zde Židé ze širokého okolí. Destrukce hřbitova začala v roce 1938 a pokračovala přes socialismus do 90. let 20. století. V roce 2020 začaly přípravné práce k obnově hřbitova. 

Neustupov

Hřbitov se nachází 1 km severozápadně od městečka mezi poli. Založen byl ve druhé polovině 17. století. Nejstarší dochované stély pocházejí z konce 17. století, pohřby ustaly před druhou světovou válkou. Na hřbitově je dochováno kolem 200 náhrobních kamenů a rekonstruovaná márnice.

Neveklov

Hřbitov se nachází 800 metrů jižně od náměstí, 100 metrů za komunálním hřbitovem při silnici vedoucí do Maršovic. Založen byl před rokem 1689 (z toho roku je první písemná zmínka o hřbitově), rozšířen byl roku 1755. Údajně zde bývaly náhrobní kameny z 15. a 16. století, v současné době nejstarší náhrobek pochází z r. 1754/1755. Na hřbitově je dochováno asi 160 náhrobků a jednoduchá empírová márnice z 19. století.

Neveklov (synagoga)

Synagoga v Táborské ulici, 100 metrů jihovýchodně od náměstí, byla postavena v letech 1670 - 1680 na místě starší údajně dřevěné synagogy. Roku 1730 vyhořela, následně byla obnovena v barokním slohu, další přestavba proběhla v 19. století, poslední rekonstrukce kolem roku 1910. Není známo, dokdy sloužila bohoslužebným účelům. Roku 1957 byla prodána MNV Neveklov a následně využita jako skladiště. Roku 1999 byla vrácena Židovské obci v Praze, roku 2001 byla zahájena příprava na její celkovou rekonstrukci. Oprava krovu a krytiny byla zahájena roku 2008.

Neznašov–Všemyslice

Hřbitov se nachází 600 metrů jihovýchodně od obce Neznašov, na svahu nad potokem, na okraji lesa. Založen po roce 1724. 

Nosetín–Květuš

Hřbitov se nachází 1 km jihovýchodně od obce, při silnici do obce Květuš. Založen byl patrně v první polovině 19. století, užíván do počátku 20. století.

Nová Bystřice

Hřbitov se nachází 1 km severně od náměstí, u silnice do Jindřichova Hradce. Založen byl roku 1878. 

Nová Bystřice (synagoga)

Synagoga leží východně od náměstí ve Vídeňské ulici 372. Modlitebna se nacházela v patře Židovského obecního domu.

Nová Cerekev

Hřbitov se nachází na severovýchodním okraji městečka, po pravé straně silnice do Stanovic, 100 metrů severovýchodně od synagogy. Stará část, založená před rokem 1676, s obnovenou vstupní bránou, obsahuje asi 60 náhrobních kamenů od roku 1692. Nová část byla připojena roku 1866 a byla užívaná do začátku druhé světové války (pouze jeden poválečný hrob z roku 1976). V nové části hřbitova je dochováno je asi 300 náhrobků. Je zde pohřben mj. modernistický malíř Alfred Justitz, který zemřel 9. 2. 1934 na tuberkulózu v bratislavské nemocnici, v době svého léčení na Slovensku.

Nová Cerekev (synagoga)

Synagoga v Rubešově ulici v severní části městečka byla postavena před rokem 1855 na místě starší synagogy z 18. století.

Nová Včelnice

Hřbitov se nachází 500 metrů jihovýchodně od městečka při silnici vedoucí do Štítného. Založen byl zřejmě roku 1800.

Nová Včelnice (synagoga)

Klasicistní synagoga leží ve Vrchlického ulici 141. Pochází ze začátku 19. století. Svým účelům sloužila do 20. let 20. století.

Nové Sedliště

Židovské osídlení snad existovalo už v první polovině 16. století, je doloženo až od začátku 17. století. Komunita s modlitebnou zde existovala snad od počátku osídlení. Bohatý archív obce byl před první světovou válkou převezen do Tachova, kde byl ale za „křišťálové noci“ téměř celý zničen. Dochovaly se jen protokoly, účty a stanovy obce.

Nové Strašecí

Hřbitov se nachází za komunálním hřbitovem, na jižním okraji města, při silnici vedoucí k Hornímu Pecínovu. Založen byl pravděpodobně v roce 1835 a používán byl do druhé světové války. Na hřbitově je dochováno 239 náhrobních kamenů od doby založení do počátku 40. let minulého století. Hrobnický dům čp. 416 z konce 19. století je prodán fyzické osobě a je využíván jako byt správce hřbitova.

Po roce 2000 byl hřbitov vyčištěn od nežádoucí vegetace a byly postaveny povalené náhrobky; v současné době je zajištěna průběžná údržba hřbitova, v níž je nutno pokračovat i v následujících letech.

Nové Strašecí (synagoga)

Synagoga leží v ulici Aloise Jiráska čp. 432. Stavba pochází z roku 1858 a svým účelům sloužila až do 2. světové války.

Nový Bydžov (nový)

Nový hřbitov se nachází v ulici V Aleji, na západním okraji města, vedle městského hřbitova, při silnici do Městce Králové. Založen byl roku 1885 jako samostatná součást městského hřbitova. Na hřbitově je dochováno 400 náhrobků od doby založení do 50. let 20. století. Část náhrobků je povalena a bude nutné je znovu vztyčit, hrobka rodiny Bergmannovy byla částečně zrekonstruována. Část hřbitova bez náhrobků byla v 80. letech prodána a využívá ji zahradnictví. V té době byla zbořena i obřadní síň.

Nový Bydžov (starý)

Starý hřbitov se nachází v ulici Komenského, 400 metrů jižně od náměstí T. G. Masaryka. Založen byl roku 1520. Patří k nejcennějším hřbitovům v Čechách.

Nový Bydžov (synagoga)

Synagoga leží 60 m jihozápadně od kostela. Byla postavena po roce 1568. Secesní podobu stavba získala v roce 1902.

Nový Jičín (synagoga)

Synagoga leží v Havlíčkově ulici, 180 m severozápadně od náměstí. Byla postavena v roce 1908 podle návrhu Ernsta Lindnera. Od roku 1967 je stavba využita jako depozitář archivu.

Nový židovský hřbitov Praha–Olšany

Nový hřbitov na nároží ulic Izraelské a Jana Želivského byl založen roku 1890 a od té doby až dodnes je používán jako hlavní pražský židovský hřbitov. Dominantou je obřadní síň.

Nymburk (synagoga)

Synagoga se nachází v Eliščině ulici, 70 metrů západně od náměstí. Postavena byla v letech 1891 – 1892 Antonínem Červeným podle jeho plánů jako patrová stavba s apsidou na východní straně v novorománském slohu. Bohoslužebným účelům sloužila do nacistické okupace, po druhé světové válce byla načas opuštěna, v letech 1959 – 1960 byla přestavěna pro potřeby muzejní expozice (modlitební sál byl rozdělen stropem na dvě podlaží, v exteriéru byly odstraněny nárožní věžičky). Rozsudkem Okresního soudu v Nymburce ze dne 28. 1.

Nýrsko

Židovské osídlení v Nýrsku údajně existovalo od 15. století, ale je doloženo až od počátku 17. století. Do konce 17. století populace rostla. Místní náboženská obec, založená nejpozději na začátku 18. století, byla zrušena nacisty roku 1938. Židovská čtvrť se nacházela v západní části města v Rybářské ulici, mezi náměstím a řekou. Ghetto bylo zřízeno na počátku 18. století (doloženo k roku 1713) přidělením domů kolem náměstí, v 18. století bylo doloženo 17 až 19 domů, k roku 1837 se jednalo o 14 domů.

Odolená Voda (Postřižín)

Hřbitov se nachází 1 km jihovýchodně od Postřižína, mezi Postřižínem a Odolena Vodou na okraji zalesněného vršku, na katastru Odolena Vody, u přemostění silnice E 55, přístupová cesta vede ze silnice mezi továrnou AERO a Postřižínem. Založen byl nejpozději na počátku 19. století (údajně roku 1812), roku 1896 byl rozšířen. Na hřbitově o rozloze 3.701 metrů čtverečních je dochováno 200 náhrobků nebo jejich torz, nejstarší z roku 1831, nejmladší z roku 1935.

Olomouc

Informace o hřbitově budou doplněny později...

Olšany u Dačic

Hřbitov se nachází 500 metrů východně od obce při silnici na Heřmaneč mezi poli. Založen byl v polovině 18. století a na ploše 849 m2 se nachází kolem 150 náhrobků.

Opava

Nachází se v Otické ulici, 2 km od Horního náměstí. Založen byl v letech 1890-1892. Je součástí katolického a evangelického hřbitova.

Orlová

Židovské oddělení se nachází ve středu městského hřbitova. Oddělení pochází z roku 1900, na které byly přemístěny náhrobky ze zrušeného hřbitova v Karviné.

Osek u Rokycan

Židovské osídlení zde existovalo od počátku 18. století. Roku 1717 zde žily 3 židovské rodiny, nejsilnější židovské osídlení zde bylo v první polovině 19. Století, kdy to představovalo až 20 rodin. Roku 1880 jejich počet klesl na 11 rodin a k roku 1920 až na 7 osob. Židovský sídelní okrsek byl umístěn v ulici západně od areálu zámku. Na počátku 19. století se jednalo o 5 domů. Většina z nich se v přestavbách dochovala.

Osek u Strakonic

Hřbitov se nachází 800 metrů jihozápadně od obce, v lese. Byl založen v první polovině 19. století.

Osoblaha

Starý hřbitov se prostírá 150 m severně od náměstí při hradbách. Založen nejpozději v 16. století, nejstarší dochovaný náhrobek z r. 1694.

Ostrava–Slezská Ostrava

Židovské oddělení bylo založeno v roce 1965. Na ploše o rozloze 3 370 m² se dochovalo okolo 170 náhrobků.

Ošelín-Řebří

Informace o hřbitově budou doplněny později...

Pacov

Hřbitov se nachází v Myslíkově ulici, na severovýchodním okraji města při silnici vedoucí do Hořepníka. Založen byl před rokem 1673.

Pacov (synagoga)

Novorománská synagoga leží v ulici Hronova 1109. Byla postavena na základech dřívější klasicistní synagogy po požáru v roce 1864. Svým účelům sloužila do podzimu roku 1941.

Pardubice

Hřbitov se nachází 2 km jižně od centra, v ulici U Židovského hřbitova. Založen byl roku 1883 jako samostatná součást městských hřbitovů. Moderní náhrobní kameny jsou dochovány od doby založení do současnosti v počtu asi 500 kusů. Nedaleko vchodu je památník se jmény 546 osob z Pardubic a okolí umučených nacisty, hrob sedmi neznámých vězňů z vlakového transportu smrti v lednu 1945, dále hrob rabína Adolfa Nenadla, esperantského básníka MUDr.

Pavlov u Rynárce

Hřbitov se nachází 800 metrů východně od obce při silnici do Nemojova. Založen byl zřejmě na přelomu 18. a 19. století. Na ploše 373 metrů čtverečních je dochováno 27 náhrobků z let 1804 - 1894 a zbytky ohradní zdi z lomového kamene. Posledním pohřbeným byl roku 1894 Leopold Benesch z Pavlova. Ještě roku 1944 byl v přední zdi zachován portál z kamenných kvádrů jako vchodové dveře, z něhož se nic nezachovalo, malá obřadní síň zanikla zřejmě ještě dříve. Jedná se o nejmenší hřbitov v České republice.

Pětikozly

Hřbitov se nachází 300 metrů severně od centra Dolního Cetna při silnici z Dolního Cetna do Pětikozel, na jejichž katastru leží. Založen byl roku 1869. 

Petrovice (synagoga)

Synagoga se nachází v jižní části obce, čp. 66. Byla postavena v klasicistním slohu v letech 1865-1869. Svým účelům budova složila do začátku druhé světové války. Od roku 1980 slouží k obytným účelům.

Písečné (u Slavonic)

Hřbitov se nachází 400 metrů jihozápadně nad obcí na okraji lesa. Založen byl počátkem 18. století a dochovalo se na něm kolem 450 náhrobků barokního a klasicistního typu.

Písek

Hřbitov se nachází 1,7 km severozápadně od náměstí, v polích za Pražským předměstím. Založen byl roku 1876. 

Písek (synagoga)

Synagoga v Soukenické ulici, 100 metrů východně od náměstí, byla postavena roku 1872 v orientálním slohu s novorománskými prvky jako náhrada za starší modlitebnu doloženou ve městě od počátku 18. století.

Písková Lhota

Hřbitov se nachází na prudkém svahu na kraji vesnického jádra, na severním úpatí zříceniny hradu Stránova, se vchodem od této zříceniny. Založen byl nejpozději na přelomu 17. a 18. století a používán do 30. let 20. století.

Písková Lhota–Zámostí (synagoga)

Synagoga leží v severní části obce v čp. 24. Pochází z 1. poloviny 19. století.

Plaňany (synagoga)

Synagoga leží v Pražské ulici v č.p. 126. Novorománská stavba pochází z roku 1864. Svým účelům sloužila do 20. let 20. století. V roce 1926 je prodána CČSH.

Plzeň (nový)

Informace o hřbitově budou doplněny později...

Plzeň (starý)

Informace o hřbitově budou doplněny později...

Plzeň (synagoga–stará)

Synagoga leží ve dvoře domu č.p. 80/5 ve Smetanových sadech. Postavena v letech 1857–1859. V roce 2014 prošla rekonstrukcí.

Plzeň (synagoga–velká)

Synagoga leží v sadech Pětatřicátníků č.p. 35/11. Postavena v letech 1888–1892 v Maurském slohu.

Pňovany

Židovské osídlení je zde doloženo od počátku 17. století, údajně ale zde bylo již v 16. století. Náboženská obec byla nejpozději roku 1893 připojena k stříbrné obci. Poslední židovské rodiny se odstěhovaly kolem první světové války. Židovský sídelní okrsek měl zajímavou polohu. Nacházel se v centru městečka, na severním břehu rybníka. Vznikl počátkem 18. století, před polovinou 19. století je doloženo šest domů ve dvou skupinách při severozápadním a severovýchodním okraji rybníka.

Pňovany (synagoga)

Synagoga leží v č.p. 88 u severovýchodního okraje rybníka. Postavena kolem poloviny 19. století místo starší. Svým účelům sloužila do počátku 20. století. Dnes je opuštěná.

Poběžovice u Domažlic

Počátky židovského osídlení jsou kladeny do 16. století, židovská obec zde fungovala bez přestávky až do druhé světové války. Existovala zde židovská ulice (dnešní Masarykova) pocházející ze 17. století, jež původně spojovala náměstí s městskou bránou, z níž se do dnešní doby zachovala jen velmi malá část. Na jižní straně této ulice se dále nacházela synagoga, postavená v letech 1814 až 1816. Stavba byla čtvercového půdorysu s vysokými poloobloukovitými okny, mezi nimiž byly umístěny tzv. lizény (jednalo se o ploché výstupky ve zdi naznačující pilíře).

Podbořanský Rohozec

Židovský hřibitov leží u Doláneckého potoka mezi Podbořanským Rohozcem a Novou vsí. Pochází z roku 1856. Na hřbitově se dochovalo okolo 90 náhrobků.

Podbřezí

Hřbitov se nachází 300 metrů východně od zámku Skalka na pravém břehu Zlatého potoka na žlutě značené turistické stezce. Založen byl na počátku 18. století. Na hřbitově o rozloze 691 metrů čtverečních ohrazeném zdí z lomového kamene se nachází 84 náhrobních kamenů z let 1725 - 1906. Na místě márnice zbořené roku 1911 je malá vstupní branka. O tomto romanticky položeném hřbitově píše ve svém díle „Temno“ Alois Jirásek.

Podbřezí (synagoga)

Synagoga leží 360 m jižně od zámku Skalka, v č.p. 55. Klasicistní stavba postavena v 1. polovine 19. století. Svým účelům sloužila do roku 1888. Poté v roce 1908 prodána a přestavěna.

Poděbrady–Kluk

Hřbitov se nachází 1,5 km jihozápadně od centra Poděbrad v Pražské ulici, při silnici do Sadské. Tvoří západní část komplexu městského hřbitova. Založen byl roku 1898, během druhé světové války byl zpustošen.

Podivín

Vůbec nejstarší místně doložená zpráva o Židech na Moravě z r. 1067, rozvoj židovské komunity zřejmě až v 17. století. Rodiště spisovatele Eduarda Kulkeho (1831-1897 Wien). Židovskou čtvrť tvořily dvě prostorově oddělené lokality jihozápadně a severovýchodně náměstí (Dolní a Horní část), které celkem obsahovaly téměř 70 domů, dnes jich zbývá 16, včetně školy čp. 24 a lázní čp. 122. Synagoga v Dolní čtvrti, pozoruhodná stavba z r. 1630, poškozena za války r. 1945 a zbořena.

Podmokly u Sušice

Židovské osídlení zde existovalo od poslední čtvrtiny 17. století. Zaniklo počátkem 20. století. Sídelní okrsek a domy byly rozptýleny po celé obci mezi domy křesťanů. Většina židovských domů byla ale soustředěna v ulici vedoucí z obce k severu. Před polovinou 19. století je doloženo 8 domů. Většina z nich je dochována v přestavbách.

Podmokly u Sušice (synagoga)

Synagoga leží v č.p. 55 v severní části obce. Stavba neznámého stáří sloužila svým účelům do konce 19. století.

Pohořelice

Nejstarší zpráva o židovském osídlení z r. 1490. Rodiště novináře Bertholda Feiwela (1875-1937 Jerusalem) a spisovatele Philippa Brunnera (1837-1904 Wien). Židovská čtvrť se rozléhá v jihozápadní části jádra, ulice Kostelní, Stará obec a Školní, ze 115 původních domů část dodnes stojí, mj. škola Kostelní čp. 462. Novorománská synagoga z l. 1854-5 zbourána nacisty r. 1938.

Police u Jemnice

Nejstarší písemný doklad z r. 1671. V r. 1728 žid.rodiny nuceně přestěhovány z domů při návsi do nově postaveného ghetta. Židovská čtvrť - ul.Židovská jižně pod zámkem, je cenný urbanistický soubor, z něhož je většina z 26 domů plánovitě vystavěných podél ulice zachována, mj. pálenice čp. 138 a špitál s lázní čp. 128.

Police u Jemnice (synagoga)

Synagoga v dolní části Židovské ulice, postavena v l. 1758-9 v prostém venkovském barokním slohu, po r. 1917 adaptována na tělocvičnu.

Polička

Hřbitov tvoří dnes součást komunálního hřbitova v Novohradské ulici na západním okraji města, 500 metrů od náměstí. Založen byl roku 1881, roku 1963 byl částečně zmenšen z důvodu rozšíření komunikace. Při té příležitosti byla roku 1964 zbořena obřadní síň postavená před rokem 1903 a současně byl hřbitov začleněn do komplexu městského hřbitova. Na hřbitově je dochováno 83 moderních náhrobních kamenů a památník 78 židovských obětí holocaustu z Poličky a blízkého okolí. Pohřben je zde mj. poličský rabín Jakub Wantoch (zemřel roku 1897).

Polná

Hřbitov se nachází 700 metrů severozápadně od náměstí, na svahu nad Ochozským potokem. Založen byl nejpozději v 16. století (poprvé je v písemných pramenech doložen roku 1597), rozšiřován byl ve druhé polovině 18. století i v 19. století. Na hřbitově je dochováno kolem 1300 náhrobků, nejstarší z roku 1683 (představený obce Leb Menz), poslední pohřeb byl vypraven roku 1976. Při vstupu na východní straně jsou zbytky zdí márnice s pamětní deskou z roku 1887. Jedná se o cenný udržovaný hřbitov s řadou barokních a klasicistních náhrobků.

Polná (synagoga)

Synagoga leží na Karlově náměstí v č.p. 541. Stavba pochází z roku 1684. Svým účelům sloužila do 2. světové války. V letech 1998–2000 restaurována do původní podoby.

Pořejov

Židovské osídlení je doloženo od první poloviny 17. Století, kdy zde žily snad dvě rodiny. Komunita vznikla zřejmě v druhé polovině 18. století a byla zřízen modlitebna v jednom z domů. Synagoga vznikla roku 1765 přestavbou původního zámku. Byla zbořena s celou vsí po roce 1970.

Postřižín (synagoga)

Synagoga leží v ulici Pražská v č.p. 42. Pochází z poloviny 19. století a sloužila svým účelům do okupace. Dnes je radikálně přestavěna a propojena s vedlejší budovou obecního úřadu.

Praha 1 Josefov (synagoga–Klausova)

Raně barokní synagoga se nachází u Starého židovského hřbitova. Vznikla roku 1694 po požáru gheta.

Praha 1 Josefov (synagoga–Maiselova)

Synagoga vznikla v letech 1590–1592 na základě privilegia císaře Rudolfa II. Iniciátorem stavby byl Mordechaj Maisel.

Praha 1 Josefov (synagoga–Pinkasova)

Synagoga se nachází v Široké ulici v centru města. Stavba byla postavena v roce 1535 v pozdně gotickém slohu.

Praha 1 Josefov (synagoga–Staronová)

Staronová synagoga leží v ulici Červená v centru města. Raně gotická stavba pochází z poslední třetiny 13. století.

Praha 1 Josefov (synagoga–Španělská)

Synagoga, postavená v maurském stylu, pochází z roku 1868 podle projektu Ignáce Ullmana a Josefa Niklase.

Praha 1 Josefov (synagoga–Vysoká)

Vysoká synagoga pochází z roku 1577. Stavbu společně s vedlejší Židovskou radnicí nechal postavit Mordechaj Maisel.

Praha 1 Nové Město (synagoga–Jeruzalémská)

Stavba v Maurském stylu vznikla v letech 1905–1906 podle projektu Wilhema Stiassneho.

Praha 22 Uhříněves

Hřbitov se nachází za na severním okraji Uhříněvsi. Založen byl nejpozději v první čtvrtině 18. století, zvětšen před polovinou 19. století. Je zde dochováno 383 náhrobků.

Praha 22 Uhříněves (synagoga)

Synagoga se nachází na třídě Přátelství 79/83. Pozdně klasicistní stavba pochází z roku 1848.

Praha 3 Žižkov (starý)

Čtvrtý nejstarší židovský hřbitov na dnešním území Prahy s velmi pohnutou minulostí. V současnosti má rozlohu 7 515 m² a nachází se zde přibližně 3000 náhrobků. 

Praha 4 Michle (synagoga)

Synagoga leží v ulici U michelského mlýna 124/27. Renesanční stavba vznikla patrně v 1. polovině 18. století.

Praha 5 Smíchov (nový)

Hřbitov na Malvazinkách se nachází na západním okraji Smíchova. Založen byl roku 1903 a používán byl až do roku 1990. 

Praha 5 Smíchov (starý)

Založen byl roku 1788 na katastru obce Radlice. Je zde dochováno asi 600 náhrobků od 18. století do roku 1937. 

Praha 5 Smíchov (synagoga)

Synagoga z roku 1863 byla v roce 1931 funkcionalisticky přestavěna podle návrhu architekta Leopolda Ehrmanna.

Praha 7 Holešovice (synagoga–Bubenská)

Synagoga leží ve dvoře domu čp. 719/25 v Heřmanově ulici. Pochází z 2. poloviny 19. století.

Praha 8 Karlín (synagoga)

Synagoga leží ve Vítkově ulici. Postavena byla v letech 1857–1861 v kombinaci maurského a novorománského slohu.

Praha 8 Libeň (nový)

Nový hřbitov se nachází na rozhraní Střížkova a Kobylis. Založen byl v roce 1893 a sporadicky používán do roku 1975. Je zde dochováno 202 náhrobků. 

Praha 8 Libeň (starý)

Starý hřbitov se nachází jižně od bývalé židovské čtvrti. Založen byl asi koncem 16. století. Před rokem 1875 byl zrušen kvůli stavbě dnes již zaniklé železniční stanice Libeň.

Praha 8 Libeň (synagoga–Nová)

Synagoga leží v ulici Ludmilina severovýchodně od stanice metra Palmovka. Stavba vznikla v letech 1846–1858.

Praskolesy

Hřbitov se nachází 500 metrů jihovýchodně od obce, na svahu, v blízkosti silnice vedoucí do Netolic a Lochovic. Založen byl kolem roku 1863 jako pohřebiště židovských náboženských obcí v Praskolesích a Hořovicích. Na hřbitově o rozloze 928 metrů čtverečních je celkem 94 náhrobních kamenů od doby založení do roku 1950. Hrobnický domek z počátku 20. století byl zbořen v 80. letech 20. století. Areál prochází od roku 2001 rekonstrukcí.

Pravonín

Hřbitov se nachází 1 km severně od obce na okraji lesa v blízkosti malého rybníka. Založen byl zřejmě v první polovině 19. století. Na hřbitově o rozloze 1.457 metrů čtverečních je dochováno kolem pěti desítek náhrobních kamenů od první poloviny 19. století do roku 1928 a nepatrné zbytky obvodového zdiva márnice.

Pravonín (synagoga)

Synagoga byla postavena po polovině 19. století, pod čp. 85. Využívána byla do 20. let 20. století. Dnes je součástí rekreační chalupy.

Prčice

Hřbitov se nachází 500 metrů severovýchodně od městečka, západně od silnice do Heřmaniček, nedaleko rybníka Pabiánek. Založen byl v letech 1865 - 1867.

Prostějov (nový)

Nový hřbitov v ulici Brněnská čp. 3130, 2 km jižně od centra v areálu komunálního hřbitova, byl založen 1908. Pohřbeny zdejší významné místní osobnosti, památník obětí 1. a 2. světové války.

Prostějov (starý)

Druhý židovský hřbitov v Prostějově, vznikl na počátku 19. století. V období 2. světové války byl zdevastován a náhrobky zničeny. 

Prostějov (synagoga Nová)

Synagoga v Demelově ulici 32/1, byla postavena v roce 1904 podle architekta Jakoba Gartnera. Svým účelům sloužila do roku 1939.

Prostějov (synagoga Starší)

Synagoga v Demelově ulici 33/4, byla postavena před rokem 1836. V roce 1951 ji kupuje pravoslavná církev.

Protivín

Hřbitov se nachází 1,3 km severovýchodně od náměstí, u silnice vedoucí do osady Bečelov, na úbočí Holého vrchu. Založen byl roku 1878, je na něm dochováno kolem 20 náhrobků od doby založení hřbitova. 

Prudice

Hřbitov se nachází 500 metrů jihozápadně od obce, při zeleně značené turistické cestě. Založen byl kolem roku 1700.

Přehořov u Soběslavi

Hřbitov se nachází 1,5 km jihovýchodně od obce, severně od silnice vedoucí od obce Lžín, na okraji lesa.

Přelouč

Hřbitov na východním okraji města, při silnici do Pardubic, byl založen roku 1887, a tvoří samostatnou součást komunálního hřbitova. Je na něm dochováno kolem 35 náhrobků z let 1890 - 1922 a několik podstavců a obrubníků. V minulosti byl silně devastován, před rokem 1985 se plánovala jeho likvidace s tím, že na jeho ploše měla být postavena nová obřadní síň, což se naštěstí nerealizovalo. V sousedním areálu městského hřbitova je hromadný hrob devíti obětí pochodu smrti z koncentračního tábora v Osvětimi z ledna roku 1945.

Přelouč (synagoga)

Synagoga se nachází v ulici Tůmy Přeloučského ve dvoře domu č.p. 332. Novorománská stavba pochází z let 1860–1861 a sloužila svým účelům do roku 1937. Od té doby ji využívá CČSH.

Přerov

Židovské osídlení od pol. 14. století, rodiště architekta Jakoba Gartnera (1861-1921 Wien), literárního historika Oskara Donatha (1882-1940 Praha) a hudebního skladatele Gideona Kleina (1919-45 Fürstengrube). Židovská ulice – dnes Žerotínovo nám. a Wilsonova ul. jihozápadně pod zámkem, přes 20 židovských domů bylo rozptýleno a netvořilo nikdy uzavřené ghetto, část je v přestavbách dochována. Synagoga – Wilsonova 16, postavena v r. 1860 na místě staršího templu ve stísněné poloze vnitrobloku, r. 1898 upravena novorománsky podle projektu architekta Jakoba Gartnera. V l.

Přerov (synagoga)

Židovské osídlení se datuje od 1. poloviny 14. století. Židovští obyvatelé byli od počátku koncentrování v tzv. Židovské uličce, která je zaznamenána již roku 1447.

Přestavlky u Chrudimi

Nachází se  polích severně od obce, 400 metrů západně od silnice vedoucí na Hrochův Týnec. Založen roku 1844. Po druhé světové válce hřbitov výrazně chátral.

Přestavlky u Chrudimi (synagoga)

Synagoga leží v č.p. 91. Vystavěna koncem 18. století. Bohoslužebným účelům sloužila do začátku 20. století.

Přeštice

Nepočetné židovské osídlení je údajně doloženo od roku 1585, určitě zde ale existovalo od počátku 17. století. Židovská obec zde vznikla ale až na konci 19. století.

Synagoga z roku 1910, do roku 1945 používána Církví  Československou husitskou, zbořena v roce 1974.

Příbram

Příbramský židovský hřbitov se nachází 500 metrů severovýchodně od města, v Dobříšké ulici. Založen byl roku 1879, je na něm dochováno 244 náhrobků a rekonstruovaná obřadní síň. 

Přistoupim

Hřbitov se nachází na severním okraji obce v blízkosti silnice vedoucí do Českého Brodu. Založen byl údajně roku 1713, poté byl postupně rozšiřován. Nejstarší náhrobky pocházejí z doby založení, užíván byl až do počátku druhé světové války. Celkem je dochováno asi 600 náhrobních kamenů. Roku 1945 bylo na hřbitově pohřbeno osm obětí pochodu smrti. Hřbitovní dům byl po druhé světové válce prodán a adaptován na dodnes obývaný obytný dům.

Přistoupim (synagoga)

Bývalá synagoga se nachází v domě čp. 80. Postavena byla v roce 1872. Po 2. světové válce prodána obci Přistoupim a přestavěna pro účely OÚ, který v budově sídlí dodnes.

Puclice

Osídlení je možné datovat do počátku 18. století, roku 1824 zde žily 4 rodiny o 29 osobách a v první polovině 19. století již 10 rodin (celkem v 8 domech). Židovské domy byly soustředěny jižně od středu obce u rybníka, některé se dodnes dochovaly. Nedaleko se nacházela synagoga z roku 1818, ležící na jihozápadní straně rybníka, roku 1893 přestavěná na dům, zbořena v 70. letech 20. století.

Puklice

Informace o hřbitově budou doplněny později...

Puklice (synagoga)

Synagoga leží ve středu obce v č.p. 34. Barokní dům obsahoval v přízemí školní učebnu a rituální pekárnu a v patře modlitebnu. Po 2. světové válce adaptována na obytný dům.

Pyšely (synagoga)

Synagoga čp. 97 se nachází v severní části obce. Vznikla v 18. století. Ke svým účelům sloužila do 2. světové války. Dnes je adaptována k bydlení.

Rabí

Židovské osídlení je zde doloženo od konce 15. století. Náboženská obec doložena od 1. čtvrtiny 18. století, údajně ale nejméně o století starší. Soustřeďovaly se v ní i rodiny z okolí (hlavně ze Žichovic a Žihobců). Poslední rodina se odstěhovala před rokem 1900. Obec byla zrušena v roce 197 a její majetek převzala ŽNO Horažďovice.

Rabí (synagoga)

Synagoga se nachází v č.p. 102, 150 m jihozápadně od náměstí. Stavba neznámého stáří sloužila bohoslužebným účelům do 90. let 19. století. Roku 1897 přestavěna na obytný dům.

Rabštejn nad Střelou

Unikátní hřbitov se nachází přibližně 500 metrů západně od kláštera. Byl založen údajně roku 1654 a později rozšiřován. Ve hřbitovní zdi jsou dva zazděné staré vchody.

Radenín

Hřbitov se nachází 800 metrů severovýchodně od návsi, na návrší. Založen byl nejpozději v závěru 17. století.

Radenín (synagoga)

Synagoga se nachází v č.p. 88, 50 m východně od obecního úřadu. Pochází z roku 1804 a sloužila svým účelům do 30. let 20. století. Poté přestavěna na obytný dům.

Radnice u Rokycan

Založen byl přibližně v 2. pol. 17. století, nachází se zde 208 náhrobků. Hřbitov prošel od roku 2012 postupnou obnovou.

Radnice u Rokycan (synagoga)

Synagoga postavena koncem 18. století v pozdně barokním slohu. Bohoslužebným účelům sloužila snad až do nacistické okupace, po ní využita jako garáž a autoopravna, v 90. letec 20. století rekonstruována.

Radouň u Štětí

Židovské osídlení od 18. století. Synagoga z 19. století údajně zbořena 1980, zachována jen torza zdí.

Židovský hřbitov, založený 1789 se nachází 400 m severozápadně nad obcí. Osmiboká obřadní síň s betonovou kopulí byla postavena po roce 1910. Hřbitov devastován od roku 1938 do 90. let 20. stol. Na přelomu tisíciletí byla zahájena jeho obnova.

Rakovice (synagoga)

Synagoga leží na západním okraji obce v č.p. 6. Pravděpodobně pochází z 1. poloviny 19. století. Sloužila svým účelům do počátku 20. století. Roku 1914 byla stavba přestavěna na obytný dům.

Rakovník

Hřbitov se nachází v ulici F. Diepolta, na jihovýchodním okraji města při silnici vedoucí do obce Nový Dům. Založen byl roku 1635, rozšířen v letech 1745, 1856 a 1886. Na hřbitově stojí kolem 430 náhrobků, nejstarší z roku 1656/1657. Klasicistní domek hrobníka čp. 20, v němž je malá expozice o dějinách Židů v regionu, byl postaven v první polovině 19. století. V obřadní síni z počátku 20. století je zachována iluzivní výmalba a část mobiliáře. Jedná se o cenný hřbitov s řadou barokních a klasicistních náhrobků.

Rakovník (synagoga)

Synagoga čp. 232 se nachází severně od Husova náměstí. Postavena v 18. století v barokním slohu. Modlitební sál dnes slouží jako sál koncertní. 

Rokycany

Informace o hřbitově budou doplněny později...

Rokytnice v Orlických Horách

Hřbitov se nachází 400 metrů jihovýchodně od náměstí na zalesněném svahu nad domovní zástavbou, přístupný je původní vozovou cestou. Byl založen roku 1718, roku 1848 byl rozšířen. Silně byl devastován během druhé světové války, tehdy byly zbořeny zeď i márnice. Na hřbitově se nachází kolem 40 náhrobních kamenů od první čtvrtiny 18. století do roku 1925. Pohřben je zde mj. básník Moritz Reich (1831 – 1857).

V současně době je plocha hřbitova vyčištěna, některé náhrobky byly restaurovány a znovu postaveny a je zajištěna průběžná údržba hřbitova, v níž je nutno i nadále pokračovat.

Roudnice nad Labem (nový)

Židovské osídlení od poloviny 16. století. Ghetto se nacházelo v Havlíčkově ulici, většina domů dochována v přestavbách. První židovský hřbitov se nacházel snad na místě zahrady bývalého kapucínského kláštera, zlikvidován po roce 1613. Několik náhrobků přeneseno na starý židovský hřbitov.

Roudnice nad Labem (starý)

Židovské osídlení od poloviny 16. století. Ghetto se nacházelo v Havlíčkově ulici, většina domů dochována v přestavbách. První židovský hřbitov se nacházel snad na místě zahrady bývalého kapucínského kláštera, zlikvidován po roce 1613. Několik náhrobků přeneseno na starý židovský hřbitov.

Rousínov u Rakovníka

Hřbitov se nachází v polích, 1 km severozápadně od Svinařova, 1 km jižně od Rousínova, na jehož katastru leží, a asi 400 metrů jihozápadně od silnice, která obě vsi spojuje. Založen byl roku 1858. Zaplněn náhrobky je pouze z jedné třetiny. Dochováno je celkem 48 náhrobků od doby založení do roku 1928, většinou značně poškozených. Při vstupu stojí obvodové zdivo průchozí márnice.

Rousínov u Vyškova

Židovské osídlení od pol. 15. století (nejstarší zmínka až r. 1554), v pol. 19. století představovalo téměř 1200 Židů polovinu obyvatel městečka. Rodné město spisovatelky Rosy Barachové (1841-1913 Wien), rabína Nehemiase Brülla (1843-1891 Frankfurt a M., NSR) a malířky Elise Franklové (1895-po 1940). Židovskou čtvrť tvoří rozsáhlý celek západní části náměstí a k jihu přilehlých uliček Trávníky, Skálova, V uličkách. Z původních 132 domů na ploše 5 hektarů dodnes větší část existuje. Mimořádně zajímavé tmavé vnitřní veřejné průchody v domech a ukázky kondominií.

Rousínov u Vyškova (synagoga)

Synagoga leží 100 m jižně od náměstí. Pochází z konce 16. století a roku 1842 prošla klasicistní přestavbou.

Rožďalovice (synagoga)

Synagoga z r. 1815, užívaná asi do r. 1925. Zbylo obvodové zdi a západní kamenný portálek s hebrejským nápisem.

Rožmberk nad Vltavou (nový)

Nový hřbitov se nachází 1 km severně od městečka Rožmberk nad Vltavou. Založen byl roku 1883.

Rožmberk nad Vltavou (starý)

Starý hřbitov se nachází 300 metrů jižně od náměstí, ve svahu. Byl založen koncem 60. let 17. století.

Rychnov nad Kněžnou

Hřbitov se nachází 600 metrů severozápadně od náměstí.  V areálu se nalézá asi 400 náhrobních kamenů z let 1690–1942, mezi nimi mnoho cenných barokních stél. Jsou zde pohřbeni mj. rodiče Karla Poláčka.

Rychnov nad Kněžnou (synagoga)

Synagoga v Palackého ulici nedaleko náměstí byla postavena roku 1782 na místě staré synagogy z poloviny 17. století zničené požárem. Roku 1830 vyhořela, po požáru byla obnovena v klasicistní podobě. Naposledy byla opravována roku 1898 a 1913, kdy byl zmodernizován interiér, rozšířena okna a přistavěno nové schodiště na galerii pro ženy. Bohoslužby se v ní konaly do druhé světové války, za okupace byla synagoga zpustošena a její vnitřní zařízení zničeno. Po druhé světové válce byla využita jako skladiště a prodejna. V letech 1993 - 1995 byla rekonstruována do původní podoby.

Říčany (synagoga)

Bývalá synagoga se nachází na Masarykově náměstí v čp. 6. Svým účelům sloužila od 80. let 19. století do 2. světové války. Dnes v ní sídlí obchody a kanceláře.

Sedlec–Prčice

Hřbitov se nachází 500 metrů severovýchodně od městečka. Založen byl v letech 1865–1867, je na něm dochováno 62 náhrobků od doby založení hřbitova do roku 1942.

Sedlec-Prčice (synagoga)

Byla postavena v letech 1852-1854, přestavbou domu čp. 68. Svým účelům sloužila do druhé světové války. Od roku 2007 patří budova soukromému majiteli.

Skupeč (synagoga)

Nachází se jižně od návsi, čp. 27. Postavena v 19. století. Poté prodána do soukromých rukou a přestavěna k obytným účelům.

Slaný

Hřbitov se nachází nad silnicí na Velvary v mírném svahu na východním okraji města, nedaleko městského hřbitova. Založen byl roku 1881. V západní části hřbitova je dochováno 80 náhrobků od doby založení hřbitova do druhé světové války.

Slaný (synagoga)

Synagoga se nachází 100 metrů jižně od náměstí, byla postavena roku 1865 v maurském slohu jako náhrada za starší modlitebnu, v 60. letech 20. století byla přestavena na byty, v 70. letech 20. století.

Slatina u Horažďovic

Židovské osídlení je zde doloženo od poloviny 17. století. Roku 1724 zde žilo 6 židovských rodin, v polovině 19. století pak 15 rodin. Nejvyššího počtu bylo dosaženo roku 1868 (33 rodin). Roku 1880 to činilo 37 Židů, roku 1900 15 Židů a roku 1917 se odstěhoval poslední židovský obyvatel. Židovský sídelní okrsek je umístěn na severní straně návsi a dále k severu. Před polovinou 19. století se jednalo o 10 domů, polovina z nich je v přestavbách dochována.

Slatina u Horažďovic (synagoga)

Nachází se na návsi, čp. 58. Byla postavena v roce 1868. Svým účelům sloužila do roku 1912. V roce 1983 zrekonstruována do původního stavu.

Slavkov u Brna

Město proslaveno bitvou Napoleona s rakouskými a ruskými vojsky v r. 1805. Židovská komunita doložena k r. 1343, sídlo v žid. literatuře zváno Ir laban, tj. Bílé město. Rodiště architekta Maxe Katschera (1858-1918 Wien). Židovská čtvrť se nachází západně od náměstí, ulice Úzká, U synagogy, Koláčkovo nám., z původních 77 domů dochováno 35, mj. škola s rituální lázní čp. 664 (dnes s muzejní expozicí). Synagoga v ulici U synagogy, postavena s využitím starší substrukce r. 1858 v novorománském slohu. Půlstoletí využita ke skladování, v l. 1994-8 opravena pro účely okresního archivu, dnes bez využití. Na průčelí odhalena r. 1998 pamětní deska obětem holokaustu. V předsíni přístupná malá muzejní expozice o historii a památkách židovské obce.

Slavkov u Brna (synagoga)

Nachází se v Koláčkově ulici, jižně od zámku. Postavena roku 1858. Po revoluci vrácena ŽO Brno, dnes využívána jako badatelna a depozitář SOA Vyškov.

Sobědruhy

Informace o hřbitově budou doplněny později...

Soběslav (synagoga)

Nachází se v Jirsíkově ulici, 200 m SZ od náměstí. Postavena byla ve 2. polovině 19. století. Využívána do roku 1939. Dnes využívána jako dílna.

Sokolov

Informace o hřbitově budou doplněny později...

Spálené Poříčí

Informace o hřbitově budou doplněny později...

Spomyšl

Hřbitov se nachází 1,5 km severozápadně od obce, na návrší, na rozhraní lesa a pole. Založen byl údajně v 17. století, v písemných pramenech je poprvé doložen v polovině 18. století, roku 1829 byl rozšířen. Na ploše 1.845 metrů čtverečních je dochováno cca 300 náhrobků od roku 1726 do 30. let 20. století, většina novodobých náhrobků je povalena. Z obvodové zdi z lomového kamene i z márnice zůstaly dochovány jen malé zbytky zdiva.

Stádlec

Hřbitov byl založen mezi lety 1812–1814 v polích jižně od zámku, jihozápadně od Podhrázského mlýna, 1 km jižně od obce.

Stádlec (synagoga)

Synagoga čp. 109, se nachází přibližně 200 m od návsi. Postavena byla v letech 1730-1740. Po válce adaptována na kino a kulturní dům.

Staré Město pod Landštejnem

Nachází se 600 metrů severně od náměstí, na skalnaté vyvýšenině mezi loukami, východně od potoka. Založen nejpozději ve 40. letech 17. století.

Starý židovský hřbitov Praha – Josefov

Starý židovský hřbitov se nachází v centru města. Založen byl v 15. století a nachází se zde kolem 12.000 náhrobků (1439-1787).

Strakonice

Hřbitov se nachází 1,5 km jihozápadně od středu Strakonic, jižně od silnice do Drahkova. Založen byl pravděpodobně roku 1696.

Strančice (synagoga)

Synagoga stojící jihozápadně od návsi byla postavena snad již v 18. století, v 19. století byla přestavěna (údajně roku 1849), bohoslužebným účelům sloužila do druhé světové války, roku 1960 byla prodána organizaci Oseva Strančice a využita jako skladiště, roku 1995 byla vrácena Židovské obci v Praze, rekonstruována a je využita jako ateliér. Stavebně sousedící přízemní domek, původně školní třídy a byt učitele, je využíván k obytným účelům. Průběžnou údržbu budovy a její drobné opravy zajišťuje nájemce.

Hřbitov – viz Všechromy

Stráž

Informace o hřbitově budou doplněny později...

Stráž nad Nežárkou (synagoga)

Synagoga leží v ulici Třeboňská v č.p. 24. Pochází z 1. poloviny 19. století a po 2. světové válce byla přestavěna na obchod.

Stráž nad Nežárkou - Pístina

Hřbitov se nachází 2 km západně od Stráže, na okraji lesa, severně od silnice vedoucí do Třeboně. Založen byl přibližně v druhé polovině 18. století.

Strážnice

Hřbitov v ulici Sadová, v sousedství zámeckého parku, byl založen asi koncem 18. století, na ploše 5093 m2 stojí 1106 náhrobků, nejstarší čitelný z r. 1648 (přenesený).

Strážnice (synagoga)

Synagoga v ulici Sadová byla postavena v klasicistním slohu r. 1804, na průčelí sluneční hodiny, hebrejský nápis a od r. 2008 bronzová pamětní deska obětem holokaustu. 

Strážov na Šumavě

Židovské osídlení zde je doloženo od počátku 15. století do nacistické okupace. Nejvyššího počtu dosáhlo židovské osídlení po polovině 19. století. Později došlo k rychlému poklesu následkem stěhování do měst. Židovská čtvrť, jako jediná ve městě dlážděná, se nalézala v severozápadní části městečka. Předpokládá se, že základem čtvrtě byla už v 15. století ulice vedoucí po severním úpatí kostelního návrší k Opálce, domy byly soustředěny na jižní straně ulice, jež vedla do Janovic nad Úhlavou a v ulici jižně od ní.

Stříbro

Židovské osídlení je zde doloženo od 14.století. Kolem poloviny 16. století ale byli židé znovu donuceni se odstěhovat, ojedinělé rodiny zde směly bydlet až od roku 1642. Nepočetné osídlení je doloženo od poloviny 17. století. Novodobý růst přišel od poloviny 19.století (61 osob, tj. 1,5% všech obyvatel) a rostl na 115 osob v roce 1880, 163 osob v roce 1900. Do roku 1930 došlo k poklesu na 127 osob.

Stříbro (synagoga)

Synagoga ve Stříbře je bývalá židovská modlitebna. Byla založena 1890 ve dvoře tzv. Rabínského domu č.p. 16 v Mánesově ulici ve Stříbře – dnes toto číslo nese sama budova.

Střítež

Nepočetné židovské osídlení se zde nacházelo od přelomu 18. a 19. století do nacistické okupace.

Židovský hřbitov se nachází 300m jihozápadně od obce mezi zemědělskými budovami nad břehem Zámeckého rybníka, založen zřejmě na počátku 19. století. . Na malé čtvercové ploše nalezneme 58 náhrobních kamenů z 19. století, nejstarší z roku 1834. V severozápadním rohu jsou nepatrné zbytky malé zděné márnice.

Studený

Hřbitov se nachází mezi loukami, 500 metrů jihovýchodně od obce, asi 200 metrů jižně od silnice do Dunice, za korytem potoka. Založen byl údajně roku 1700. Dochovány jsou obvodové zdi bývalé márnice a asi 60 náhrobních kamenů od 18. století do roku 1927. Na jednom z náhrobků je upevněna deska se jmény patnácti obětí koncentračních táborů.

Sušice (nový)

Nový hřbitov pochází z roku 1876. Je umístěn na předměstí v Křičkově ulici. Nachází se zde 112 náhrobních kamenů, od doby založení do roku 1946.

Sušice (starý)

Starý hřbitov se nalézá jihozápadně od náměstí v ulici Příkopy. Přiléhá k hradbám, neboť v minulosti ležel uvnitř hrazeného města. Byl založen roku 1626 a byl opakovaně rozšířen v 17., 18. i 19. století. 

Světlá nad Sázavou (synagoga)

Synagoga zbořena

Svitavy

Židovské osídlení od pol. 19. století. Secesní synagoga z r. 1902 nacisty vypálena a zbořena. Hřbitov zdevastován nacisty, většina náhrobků odvezena. V letech 2001–2003 pietně upraveno.

Svojšín (synagoga)

Nachází při západní straně jižní části návsi, dnes jako čp. 49. V 19. století byla prodána do soukromých rukou a přestavěna k obytným účelům.

Šafov

Židovské osídlení od 2. pol. 17. století. Rodiště spisovatele Ludwiga Windera (1889-1946 Baldock, V. Británie). Židovská čtvrť se nachází v jihovýchodní části městečka, z původních 126 domů stojí již jen 10, mj. obecní dům se školou čp. 80. Synagoga z r. 1821-2 zbořena nacisty.

Široké Třebčice

Informace o hřbitově budou doplněny později...

Široké Třebčice (synagoga)

Původní židovské ghetto se synagogou bylo dokončeno v roce 1722 v severní části obce hrabětem Františkem Josefem von Schönkirchen.

Štěnovice

Židovské osídlení od roku 1809. Židovské domy byly rozptýleny po celé obci, nejednalo se tedy o uzavřené ghetto, většina z nich je dochována v přestavbách.  Synagoga neznámého stáří byla zbořena po roce 1950.

Šumperk

Hřbitov v ulici Zábřežská 76, 2 km jihozápadně od centra, při komunálním hřbitově. Založen r. 1911, na části plochy 5124 m2 stojí 36 novodobých náhrobků z let 1911-42. 

Švihov (nový)

Nepočetné židovské osídlení zde existovalo od druhé poloviny 16. století. K rozšíření došlo v průběhu 17. století, kdy už pravděpodobně existovala židovská obec. Židovská ulice byla vytvořena v první polovině 18. století, kdy se do této doby rozptýlené rodiny musely povinně sestěhovat. Nacházela se v dnešní Vrchlického ulici, severně od hlavního náměstí. Roku 1770 bydleli židé pouze v nájmu v 11 domech patřících vrchnosti. Roku 1837 se jednalo o 10 domů už patřícím židovským vlastníkům. Před polovinou 19. století je doloženo okolo 16 domů, polovina domů byla zbořena ve 20.

Švihov (starý)

Starý hřbitov je v mírném svahu, přibližně 600 m jihovýchodně od náměstí na kraji městečka. Byl založen roku 1644. Na ploše zhruba 1380 metrů čtverečních je dochováno přibližně 140 náhrobků.

Tábor (nový)

Byl založen v severní části města na rozcestí komunikací směřujících k Písku a Praze. Založen byl roku 1893, roku 1941 byl zničen.

Tábor (starý)

Starý hřbitov se nachází v Korandově ulici, v jihozápadní části města, v prudkém svahu jižně od Bechyňské brány. Založen byl roku 1634.

Tachov (nový)

V roce 1933 vznikl nový hřbitov cca 900 m jihovýchodně od starého hřbitova, nad silnicí do Velkého Rapotína. Nachází se zde hromadný hrob obětí války (600 osob z vlaku z Buchenwaldu).

Tachov (starý)

Starý hřbitov se nacházel cca 500 m jihovýchodně od hlavního náměstí, poblíž rozcestí silnic do Velkého Rapotína a do Trnové, ve východní části Chodské ulice, za řekou. Roku 1615 získal úřední povolení.

Telč (synagoga)

Historické jádro města bylo vyhlášeno světovou památkou UNESCO. Židovské osídlení je zde od 1. pol. 17. století. Oběti nacistické rasové perzekuce připomínají keramické desky se jmény umístěné od r. 1994 v předsíni farního kostela sv. Jakuba. Židovské domy tvoří drobná zástavba v Hradební a Židovské ulici v jihozápadní části městského jádra, včetně dřívější modlitebny čp. 87.

Telč–Velký Pěčín

Starý hřbitov bylo vrchností povoleno zřídit v 17. století až ve vzdálenosti 7 km jižně od Telče, v lese na katastru obce Velký Pěčín.

Telice

Nejstarší židovské osídlení pochází z počátku 18. století, zřejmě z roku 1713. Komunita začala růst až od poloviny 18. století, kdy představovala 9 rodin, roku 1783 18 rodin a roku 1793 16 rodin (85 osob). Okolo poloviny 19. století se jejich počet více než zdvojnásobil na 42 rodin (představujících údajně až 60% všech osob). Většina židovských domů byla koncentrována v severovýchodní části obce a byla rozptýlená mezi domy křesťanů. Starší synagoga byla po požáru v roce 1878 zničena a na jejím místě vznikl dům s modlitebnou.

Teplice (nový)

Informace o hřbitově budou doplněny později...

Teplice (starý)

Informace o hřbitově budou doplněny později...

Terešov

Hřbitov se nachází 1,5 km jz od obce. Rozloha činí 4082 m2 a nachází se zde 265 náhrobních kamenů. Je zde mj. pohřben Juda Löbl Popper, jehož rodokmen vede až k Otu Pavlovi.

Terezín

Město Terezín leží 3 km jihovýchodně od Litoměřic. Vznikl v letech 1780–1790 jako malé pevnostní město. Během 2. světové války vytvořili nacisté z města židovské ghetto.

Tovačov

Židovksé osídlení se zde nacházelo od pol. 15. století. Židovskou čtvrť, dnes Denisova a Cimburkova ulice severně od náměstí, tvořilo 35 domů včetně židovské školy s rabinátem čp. 330. Synagoga, pozoruhodná barokní stavba z pol. 17. století s pozdějšími úpravami, byla zbořena r. 1956.

Trhový Štěpánov

Hřbitov se nachází jihozápadně od města, na mírném svahu, na okraji lesa, nedaleko železničního přejezdu u vlakového nádraží, v těsné blízkosti polní cesty odbočující ze silnice vedoucí do Chlumu. Doložen je od 17. století, ale založen byl zřejmě dříve. Nachází se na něm kolem 300 náhrobních kamenů z let 1711 - 1940, mezi nimi několik cenných barokních stél. V knize týkající se židovských památek vydané roku 1933 je vyfotografovaný náhrobek údajně z roku 1650, při soupisu 87 náhrobků, který provedl roku 1931 J. Vainštein, se zjistilo, že nejstarší náhrobek pochází z roku 1711.

Trutnov

Židovské oddělení se nachází na městském hřbitově v sekci L2. Oddělení bylo založeno po 2. světové válce, kdy zde bylo pohřbeno 41 židovských dívek.

Třebíč

Židovská čtvrť spolu s židovským hřbitovem v Třebíči patří mezi významné kulturní památky, které byly na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO zapsány již v roce 2003. 

Třebíč (synagoga – přední)

Nachází se na Tichém náměstí. Postavena byla pravděpodobně v letech 1639-1642. V 19. století byla dvakrát přestavěna.

Třebíč (synagoga – zadní)

Nachází se v Blahoslavově ulici. Pochází pravděpodobně ze 17. století. Dnes je adaptována na koncertní sál a výstavní síň.

Třebívlice

Hřbitov se nachází 1 km severovýchodně od obce na hranici luk a starých ovocných sadů, asi 200 metrů od malého rybníčku. Založen byl ve druhé polovině 19. století. 

Třebívlice (synagoga)

Synagoga byla postavena v roce 1860 na místo starší dřevěné. Od roku 1927 byla využívána CČSH a přestavěna na křesťanský kostel. Od 90. let 20. století je synagoga opuštěná.

Třeboň

Hřbitov se nachází přibližně 4 km severovýchodně od středu města, v lese. Založen byl v letech 1894–1900.

Třeboň (synagoga)

Synagoga v Krčínově ulici vznikla ve druhé polovině 19. století (snad kolem roku 1880).

Třebotov

Hřbitov byl založen po roce 1761 na východním okraji obce. Je na něm dochováno kolem 150 náhrobních kamenů a jejich torz od konce 18. do počátku 20. století. Areál hřbitova byl po druhé světové válce silně devastován, mnoho náhrobků bylo odcizeno a zničeno, z márnice zbyly jen malé zbytky obvodového zdiva. Pohřben je zde mj. místní rabín Samuel Ballenberger (zemřel roku 1854).

V současné době je zajištěna průběžná údržba hřbitova, v níž je nutno pokračovat i v následujících letech. Do budoucna je třeba počítat s postavením mnoha povalených náhrobků a opravou poškozených úseků ohradní zdi.

Třešť

Hřbitov je poměrně vzdálen od centra. Nachází se asi 1,5 km jihozápadně od náměstí, na severním svahu mělkého údolí zvaného Korečník. 

Třešť (synagoga)

Nachází se na náměstí Svobody, čp. 468.  Postavena byla v letech 1824-1825. Po válce sloužila jako skladiště divadelních kulis. Od 50. let ji využívá Církev československá husitská. 

Tučapy u Soběslavi

Hřbitov se nachází na jihozápadním okraji obce, jižně od rybníka a potoka, 400 metrů jihozápadně od návsi. Založen byl kolem roku 1713.

Tučapy u Soběslavi (synagoga)

Synagoga se nachází JZ od návsi, čp. 61. Postavena v 2. polovině 19. století. V 50. letech byla přestavěna na modernější tělocvičnu.

Turnov

Hřbitov se nachází v Sobotecké ulici, 400 metrů jižně od náměstí při silnici do Všeně. Založen byl nejpozději ve druhé polovině 17. století, údajně je doložen již na konci 15. století, nejstarší čitelný náhrobek pochází z roku 1680, poslední pohřeb se konal roku 1956. Na hřbitově se nachází asi 550 náhrobků barokního, klasicistního, secesního i zcela moderního charakteru. Pohřbeni jsou zde předkové spisovatele Ivana Olbrachta a publicisty Pavla Tigrida. V letech 1988 – 1991 byl hřbitov narušen stavbou silničního průtahu, od roku 1991 je částečně přemostěn.

Turnov (synagoga)

Nachází se v Krajířově ulici, cca 300 m od náměstí Českého ráje. Byla postavena v roce 1719 v barokním slohu. Po válce byla využívána jako skladiště. V roce 2007-2008 byla zrekonstruována.

Úbočí

Informace o hřbitově budou doplněny později...

Uherské Hradiště (synagoga)

Nachází se ve Velehradské ulici. Byla postavena v roce 1875. Za války byla vypálena do základů, celkově opravena v roce 2004. V současnosti v ní sídlí knihovna.

Uherský Brod

První písemná zmínka o Židech je z r. 1470, jedna z nejpočetnějších židovksých komunit (v pol. 19. století téměř 1100 osob, čtvrtina obyvatel města), židovská obec krátce obnovena po 2. světové válce. Rodné město učených rabínů Mosese Samuela Zuckermandela (1836-1917 Wroclaw, Polsko) a Adolfa Frankla-Grüna (1847-1916 Kroměříž), spisovatele Eduarda Naschera-Naschée (1853-1926 Wien). Středověká žid. osada se synagogou na jihovýchodním předměstí zanikla, od konce 17. stol. ghetto v jihovýchodním sektoru hrazeného města, dnes ulice Soukenická, Jirchářská, Tkalcovská.

Uherský Ostroh

Židovský hřbitov leží ve Veselské ulici, v jižní části areálu komunálního hřbitova. Byl založen v roce 1862 a nachází se na něm okolo 300 náhrobků.

Uhlířské Janovice

Hřbitov se nachází na jižním konci města, v blízkosti několika místních rybníků a cesty se zeleně značenou turistickou stezkou. Pozemek pro hřbitov byl zakoupen roku 1832 a v roce 1907 byl rozšířen. 

Úpice

Židovské oddělení leží 500 m jihozápadně od náměstí, v severozápadním koutu městského hřbitova. Oddělení bylo založeno patrně v roce 1888.

Úsobí (synagoga)

Bývalá synagoga v Úsobí, č.p. 79, stojí jižně od obecního úřadu městysu Úsobí v krátké uličce odbočující na jihozápad mezi rybníky Dolní Sklárna a Panský. Byla přestavěna na obytný dům.

Úsov

Hřbitov v ulici U synagogy na okraji ghetta byl založen po r. 1643, nejstarší dochované náhrobní kameny jsou z konce 17. století.

Úsov (synagoga)

Židovské osídlení se zde nachází od pol. 15. století. Výrazný urbanistický celek v severozápadní části města.

Úštěk

Založen nejpozději v 16. století, po válce silně devastován, zbořena větší část zdi  a hrobnický dům. Dochováno cca 200 náhrobků.

Úštěk (synagoga)

Židovské osídlení od 14. století. Židovské domy při podbranské ulici se dochovaly v přestavbách.

Vamberk

Hřbitov se nachází 700 metrů severně od náměstí, ve Vrabcově ulici, v těsném sousedství městské teplárny. Založen byl údajně před rokem 1673, v písemných pramenech je doložen teprve roku 1688 a v letech 1753, 1806 a 1820 byl postupně rozšiřován. Sloužil židovským náboženským obcím Kostelec nad Orlicí – Doudleby nad Orlicí a Choceň. Na jeho ploše se nalézá asi 500 náhrobních kamenů z let 1700–1940, včetně mnoha cenných barokních stél s bohatou symbolikou. Pozemek hřbitova je rozdělen na dvě části korytem malého potoka. Při vstupu stojí obvodové zdivo průchozí márnice či vozovny.

Velhartice

Hřbitov se nalézá 1 km jihozápadně od městečka, na okraji lesa zvaného Kouklovna. Hřbitov byl založen roku 1858 a nachází se zde celkem 59 náhrobků.

Velhartice (synagoga)

Bývalá synagoga se nalézá přibližně 100 m jižně od náměstí. Pochází z 1. poloviny 19. století. V roce 1950 byla přestavěna na požární zbrojnici.

Velká Bukovina

Hřbitov se nachází mezi poli, 1 km severně od obce, 300 metrů východně od asfaltové cesty vedoucí do osady Kopaniny. Poprvé je doložen roku 1731. V areálu je dochováno 182 náhrobků.

Velká nad Veličkou

Hřbitov se nachází 700 m severně od centra v areálu městských pohřebišť, byl založen r. 1886, na ploše 443 m2 se nalézá celkem 36 novodobých náhrobků. 

Velké Karlovice

Informace o hřbitově budou doplněny později...

Velké Meziříčí

Informace o hřbitově budou doplněny později...

Velké Meziříčí (synagoga – nová)

Nachází se jihovýchodně od staré synagogy. Vystavěna v letech 1868-1870. Po válce sloužila jako skladiště. Dnes se v jejích prostorách nachází tržnice.

Velké Meziříčí (synagoga – stará)

Nachází se v ulici Novosady. Postavena byla  v 17. století. Svým účelům sloužila do poloviny 19. století. Dnes je využívána jako muzeum.

Velké Přílepy (synagoga)

Synagoga leží v Kladenské ulici v čp. 83. Byla postavena v 1. polovině 19. století a dnes je přestavěna na obytný dům.

Velvary (synagoga)

Synagoga byla postavena v letech 1930–1931 v pozdně funkcionalistickém směru architektem Františkem A. Librou. Dnes v ní sídlí kulturně vzdělávací volnočasové centrum.

Veselice

Hřbitov se nachází 500 metrů severně od obce, na úpatí zalesněného vrchu. Založen byl snad kolem poloviny 18. století. V členitém areálu o velikosti 1.727 metrů čtverečních je dochováno asi 250 náhrobních kamenů od druhé poloviny 18. století do roku 1938. V severní části ohradní zdi jsou zazděny dvě kvadrátní stély, spadající svým charakterem do 18. století, v jejich blízkosti nad dětským hrobem je atypická stéla s dvojicí andělíčků. Hrobnický dům je využíván od roku 1949 jako rekreační objekt.

Veselí nad Moravou

První písemná zpráva o židovském osídlení je z 15. století, souvislé žid. osídlení až od 17. století. Rodiště malíře Ludvíka Ehrenhafta (1872-1955). Židovská ulice v jižní části jádra, dnes ulice L. Ehrenhafta, se skládala z pouhých čtyř domů. Škola v Masarykově ulici čp. 109 bývala na předměstí. Synagoga v ulici Rybníček čp. 62 byla postavena v pol. 19. stol. v historizujícím slohu, byla dlouho využita jako skladiště, v l. 1991-3 adaptována na modlitebnu církve adventistů.

Veselí nad Moravou (synagoga)

Synagoga leží v ulici Rybníček v centru města. Klasicistní budova pochází z počátku 19. století. Od 90. let je využívána CASD.

Větrný Jeníkov

Hřbitov je situován 1,5 km jihovýchodně od obce, za rybníkem Trojanem u Dolního mlýna. Založen snad  v první polovině 17. století. Nachází se zde kolem 250 náhrobků, nejstarší z roku 1652.

Vidnava

V roce 1940 zlikvidován nacisty. 

Vítanov-Hlinsko

Hřbitov se nachází západně od Hlinska, po levé straně silnice vedoucí z Hlinska do Trhové Kamenice, na okraji města. Založen byl roku 1904, je ohrazen vysokou zdí, vchod vede přes obřadní síň z režných cihel. Na hřbitově je dochováno 34 náhrobních kamenů novodobého typu od doby založení hřbitova, z nichž nejmladší z roku 1939. Díky rozloze 380 metrů čtverečních patří tento hřbitov k nejmenším v Čechách. Pohřbeno je zde několik regionálních továrníků.

Vlachovo Březí

Hřbitov se nachází 400 metrů severně od náměstí, na severním okraji městečka. Založen byl před rokem 1692. 

Vlachovo Březí (synagoga)

Nachází v Husově ulici, čp. 6. Postavena v roce 1787. V roce 1924 prodána soukromému vlastníkovi, dnes je rodinným domkem.

Vlašim

Hřbitov se nachází na severovýchodním okraji města, v blízkosti komunálního hřbitova, po levé straně silnice vedoucí do Pavlovic a Zruče nad Sázavou. Založen byl ve druhé polovině 19. století (údajně roku 1890) a po druhé světové válce byl postupně demolován, v 80. letech 20. století byla většina náhrobků odvezena a márnice byla zbořena. Dochována je vstupní brána a celkem 59 náhrobních kamenů a jejich torz, z toho pouze 12 identifikovatelných z let 1894 - 1930, ostatní náhrobky byly odcizeny.

Vlčí (synagoga)

Bývalá synagoga leží v severní části návse. Postavena byla v 1. polovině 19. století a dnes je využívána jako skladiště.

Vodňany

Hřbitov se nachází 700 metrů jihozápadně od osady Pražák, na kraji lesa při červeně značené turistické stezce. Založen byl roku 1840.

Vodňany (synagoga)

Synagoga v Majerově ulici byla postavena v letech 1837–1852 v prostém klasicistním slohu v těsném sousedství staré synagogy z roku 1744.

Vojkovice (synagoga)

Synagoga na východním okraji návsi za domem čp. 25 byla postavena v letech 1808–1814 v prostém klasicistním slohu, po roce 1834 byla přestavěna a zvětšena. Bohoslužby se v ní konaly pravidelně do roku 1893, od té doby je opuštěna. 

Volary

Hřbitov na východním okraji města, v sousedství městského hřbitova, byl založen roku 1945 jako pohřebiště obětí pochodu smrti z koncentračního tábora v Ravensbrücku.

Volyně

Hřbitov se nachází v ulici U Vodojemu, 350 metrů severozápadně od náměstí. Založen byl v druhé polovině 16. století.

Volyně (synagoga)

Synagoga se nachází v Žižkově ulici, čp. 250. Postavena 1838–1840.  V roce 1956 adaptována na kino. Nyní se připravuje její obnova soukromým vlastníkem.

Votice

Hřbitov se nachází 500 metrů východně od náměstí, při Táborské ul., na východním okraji města. Založen byl údajně roku 1538, doložen je od první poloviny 17. století. Je na něm dochováno 360 většinou žulových náhrobků od roku 1705 do konce 30. let 20. století. Opravená obřadní síň s márnicí, postavená roku 1885, slouží od roku 2004 jako regionální židovské muzeum.

Vrchlabí

Židovské oddělení bylo založeno zřejmě roku 1910 jako součást městského hřbitova a pohřbívalo se na něm do druhé světové války. Během ní i po ní byl hřbitov devastován, všechny náhrobky byly odcizeny. V současnosti je plocha bývalého židovského oddělení využívána jako urnové oddělení a je udržována pracovníky městského hřbitova.

Vsetín

Informace o hřbitově budou doplněny později...

Všechromy-Strančice

Hřbitov se nachází 1,5 km západně od obce Strančice, po pravé straně silnice vedoucí ze Strančic na západ, v polích, na východním okraji katastru obce Všechromy. Založen byl snad roku 1900.

Všeradice (synagoga)

Byla postavena v klasicistním slohu v roce 1829. Nachází se v severovýchodní části obce. Před 2. světovou válku budovu odkoupila Československá husitská círekev, ta ji vlastní dodnes.

Všeruby

Informace o hřbitově budou doplněny později...

Vysoký Újezd (synagoga)

Bývalá synagoga čp. 54, byla postavena roku 1877, jako náhrada za starší modlitebny. Na konci 19. století byla přestavěna na obytný dům.

Vyškov

Několik židovských rodin zde žilo v 15. a 17. století, souvislé osídlení až od pol. 19. století. Synagoga stojí na jihovýchodní straně hlavního Masarykova náměstí č. 15 (naprosto ojedinělý případ v republice). Byla postavena v novorománském slohu r. 1885, od r. 1931 městské muzeum, v l. 1955-7 adaptace na modlitebnu husitské církve.

Hřbitov v ulici Kroměřížská č. 12, 1,5 km východně od náměstí, byl založen r. 1888. Na části původní plochy 3174 m2 se nalézá 59 novodobých náhrobků. Obřadní síň přestavěna po válce k obytným účelům, ohrazení vysokou cihelnou zdí se zpevňovacími pilíři.

Vyškov (synagoga)

Synagoga se nachází na jižní straně Masarykova náměstí, čp. 15.  Postavena v roce 1885. V roce 1954 prodána Církvi československé husitské, která ji využívá dodnes.

Zájezdec

Hřbitov se nachází v severní části obce mezi rybníkem a silnicí vedoucí do Přestavlk. Založen byl údajně ve druhé polovině 18. století, nachází se na něm asi 115 náhrobků z let 1789 - 1919. Márnice v jihovýchodním rohu je využita jako stodola.

V současnosti je zajištěna průběžná údržba hřbitova, v níž je třeba pokračovat i v následujících letech. Do budoucna je třeba počítat s postavením povalených náhrobků a opravou poškozených úseků ohradní zdi.

Zalužany

Hřbitov se nachází na severním okraji obce, při silnici do Příbrami. Založen byl před rokem 1724, je na něm dochováno kolem 70 náhrobků od roku 1779 do 20. let 20. století. Obřadní síň i ohradní zeď byly kolem roku 1980 zbořeny.

V průběhu 90. let 20. století byla plocha hřbitova vyčištěna od nežádoucí vegetace a byly postaveny všechny povalené náhrobky. V současnosti je zajištěna průběžná údržba hřbitova, v níž je třeba pokračovat i v následujících letech. Do budoucna je třeba počítat s rekonstrukcí ohradní zdi kolem hřbitova.

Zalužany (synagoga)

Bývalá synagoga se nachází v době čp. 34, na jihozápadní straně návsi. Pochází z první poloviny 19. století. Jako modlitebna byla používána do počátku 20. století. Od té doby slouží jako dílna.

Zásmuky (synagoga)

Synagoga, postavena v 2. polovině 19. století, se nachází v Nerudově ulici, 150 m jižně od zámku. V roce 1938 byla prodána ČCE a přestavěna na modlitebnu. Dnes je v soukromém vlastnictví.

Zavržice (Kamenná)

Hřbitov se nachází 500 metrů severně od obce Kamenná, na svahu na kraji lesa nedaleko modře značené turistické stezky. Založen byl snad ve druhé polovině 17. století, je na něm dochováno kolem 200 náhrobků od roku 1760 do 30. let 20. století.

V průběhu 90. let 20. století byla opravena poškozená ohradní zeď z lomového kamene a byly postaveny všechny povalené náhrobky. V současné době je třeba zejména zajistit průběžnou údržbu hřbitova a do budoucna případně uvažovat o restaurování nejstarších cenných náhrobků.

Zběšičky

Hřbitov se nachází na okraji zalesněné stráně, 500 metrů severozápadně od obce. Založen byl ve druhé polovině 18. století.

Zbraslavice

Hřbitov se nachází 800 metrů severně od města, na svahu klesajícím k jihu, v blízkosti cesty, odbočující ze silnice směřující do Kateřinek. Založen byl údajně na konci 18. století (snad roku 1797), po druhé světové válce byla rozebrána ohradní zeď a část novodobých náhrobků byla odcizena. Dochováno je kolem 150 náhrobních kamenů od počátku 19. století do roku 1932. Většina z nich je ze žuly nebo z  pískovce. Nejstarší náhrobek Zeliga, syna Geršona, pochází z roku 1815, náhrobek Šelomo Frejnda je z roku 1834. Z márnice zůstaly jen malé zbytky obvodového zdiva.

Zderaz (synagoga)

Synagoga se nachází v severovýchodní části obce v sousedství domu čp. 20. Byla postavena v klasicistním slohu v 2. polovině 20. století. Dnes je opuštěná a chátrá.

Zderaz-Oráčov

Hřbitov se nachází uprostřed polí, 1.500 metrů jihozápadně od Zderazi, 2 km severovýchodně od obce Oráčova, na jehož katastru leží, 250 metrů jižně od silnice obě vsi spojující. 

Zlín

Židovské oddělení Lesního hřbitova leží v severozápadní části areálu jižně od centra města. Oddělení založeno ve 30. letech 20. století. Na rozloze 1 ha se nachází 10 náhrobků.

Zlonice

Hřbitov se nachází jižně od městečka, 500 metrů od železniční zastávky, v blízkosti komunálního hřbitova. Založen byl asi v 17. století a po posledním rozšíření v roce 1892 dosáhl velikosti 1.734 metrů čtverečních. Náhrobky jsou dochovány v počtu kolem 120 kusů od druhé poloviny 18. století do roku 1937. Jednoduchý hřbitovní domek a ohradní zeď byly opraveny v 90. letech 20. století, téže době byly postaveny všechny povalené náhrobky. Po vandalském útoku roku 2007 zůstalo na hřbitově ležet několik desítek povalených náhrobků, které byly vztyčeny roku 2008.

Znojmo

Středověká židovská komunita zanikla vypovězením r. 1454, novodobé osídlení od pol. 19. století, židovská obec krátce obnovena po 2. světové válce. Rodné město sochaře Hugo Lederera (1871-1940 Berlín). Středověká židovská ulice, dnes Veselá v severozápadní části centra, v jádru po přestavbách dochována. V suterénu domu Veselá č. 3 unikátně zachovaná středověká rituální lázeň - mikve. Na průčelí nedalekých vil v uici Na valech č. 9 a 13 zazděny náhrobky ze 14. stol. Synagoga v maurském slohu postavená v r. 1888 byla vypálena nacisty r. 1938, její místo připomíná památník z r. 2008.

Žamberk

Hřbitov se nachází na prudkém svahu, 200 metrů západně od kostela sv. Václava, po levé straně ulice Československé armády vedoucí do Helvíkovic, v blízkosti budovy městského muzea. Založen byl údajně v první polovině 17. století, později byl několikrát rozšiřován (roku 1753, 1806, ve druhé polovině 19. století, 1920 a v letech 1931 - 1932). Na ploše je dochováno asi 230 náhrobních kamenů z let 1731 - 1941, mezi nimi množství stél s bohatou symbolikou, charakteristickou pro východočeský region.

Žamberk (synagoga)

Synagoga leží v ulici Českých bratří. Postavena byla v roce 1811 na místě starší zničené požárem. Od roku 1947 ji vlastní CČSH a v 50. letech byla adaptována na kostel.

Žatec

Hřbitov se nachází v jihovýchodní části města u východní strany městského hřbitova. Založen byl v roce 1869 a sloužil až do roku 1950.

Žatec (synagoga)

Nachází se v Dlouhé ulici v severní části Žatce. Synagoga byla postavena v letech 1871-1872 v Maurském slohu.