Čichtice
hřbitov
hřbitov volně přístupný
Židovský hřbitov byl založen krátce před rokem 1747, kdy jej písemný pramen zmiňuje jako nový. Nejstarší čitelné náhrobky pocházejí z roku 1748 (Bela, dcera Natanaela z Nýrska, manželka Davida z Horažďovic, č. 12; Pesl, dcera Davida, manželka Ješajahua z Čichtic, č. 11).
Přibližně dvě desetiletí po založení hřbitova započalo období, z nějž pocházejí velmi kvalitní náhrobky. Spojily se finanční možnosti objednavatelů se schopnostmi kamenické dílny, přesahující úroveň sepulkrální produkce na větší části jihočeských hřbitovů. V sedmdesátých letech 18. století zaznamenáváme náhrobky pravoúhlého tvaru s monumentálními rozměry, které jsou nejzdařilejšími pracemi místní kamenické dílny. Jsou tvořeny na základě jednotného rozvržení plochy s obloukem textu v horní části a ústředním motivem granátového jablka nebo hroznů. Po stranách je ohraničuje výrazný vegetativní lem. Nejstarším exemplářem tohoto typu je náhrobek Šmuela, syna Binjamina (1773, č. 30).
Do poloviny 90. let 20. století byl hřbitov zarostlý hustou náletovou zelení a křovím, která byla vyklučena po polovině 90. let. Na konci 90. let 20. století byla rekonstruována márnice, z níž po dlouhodobé devastaci zbylo jen obvodové zdivo. V téže době byly postaveny všechny povalené náhrobky a byla opravena část ohradní zdi z lomového kamene. V současné době je zajištěna průběžná údržba hřbitova, v níž je nutno pokračovat i v následujících letech.
Dokumentace hřbitova proběhla v roce 2017.
Aktualizace: duben, 2024
Více informací
Židovské osídlení
Příchod Židů můžeme předpokládat v devadesátých letech 17. století, kdy byl čichtický statek spojen se statkem Dub. V roce 1713 žily v Čichticích tři židovské rodiny a k nim v následujících letech přibyly další tři. V poslední čtvrtině 18. století se zvýšil počet židovských rodin na panství na třicet tři.
Významné osobnosti a výzdoba náhrobků
Vysoce kvalitní exempláře vznikaly i v osmdesátých letech 18. století, kdy jsou doložitelní jejich objednavatelé z Vodňan a z Protivína. Náhrobek č. 22 s ústředním motivem hroznu (č. 22, 1780, Avraham, syn Davida) bylv minulosti poškozen, jeho zpracování svědčí o mimořádné kvalitě kamenické práce. Avraham byl v polovině 18. století nejbohatším Židem Prácheňského kraje, čemuž odpovídá i jeho mimořádně kvalitně zpracovaný náhrobek. Zachovaly se nejméně dvě jeho pečeti s monogramem ADW a podpisem (Abraham David Schutz Jud in Wodian). Jeho potomci nesli příjmení Brock.
Mezi pohřbenými nacházíme rabíny a představitele komunit v Čichticích a ve Vodňanech, kde až do roku 1840 Židé neměli vlastní hřbitov. Nejvýznamnější postavou čichtických Židů v sedmdesátých a osmdesátých letech 18. století byl Jakob Mendl (Bloch), který stál v jejím čele s titulem Judenrichter. Náhrobek nese jeho hebrejské jméno Jaakov, syn Menachema (1787, č. 46), a zdobí jej v dané době oblíbený motiv vinného hroznu.
Většina významných osobností pohřbených v Čichticích pochází z Vodňan. Meir, syn rabína Natana Žiaka/Žaka (1806, náhrobek č. 66), byl v matričním záznamu označen jako Markus Žak/Schatz, rabín z Vodňan. Zemřel roku 1806 ve věku 55 let, náhrobní nápis o něm mluví jako o mohelovi a chazanovi, který vedl bohoslužby. Šmuel Lejb, syn Meira Žaka (1824, náhrobek č. 123), zůstal věrný rodinné tradici a působil jako chazan a učenec ve Vodňanech.
V Čichticích působil od počátku 19. století rabín Becalel Muneles, občanským jménem Daniel, který zemřel roku 1835 (náhrobek č. 164). Byl synem Mošeho Barucha Munelese, krajského rabína se sídlem v Březnici (pohřben byl tamtéž roku 1801).
Nejvýraznějšími čichtickými rodinami byli Elkanovi, Haldekovi, Marschikovi a Fantlovi. Z Čichtic pocházel rovněž Jaakov Pražak31 (1800, náhrobek č. 77). Byl to děd Šmuela Pražaka (cca 1814–1883), krajského rabína Prácheňského, později Píseckého kraje se sídlem v Březnici a následně ve Strakonicích. Pohřbívání na hřbitově probíhalo až do počátku 20. století, z posledního půlstoletí se dochovaly necelé tři desítky náhrobků, nejmladší nese jméno Šlomo Jehuda Lejb Schulz (1903, č. 223)
Zdroj:
POLAKOVIČ, Daniel; STEINOVÁ, Iva a VLADAŘOVÁ, Petra. Židovské hřbitovy na jihu Čech. Monumenta. České Budějovice: Národní památkový ústav, 2021.
Iva STEINOVÁ-Petra VLADAŘOVÁ, Rodina Brock/Brok z Vodňan ve světle dochovaných náhrobků a písemných pramenů, in: Vodňany a Vodňansko 12, 2022, s. 49 - 77.
Aktualizace: duben, 2024
Náklady
Přehled záchranných prací uskutečněných v rámci celkové obnovy areálu hřbitova a vynaložených finančních nákladů:
Rok 1997 - oprava krovu a krytiny márnice
Celkové náklady: 72.860,- Kč
Ministerstvo kultury ČR: 33.000,- Kč
Židovská obec v Praze: 39.860,- Kč
Rok 1998 - rekonstrukce márnice
Celkové náklady: 218.663,- Kč
Ministerstvo kultury ČR: 35.000,- Kč
Okresní úřad ve Strakonicích: 65.000,- Kč
Židovská obec v Praze: 118.663,- Kč
Rok 1999 - rekonstrukce márnice a celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady: 103.587,- Kč
Rekonstrukce márnice: 83.796,- Kč
Celoroční údržba hřbitova: 19.791,- Kč
Ministerstvo kultury ČR: 40.000,- Kč
Okresní úřad ve Strakonicích: 40.000,- Kč
Židovská obec v Praze: 23.587,- Kč
Rok 2000 – oprava ohradní zdi hřbitova a celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 32.081,- Kč
Rok 2001 – oprava ohradní zdi a celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 25.326,- Kč
Oprava zdi: 19.464,- Kč
Celoroční údržba hřbitova: 5.862,- Kč
Rok 2002 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 10.463,- Kč
Rok 2003 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 10.098,- Kč
Rok 2004 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 11.394,- Kč
Rok 2005 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 13.122,- Kč
Rok 2006 – restaurování náhrobků a celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady: 126.478,- Kč
Restaurování náhrobků: 99.960,- Kč
Celoroční údržba hřbitova: 26.518,- Kč
Jihočeský kraj: 50.000,- Kč
Židovská obec v Praze: 76.478,- Kč
Rok 2007 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 19.159,- Kč
Rok 2008 – restaurování náhrobků a celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady: 112.739,- Kč
Restaurování náhrobků: 100.000,- Kč
Celoroční údržba hřbitova: 12.739,- Kč
Jihočeský kraj: 60.000,- Kč
Židovská obec v Praze: 52.739,- Kč
Rok 2009 - celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 14.518,- Kč
Rok 2010 - celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 17.544,- Kč
Rok 2011 - celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 16.245,- Kč
Rok 2012 - zhotovení polohopisného plánu, celoroční průběžná údržba hřbitova.
Celkové náklady hrazeny Židovskou obcí v Praze: 16.880,- Kč
Náklady vynaložené od roku 2013–2023 budou doplněny později.
Příspěvek na údržbu a obnovu hřbitova
Židovská obec v Praze společně s Federací židovských obcí v ČR se prostřednictvím Matany a.s., resp. Správy budov a hřbitovů (SBH) stará o 270 hřbitovů a 40 synagog. Většina spravovaných nemovitostí, se nachází v chráněném památkovém území. Tyto kulturně historické a architektonicky hodnotné objekty je nutné zachovat, neboť tvoří významnou součást nejen židovského, ale i národního kulturního dědictví.
Pomozte nám při záchraně, údržbě a obnově židovských hřbitovů, vítáme jakoukoliv finanční spoluúčast při této činnosti.
Případné finanční příspěvky je možno zasílat také na účet číslo 1936566399/0800, vedený u České spořitelny a.s., variabilní symbol této památky je 70216.
Další možnosti jak přispět najdete na stránce Jak přispět.
Přispějte na péči o památky
Vzhledem k velkému množství většinou památkově chráněných objektů, které vyžadují opravy a údržbu, vítáme jakoukoliv finanční spoluúčast při této činnosti.
Náhrobky ke sponzoringu
Vybíráme náhrobky, které aktuálně potřebují opravu. Prohlédněte si jejich seznam a pomozte zrestaurovat náhrobky těch, kteří již pravděpodobně nemají potomky, jenž by se o památku mohli starat.