Více informací

Usazení Židů v Bechyni lze předpokládat již na sklonku 15. století, nejstarší zmínka pochází z roku 1506. Další zmínka pochází až z roku 1553, kdy majitel panství Václav ze Švamberka požadoval, aby jeho Židé v Bechyni zaplatili blíže nespecifikovanou kauci. V první polovině sedmdesátých let 16. století bylo v Bechyni usazených pět židovských rodin, od počátku 17. století se jejich počet nepatrně snižoval. V roce 1725 zde žilo 56 osob usídlených v šesti domech v Široké ulici, Během vypovězení pražských Židů (1745–1748) se zde dočasně usadilo sedm rodin.

K založení hřbitova došlo pravděpodobně koncem 16. století, kdy byl pro pohřbívaní Židů z Bechyně vyhrazen prostor na parkánu při vnější straně městských hradeb. Nejstarší zmínka o bechyňském hřbitově bývá spojována s osobou rabína Chajima, který je ovšem znám pouze ze starší beletristické literatury, jeho existenci se doposud z jiných pramenů nepodařilo spolehlivě potvrdit.

Nejstarší dochované náhrobní kameny pocházejí ze  sedmdesátých a osmdesátých let 17. století. Patří mezi ně náhrobky Šimšona, syna Jaakova (před rokem 1676, č. 149), a jeho manželky Chaje, dcery Menachema (1676, č. 151). Náhrobek Serl, dcery Judy SG“L a manželky Jicchaka Chajima z Bechyně (1694, č. 54), byl na rozdíl od všech ostatních zpracován v pražské kamenické dílně. Hřbitovní plocha se rozšiřovala v letech 1834 a 1876, kdy se další plochy podařilo zakoupit do vlastnictví bechyňské židovské náboženské obce z majetku města.

V polovině 19. století bylo v Bechyni umožněno žít 19 židovským rodinám, což čítalo osm desítek osob. Hřbitov sloužil pro tuto komunitu jako hlavní, pohřbívalo se zde ale i z dalších lokalit v blízkém i vzdálenějším okolí (Dražíč, Hlavatce, Chrášťany, Osek u Písku, Soběslav, Stádlec, Sudoměřice, Veselí nad Lužnicí či Vlásenice). Výjimečný případ tvoří sekundární pohřeb Isaka Winternitze, který zemřel roku 1858 v rakouském St. Steyru, byl pohřben na židovském hřbitově v blízkém Ybbsu, jeho ostatky byly v březnu 1880 exhumovány a uloženy v Bechyni (náhrobek č. 67).

Dochovala se také připomínka předsedy židovské náboženské obce Samuela Winternitze (1872, náhrobek č. 10), funkci obecního staršího lze nalézt na náhrobním nápisu obchodníka Adalberta Katze (1883, č. 89). Šámesem bechyňské synagogy byl dlouhá léta Markus Petržílek, který zemřel ve věku 96 let (1912, náhrobek č. 168). Městskou inteligenci reprezentují náhrobky učitelů a kantorů židovské obce Josefa M. Perelese (1886, č. 118) a Šalamouna Pollaka (1916, č. 163). Příležitostným kantorem byl i Israel Sametz ze Stádlce (1894; náhrobek č. 138). Bechyňským lékařem byl Gabriel Heský (1916, náhrobek č. 146). David Quastler, otec Kateřiny Weiner (1863, náhrobek č. 71) byl lékařem v Tučapech.

Během tragického období holocaustu bylo deportováno 42 osob z Bechyně a blízkého okolí, přežila pravděpodobně jediná. Osamocený poválečný záznam se nachází na náhrobku č. 8, náležejícím rodině Anšerlikových a je věnován památce rodičů Trudy Töpferové.

V současnosti je hřbitov zčásti obehnaný více než dva metry vysokou ohradní zdí, která navazuje na městské hradby vymezující plochu hřbitova. Přístupný je honosnou branou s dřevěnými vraty. 

V 90. letech 20. století byl hřbitov vyčištěn od náletové vegetace, náhrobky jsou postaveny a ohradní zeď včetně vstupní brány je v dobrém stavu, takže je nutno zajišťovat jen průběžnou údržbu hřbitova.

^Zdroj:

^{Daniel Polakovič, Iva Steinová, Petra Vladařová: Na jihu Čech. České Budějovice: NPU, 2021. 978-80-85033-97-7.}

Náklady

Přehled záchranných prací uskutečněných v rámci celkové obnovy hřbitova a vynaložených finančních nákladů:

Rok 1995 – celoroční průběžná údržba hřbitova

Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 3.280,- Kč

Rok 1996 – celoroční průběžná údržba hřbitova

Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 5.670,- Kč

Rok 1997 – celoroční průběžná údržba hřbitova

Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 10.908,- Kč

Rok 1998 – kácení stromů, celoroční průběžná údržba hřbitova

Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 7.992,- Kč

Rok 1999 – celoroční průběžná údržba hřbitova

Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 9.936,- Kč

Rok 2000 – celoroční průběžná údržba hřbitova

Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 5.889,- Kč

Rok 2001 – celoroční průběžná údržba hřbitova

Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 9.720,- Kč

Rok 2002 – celoroční průběžná údržba hřbitova

Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 2.320,- Kč

Rok 2003 – kácení stromů, celoroční průběžná údržba hřbitova

Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 7.780,- Kč

Rok 2004 – celoroční průběžná údržba hřbitova

Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 2.814,- Kč

Rok 2005 – celoroční průběžná údržba hřbitova

Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 10.865,- Kč

Rok 2006 – celoroční průběžná údržba hřbitova a vztyčování náhrobků

Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 20.593,- Kč

Celoroční údržba hřbitova: 6.093,- Kč

Vztyčování náhrobků: 14.500,- Kč

Rok 2007 – celoroční průběžná údržba hřbitova

Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 5.676,- Kč

Rok 2008 – celoroční průběžná údržba hřbitova

Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 6.130,- Kč

Rok 2009 – celoroční průběžná údržba hřbitova

Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 3.938,90 Kč

Rok 2010 – celoroční průběžná údržba hřbitova, oprava ohradní zdi

Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 52.769,90 Kč, Jihočeský kraj: 26.000,- Kč, Město Bechyně: 18.000,- Kč

Rok 2011 - celoroční průběžná údržba hřbitova.

Celkové náklady hrazeny Židovskou obcí v Praze: 10.356,- Kč

Rok 2012 - celoroční průběžná údržba hřbitova, zhotovení polohopisného plánu.

Celkové náklady: 118.285,- Kč

Město Bechyně: 20.000,- Kč

Ministerstvo kultury ČR: 51.000,- Kč

Židovská obec v Praze: 47.285,- Kč

Náklady vynaložené od roku 2013–2023 budou doplněny později. 

Příspěvek na údržbu a obnovu hřbitova

Židovská obec v Praze společně s Federací židovských obcí v ČR se prostřednictvím Matany a.s., resp. Správy budov a hřbitovů (SBH) stará o 270 hřbitovů a 40 synagog. Většina spravovaných nemovitostí, se nachází v chráněném památkovém území. Tyto kulturně historické a architektonicky hodnotné objekty je nutné zachovat, neboť tvoří významnou součást nejen židovského, ale i národního kulturního dědictví.

Pomozte nám při záchraně, údržbě a obnově židovských hřbitovů, vítáme jakoukoliv finanční spoluúčast při této činnosti.

Případné finanční příspěvky je možno zasílat také na účet číslo 1936566399/0800, vedený u České spořitelny a.s., variabilní symbol této památky je 70311.

Další možnosti jak přispět najdete na stránce Jak přispět.