Heslo bude brzy aktualizováno.

Nepočetné židovské osídlení zde existovalo od druhé poloviny 16. století. K rozšíření došlo v průběhu 17. století, kdy už pravděpodobně existovala židovská obec. Židovská ulice byla vytvořena v první polovině 18. století, kdy se do této doby rozptýlené rodiny musely povinně sestěhovat. Nacházela se v dnešní Vrchlického ulici, severně od hlavního náměstí. Roku 1770 bydleli židé pouze v nájmu v 11 domech patřících vrchnosti. Roku 1837 se jednalo o 10 domů už patřícím židovským vlastníkům. Před polovinou 19. století je doloženo okolo 16 domů, polovina domů byla zbořena ve 20. století a dochovala se v přestavbě jen část z nich. Rabín sídlil v domě čp. 213, který byl od roku 1911 využit jako městský chudobinec a roku 1960 zbořen.

První synagoga z roku 1737, kdy ji vrchnost povolila na místě dosavadní modlitebny, byla dřevěná. Tato synagoga shořela roku 1773. Nová synagoga byla postavena na východním okraji židovské ulice roku 1783 jako náhrada za dřevěnou synagogu. Byla v barokním slohu, měla klenutý sál členěný pilastry s hlavicemi, rokokový svatostánek a podezděnou ženskou galerii. Bohoslužby přestaly ve 20. letech 20. století a po roce 1960 byla cenná chátrající budova prodána a zbořena.

Starý hřbitov je v mírném svahu, přibližně 600 m jihovýchodně od náměstí na kraji městečka, při silnici vedoucí k městskému hřbitovu. Byl založen roku 1644, v roce 1828 pak naposledy rozšířen. Na ploše zhruba 1380 metrů čtverečních je dochováno přibližně 140 náhrobků, nejstarší pochází z doby založení hřbitova, do roku 1913. Mezi nimi se nachází i řada cenných klasicistních a barokních stél. Vstupní márnice byla zbořena po roce 1940.

 

Více informací Náklady