Více informací

Židovské osídlení

Židovské osídlení od 2. poloviny 14. století. Další příliv židovského obyvatelstva pravděpodobně po vypovězení z moravských měst roku 1454. Vrchnostenské město se však roku 1558 stalo zeměpanským komorním statkem s výsadbami královského města, načež si vymohlo na Ferdinandu I. tzv. židovské privilegium. List židovským osadníkům nařizoval odprodej nemovitostí a nutnost do roka město opustit. 

Židé se usadili v západní části vnitřního města v blízkosti městského hradu-zámku, mezi zadními trakty domů na náměstí. Typická poloha vyjadřovala vazbu a závislost na veřejnosti. Někdejší židovské domy byly postupně přestavěny pro účely nových vlastníků a za třicetileté války bylo pak město vypáleno.

Synagoga a starý hřbitov

Synagoga stávala na nároží ulic Židovské a Radniční. Po vypovězení Židů z města byla budova rozebrána a materiál použit pro úpravy měšťanských domů.

Nejstarší hřbitov si Židé založili v prostoru severního rohu městských hradeb. Malý pozemek přibližně obdélného tvaru o rozloze 350 m2. Po vypovězení Židů se stal starý hřbitov majetkem města, byl zcela opuštěn a náhrobky byly nejpozději za třicetileté války použity na vylepšení městských hradeb. 

Zřejmě po zaplnění plochy přesunuli Židé někdy v průběhu 15. století pohřbívání svých zesnulých z vnitřního města na Horní předměstí, tak vznikl starý hřbitov. Po vypovězení žádali představení židovské obce, aby konšelé nechali hřbitov zarůst travou a zemědělsky jej nevyužívali. Prosby Židů o respektování hřbitova nebyly v průběhu času vyslyšeny, náhrobky byly využity ke zpevnění městských hradeb a pozemek zřejmě zastavěn.

Novodobé osídlení a nový hřbitov

Novodobé osídlení od poloviny 19. století. V roce 1868 založený náboženský spolek byl v roce 1892 změněn na samostatnou Židovskou náboženskou obec, ta zanikla roku 1938. Nejpočetnější bylo židovské osídlení v 80. letech 19. století.

Nový židovský hřbitov byl založen v roce 1875, asi 2,5 km severovýchodně od centra při staré silnici na Příbor. Tvar hřbitova byl přibližně obdélný s rozlohou 3 896 m2.  Vedla k němu od silnice středem cesta, u vstupu stála obřadní síň. Kolem roku 1925 byla plocha hřbitova rozšířena dopředu až k přednímu líci obřadní síně. Tehdy byla také starší obřadní síň nahrazena novou, větší a výstavnější. Hřbitov byl těžce poškozen nacisty. V zadní části byl v roce 1948 odhalen památník 135 židovským obětem 2. světové války. 

Pozemek hřbitova chátral a pustl. V roce 1978 byl odprodán značný kus pro výstavbu silničního obchvatu. V 80. letech 20. století bylo rozhodnuto o jeho celkové likvidaci, zbylé náhrobky a podstavce byly odvezeny a terén zplanýrován a upraven na zahradu. Do předního rohu areálu byl v roce 1992 přenesen kamenný památník obětem holocaustu. Poblíž stojí pískovcový náhrobek sice obvyklého tvaru s již zcela nečitelným nápisem provedeným v latince a svým charakterem odpovídající 19. století., zřejmě nikoli židovský. Na Židovské obci v Ostravě je uložena kniha soupisů hrobů obsahující 428 jmen pochovaných. 

Náklady

Příspěvek na údržbu a obnovu památky

Židovská obec v Praze společně s Federací židovských obcí v ČR se prostřednictvím Matany a.s., resp. Správy budov a hřbitovů (SBH) stará o 270 hřbitovů a 40 synagog. Většina spravovaných nemovitostí, se nachází v chráněném památkovém území. Tyto kulturně historické a architektonicky hodnotné objekty je nutné zachovat, neboť tvoří významnou součást nejen židovského, ale i národního kulturního dědictví.

Pomozte nám při záchraně, údržbě a obnově židovských hřbitovů, vítáme jakoukoliv finanční spoluúčast při této činnosti.

Případné finanční příspěvky je možno zasílat také na účet číslo 1936566399/0800, vedený u České spořitelny a.s., variabilní symbol této památky je 111111.

Další možnosti jak přispět najdete na stránce Jak přispět.