Více informací

Počátky židovského osídlení

Trvalejší židovské osídlení v Hošticích se datuje od roku 1692, kdy se zde usídlil Michel Salomon. Předchozí osídlení z doby kolem roku 1675 se v místě neudrželo. Vizitace tereziánského katastru z roku 1713 uvádí v Hošticích již šest židovských rodin, všechny rodin byly evidovány jakožto pocházejících z kmene Levi. Počet židovských rodin postupně stoupal, v roce 1724 jich bylo zaznamenáno devět a na konci 18. století čtrnáct.

Na přelomu 18. a 19. století bylo v Hošticích evidováno šest židovských domů, značených římskými čísly, a žilo zde přibližně devět desítek židovských obyvatel. U takto početné komunity překvapuje hřbitov malých rozměrů s pouhými 56 náhrobky. Na jeho ploše nebyla v minulosti postavena hřbitovní budova, příprava zesnulých k pohřbu (tahara) tedy probíhala v některém z hoštických židovských domů. Zpráva z roku 1723 uvádí, že hoštičtí Židé pohřbívali ve Volyni nebo na hřbitově strakonických Židů. 

Historie hřbitova

K založení hoštického židovského hřbitova se nedochovaly žádné písemnosti. O jeho počátcích proto svědčí pouze údaje z nejstarších náhrobků, datované jsou do roku 1735. Počátek hřbitova lze proto klást do let 1723–1735. Z první poloviny 18. století se do současnosti dochovalo devět náhrobků, které obsahují biografické údaje. Prvním doloženým pohřbeným je Michl, syn Jehošiji (1735, náhrobek č. 24). 

Zajímavý náhrobek z roku 1748 (č. 38) stojí nad hrobem Rejzl, dcery Davida Wehle, jehož přídomek naznačuje původ rodiny ve Volyni. Vzdálenější lokalitou zaznamenanou v hoštických náhrobních nápisech z 18. století jsou Radošovice u Strakonic (Fajš Raschowitz, 1746, č. 40). Z doby kolem poloviny 18. století pocházejí i dva náhrobky a několik fragmentů uchovávaných na nádvoří Městského muzea ve Volyni. Dodatečně pořízená dokumentace předpokládá, že byly v neznámé době přivezeny z Hoštic, místo původu však není jednoznačně doloženo. Jeden z těchto kamenů je opatřený symbolem levitské konvice a patří Šmuelovi, synu Wolfa SG“L, který byl významným členem (pravděpodobně hoštické) komunity s titulem Torani (1745). Další náhrobek je opatřený symbolem kohenských rukou a náleží Chajimovi K“C (1757). 

Na základě dochovaných náhrobků lze získat bližší povědomí o levitských rodinách. Z rodiny Skallových pocházela Sara, manželka Davida SG“L (1835, náhrobek č. 12). Náhrobní nápis zachoval unikátní informaci o její činnosti. Vyjadřuje úctu ke zbožné ženě a sděluje, že vyráběla parochety, kaporety a pláštíky na Tóru do synagogy či modlitebny. Sdělení tohoto typu jsou v židovské epigrafice výjimečná. Výnosnou profesi vinopalnictví zastávala na konci 18. století rodina Weidenthalových. Na hřbitově se vyskytuje několik náhrobků členů této rodiny, z nichž nejvýraznější je náhrobek Michaela Mošeho (1847, č. 10).

Náhrobky rodiny Wotitzkých jsou dochovány až z druhé poloviny 19. století. Pod náhrobkem č. 16 je pohřbená Cirl, manželka Šimona Wotitzkého. Úvodní část hebrejského sousloví tento vztyčený kámen obklopuje neobvyklým způsobem letopočet 1867 vytesaný arabskými čísly. Také náhrobek dalšího člena této rodiny, Binjamina ha-Levi Wotitzkého (1869, č. 41), patří k těm výtvarně i textově pozoruhodným.

Nejmladší dochovaný náhrobek patří Chaně, dceři Gitl, manželky Zalmana Königa z Hoštic (1881, č. 5). Většina dochovaných náhrobků včetně posledně jmenovaného je tesána tradičním způsobem v hebrejštině. Pohřbívání po roce 1881 není doložené ani náhrobky, ani písemnými prameny. Hřbitov je obehnán omítanou zdí.

Zdroj:

Daniel Polakovič, Iva Steinová, Petra Vladařová: Na jihu Čech. České Budějovice: NPU, 2021. 978-80-85033-97-7.

Aktualizace: červenec 2024

Náklady

Do roku 1999 – na údržbu hřbitova nebyly vynaloženy žádné finanční prostředky

Rok 2000 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 9.072,- Kč

Rok 2001 – oprava ohradní zdi a celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 31.516,- Kč

Rok 2002 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 6.723,- Kč

Rok 2003 – oprava ohradní zdi a celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 20.239,- Kč

Rok 2004 – oprava ohradní zdi a celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 25.335,- Kč

Rok 2005 – oprava ohradní zdi a celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 24.543,- Kč

Rok 2006 – oprava ohradní zdi a celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 27.143,- Kč

Rok 2007 – oprava ohradní zdi a celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 25.662,- Kč

Rok 2008 – na údržbu hřbitova nebyly vynaloženy žádné finanční prostředky

Rok 2009 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 1.752,- Kč

Rok 2010 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 1.752,- Kč

Rok 2011 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 1.752,- Kč

Rok 2012 – restaurování náhrobků a celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady: 185.346,- Kč
Restaurování náhrobků: 183.541,- Kč
Celoroční údržba hřbitova: 1.805,- Kč
Ministerstvo kultury ČR: 150.000,- Kč
Židovská obec v Praze: 35.346,- Kč

Rok 2013 – fotodokumentace náhrobků a celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 4.105,- Kč
Fotodokumentace náhrobků: 3.000,- Kč
Celoroční údržba hřbitova: 1.105,- Kč

Rok 2014 – oprava ohradní zdi a celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady: 274.579,- Kč
Oprava ohradní zdi: 272.274,- Kč
Celoroční údržba hřbitova: 2.305,- Kč
Ministerstvo kultury ČR: 200.000,- Kč
Židovská obec v Praze: 74.579,- Kč

Rok 2015 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 1.890,- Kč

Náklady vynaložené od roku 2016–2023 budou doplněny později. 

Příspěvek na údržbu a obnovu hřbitova

Židovská obec v Praze společně s Federací židovských obcí v ČR se prostřednictvím Matany a.s., resp. Správy budov a hřbitovů (SBH) stará o 270 hřbitovů a 40 synagog. Většina spravovaných nemovitostí, se nachází v chráněném památkovém území. Tyto kulturně historické a architektonicky hodnotné objekty je nutné zachovat, neboť tvoří významnou součást nejen židovského, ale i národního kulturního dědictví.

Pomozte nám při záchraně, údržbě a obnově židovských hřbitovů, vítáme jakoukoliv finanční spoluúčast při této činnosti.

Případné finanční příspěvky je možno zasílat také na účet číslo 1936566399/0800, vedený u České spořitelny a.s., variabilní symbol této památky je 170226.

Další možnosti jak přispět najdete na stránce Jak přispět.