Hoštice u Volyně

Typ objektu

hřbitov

GPS
49.1992397, 13.9006400
Vlastnictví
ŽOP
Doba vzniku
do roku 1849
Památková ochrana
Přístupnost

hřbitov volně přístupný

Přílohy v PDF
Příspěvek

Hřbitov se nachází 1 km severozápadně od obce, na svahu na kraji lesa. Na ploše 543 metrů čtverečních je dochováno 56 náhrobků od roku 1735 do konce 19. století.

Počátek hřbitova lze klást do let 1723–1735. Z první poloviny 18. století se do současnosti dochovalo devět náhrobků, které obsahují biografické údaje.

Vizitace tereziánského katastru z roku 1713 uvádí v Hošticích šest židovských rodin, všechny rodin byly evidovány jakožto pocházejících z kmene Levi. Na základě dochovaných náhrobků lze získat bližší povědomí o levitských rodinách.

Nejmladší dochovaný náhrobek patří Chaně, dceři Gitl, manželky Zalmana Königa z Hoštic (1881, č. 5). Většina dochovaných náhrobků včetně posledně jmenovaného je tesána tradičním způsobem v hebrejštině. Pohřbívání po roce 1881 není doložené ani náhrobky, ani písemnými prameny. Hřbitov je obehnán omítanou zdí.

Až do konce 90. let 20. století nebyly na údržbu hřbitova vynakládány žádné finanční prostředky. Roku 2000 byla zahájena rekonstrukce hřbitova, která spočívala v odstranění husté náletové zeleně a zahájení opravy ohradní zdi z lomového kamene. V současnosti je zajištěna průběžná údržba hřbitova, v níž je nutno pokračovat i v následujících letech. 

 

Předchozí
Další

Více informací

Trvalejší židovské osídlení v Hošticích se datuje od roku 1692, kdy se zde usídlil Michel Salomon. Předchozí osídlení z doby kolem roku 1675 se v místě neudrželo. Vizitace tereziánského katastru z roku 1713 uvádí v Hošticích již šest židovských rodin, všechny rodin byly evidovány jakožto pocházejících z kmene Levi. Počet židovských rodin postupně stoupal, v roce 1724 jich bylo zaznamenáno devět a na konci 18. století čtrnáct.

Na přelomu 18. a 19. století bylo v Hošticích evidováno šest židovských domů, značených římskými čísly, a žilo zde přibližně devět desítek židovských obyvatel. U takto početné komunity překvapuje hřbitov malých rozměrů s pouhými 56 náhrobky. Na jeho ploše nebyla v minulosti postavena hřbitovní budova, příprava zesnulých k pohřbu (tahara) tedy probíhala v některém z hoštických židovských domů. Zpráva z roku 1723 uvádí, že hoštičtí Židé pohřbívali ve Volyni nebo na hřbitově strakonických Židů. 

K založení hoštického židovského hřbitova se nedochovaly žádné písemnosti. O jeho počátcích proto svědčí pouze údaje z nejstarších náhrobků, datované jsou do roku 1735. Počátek hřbitova lze proto klást do let 1723–1735. Z první poloviny 18. století se do současnosti dochovalo devět náhrobků, které obsahují biografické údaje. Prvním doloženým pohřbeným je Michl, syn Jehošiji (1735, náhrobek č. 24). 

Zajímavý náhrobek z roku 1748 (č. 38) stojí nad hrobem Rejzl, dcery Davida Wehle, jehož přídomek naznačuje původ rodiny ve Volyni. Vzdálenější lokalitou zaznamenanou v hoštických náhrobních nápisech z 18. století jsou Radošovice u Strakonic (Fajš Raschowitz, 1746, č. 40). Z doby kolem poloviny 18. století pocházejí i dva náhrobky a několik fragmentů uchovávaných na nádvoří Městského muzea ve Volyni. Dodatečně pořízená dokumentace předpokládá, že byly v neznámé době přivezeny z Hoštic, místo původu však není jednoznačně doloženo. Jeden z těchto kamenů je opatřený symbolem levitské konvice a patří Šmuelovi, synu Wolfa SG“L, který byl významným členem (pravděpodobně hoštické) komunity s titulem Torani (1745). Další náhrobek je opatřený symbolem kohenských rukou a náleží Chajimovi K“C (1757). 

Na základě dochovaných náhrobků lze získat bližší povědomí o levitských rodinách. Z rodiny Skallových pocházela Sara, manželka Davida SG“L (1835, náhrobek č. 12). Náhrobní nápis zachoval unikátní informaci o její činnosti. Vyjadřuje úctu ke zbožné ženě a sděluje, že vyráběla parochety, kaporety a pláštíky na Tóru do synagogy či modlitebny. Sdělení tohoto typu jsou v židovské epigrafice výjimečná. Výnosnou profesi vinopalnictví zastávala na konci 18. století rodina Weidenthalových. Na hřbitově se vyskytuje několik náhrobků členů této rodiny, z nichž nejvýraznější je náhrobek Michaela Mošeho (1847, č. 10).

Náhrobky rodiny Wotitzkých jsou dochovány až z druhé poloviny 19. století. Pod náhrobkem č. 16 je pohřbená Cirl, manželka Šimona Wotitzkého. Úvodní část hebrejského sousloví tento vztyčený kámen obklopuje neobvyklým způsobem letopočet 1867 vytesaný arabskými čísly. Také náhrobek dalšího člena této rodiny, Binjamina ha-Levi Wotitzkého (1869, č. 41), patří k těm výtvarně i textově pozoruhodným.

Nejmladší dochovaný náhrobek patří Chaně, dceři Gitl, manželky Zalmana Königa z Hoštic (1881, č. 5). Většina dochovaných náhrobků včetně posledně jmenovaného je tesána tradičním způsobem v hebrejštině. Pohřbívání po roce 1881 není doložené ani náhrobky, ani písemnými prameny. Hřbitov je obehnán omítanou zdí.

Zdroj:

Daniel Polakovič, Iva Steinová, Petra Vladařová: Na jihu Čech. České Budějovice: NPU, 2021. 978-80-85033-97-7.

Náklady

Přehled záchranných prací uskutečněných v rámci celkové obnovy hřbitova a vynaložených finančních nákladů:

Do roku 1999 – na údržbu hřbitova nebyly vynaloženy žádné finanční prostředky

Rok 2000 – celoroční průběžná údržba hřbitova

Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 9.072,- Kč

Rok 2001 – oprava ohradní zdi a celoroční průběžná údržba hřbitova

Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 31.516,- Kč

Rok 2002 – celoroční průběžná údržba hřbitova

Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 6.723,- Kč

Rok 2003 – oprava ohradní zdi a celoroční průběžná údržba hřbitova

Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 20.239,- Kč

Rok 2004 – oprava ohradní zdi a celoroční průběžná údržba hřbitova

Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 25.335,- Kč

Rok 2005 – oprava ohradní zdi a celoroční průběžná údržba hřbitova

Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 24.543,- Kč

Rok 2006 – oprava ohradní zdi a celoroční průběžná údržba hřbitova

Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 27.143,- Kč

Rok 2007 – oprava ohradní zdi a celoroční průběžná údržba hřbitova

Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 25.662,- Kč

Rok 2008 – na údržbu hřbitova nebyly vynaloženy žádné finanční prostředky

Rok 2009 – celoroční průběžná údržba hřbitova

Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 1.752,- Kč

Rok 2010 – celoroční průběžná údržba hřbitova

Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 1.752,- Kč

Rok 2011 - celoroční průběžná údržba hřbitova

Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 1.752,- Kč

Rok 2012 - restaurování náhrobků, celoroční průběžná údržba hřbitova

Celkové náklady: 185.346,- Kč

Ministerstvo kultury ČR: 150.000,- Kč

Židovská obec v Praze: 35.346,- Kč

Náklady vynaložené od roku 2013–2023 budou doplněny později. 

 

Příspěvek na údržbu a obnovu hřbitova

Židovská obec v Praze společně s Federací židovských obcí v ČR se prostřednictvím Matany a.s., resp. Správy budov a hřbitovů (SBH) stará o 270 hřbitovů a 40 synagog. Většina spravovaných nemovitostí, se nachází v chráněném památkovém území. Tyto kulturně historické a architektonicky hodnotné objekty je nutné zachovat, neboť tvoří významnou součást nejen židovského, ale i národního kulturního dědictví.

Pomozte nám při záchraně, údržbě a obnově židovských hřbitovů, vítáme jakoukoliv finanční spoluúčast při této činnosti.

Případné finanční příspěvky je možno zasílat také na účet číslo 1936566399/0800, vedený u České spořitelny a.s., variabilní symbol této památky je 70226.

Další možnosti jak přispět najdete na stránce Jak přispět.

QR kód
 

Přispějte na péči o památky

Vzhledem k velkému množství většinou památkově chráněných objektů, které vyžadují opravy a údržbu, vítáme jakoukoliv finanční spoluúčast při této činnosti.

Náhrobky ke sponzoringu

Vybíráme náhrobky, které aktuálně potřebují opravu. Prohlédněte si jejich seznam a pomozte zrestaurovat náhrobky těch, kteří již pravděpodobně nemají potomky, jenž by se o památku mohli starat.