Osoblaha
hřbitov
hřbitov volně přístupný
Starý hřbitov se nachází 200 m severovýchodně od náměstí. Pohřebiště založeno snad v 1. polovině 15. století, zmínka pochází z roku 1570. Hřbitov byl několikrát rozšiřován. V 17. století se zvětšil severně směrem do prostoru parkánu městských hradeb. Starší část hřbitova na strmé stráni je dnes bez náhrobků. Hřbitov se rozprostírá na pozemku půlkruhového tvaru o rozloze 2 431 m². Plocha je různě členitá a na severním a východním okraji svažitá. Ohraničuje je jej betonové oplocení a relikty městských hradeb na jižní straně. V jižní části se nachází vstup se železnou bránou. V západní části hřbitova sloužila pro čestné pohřbívání rabínů. Stávala zde také márnice na severovýchodním okraji až do roku 1922.
Patrně z původních 1 200 náhrobků se dochovalo dodnes 313, které jsou nepravidelně rozprostřené po celé ploše. Nejstarším dochovaným náhrobním kamenem je z roku 1694 (Mešulam Žalman, syn Isaka Marburga). Většina dochovaných náhrobků je z 18. století a 1. poloviny 19. století. Nejčastěji byl na náhrobní kameny použit bílý mramor, méně již pískovec nebo žula. Typologie barokních náhrobků je zcela ojedinělá na území České republiky. Jedná se o tzv. náhrobky slezského typu. Kameny jsou v horní části mírně odsazené a půlkruhově nebo půloválně zakončené. V tomto místě se nachází reliéfní ornament, kdy symbolika vychází ze židovské tradice a lidového umění. Dolní část obsahuje nápis eulogií a jméno zemřelého. Na náhrobcích se objevuje levitská nádoba, ruce kohenů, dva lvíčci, koruna, květináč nebo hrozen. Texty jsou hebrejské a většinou zvýrazněné černou nebo červenou barvou. Novodobé náhrobky jsou spíše prosté bez dekorace s německými nápisy.
Hřbitov byl poničen při bojích za 2. světové války. Během komunistické éry hřbitov chátral a zarostl náletovými dřevinami. Obnovou prošel až v letech 1993–1994. Ohradní zeď byla v roce 2003 osazena pamětní deskou připomínající osoblažskou židovskou obec. Židovský hřbitov je památkově chráněn.
Starý hřbitov byl využíván až do roku 1889, kvůli stížnostem obyvatel na hygienické podmínky. Pozemek pro nový hřbitov byl vytyčen na pozemku vedle křesťanského hřbitova s kostelem sv. Mikuláše, v dnešní Hrnčířské ulici 1 km severovýchodně od náměstí. Na hřbitově se začalo pohřbívat po roce 1894, kdy ho obec zakoupila. Na obdélném pozemku o rozloze 1 480 m² se nacházelo do konce 30. let 20. století 30 novodobých náhrobků se 40 hroby, které byly situovány v přední části hřbitova. V roce 1928 přešel hřbitov pod Židovskou náboženskou obec Krnov. Pohřebiště nacisti zlikvidovali během 2. světové války, kdy náhrobní kameny odvezli nebo zničili. Na pozemku, na kterém nový hřbitov existoval se nedochovalo do současnosti nic.
Dokumentace hřbitova dostupná zde:
http://www.chewra.com/keshetnew/kweb/location_tombs.aspx?lid=218&kid=0
Zdroje:
KLENOVSKÝ, Jaroslav. Encyklopedie židovských památek Moravy a Slezska. Praha: Grada Publishing, 2018.
https://www.holocaust.cz/zdroje/zidovske-komunity-v-cechach-a-na-morave/jiri-fiedler-zidovske-pamatky-v-cechach-a-na-morave/osoblaha/
https://www.osoblaha.cz/dejiny
https://pamatkovykatalog.cz/zidovsky-hrbitov-22292993
Aktualizace: listopad 2025
.JPG)
.JPG)
Více informací
Židovské osídlení
Obec Osoblaha se nalézá ve stejnojmenném výběžku u hranic s Polskem. Zde také žilo židovské osídlení minimálně od 16. století do počátku 20. století. Jedna, málo důvěryhodná, zpráva mluví o židovských uprchlících, kteří se usazují již v roce 1334 na předměstí. Tehdy město Osoblaha vlastnil olomoucký biskup a s přilehlým okolím tvořilo tzv. moravskou enklávu ve Slezsku, což umožnilo vznik početné židovské obce. Samotná Židovská náboženská obec fungovala až do roku 1890, kdy byla zrušena a komunita poté patřila pod Krnov. Již v roce 1570 žilo v tehdejším městě 132 Židů až do roku 1842, kdy zde žilo 671 Židů z celkových 3 243 obyvatel Osoblah. Poté počet klesá a v roce 1934 zde žil již jen 1 obyvatel židovského vyznání. Ve městě pak byla výroba paličkovaných krajek H. Reicha v letech 1856–1910. Během staletí Osoblaha několikrát zasáhl ničivý požár, včetně ghetta. Poslední zásah dostalo při přechodu fronty v roce 1945, kdy bylo téměř celé městečko zničeno.
Židovská čtvrť
Židovská čtvrť se rozprostírala v severní části historického jádra mezi náměstím a hradbami. Díky zakřivení ulice se dělila na horní, střední a spodní část. Horní část ulice vedla patrně dnešní Celní ulicí (dříve Zámecká či Horní (Bergasse)), střední část se rozprostírala na tzv. Synagogalním plácku a na Židovském vrchu (Judenberg). V historickém jádru židovská čtvrť nebyla uzavřena, mezi židovskými domky měli své i křesťané. První Židé patrně mohli žít v 15. století za hradbami města, kde se usadili v křivolaké uličce mezi Horní (Prudnickou) a Dolní bránou na severním okraji městského jádra. Čtvrť se rozšiřuje v 16. a 17. století, kde Židé obydlují pusté grunty. Roku 1543 se usídlují na vzniklém biskupském hrádku u severovýchodní hradby, kde stavějí nové domky. Na translokačním plánu z let 1727–1728 je zachycena židovská čtvrť s 21 domy, špitálem a synagogou. Poslední rozšíření přišlo ve 2. polovině 18. století, kdy se počet židovských domů zvětšil do roku 1802 na 39 na rozloze 1,1 ha.
Židovské řadové domy byly maximálně patrové. Nejpozději po požárech na začátku 19. století byly domy zděné, ale se dřevěnými prvky – pavlače, štíty, dvorní stavení. V 21 domech v 19. století se v přízemí nacházel prodejní kvelb. Charakteristické pro tyto domy byly tzv. kondominia, kdy si dům dělili na dva až osm dílů několik vlastníků. V ghettu se nacházel od roku 1664 chudobinec – špitál, také hospoda – arenda (1734), škola s bytem pro rabína (konec 18. století – 1870). Také tři masné krámy a jatka.
Zaniklá synagoga
Dřevěná synagoga byla vystavěna v letech 1569–1570, místo starší modlitebny. Nacházela se na zbořeništi biskupského hradu, ale vyhořela v roce 1624. Místo ní byla postavena v letech 1624–1625 raně barokní synagoga, kterou zničil požár roku 1802 včetně archivu židovské obce. Poté přišla výstavba poslední synagogy v letech 1807–1808 v barokně klasicistním slohu. Zhotovili ji stavitelé Johann Sarkander Thalherr z Fulneku a Johann Mihatsch z Krnova. Kvůli odlivu Židů z města začala budova chátrat. Roku 1933 byla zbourána.
Jednalo se o dvoupodlažní halovou stavbu se sedlovou střechou na obdélném půdorysu. Hlavní vstup zvýrazňoval portál s dvojicí pilastrů. Nad portálem se nacházela pamětní deska s odkazem na dataci stavby. Letopočet v nadedveřním oblouku připomínal chrám postavený v letech 1624–1625. Vnitřní dispozice stavby napodobovala synagogu polského typu – čtyřsloupý almemor uprostřed síně jako vnitřní podpora. Na jižní straně sálu se nacházela v patře ženská galerie, do které se vstupovalo bočním vstupem. Synagoga byla v interiéru dekorována rokokovými štuky na stropě nebo výmalbou na stěnách a mramorováním pilastrů.
Zdroj:
KLENOVSKÝ, Jaroslav. Encyklopedie židovských památek Moravy a Slezska. Praha: Grada Publishing, 2018.
https://www.holocaust.cz/zdroje/zidovske-komunity-v-cechach-a-na-morave/jiri-fiedler-zidovske-pamatky-v-cechach-a-na-morave/osoblaha/
https://www.osoblaha.cz/dejiny
https://pamatkovykatalog.cz/zidovsky-hrbitov-22292993
Náklady
Rok 2010 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Federací židovských obcí v ČR: 5.000,- Kč
Rok 2011 – celoroční průběžná údržba hřbitova, oprava hřbitovní zdi
Celkové náklady hrazeny Federací židovských obcí v ČR: 10.867,- Kč
Rok 2012 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazeny Federací židovských obcí v ČR: 6.000,- Kč
Náklady vynaložené od roku 2013–2023 budou doplněny později.
Příspěvek na údržbu a obnovu památky
Židovská obec v Praze společně s Federací židovských obcí v ČR se prostřednictvím Matany a.s., resp. Správy budov a hřbitovů (SBH) stará o 270 hřbitovů a 40 synagog. Většina spravovaných nemovitostí, se nachází v chráněném památkovém území. Tyto kulturně historické a architektonicky hodnotné objekty je nutné zachovat, neboť tvoří významnou součást nejen židovského, ale i národního kulturního dědictví.
Pomozte nám při záchraně, údržbě a obnově židovských hřbitovů, vítáme jakoukoliv finanční spoluúčast při této činnosti.
Případné finanční příspěvky je možno zasílat také na účet číslo 1936566399/0800, vedený u České spořitelny a.s., variabilní symbol této památky je 110249.
Další možnosti jak přispět najdete na stránce Jak přispět.
Přispějte na péči o památky
Vzhledem k velkému množství většinou památkově chráněných objektů, které vyžadují opravy a údržbu, vítáme jakoukoliv finanční spoluúčast při této činnosti.
Náhrobky ke sponzoringu
Vybíráme náhrobky, které aktuálně potřebují opravu. Prohlédněte si jejich seznam a pomozte zrestaurovat náhrobky těch, kteří již pravděpodobně nemají potomky, jenž by se o památku mohli starat.