Více informací

Židovské osídlení

V letech 1508–1531 žilo několik židovských rodin za řekou Ostravicí v Polské Ostravě. Osídlení výjimečně od počátku 19. století, legálně od roku 1848, pak rychlý růst. Roku 1860 byl založen náboženský spolek, samostatná náboženská obec povolena roku 1874. V roce 1929 se zde konal 2. celostátní slet Makabi. Mezi světovými válkami se stala Ostrava sídlem mnoha celostátních židovských organizací: exekutivy sionistické společnosti Hechaluc (Pionýr), Židovské strany a mládežnické organizace. Byly odsud vypraveny první transporty židovského obyvatelstva v Evropě, v říjnu 1939 do Niska nad Sanem.

Modlitebny a synagogy

Jako modlitebna sloužila prvně v roce 1832 upravená místnost nad nálevnou a pálenicí čp. 38, pak dům čp. 90, nájemce panského pivovaru v Polské Ostravě Šimona Frankla.  Avšak tyto modlitebny začaly po čase kapacitně nedostačovat, a tak byl v roce 1876 zakoupen pozemek v dnešní Zeyerově ulici. Nový templ v historizujícím maurském slohu podle návrhu ostravského stavitele Franze G. Böhma byl slavnostně zasvěcen 15. září 1879. Hlavní synagoga byla samostatně stojící halová stavba s dvojí věží na průčelí. Dispoziční řešení odpovídalo novodobým synagogám 2. poloviny 19. století ovlivněném křesťanskými chrámy: z vestibulu přístup do hlavního sálu pro muže, po stranách dvojce schodišť na galerii pro ženy v patře. Synagoga obsahovala 336 mužských a 252 ženských sedadel. Brzy se ukázala kapacitní nedostatečnost, proto již v letech 1893–1894 došlo k realizaci přístavby.  Kapacita synagogy se tak zvětšila o 148 mužských a 92 ženských sedadel. 

Hlavní synagoga byla vypálena nacisty v noci z 12. na 13. června 1939, zbytky stavby v zimě 1940 byly zcela zbořeny a rozebrány. V 80. letech 20. století byl na pozemku a jeho širším okolí vystavěn obchodní dům Prior. Templ připomínal od roku 1992 památník, ten však byl v letech 2011–2013 zničen vandaly, nový byl instalován v roce 2017.

Mimo Hlavní synagogu bývala v Ostravě ještě synagoga Přívozská, Vítkovická, synagoga v Zábřehu, Hrušově a Ortodoxní v Žerotínově ulici. Všechny však byly během roku 1939 zcela zničeny nacisty.

Starý hřbitov

Ostravští Židé používali dlouho k pohřbům svých zemřelých hřbitov v Těšíně. V roce 1872 byly zakoupeny pozemky severně od hlavní cesty na Opavu a již 7. prosince se zde uskutečnil první pohřeb. V následujícím roce byla při vstupu vystavěna jednoduchá provizorní budova obsahující márnici a místnost hlídače. Areál starého hřbitova byl několikrát (1913, 1915 a 1934) rozšířen zakoupením sousedních pozemků, takže jeho výsledná rozloha činila 23 537 m2. Celkově se na hřbitově nacházelo 3 765 náhrobků s asi 6 000 zemřelými. Ponejvíce se na náhrobcích vyskytovaly německé nápisy, poté také hebrejské a české. Jako materiál byla využita černá a světlá žula, mramor a umělý kámen. Vedle skupin náročně provedených náhrobků bohatších souvěrců se nalézaly též skromné pomníky chudiny, hlavně uprchlíků z Haliče a Bukoviny za 1. světové války.

V roce 1956 byla v interiéru obřadní síně odhalena pamětní deska obětem nacistické rasové perzekuce z Ostravy.

V době 2. světové války nebyl hřbitov nijak vážně poškozen a dále se na něm pohřbívalo. S rozvojem města však již neležel na okraji, ale uprostřed zastavěného a obydleného území, proto stát vyvíjel tlak na jeho zrušení. V roce 1961 byl vydán zákaz dalšího pohřbívání. Dlouhá jednání se státní správou i způsobu zrušení a náhradě pohřebiště skončila dohodou v roce 1984. Menší část náhrobků s ostatky byla poté přenesena na nový hřbitov ve Slezské Ostravě, část prodána kamenické firmě, zbytek odvezen na skládku, v roce 1988 zbořena obřadní síň, plocha hřbitova se oficiálně přeměnila v park Klementa Gottwalda. Po roce 1989 byl park přejmenován na Sad Milady Horákové a v roce 1994 zde byl odhalen památník obětem holokaustu.

Náklady

Příspěvek na údržbu a obnovu památky

Tato památka není ve vlastnictví ŽOP ani FŽO. V případě zájmu o finanční nebo i jinou podporu památky se prosím obraťte na vlastníka objektu. Nebo nás kontaktujte.