Tovačov
hřbitovsídelní okrsek
Hřbitov je uzamčen. Klíč k zapůjčení na zámku Tovačov. Prohlídky možné po domluvě 1–2 dny dopředu na e-mailu: [email protected]
Židovský hřbitov se nacházel od poloviny 17. století při rybníku Plac neboli Zvolenov, dnes v zástavbě na okraji sídla, 300 m od náměstí. Rovinné pohřebiště má tvar přibližně obdélníku o velikosti 40 x 75 m a rozlohu 3 039 m2, obehnáno je cihlovou zdí se zpevňujícími pilířky o výšce 1,5 až 2 m. Téměř v ose přístupové uličky stojí obřadní síň, jež má po stranách novodobou vjezdovou kovanou bránu a užší kohenskou branku.
Obřadní síň je přízemní cihlová stavba obdélného půdorysu s nižší valbovou střechou a výrazným rizalitovým štítem. Byla vystavěna v roce 1889 podle návrhu vídeňského architekta Maxe Fleischera. Budova prošla v letech 1994–1996 a 2011–2016 celkovou stavební obnovou a nachází se v ní muzejní expozice židovského pohřebního ritu a historie tovačovské komunity.
Náhrobní kameny v počtu 291 kusů jsou rozmístěny po celé ploše hřbitova a tvoří přibližně 10 neúplných řad. Materiál je nejčastěji pískovec, též žula, mramor, slepenec a vápenec. Tvar a členění náhrobků obvyklé pro moravskou provenienci, výzdobné prvky zvláště u kamenů barokního a klasicistního typu z přelomu 18. a 19. století ovlivněných lidovým uměním. Jako symbolika se objevují ruce kohenů, levitské nádoby, strom, lev, koruna. Nejstarší dochované náhrobky pocházejí z konce 17. století. V ohradní zdi mezi obřadní síní a kohenskou brankou zazděny ještě dva straší náhrobky, pocházející ze zrušeného staršího hřbitova. Poslední pohřeb se odehrál v roce 1942. V roce 1976 byl vydán zákaz dalšího pohřbívání.
Zdroj:
KLENOVSKÝ, Jaroslav. Encyklopedie židovských památek Moravy a Slezska. Praha: Grada Publishing, 2018.
Aktualizace: květen 2026
Více informací
Židovské osídlení
Židovská obec vznikla v 16. století, první písemná zmínka pochází z let 1549–1550. Židovská náboženská obec pak byla v roce 1891 zrušena, náboženský spolek patřil pod Kojetín. Nejpočetnější bylo židovské osídlení v polovině 19. století.
Židovská čtvrť se nacházela v severozápadním okraji města, byla chráněna městským opevněním, ležela přitom při jedné ze dvou hlavních a obchodně frekventovaných přístupových cest. Původní jádro čtvrti tvořila jediná přímá Židovská ulice, oboustranně obestavěná skromnými domky v řadové skladbě. Pravděpodobně v době rozmachu v 16. a počátkem 17. století došlo k rozšíření čtvrti do uličky směrem k náměstí. Židovská čtvrť o rozloze 1, 36 ha měla ve výsledku nepravidelný tvar. V 18. a 1. polovině 19. století bylo ghetto odděleno řetězem nebo drátem nataženým napříč ulicí. Z původních 35 bylo zbořeno jen 8.
Synagoga
Starší synagogu postavenou podle městské gruntovní knihy roku 1561 poničila švédská vojska v roce 1643. Záhy došlo k její obnově v barokním slohu, k další opravě pak došlo v roce 1680 a po polovině 19. století k novorománské úpravě. Templ pak byl k bohoslužbám zřídka užíván do počátku 2. světové války. V letech 1941–1942 vzácnější zařizovací a liturgické předměty převezeny do muzea v Tovačově a do synagogy v Kojetíně. Poté budova sloužila jako sklad nábytku, po válce byla nevyužita a chátrala až jej tehdejší Židovská náboženská obec v roce 1952 v tísni nabídla k demolici na stavební materiál. Demolice proběhla v roce 1956, kamenné desatero bylo uloženo v depozitáři muzea v Přerově.
Starý hřbitov
Starší pohřebiště se mělo nalézat na jihozápadním okraji židovské čtvrti šikmo proti synagoze. Zmíněno je v nejstarším urbáři z roku 1567. Vzhledem k prostorové dispozici mohlo stěží svému účelu sloužit delší dobu, v roce 1643 bylo Švédy zpustošeno. Část dochovaných náhrobků měla být tehdy přenesena na nový hřbitov. Zbylá plocha přežívala po další století jako tzv. Plácek. V 80. letech 20. století bylo přibližně na jejím místě vystavěno nákupní středisko Jednoty.
Náklady
Rok 2010 – kácení stromů, nátěr střechy obř. síně, restaurování erbu Gutmanů na průčelí obřadní síně a celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady: 59.120,- Kč
Nadace ŽOP: 25.000,- Kč
Federace židovských obcí v ČR: 34.120,- Kč
Rok 2011 – celoroční průběžná údržba hřbitova, odvlhčení zdiva obřadní síně
Celkové náklady: 134.168,- Kč
Olomoucký kraj: 50.000,- Kč
Federace židovských obcí v ČR: 84.168,- Kč
Rok 2012 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazeny Federací židovských obcí v ČR: 6.950,- Kč
Náklady vynaložené od roku 2013–2023 budou doplněny později.
Příspěvek na údržbu a obnovu památky
Židovská obec v Praze společně s Federací židovských obcí v ČR se prostřednictvím Matany a.s., resp. Správy budov a hřbitovů (SBH) stará o 270 hřbitovů a 40 synagog. Většina spravovaných nemovitostí, se nachází v chráněném památkovém území. Tyto kulturně historické a architektonicky hodnotné objekty je nutné zachovat, neboť tvoří významnou součást nejen židovského, ale i národního kulturního dědictví.
Pomozte nám při záchraně, údržbě a obnově židovských hřbitovů, vítáme jakoukoliv finanční spoluúčast při této činnosti.
Případné finanční příspěvky je možno zasílat také na účet číslo 1936566399/0800, vedený u České spořitelny a.s., variabilní symbol této památky je 110288.
Další možnosti jak přispět najdete na stránce Jak přispět.
Přispějte na péči o památky
Vzhledem k velkému množství většinou památkově chráněných objektů, které vyžadují opravy a údržbu, vítáme jakoukoliv finanční spoluúčast při této činnosti.
Náhrobky ke sponzoringu
Vybíráme náhrobky, které aktuálně potřebují opravu. Prohlédněte si jejich seznam a pomozte zrestaurovat náhrobky těch, kteří již pravděpodobně nemají potomky, jenž by se o památku mohli starat.