Milevsko–Sepekov
hřbitov
hřbitov volně přístupný
Židovský hřbitov leží na katastrálním území Sepekov přibližně dva kilometry severovýchodně od milevského náměstí. Byl založen 16. prosince 1713. Do této doby milevští Židé ukládali své mrtvé v Jistebnici. Zároveň bylo Židům povoleno postavit těsně vedle hřbitova – v lokalitě Na Bielohradku – chalupu a na vlastní náklady ji udržovat. Hřbitov byl od počátku zamýšlen pro pohřby z Milevska i okolí, k žádosti o zřízení se připojili i Židé z Chyšek, Pořešína a Stádlce a pohřbívalo se zde rovněž ze Zběšiček a Rohozova. K původnímu pohřebišti byl počátkem roku 1785 připojen přilehlý pozemek a Židé měli povinnost jej na vlastní náklady obehnat zdí.
Druhé rozšíření židovského hřbitova se uskutečnilo v roce 1840 a do dnešních rozměrů byl nakonec rozšířen roku 1888. Jediný náhrobní kámen na hřbitově, který je vsazený do ohradní zdi, označuje hrob Abrahama Goldsteina (1809–1887, č. 222), děda Angela Goldsteina (1889–1947). Nechal jej zhotovit Abrahamův syn Jakob, který v Milevsku působil ve funkci kantora. Angelo se ve své profesi zabýval právními předlohami zákonů a věnoval se i problematice antisemitismu.
V roce 1929 vedení obce rozhodlo postavit v ose hřbitova při vstupu obřadní síň. Architektonický návrh Františka Roubíka byl ve zjednodušené podobě realizován v roce 1931.
Na počátku 90. let 20. století byl hřbitov zarostlý neprostupnou zelení, která byla vyklučena. Následně byla provedena oprava obřadní síně, ohradní zdi a byly postaveny všechny povalené náhrobky. Roku 2005 byly opraveny poškozené sloupky vstupní branky. V současné době je zajištěna průběžná údržba hřbitova, v níž je nutno pokračovat i v následujících letech. Roku 2009 bylo zahájeno restaurování cenných historických náhrobků. V roce 2016 proběhla dokumentace hřbitova.
Aktualizace: duben 2024
Více informací
Židovské osídlení
Počátky židovského osídlení v Milevsku sahají do osmdesátých let 16. století. Zásadní obrat nastal až v šedesátých letech 17. století, kdy premonstráti nechali postavit dva úpravné židovské domy, do nichž uvedli tři ženaté Židy s jejich náhončími a podruhy. Koncem 17. století žilo v Milevsku již 8 rodin a jejich obchodní činnost utěšeně vzkvétala. Představitelé židovských rodin byli jmenovitě uvedeni ve vizitaci (cca 1720), mezi nimi i vrchnostenský vinopalník Rudolf Alexander, který používal hebrejské jméno Wolf. Díky svému ekonomickému postavení i svým veřejným aktivitám zaujímal v židovské komunitě Milevska první čtvrtiny 18. století přední místo.
Několik milevských rodin získalo za Josefa II. nová příjmení: Mautner, Figner, Hahn, Krammer a Plechner. U prvních tří jmenovaných se podařilo na základě dochovaných náhrobků a písemných pramenů prokázat jejich rodinnou linii. Členové rodiny Hahnových byli potomky Rudolfa (Wolfa) Alexandra, již několikrát zmiňované hlavy komunity z počátku 18. století.
Významné osobnosti a výzdoba náhrobků
Nad hrobem nuzného cizího pocestného Natana, syna Meira, zesnulého 13. ledna 1714 stojí nejstarší dochovaný a mimořádně zajímavý náhrobek (č. 156). Jeho hebrejský nápis upozorňuje nejen na zemřelého, ale připomíná i Wolfa, syna Alexandra, který se zasloužil o založení hřbitova. Jeho náhrobek (1729, č. 52), vyniká mezi ostatními monumentálním pojetím a kvalitou zpracování.
Jediný náhrobní kámen na hřbitově, který je vsazený do ohradní zdi, označuje hrob Abrahama Goldsteina (1809–1887, č. 222), děda Angela Goldsteina (1889–1947). Nechal jej zhotovit Abrahamův syn Jakob, který v Milevsku působil ve funkci kantora. Angelo se ve své profesi zabýval právními předlohami zákonů a věnoval se i problematice antisemitismu. Náhrobek ročního Pavla Klinebergera (1900, č. 220) připomíná milevské působení jeho otce, advokáta, stoupence T. G. Masaryka a později i významného představitele česko-židovského hnutí, JUDr. Theodora Klinebergera, známějšího pod svým novým jménem Bohdan (1859 v Ratajích u Bechyně – 1928 v Praze).
V průběhu první poloviny 20. století bylo na hřbitově pohřbeno i několik představitelů zdejší komunity: zástupce představeného Samuel Ferda (1917, náhrobek č. 177), představený židovské obce Hynek (Ignaz) Vrkoč (1919, náhrobek č. 175), Karel Weil (1925, náhrobek č. 205), v roce 1896 zakladatel nadace a v době založení nové synagogy roku 1919 její představený, a rabín dr. Bedřich Schnabl (1935, náhrobek č. 179).
Zdroj:
Daniel Polakovič, Iva Steinová, Petra Vladařová: Na jihu Čech. České Budějovice: NPU, 2021. 978-80-85033-97-7.
Aktualizace: duben 2024
Náklady
Přehled záchranných prací uskutečněných v rámci celkové obnovy hřbitova a vynaložených finančních nákladů:
Rok 1992 - 1996 – rekonstrukce obřadní síně, oprava ohradní zdi a vztyčování povalených náhrobků
Celkové náklady: 350.000,- Kč
Rok 1997 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 27.930,- Kč
Rok 1998 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 9.214,- Kč
Rok 1999 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 6.480,- Kč
Rok 2000 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 21.181,- Kč
Rok 2001 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 8.153,- Kč
Rok 2002 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 7.897,- Kč
Rok 2003 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 14.377,- Kč
Rok 2004 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 10.260,- Kč
Rok 2005 – oprava sloupků vstupní branky a celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 30.137,- Kč
Oprava sloupků vstupní branky: 14.815,- Kč
Celoroční údržba hřbitova: 15.322,- Kč
Rok 2006 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 10.260,- Kč
Rok 2007 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 10.678,- Kč
Rok 2008 – kácení stromů a celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 20.448,- Kč
Kácení stromů: 13.000,- Kč
Celoroční údržba hřbitova: 7.448,- Kč
Rok 2009 - restaurování historických náhrobků a celoroční průběžná údržba hřbitova
Celková náklady: 104.648,- Kč
Restaurování náhrobků: 99.960,- Kč
Celoroční údržba: 4.688,- Kč
Ministerstvo kultury ČR: 54.000,- Kč
Židovská obec v Praze: 50.648,- Kč
Rok 2010 – restaurování historických náhrobků a celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady: 83.510,- Kč
Restaurování náhrobků: 80.000,- Kč
Celoroční údržba: 3.510,- Kč
Ministerstvo kultury ČR: 50.000,- Kč
Židovská obec v Praze: 33.510,-Kč
2011 - restaurování náhrobků, celoroční průběžná údržba hřbitova.
Celkové náklady: 82.425,- Kč
Ministerstvo kultury ČR: 50.000,- Kč
Židovská obec v Praze:32.425,- Kč
2012 - zhotovení polohopisného plánu, celoroční průběžná údržba hřbitova.
Celkové náklady hrazeny Židovskou obcí v Praze: 11.460,- Kč
Náklady vynaložené od roku 2013–2023 budou doplněny později.
Příspěvek na údržbu a obnovu hřbitova
Židovská obec v Praze společně s Federací židovských obcí v ČR se prostřednictvím Matany a.s., resp. Správy budov a hřbitovů (SBH) stará o 270 hřbitovů a 40 synagog. Většina spravovaných nemovitostí, se nachází v chráněném památkovém území. Tyto kulturně historické a architektonicky hodnotné objekty je nutné zachovat, neboť tvoří významnou součást nejen židovského, ale i národního kulturního dědictví.
Pomozte nám při záchraně, údržbě a obnově židovských hřbitovů, vítáme jakoukoliv finanční spoluúčast při této činnosti.
Případné finanční příspěvky je možno zasílat také na účet číslo 1936566399/0800, vedený u České spořitelny a.s., variabilní symbol této památky je 170259.
Další možnosti jak přispět najdete na stránce Jak přispět.
Přispějte na péči o památky
Vzhledem k velkému množství většinou památkově chráněných objektů, které vyžadují opravy a údržbu, vítáme jakoukoliv finanční spoluúčast při této činnosti.
Náhrobky ke sponzoringu
Vybíráme náhrobky, které aktuálně potřebují opravu. Prohlédněte si jejich seznam a pomozte zrestaurovat náhrobky těch, kteří již pravděpodobně nemají potomky, jenž by se o památku mohli starat.