Třebívlice

Typ objektu

hřbitov

GPS
50.4631497, 13.9133069
Vlastnictví
ŽOP
Doba vzniku
od roku 1850
Památková ochrana
Přístupnost

Hřbitov je uzamčen. 

Klíče jsou vyzvednutí v sousedící vinotéce Johann W

Po-Pá: 10-17 hodin

Ne: 10-16 hodin

Martina Kuthanová, tel.: 777 183 877.

Přílohy v PDF
Příspěvek

Židovský hřbitov byl pravděpodobně založen v roce 1867, bohužel listinný dokument potvrzující tuto událost zatím nebyl nalezen. Roku založení nejspíše odpovídá první zápis o pohřbu v třebívlických matrikách zemřelých ze dne 23. 8. 1868. Hřbitov sloužil svému účelu až do 30. let 20. století, poslední pohřeb v matrikách zemřelých byl zapsán v roce 1935. Pohřebiště utrpělo závažná poškození během 2. světové války a také po ní. Pohřbívali se zde Židé z přilehlých okolních vesnic, jedním z nich byl třebívlický lékař MUDr. Albert Freiberger.

Hřbitov se nachází mezi vinicemi, 1 km severovýchodně od obce. Na hřbitově, ohraničeném ohradní zdí, se dochovalo 66 náhrobků z let 1869–1931, které jsou zdvižené a v zachovalém stavu. Na některých náhrobcích se nacházejí signatury regionálních kameníku, např. Jos. Pátek v Mšeném nebo kameníci z Libochovic, Lovosic a z Litoměřic.

Až do roku 2003 místo chátralo a zarůstalo náletovou vegetací. O rok později Židovská obec v Praze začala provádět opravy a vyčištění hřbitova. V roce 2004 byly opravené ohradní zdi a zhotovená vstupní branka. Vztyčování povalených náhrobků probíhalo v letech 2008 a 2009. Od té doby je hřbitov pravidelně udržován.

Aktualizace 02/2024

Předchozí
Další
Foto: Eliška Draslarová, 2023
Foto: archiv Matana
Foto: archiv Matana
Foto: archiv Matana
Foto: archiv Matana

Více informací

Židovské obyvatelstvo v Třebívlicích

Třebívlice se nacházejí v severozápadních Čechách nedaleko města Lovosice. Židovské osídlení začíná na Třebívlicku v polovině 17. století. Podle Soupisu židovského obyvatelstva v Čechách z roku 1783 se v Dolních Třebívlicích nacházely čtyři židovské rodiny. Kolem roku 1857 místní Židé zakládají náboženskou obec. Kvůli zvyšujícímu se počtu židovských občanů a toleranci tehdejší majitelky Třebívlic, mohla být roku 1860 postavena nová synagoga a o sedm let později také založen hřbitov. Po roce 1900 ale klesá počet místních kvůli stěhování židovských rodin do měst za prací. Důsledkem postupného snižování členů nutí třebívlickou obec se spojit s Židovskou obcí v Lovosicích v roce 1924.

Období 2. polovina 19. století – 2. polovina 20. století

Židovský hřbitov byl pravděpodobně založen v roce 1867, bohužel listinný dokument potvrzující tuto událost zatím nebyl nalezen. Roku založení nejspíše odpovídá první zápis o pohřbu v třebívlických matrikách zemřelých ze dne 23. 8. 1868. Před tím pohřbívali převážně na libochovickém židovském hřbitově, ale také v nedalekých Čížkovicích a Lovosicích. Hřbitov sloužil svému účelu až do 30. let 20. století, poslední pohřeb v matrikách zemřelých byl zapsán v roce 1935. Pohřebiště utrpělo závažná poškození během 2. světové války a také po ní. Pohřbívali se zde Židé z přilehlých okolních vesnic, jedním z nich byl třebívlický lékař MUDr. Albert Freiberger.

Dispozice hřbitova a dochované náhrobky

Hřbitov se nachází mezi vinicemi, 1 km severovýchodně od obce. Leží ve svahu, klesající k jihu. Svou pohledovou stranou je orientován k jihovýchodu. Hřbitov, na obdélném půdorysu, ohraničuje ohradní zeď, která je postavena z pískovce, pálených cihel, čedičových valounů a pálených tašek. Jihovýchodní pohledová strana je částečně omítnuta, ostatní strany jsou porostlé vegetací. Severovýchodní strana má rozvalenou zeď při severním a východním rohu. Totéž na jihozápadní straně zdi u jižního rohu. Jihovýchodní pohledová strana je v ose prolomena vstupní brankou tvořenou z dřevěných planěk, ohraničenou dvěma pilíři

Plocha hřbitova je porostlá trávou, břečťanem a vzrostlými stromy. Na hřbitově se dochovalo 66 náhrobků z let 1869–1931, které jsou zdvižené a v zachovalém stavu. Části z nich chybí nápisové desky. Na vytvoření náhrobků byl použit převážně pískovec, ze žuly byly vytvořené až novější. Na některých náhrobcích se nacházejí signatury regionálních kameníku, např. Jos. Pátek v Mšeném nebo kameníci z Libochovic, Lovosic a z Litoměřic. Nápisy jsou převážně v hebrejštině a v němčině, čeština se začíná objevovat až v 1. polovině 20. století

Současná podoba hřbitova

Až do roku 2003 místo chátralo a zarůstalo náletovou vegetací. O rok později Židovská obec v Praze začala provádět opravy a vyčištění hřbitova. V roce 2004 byly opravené ohradní zdi a zhotovená vstupní branka. Vztyčování povalených náhrobků probíhalo v letech 2008 a 2009. Od té doby je hřbitov pravidelně udržován.

Zpracovala: Eliška Draslarová, 2024

Dokumentace dostupná zde:

https://chewra.com/keshetnew/kweb/location_tombs.aspx?lid=313&kid=0
https://app.box.com/s/ama8tss0zvzejcmbyqk9h31z8p81mdx3
https://app.box.com/s/qs4dwk0fvwy0j9145722kkxpg4y2vxh4

Zdroj:
DANÍČEK, Jiří. Hřbitov ve vinicích. Třebívlice, Ulrika von Levetzow a také Židé. Online. Roš Chodeš. Červen 2016. Roč. 78, č. 6, s. 11. Dostupné z: https://www.fzo.cz/wp-content/uploads/ros-chodes-2016-06.pdf [citováno 2024-01-04].
Hazkara občanské sdružení. Projekt Kešekt. Třebívlice. Online. Dostupné z: https://app.box.com/s/ama8tss0zvzejcmbyqk9h31z8p81mdx3 [citováno 2024-01-03].
LEDER, Friedrich. Geschichte der Juden in Lobositz. In: GOLD, Hugo (ed.) Die Juden und Judengemeinden Böhmens in Vergangenheit und Gegenwart. Online. Brünn 1934, s. 386. Dostupné z: https://ndk.cz/view/uuid:911e3a40-881d-11de-80df-000d606f5dc6?page=uuid:cd97cb20-fb42-11e7-816d-5ef3fc9bb22f [citováno 2024-01-04].
MACEK, Jaroslav. Dějiny Třebívlicka a Ulrika von Levetzow. In: POKORNÁ, Libuše (ed.) Třebívlicko 99, osudová láska J. W. Goetha a Ulriky von Levetzow v Třebívlicích. Uhlířské Janovice 1999, s. 37-96.
Národní archiv, f. Matriky židovských obcí v českých krajích, Třebívlice, Z 1841-1903. Online. https://vademecum.nacr.cz/vademecum/permalink?xid=3496de5c-1bea-4d6e-94d6-63cbd5d21d8b&scan=403c5a53a5397e64dfdedd7857cd7ac3 [citováno 2024-01-04].
Národní archiv, f. Matriky židovských náboženských obcí v českých krajích, Třebívlice, Z 1896-1935, s. 5. Online. Dostupné z: https://vademecum.nacr.cz/vademecum/permalink?xid=37c637ed-78eb-44f5-be94-cc75aa8cecde&scan=88d460bb82263341ad05bdcb88867f4b [citováno 2024-01-04].
ROZKOŠNÁ, Blanka – JAKUBEC, Pavel. Židovské památky Čech. Brno 2004, s. 393.
Soupis Židovského obyvatelstva v Čechách r. 1783, Litoměřický kraj, s. 20–21. Online. Dostupné z: http://pvh.ff.cuni.cz/zidi/Litomericko_1783.pdf [citováno 2024-01-04].

Náklady

Přehled záchranných prací uskutečněných v rámci celkové obnovy hřbitova a vynaložených finančních nákladů:

Do roku 2003 – na údržbu židovského hřbitova nebyly vynaloženy žádné finanční prostředky

Rok 2004 – oprava ohradní zdi a zhotovení vstupní branky

Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 27.746,- Kč

Rok 2005 a 2006 – na údržbu židovského hřbitova nebyly vynaloženy žádné finanční prostředky

Rok 2007 – celoroční průběžná údržba hřbitova

Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 7.140,- Kč

Rok 2008 – vztyčování povalených náhrobků a celoroční údržba hřbitova

Celkové náklady: 92.042,- Kč

Dar fyzické osoby: 46.000,- Kč

Židovská obec v Praze: 46.042,- Kč

Rok 2009 - vztyčování povalených náhrobků

Celkové náklady: 117.978,- Kč

Dar MUDr. Daniela Nalose: 43.000,- Kč

Židovská obec v Praze: 74.978,- Kč

Rok 2010 – na údržbu hřbitova nebyly vynaloženy žádné finanční prostředky Židovské obce v Praze

Rok 2011 - celoroční průběžná údržba hřbitova.

Celkové náklady hrazeny Židovskou obcí v Praze: 4.354,- Kč

Rok 2012 - celoroční průběžná údržba hřbitova.

Celkové náklady hrazeny Židovskou obcí v Praze: 2.880,- Kč

Náklady vynaložené od roku 2013–2023 budou doplněny později. 

Příspěvek na údržbu a obnovu hřbitova

Židovská obec v Praze společně s Federací židovských obcí v ČR se prostřednictvím Matany a.s., resp. Správy budov a hřbitovů (SBH) stará o 270 hřbitovů a 40 synagog. Většina spravovaných nemovitostí, se nachází v chráněném památkovém území. Tyto kulturně historické a architektonicky hodnotné objekty je nutné zachovat, neboť tvoří významnou součást nejen židovského, ale i národního kulturního dědictví.

Pomozte nám při záchraně, údržbě a obnově židovských hřbitovů, vítáme jakoukoliv finanční spoluúčast při této činnosti.

Případné finanční příspěvky je možno zasílat také na účet číslo 1936566399/0800, vedený u České spořitelny a.s., variabilní symbol této památky je 70360.

Další možnosti jak přispět najdete na stránce Jak přispět.

QR kód
 

Přispějte na péči o památky

Vzhledem k velkému množství většinou památkově chráněných objektů, které vyžadují opravy a údržbu, vítáme jakoukoliv finanční spoluúčast při této činnosti.

Náhrobky ke sponzoringu

Vybíráme náhrobky, které aktuálně potřebují opravu. Prohlédněte si jejich seznam a pomozte zrestaurovat náhrobky těch, kteří již pravděpodobně nemají potomky, jenž by se o památku mohli starat.