Volyně
hřbitov
Hřbitov se nachází severozápadně od horního náměstí na Děkanském vršku (v dnešní ulici U vodojemu), na severním okraji předměstí Hradčany. Byl založen v druhé polovině 16. století (někdy po roce 1560), od první poloviny 18. století sloužil také pro židovské komunity v Hošticích a Písku. Nejstarší náhrobek upomíná na Meira Piska a jeho manželku Libeš (1688, č. 159). Z konce 17. století pocházejí náhrobky Chaje, dcery Zalmana (1693, č. 151) a Michla Webera (1695, č. 152).
Z první poloviny 18. století se dochovalo přes pět desítek náhrobních kamenů, většina z nich byla vytesána z bílého vápence. Během 19. století došlo k rozšíření plochy hřbitova a v roce 1839 byl postaven hrobnický domek s domem tahary. Některé náhrobky byly v první polovině 19. století pro lepší čitelnost polychromovány, zvýraznění písma bylo zřetelné ještě po válce.
V roce 1912 se volyňský hřbitov podařilo opravit, a to včetně opěrní zdi a vybraných historických náhrobků. Právě tehdy zřejmě došlo k sestavení české hrobové knihy a k očíslování náhrobků.
Hřbitov ve Volyni sloužil i jako poslední místo odpočinku pro židovské rodiny z okolí, zejména z Čestic, Němčic, Písku, ale i Kraselova, Nihošovic a Volenic. Z období dočasného pobytu haličských uprchlíků během 1. světové války se dochovaly náhrobky Netanaela (1917, č. 317) a Mošeho Jisraele Marguliesových (1918, č. 318).
V současnosti je ohradní zeď opravena, všechny náhrobky jsou postaveny. S průběžnou údržbou hřbitova je potřeba počítat i do budoucna.
Aktualizace: červenec 2024
Více informací
Počátky židovského osídlení
Nejstarší písemné doklady o židovské přítomnosti ve Volyni pochází z konce 15. století. V roce 1492 zemřela v Praze Braundl Wehlin (tj. původem z Volyně) a v Českých Budějovicích se zmiňuje jistý David zvaný Veliký (David magnus), původem z Volyně, který se stal později jednou z obětí protižidovského pogromu v roce 1505. V roce 1570 žilo ve Volyni osm židovských rodin. V polovině 17. století vznikla v těsném sousedství vlastního města samostatná židovská ulice. V druhé polovině 17. století se ve Volyni zdvojnásobil počet usazených židovských rodin, v roce 1724 jich zde bylo evidováno 17 (kolem 92 osob) a téměř stejný počet zde žil i na konci 18. století. Židovskou ulici (dnešní Žižkova) tvořila oboustranná zástavba 13 patrových zděných domů včetně synagogy, kolmo navazujících na jižní stranu dolního náměstí. Na místě starší synagogy byla v letech 1838–1840 postavena nová synagoga – výrazná klasicistní budova s empírovým průčelím, kterou tvoří sloupový portikus a tympanon s reliéfní výplní dvou lvů držících korunovaný štít s hodinami a hebrejským textem (dnes čp. 250). Součástí synagogy byl i byt rabína.
Cenné náhrobky a významné osobnosti
Z první poloviny 18. století se dochovalo přes pět desítek náhrobních kamenů, většina z nich byla vytesána z bílého vápence. Nalezneme mezi nimi náhrobek odkazující na soukromého učence Bera, syna Jaakova (1715, č. 138) i další důležité osobnosti, například představitele zemského židovstva Meira, syna Cviho z Horažďovic (1729, náhrobek č. 115). Odrazila se zde i skutečnost, že Volyně byla jedním z útočišť židovských rodin po jejich vyhnání z Prahy. Pohřbena zde byla například Chajele, manželka Aharona Austerlitze (1747, náhrobek č. 99) či Ester, manželka Šloma (1753, náhrobek č. 108).
Z Volyně pocházely významné osobnosti regionálního i nadregionálního společenského života, například Raphael Joel (1762–1827), první židovský advokát v habsburské monarchii.
Na hřbitově jsou dochované náhrobky příslušníků rodin volyňských rabínů, Byli zde pohřbeni i místní rabíni Ezechiel Fischl (1870, náhrobek č. 242) a Salomon Spitz (1915, náhrobek č. 311), který působil ve Volyni víc než půl století.
Někteří přeživší nechali vytesat na starší náhrobky jména zahynulých členů svých rodin (rodiny Auerových, Bittermannových, Friedových, Friemových, Guttmannových, Humburgerových a Rubínových, č. 315, 320). Rodina Ledererových má vlastní kámen tohoto typu (č. 316). Připomenuty zde jsou i Maše Haide a Livje Sachs, oběti pochodu smrti z roku 1945, původem z Polska (náhrobek č. 323).
Zdroj:
Daniel Polakovič, Iva Steinová, Petra Vladařová: Na jihu Čech. České Budějovice: NPU, 2021. 978-80-85033-97-7.
Aktualizace: červenec 2024
Náklady
Přehled záchranných prací uskutečněných v rámci celkové obnovy hřbitova a vynaložených finančních nákladů:
Do roku 1999 – na údržbu hřbitova nebyly vynaloženy žádné finanční prostředky Židovské obce v Praze
Rok 2000 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 1.552,- Kč
Rok 2001 – prořezání osmi stromů
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 7.063,- Kč
Rok 2002 – odvoz odpadu a vztyčování povalených náhrobků
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 4.976,- Kč
Rok 2003 – na údržbu hřbitova nebyly vynaloženy žádné finanční prostředky Židovské obce v Praze
Rok 2004 – odvoz odpadu
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 464,- Kč
Rok 2005 – odvoz odpadu
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 1.095,- Kč
Rok 2006 – celoroční úrůběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 530,- Kč
Rok 2007 – kácení stromu
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 10.000,- Kč
Rok 2008 – prořez stromů a celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 16.966,-
Rok 2009 – na údržbu hřbitova nebyly vynaloženy žádné finanční prostředky Židovské obce v Praze
Rok 2010 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 1.504,- Kč
Rok 2011 - zhotovení plánu hřbitova a celoroční průběžná údržba hřbitova.
Celkové náklady hrazeny Židovskou obcí v Praze: 10.473,- Kč
Rok 2012 - celoroční průběžná údržba hřbitova.
Celkové náklady hrazeny majitelem bývalého domku hrobníka.
Náklady vynaložené od roku 2013–2023 budou doplněny později.
Příspěvek na údržbu a obnovu hřbitova
Židovská obec v Praze společně s Federací židovských obcí v ČR se prostřednictvím Matany a.s., resp. Správy budov a hřbitovů (SBH) stará o 270 hřbitovů a 40 synagog. Většina spravovaných nemovitostí, se nachází v chráněném památkovém území. Tyto kulturně historické a architektonicky hodnotné objekty je nutné zachovat, neboť tvoří významnou součást nejen židovského, ale i národního kulturního dědictví.
Pomozte nám při záchraně, údržbě a obnově židovských hřbitovů, vítáme jakoukoliv finanční spoluúčast při této činnosti.
Případné finanční příspěvky je možno zasílat také na účet číslo 1936566399/0800, vedený u České spořitelny a.s., variabilní symbol této památky je 70267.
Další možnosti jak přispět najdete na stránce Jak přispět.
Přispějte na péči o památky
Vzhledem k velkému množství většinou památkově chráněných objektů, které vyžadují opravy a údržbu, vítáme jakoukoliv finanční spoluúčast při této činnosti.
Náhrobky ke sponzoringu
Vybíráme náhrobky, které aktuálně potřebují opravu. Prohlédněte si jejich seznam a pomozte zrestaurovat náhrobky těch, kteří již pravděpodobně nemají potomky, jenž by se o památku mohli starat.