Břeclav
hřbitov
Volně přístupný
Nejstarší zmínka o pohřebišti pochází z roku 1606 avšak situování tohoto staršího hřbitova souvisejícího se starším židovským osídlením neznáme. Je však pravděpodobné, že noví osídlenci začali své zemřelé pohřbívat ve stejné lokalitě.
Pozemek nepravidelného podlouhlého tvaru se prostírá 700 m severně od náměstí. Z roku 1741 pochází listina, v níž židovská obec poníženě žádá panstvo o povolení oplocení pohřebiště, aby bylo zamezeno jeho zaplavování vodou z jezu u mlýna.
Při vstupu na východní straně stávala márnice. Areál hřbitova byl podstatně upraven v roce 1892, kdy byly přikoupeny pozemky na jižní a východní straně. Stará márnice byla zbořena a místo ní byla postavena obřadní síň, dům hrobníka a celý hřbitov byl nově oplocen.
Náhrobní kameny dnes vyplňují pouze severovýchodní část hřbitova. Náhrobky stojí ve 4 až 6 nepravidelných řadách. Vyrobeny jsou nejčastěji z pískovce, vápence, žuly a mramoru. Najdeme zde od prostších kamenných náhrobků, přes stély drobným rytým ornamentem až po barokní plastiky jihomoravského a mikulovského typu.
V letech po 2. světové válce vedle hřbitova vzniklo sídliště rodinných domů, jež tlačilo na zrušení hřbitova. Zanedbaný hřbitov byl v letech1987–1989 z rozhodnutí představitelů města likvidován. Nová jihozápadní část hřbitova byla zrušena a náhrobky byly odvezeny. Po roce 1989 nechalo město provést parkovou úpravu nové části hřbitova a všechny dochované náhrobky nechalo opravit a osadit v prostoru rokle. Z původních 1 500 náhrobků se dnes na hřbitově nalézá 238 kusů.
Hřbitov je v majetku Židovské obce Brno a na jejích stránkách je možné najít plánek a základní dokumentaci:
https://www.zob.cz/pamatky/pamatky-jizni-moravy/breclav/
Zdroj:
https://cemeteries.zob.cz/breclav
https://www.pamatkovykatalog.cz/zidovsky-hrbitov-14881586
KLENOVSKÝ, Jaroslav. Encyklopedie židovských památek Moravy a Slezska. Praha: Grada Publishing, 2018.
Aktulaizace: březen 2025



.jpg)

.jpg)
Více informací
Židovské osídlení
Z jistotu o židovském osídlení lze hovořit na počátku 16. století, kdy je v soudních aktech brněnských zmíněn roku 1525 Žid Seml z Břeclavi. Během 30. leté války a vlivem švédského vpádu obec v roce 1643 zanikla. K novému židovskému osídlení došlo roku 1670, kdy byli Židé vypovězeni z Valtic, a také z Vídně a Dolních Rakous. V letech 1850–1919 měla ŽNO status samostatné politické obce. K jejímu zániku došlo v roce 1938, v roce 1945 došlo k neúspěšnému pokusu o její obnovení. Po zabrání města nacisty byli zbylí židovští obyvatelé násilně vystěhování na novou státní hranici u Lanžhotu (říjen 1938).
Židovská čtvrť
Základy čtvrti spadají do doby konstituování nově založeného městečka na počátku 16. století. Po zániku obce v závěru třicetileté války zde byly vstavěny nejprve provizorní dřevěné domky nového ghetta. Po požárech na přelomu 17. a 18. století už můžeme mluvit o kamenocihelné zástavbě. Ghetto charakterizovala hustá a poněkud chaotická bloková zástavba zpravidla patrových domů přimknutých k sobě. Z původního počtu 72 domů se do dnešních dnů zachovalo 35.
Náklady
Příspěvek na údržbu a obnovu památky
Tato památka není ve vlastnictví ŽOP ani FŽO. V případě zájmu o finanční nebo i jinou podporu památky se prosím obraťte na vlastníka objektu. Nebo nás kontaktujte.
Přispějte na péči o památky
Vzhledem k velkému množství většinou památkově chráněných objektů, které vyžadují opravy a údržbu, vítáme jakoukoliv finanční spoluúčast při této činnosti.
Náhrobky ke sponzoringu
Vybíráme náhrobky, které aktuálně potřebují opravu. Prohlédněte si jejich seznam a pomozte zrestaurovat náhrobky těch, kteří již pravděpodobně nemají potomky, jenž by se o památku mohli starat.