Neznašov–Všemyslice

Typ objektu

hřbitovsídelní okrsek

GPS
49.2270211, 14.3835542
Vlastnictví
ŽOP
Doba vzniku
do roku 1849
Památková ochrana
Přístupnost

hřbitov uzamčen 
Tel.: 724 810 919

Příspěvek

Písemné prameny sdělují, že neznašovský hřbitov byl založen přibližně roku 1741. Některé náhrobky však pocházejí už z poloviny třicátých let 18. století. Pohřbívání započalo přibližně uprostřed dnešní plochy, proti později přistavěné hřbitovní budově (domu tahary). Z doby do poloviny 18. století se zachovalo sedm náhrobků, z nich jeden je těžko čitelný – je kohenský a nese letopočet 1735 (Jechiel?, č. 131). 

Židovský hřbitov leží na katastrálním území Všemyslice v blízkosti lesa nazývaného Kukle a v nejstarších matričních záznamech nese toto označení. Do roku 1797 byl hřbitov ohrazený plaňkovým plotem, poté byl rozšířen a převeden do vlastnictví židovské obce, která získala povolení k jeho obehnání zdí. Na mapě stabilního katastru z roku 1837 je na hřbitovní ploše zakreslen zděný dům tahary. Na originální mapě stabilního katastru je patrné rozšíření hřbitovní plochy severním směrem, k němuž došlo roku 1901.  Zřejmě v této době byl hřbitov ohrazen vysokou zdí.

Naprostá většina náhrobků (cca 250) pochází z 19. století, přičemž převažují kameny z jeho druhé poloviny. Tehdy se Židé začali vracet do Týna nad Vltavou, kam doposud směli zavítat jen v obchodních záležitostech. Přesídlila tam rodina Bondyových a stala se nájemcem zdejší vinopalny. Pozoruhodný kubizující náhrobek Aloise Bondyho (1926, č. 126), výrobce lihovin a majitele octárny, představuje mezi sepulkráliemi mimořádný počin, který kvalitou uměleckého zpracování přesahuje hranice regionu jižních Čech. 

V průběhu 90. let 20. století byla opravena márnice a ohradní zeď z lomového kamene. V současnosti je zajištěna průběžná údržba hřbitova, v níž je nutno pokračovat i v následujících letech. V letech 2005–2006 byly vztyčeny všechny povalené náhrobky ze druhé poloviny 19. století a první poloviny 20. století.

Aktualizace: červen 2024

Předchozí
Další
Foto: P. Vladařová, 2017
Foto: archiv Matana
Foto: archiv Matana
Foto: archiv Matana
Foto: archiv Matana
Foto: archiv Matana
Foto: archiv Matana
Foto: archiv Matana
Foto: archiv Matana
Foto: archiv Matana
Foto: archiv Matana
Foto: archiv Matana
Foto: archiv Matana
Foto: archiv Matana
Foto: archiv Matana
Foto: archiv Matana
Foto: archiv Matana
Foto: archiv Matana

Více informací

Židovské osídlení

Počátky židovského osídlení v Neznašově sahají na přelom sedmdesátých a osmdesátých let 17. století. Dosavadní literatura uvažuje o vzniku tamnější komunity v souvislosti s vyhnáním Židů z Týna nad Vltavou roku 1681. Židé se však v Neznašově usadili zřejmě ještě před nuceným vysídlením z Týna. Jedna z prvních čtyř usazených rodin nesla rodinné jméno Boleslavský (hebrejsky Bumsla) se zřejmým původem v Mladé Boleslavi. V roce 1723 žilo v Neznašově čtrnáct židovských rodin nebo manželských párů, které se živily většinou obchodem, v roce 1783 26 židovských rodin, a roku 1793 uvádí již 29 rodin. V rámci neznašovského panství byly na konci 18. století vedeny dvě židovské rodiny i v Albrechticích. V prvním více než půlstoletí neznašovští Židé pohřbívali v blízkých Kolodějích nad Lužnicí.

Výzdoba náhrobků a významní pohřbení

Prvním pohřbeným neznašovským rabínem byl Cadok (občanským jménem Isak) Lederer (1845, č. 188), pocházející z Kolince v Klatovském kraji. Rachel, osmiletá dcera rabína Lejba Steinera, zesnula během působení svého otce ve funkci zdejšího rabína. Zemřela v dětském věku, její náhrobek (1850, č. 39) je ovšem obdobně zdařilý jako kameny okolních dospělých. Náhrobek devětapadeátiletého Salomona Spitze (1870, č. 98) upozorňuje na otce Icaka, který je v nápise označený jako krajský rabín.

Zajímavou skutečností je, že mezi neznašovskými náhrobky se vyskytuje starobylé a v mladší době nepříliš frekventované osobní jméno Petachja. Není vyloučeno, že někteří nositelé tohoto jména byli v příbuzenském vztahu s potomky nejstaršího doloženého pohřbeného na území jižních Čech, který též nesl jméno Petachja a jehož přenesený náhrobek najdeme na hřbitově v Kolodějích nad Lužnicí. 

Na neznašovském hřbitově najdeme i náhrobky zesnulých z Dřítně na hlubockém panství, které jsou datované od konce 18. století (nejstarší zjištěný 1790, č. 147). Žily zde rodiny Klingenbergerových a Baštierz/Baštýřových. Zachytil lze i pohřby z nedalekého Vysokého Hrádku a nejpozději od čtyřicátých let 19. století z Albrechtic, později i z Korákova, Žimutic, Němčic a Velkého Záblatí.

Z 20. století se jich dochovalo pouze pět desítek, mezi nimi je ale třeba upozornit na dva náhrobky válečných uprchlíků (Ester Rivka, 1917, č. 271; Marie Wolfhaut z Haliče, 1918, č. 185 s motivem smutečního stromu) či na náhrobek Vilemíny Šulcové, rozené Woticzky (1924, č. 211), opatřený portrétní fotografií. Pamětní kámen č. 218 zmiňuje členy této rodiny zahynulé během šoa.

Zdroj:

Daniel Polakovič, Iva Steinová, Petra Vladařová: Na jihu Čech. České Budějovice: NPU, 2021. 978-80-85033-97-7.

Aktualizace: červen 2024

Náklady

Přehled záchranných prací uskutečněných v rámci celkové obnovy hřbitova a vynaložených finančních nákladů:

Rok 1996 – oprava ohradní zdi hřbitova a márnice

Celkové náklady: 471.724,- Kč

Ministerstvo kultury ČR: 70.000,- Kč

Okresní úřad v Písku: 200.000,- Kč

Židovská obec v Praze: 201.724,- Kč

Rok 1997 – oprava márnice

Celkové náklady: 192.637,- Kč

Ministerstvo kultury ČR: 40.000,- Kč

Okresní úřad v Písku: 100.000,- Kč

Židovská obec v Praze: 52.637,- Kč

Rok 1998 – dokončení opravy márnice

Celkové náklady: 158.441,- Kč

Ministerstvo kultury ČR: 35.000,- Kč

Okresní úřad v Písku: 60.000,- Kč

Židovská obec v Praze: 63.441,- Kč

Rok 1999 – celoroční průběžná údržba hřbitova

Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 13.027,- Kč

Rok 2000 – celoroční průběžná údržba hřbitova

Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 10.125,- Kč

Rok 2001 – celoroční průběžná údržba hřbitova

Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 12.555,- Kč

Rok 2002 – celoroční průběžná údržba hřbitova

Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 15.255,- Kč

Rok 2003 – celoroční průběžná údržba hřbitova

Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 20.047,- Kč

Rok 2004 – celoroční průběžná údržba hřbitova

Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 6.480,- Kč

Rok 2005 – vztyčování 40 povalených náhrobků a celoroční průběžná údržba hřbitova

Celkové náklady: 106.480,- Kč

Vztyčování povalených náhrobků: 100.000,- Kč

Celoroční údržba hřbitova: 6.480,- Kč

Jihočeský kraj: 60.000,- Kč

Židovská obec v Praze: 46.480,- Kč

Rok 2006 – vztyčování 40 povalených náhrobků, kácení stromů a celoroční průběžná údržba hřbitova

Celkové náklady: 184.151,- Kč

Vztyčování povalených náhrobků: 100.000,- Kč

Kácení stromů: 66.771,- Kč

Celoroční údržba hřbitova: 17.380,- Kč

Jihočeský kraj: 70.000,- Kč

Židovská obec v Praze: 114.151,- Kč

Rok 2007 – celoroční průběžná údržba hřbitova

Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 17.280,- Kč

Rok 2008 – celoroční průběžná údržba hřbitova

Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 6.480,- Kč

Rok 2009 - celoroční průběžná údržba hřbitova

Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 280,- Kč

Rok 2010 – celoroční průběžná údržba hřbitova

Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 11.550,- Kč

Rok 2011 - restaurování náhrobků, celoroční průběžná údržba hřbitova.

Celkové náklady: 147.725,- Kč

Ministerstvo kultury ČR: 80.000,- Kč

Židovská obec v Praze: 67.725,- Kč

Rok 2012 - zhotovení polohopisného plánu, restaurování náhrobků, celoroční průběžná údržba hřbitova.

Celkové náklady: 472.868,- Kč

Ministerstvo kultury ČR: 374.000,- Kč

Židovská obec v Praze: 98.868,- Kč

Náklady vynaložené od roku 2013–2023 budou doplněny později. 

Příspěvek na údržbu a obnovu hřbitova

Židovská obec v Praze společně s Federací židovských obcí v ČR se prostřednictvím Matany a.s., resp. Správy budov a hřbitovů (SBH) stará o 270 hřbitovů a 40 synagog. Většina spravovaných nemovitostí, se nachází v chráněném památkovém území. Tyto kulturně historické a architektonicky hodnotné objekty je nutné zachovat, neboť tvoří významnou součást nejen židovského, ale i národního kulturního dědictví.

Pomozte nám při záchraně, údržbě a obnově židovských hřbitovů, vítáme jakoukoliv finanční spoluúčast při této činnosti.

Případné finanční příspěvky je možno zasílat také na účet číslo 1936566399/0800, vedený u České spořitelny a.s., variabilní symbol této památky je 170269.

Další možnosti jak přispět najdete na stránce Jak přispět.

QR kód
 

Přispějte na péči o památky

Vzhledem k velkému množství většinou památkově chráněných objektů, které vyžadují opravy a údržbu, vítáme jakoukoliv finanční spoluúčast při této činnosti.

Náhrobky ke sponzoringu

Vybíráme náhrobky, které aktuálně potřebují opravu. Prohlédněte si jejich seznam a pomozte zrestaurovat náhrobky těch, kteří již pravděpodobně nemají potomky, jenž by se o památku mohli starat.