Synagoga byla zprvu dřevěná, zmíněna je již v roce 1629. Po třicetileté válce byla opravena, a nakonec ve stejných rozměrech roku 1720 přestavěna z tvrdého matriálu. Synagoga obsahovala 50 mužských a 45 ženských sedadel. Žádost na její zvětšení byla v roce 1836 zamítnuta. Na místě této starší tak byla v letech 1963–1864 postavena synagoga nová. Její novorománské stylové pojetí s použitím maurských prvků přispělo k výraznému odlišení synagogy od podoby okolní civilní zástavby. Bohoslužby probíhaly až do začátku okupace, poté sloužila jako sklad zabaveného žíšovského majetku.

V roce 1943 byla synagoga adaptována pro potřeby městského muzea. Od rok 1949 je budova v majetku Církve československé husitské, ale slouží městskému muzeu jako výtvarná galerie.

První Žid, jménem Josef z Lipníku, koupil ve městě v roce 1611 od majitele panství jeden z měšťanských domů. V průběhu třicetileté války Židé postupně odkoupili pusté domy při západní městské hradební zdi mezi zámkem a ústím hlavního náměstí. Židovská, dnes Janáčkova ulice obsahovala 12 větších dvou- až třípodlažních řadových domů. Od 80. let 19. století do 1. světové války byly téměř všechny staré domy v židovské ulici zbořeny nebo zcela přestavěny.

Zdroj: KLENOVSKÝ, Jaroslav. Encyklopedie židovských památek Moravy a Slezska. Praha: Grada Publishing, 2018.

Aktualizace: duben 2025

Více informací Náklady