Heslo bude brzy aktualizováno.

Židovské osídlení je zde doloženo od začátku 17. Století, kdy v roce 1618 údajně na území „statku Dlouhý Újezd - Studánka“ žily tři rodiny. Nejsilnější bylo v první polovině 19. století, roku 1830 v místě pobývalo 20 židovských rodin, což představovalo 116 osob, roku 1880 pak 79 osob představovalo 12,5% obyvatelstva. Později jejich počet klesal a roku 1900 zde žili už jen 3 Židé, v roce 1921 pak už žádný.

Židovská ulička se nacházela ve východní části obce. Z původních deseti domů je dnes v přestavbě zachován jen jeden. Ghetto bylo tvořeno krátkou slepou uličkou, která z hlavní vesnické ulice odbočuje na východním konci k jihu. Židovská náboženská obec existovala již v 18. století, roku 1713 si zřídila malou modlitebnu, na níž docházely na sobotní bohoslužby i rodiny ze sousední Studánky. Od stejné doby zaměstnávala i předčítače na vedení bohoslužeb a učitele. Je zde doložen i jeden rabín (Jakob Auerbach, který zemřel v roce 1816). Zhruba v polovině 19. století židovská obec umístila svou školu do dřevěného domku č. VIII na hlavní ulici. Do dnešní dny byl ale dům s bývalou modlitebnou zbořen. Místní synagoga byla doložena v 18. až 19. století.

Hřbitov o rozloze 1623 metrů čtverečních se nachází přibližně 1km od židovské ulice, 400m západním směrem od kraje obce na návrší v lese. Pozemek židovská obec získala od místní šlechty Perglarů z Perglasu. Přesná doba založení není známá, bylo to ale před rokem 1737. Je dochováno 210 náhrobků. Nejstarší pochází z roku 1736, z toho zhruba 180 žulových náhrobků z první poloviny 18. století až první poloviny 19. století je seřazeno v patnácti řadách, ve starší jižní části hřbitova. Většina mladších náhrobků v severní části je povalena. Hřbitov je cenný i množstvím barokních a klasicistních náhrobků. Byli zde pohřbeni i zemřelí z nejbližších židovských obcí, které vlastní hřbitov neměly (Částkov, Lesná, Tisová, Halže, Pavlův Studenec). Někdy hrálo roli i pohřbení jejich příbuzných na tomto hřbitově nebo vyšší poplatek na bližším tachovském hřbitově. V mnoha hebrejských epitafech můžeme nalézt německé jméno Dlouhého Újezda (Langendörflas). V roce 2006 byl hřbitov z podnětu Muzea Českého lesa v Tachově opraven.

 

Více informací Náklady