Koloděje nad Lužnicí

Typ objektu

hřbitov

GPS
49.2553786, 14.4181825
Vlastnictví
ŽOP
Doba vzniku
do roku 1849
Památková ochrana
Přístupnost

hřbitov uzamčen
tel.: 774 896 900
email: [email protected]

Přílohy v PDF
Příspěvek

Kolodějský hřbitov byl založen nejdříve roku 1681, nejpozději na přelomu 17. a 18. století. Vstup na tehdejší hřbitov je dosud zřejmý v zazděném vchodu na jižním konci ohradní zdi. V roce 1769 došlo k rozšíření hřbitova a do dvacátých let 19. století následovalo další rozšíření severním směrem, což k roku 1828 zachycuje mapa stabilního katastru. Hřbitovní plocha byla v této době na dvou místech v rozšířené severní části opatřena zděnými hřbitovními budovami, přiléhajícími na protilehlých místech k obvodové zdi.

Průzkum náhrobků z roku 2016 přinesl překvapivé zjištění – na ploše hřbitova byl nalezen náhrobek Petachji, syna Menachema, datovaný rokem 1590 (č. 376), který byl přenesen z týnského hřbitova. Mezi kolodějskými Židy byl značný počet kohenských rodin. Z doby od počátku 18. století do první čtvrtiny 20. století se na hřbitově nachází téměř 50 náhrobků jejich členů. Pamětní kámen (č. 107) připomíná několik členů rodiny Weinerových a Strakových, kteří byli zavražděni během druhé světové války v nacistických koncentračních táborech. Z Koloděj pocházeli bratři Alfréd (1914–1976) a Emil (1918–1994) Radokovi, významní představitelé kulturního dění ve 20. století, zakladatelé originálního projektu Laterny magiky. 

V průběhu 90. let 20. století byl hřbitov zcela zbaven veškeré nežádoucí vegetace a vyčištěn, byla opravena ohradní zeď a byly postaveny všechny povalené náhrobky. V současné době je zajištěna průběžná údržba hřbitova, v níž je třeba pokračovat i v následujících letech. V nedávné době proběhlo restaurování cenných historických náhrobků z 18. a 19. století. 
V roce 2016 došlo k dokumentaci hřbitova.

Aktualizace: duben, 2024

Předchozí
Další
Foto: L. Majerová, 2020
Foto: L. Majerová, 2020
Foto: L. Majerová, 2020
archiv Matana, 2011
archiv Matana, 2011
archiv Matana, 2011
archiv Matana, 2011
archiv Matana, 2011
archiv Matana, 2011
archiv Matana, 2011
archiv Matana, 2011
archiv Matana, 2011
archiv Matana, 2011
archiv Matana, 2011
archiv Matana, 2011

Více informací

Židovské osídlení

Dosavadní literatura většinou klade počátky židovského osídlení v Kolodějích po roce 1681, kdy byli Židé vyhnáni z Týna nad Vltavou kvůli obvinění z rozšiřování moru. Zpráva z roku 1698 však vypovídá, že Židé žili v Kolodějích od nepaměti, jejich příchod můžeme tedy předpokládat nejpozději v průběhu první poloviny 17. století. K roku 1654 byly v pramenech jmenovány čtyři rodiny, z nichž jeden byl knihař z Týna. Většina židovských obyvatel se po vyhnání z Týna se přesunula na sousední panství v Kolodějích pod ochranu Johanna Joachima barona Brandsteina.

Do konce 17. století přišlo do Koloděj nejméně sedmnáct židovských rodin. Nejdéle usazeným v druhém desetiletí 18. století byl od roku 1669 muž zvaný Doctor, s manželkou a dvěma dětmi. Celkem se zde k roku 1715 nacházelo 34 rodin, z toho 65 mužů a žen, 89 dětí a 11 sloužících. Nešťastný osud některých židovských rodin, kterým byly odebrány jejich děti a umístěny v křesťanských rodinách, se odehrál i v Kolodějích. V roce 1699 byly přiděleny dvě děti v Praze uvězněného Moisese Glasera do výchovy sochaři Johannu Brokoffovi (1652–1718), který od roku 1692 působil na Starém Městě pražském. 

Významné osobnosti a náhrobky

Průzkum náhrobků přinesl překvapivé zjištění – na ploše hřbitova byl nalezen náhrobek Petachji, syna Menachema, datovaný rokem 1590 (č. 376), který byl přenesen z týnského hřbitova. Kolodějský hřbitov byl založen nejdříve roku 1681, nejpozději na přelomu 17. a 18. století. Vstup na tehdejší hřbitov je dosud zřejmý v zazděném vchodu na jižním konci ohradní zdi. V roce 1769 došlo k rozšíření hřbitova a do dvacátých let 19. století následovalo další rozšíření severním směrem, což k roku 1828 zachycuje mapa stabilního katastru. Hřbitovní plocha byla v této době na dvou místech v rozšířené severní části opatřena zděnými hřbitovními budovami, přiléhajícími na protilehlých místech k obvodové zdi.

Na židovském hřbitově v Kolodějích je pohřben značný počet významných osobností. Prvním doloženým rabínem byl Jechiel, syn Davida N“M (1748, náhrobek č. 371). Lze jej identifikovat jako Jechiela (neboli Michla) Neumarka, který byl v Praze učencem a žákem rabína Jonatana Eibenschitze (cca 1690–1766). O pobytu dalšího rabína Eliezera (Lejzra) Bondyho v Kolodějích vypovídá náhrobek jeho dvou malých synů (Jehošua a Šalom Cvi), který však není datován (č. 385). Jejich otec je na něm označen jako krajský rabín. Po několika desetiletích, kdy úřadující rabíni nebyli pohřbíváni v Kolodějích, zde od roku 1836 působil ve funkci krajského rabína Budějovického kraje Jaakov Mahler (1794–1867) původem ze Stráže u Tachova. V současnosti je náhrobek rabína Mahlera umístěn na čelní stěně nízké zděné tumby vzniklé po roce 1945. Původní umístění rabínova náhrobku je zachycené na fotografii ze čtyřicátých let 20. století – je vidět na čelní stěně stavby, v popisu označené jako umrlčí komora, tedy dům tahary. 

Mezi kolodějskými Židy byl značný počet kohenských rodin. Z doby od počátku 18. století do první čtvrtiny 20. století se na hřbitově nachází téměř 50 náhrobků jejich členů, tedy přibližně jedna desetina všech dochovaných. Jen z 18. století najdeme symboly kohenských rukou na 22 náhrobcích.  Zcela jedinečný svou monumentalitou i provedením je levitský náhrobek učence Zalmana, syna Toviji SG“L (č. 370, pravděpodobně z roku 1827). 

Poslední doložené rozšíření kolodějského hřbitova se uskutečnilo v roce 1860. V 19. století se rozšiřoval počet lokalit, odkud zde Židé pohřbívali. Většina těchto pohřbů pochází z konce 19. a z 20. století, šlo o obyvatele Bukovska (Mahrer, Späth, Frisch a Beneš), Drahotěšic (Mahrer), Bzí (Weiner), Prasetína (Ehrlich) a Ševětína (Kohn). Dva jednoduché náhrobky uprchlíků před frontou první světové války stojí nad hroby Sary Tepper z Kolomyje v Haliči (1916, č. 526) a Friedy Weingarten z Černovic na Bukovině (1916, č. 527). Pamětní kámen (č. 107) připomíná několik členů rodiny Weinerových a Strakových, kteří byli zavražděni během druhé světové války v nacistických koncentračních táborech.

Z Koloděj pocházeli bratři Alfréd (1914–1976) a Emil (1918–1994) Radokovi, významní představitelé kulturního dění ve 20. století, zakladatelé originálního projektu Laterny magiky. Na hřbitově se nachází několik náhrobků této rodiny (č. 9, 11, 150 a 176) a nově vztyčená pamětní deska obětí šoa. 

Zdroj:
POLAKOVIČ, Daniel; STEINOVÁ, Iva a VLADAŘOVÁ, Petra. Židovské hřbitovy na jihu Čech. Monumenta. České Budějovice: Národní památkový ústav, 2021.

Aktualizace: duben, 2024

Náklady

Přehled záchranných prací uskutečněných v rámci celkové obnovy hřbitova a vynaložených finančních nákladů:

Rok 2000 – celoroční průběžná údržba hřbitova

Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 14.742,- Kč

 

Rok 2001 – celoroční průběžná údržba hřbitova

Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 46.133,- Kč

Rok 2002 – odvoz odpadu na skládku a celoroční průběžná údržba hřbitova

Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 43.305,- Kč

Rok 2003 – celoroční průběžná údržba hřbitova

Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 36.674,- Kč

Rok 2004 – celoroční průběžná údržba hřbitova

Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 52.125,- Kč

Rok 2005 – celoroční průběžná údržba hřbitova

Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 41.086,- Kč

Rok 2006 – celoroční průběžná údržba hřbitova

Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 46.138,- Kč

Rok 2007 – celoroční průběžná údržba hřbitova

Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 43.392,- Kč

Rok 2008 – celoroční průběžná údržba hřbitova

Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 46.955,- Kč

Rok 2009 - celoroční průběžná údržba hřbitova

Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 48.289,- Kč

Rok 2010 - celoroční průběžná údržba hřbitova

Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 49.830,- Kč

Rok 2011 - restaurování náhrobků, celoroční průběžná údržba hřbitova.

Celkové náklady: 174.872,- Kč

Ministerstvo kultury ČR: 120.000,- Kč

Židovská obec v Praze: 54.872,- Kč

Rok 2012 - vztyčování a restaurování náhrobků, zhotovení polohopisného plánu hřbitova, celoroční průběžná údržba hřbitova.

Celkové náklady: 253.615,- Kč

Ministerstvo kultury ČR: 140.000,- Kč

Židovská obec v Praze: 113.615,- Kč

Náklady vynaložené od roku 2013–2023 budou doplněny později. 

 

Příspěvek na údržbu a obnovu hřbitova

Židovská obec v Praze společně s Federací židovských obcí v ČR se prostřednictvím Matany a.s., resp. Správy budov a hřbitovů (SBH) stará o 270 hřbitovů a 40 synagog. Většina spravovaných nemovitostí, se nachází v chráněném památkovém území. Tyto kulturně historické a architektonicky hodnotné objekty je nutné zachovat, neboť tvoří významnou součást nejen židovského, ale i národního kulturního dědictví.

Pomozte nám při záchraně, údržbě a obnově židovských hřbitovů, vítáme jakoukoliv finanční spoluúčast při této činnosti.

Případné finanční příspěvky je možno zasílat také na účet číslo 1936566399/0800, vedený u České spořitelny a.s., variabilní symbol této památky je 70232.

Další možnosti jak přispět najdete na stránce Jak přispět.

QR kód
 

Přispějte na péči o památky

Vzhledem k velkému množství většinou památkově chráněných objektů, které vyžadují opravy a údržbu, vítáme jakoukoliv finanční spoluúčast při této činnosti.

Náhrobky ke sponzoringu

Vybíráme náhrobky, které aktuálně potřebují opravu. Prohlédněte si jejich seznam a pomozte zrestaurovat náhrobky těch, kteří již pravděpodobně nemají potomky, jenž by se o památku mohli starat.