Více informací

Židovské osídlení

Dosavadní literatura většinou klade počátky židovského osídlení v Kolodějích po roce 1681, kdy byli Židé vyhnáni z Týna nad Vltavou kvůli obvinění z rozšiřování moru. Zpráva z roku 1698 však vypovídá, že Židé žili v Kolodějích od nepaměti, jejich příchod můžeme tedy předpokládat nejpozději v průběhu první poloviny 17. století. K roku 1654 byly v pramenech jmenovány čtyři rodiny, z nichž jeden byl knihař z Týna. Většina židovských obyvatel se po vyhnání z Týna se přesunula na sousední panství v Kolodějích pod ochranu Johanna Joachima barona Brandsteina.

Do konce 17. století přišlo do Koloděj nejméně sedmnáct židovských rodin. Nejdéle usazeným v druhém desetiletí 18. století byl od roku 1669 muž zvaný Doctor, s manželkou a dvěma dětmi. Celkem se zde k roku 1715 nacházelo 34 rodin, z toho 65 mužů a žen, 89 dětí a 11 sloužících. Nešťastný osud některých židovských rodin, kterým byly odebrány jejich děti a umístěny v křesťanských rodinách, se odehrál i v Kolodějích. V roce 1699 byly přiděleny dvě děti v Praze uvězněného Moisese Glasera do výchovy sochaři Johannu Brokoffovi (1652–1718), který od roku 1692 působil na Starém Městě pražském. 

Významné osobnosti a náhrobky

Průzkum náhrobků přinesl překvapivé zjištění – na ploše hřbitova byl nalezen náhrobek Petachji, syna Menachema, datovaný rokem 1590 (č. 376), který byl přenesen z týnského hřbitova. Kolodějský hřbitov byl založen nejdříve roku 1681, nejpozději na přelomu 17. a 18. století. Vstup na tehdejší hřbitov je dosud zřejmý v zazděném vchodu na jižním konci ohradní zdi. V roce 1769 došlo k rozšíření hřbitova a do dvacátých let 19. století následovalo další rozšíření severním směrem, což k roku 1828 zachycuje mapa stabilního katastru. Hřbitovní plocha byla v této době na dvou místech v rozšířené severní části opatřena zděnými hřbitovními budovami, přiléhajícími na protilehlých místech k obvodové zdi.

Na židovském hřbitově v Kolodějích je pohřben značný počet významných osobností. Prvním doloženým rabínem byl Jechiel, syn Davida N“M (1748, náhrobek č. 371). Lze jej identifikovat jako Jechiela (neboli Michla) Neumarka, který byl v Praze učencem a žákem rabína Jonatana Eibenschitze (cca 1690–1766). O pobytu dalšího rabína Eliezera (Lejzra) Bondyho v Kolodějích vypovídá náhrobek jeho dvou malých synů (Jehošua a Šalom Cvi), který však není datován (č. 385). Jejich otec je na něm označen jako krajský rabín. Po několika desetiletích, kdy úřadující rabíni nebyli pohřbíváni v Kolodějích, zde od roku 1836 působil ve funkci krajského rabína Budějovického kraje Jaakov Mahler (1794–1867) původem ze Stráže u Tachova. V současnosti je náhrobek rabína Mahlera umístěn na čelní stěně nízké zděné tumby vzniklé po roce 1945. Původní umístění rabínova náhrobku je zachycené na fotografii ze čtyřicátých let 20. století – je vidět na čelní stěně stavby, v popisu označené jako umrlčí komora, tedy dům tahary. 

Mezi kolodějskými Židy byl značný počet kohenských rodin. Z doby od počátku 18. století do první čtvrtiny 20. století se na hřbitově nachází téměř 50 náhrobků jejich členů, tedy přibližně jedna desetina všech dochovaných. Jen z 18. století najdeme symboly kohenských rukou na 22 náhrobcích.  Zcela jedinečný svou monumentalitou i provedením je levitský náhrobek učence Zalmana, syna Toviji SG“L (č. 370, pravděpodobně z roku 1827). 

Poslední doložené rozšíření kolodějského hřbitova se uskutečnilo v roce 1860. V 19. století se rozšiřoval počet lokalit, odkud zde Židé pohřbívali. Většina těchto pohřbů pochází z konce 19. a z 20. století, šlo o obyvatele Bukovska (Mahrer, Späth, Frisch a Beneš), Drahotěšic (Mahrer), Bzí (Weiner), Prasetína (Ehrlich) a Ševětína (Kohn). Dva jednoduché náhrobky uprchlíků před frontou první světové války stojí nad hroby Sary Tepper z Kolomyje v Haliči (1916, č. 526) a Friedy Weingarten z Černovic na Bukovině (1916, č. 527). Pamětní kámen (č. 107) připomíná několik členů rodiny Weinerových a Strakových, kteří byli zavražděni během druhé světové války v nacistických koncentračních táborech.

Z Koloděj pocházeli bratři Alfréd (1914–1976) a Emil (1918–1994) Radokovi, významní představitelé kulturního dění ve 20. století, zakladatelé originálního projektu Laterny magiky. Na hřbitově se nachází několik náhrobků této rodiny (č. 9, 11, 150 a 176) a nově vztyčená pamětní deska obětí šoa. 

Zdroj:
POLAKOVIČ, Daniel; STEINOVÁ, Iva a VLADAŘOVÁ, Petra. Židovské hřbitovy na jihu Čech. Monumenta. České Budějovice: Národní památkový ústav, 2021.

Aktualizace: duben 2024

Náklady

Rok 2000 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 14.742,- Kč

Rok 2001 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 46.133,- Kč

Rok 2002 – odvoz odpadu na skládku a celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 43.305,- Kč

Rok 2003 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 36.674,- Kč

Rok 2004 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 52.125,- Kč

Rok 2005 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 41.086,- Kč

Rok 2006 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 46.138,- Kč

Rok 2007 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 43.392,- Kč

Rok 2008 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 46.955,- Kč

Rok 2009 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 48.289,- Kč

Rok 2010 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 49.830,- Kč

Rok 2011 – restaurování historických náhrobků a celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady: 174.872,- Kč
Restaurování náhrobků: 140.000,- Kč
Celoroční údržba hřbitova: 34.872,- Kč
Ministerstvo kultury ČR: 120.000,- Kč
Židovská obec v Praze: 54.872,- Kč

Rok 2012 – restaurování historických náhrobků, vypracování plánu hřbitova se zákresem náhrobků a celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady: 253.615,- Kč
Náklady na zhotovení plánu se zákresem náhrobků: 17.000,- Kč
Restaurování náhrobků: 200.000,- Kč
Celoroční údržba hřbitova: 36.615,- Kč
Ministerstvo kultury: 140.000,- Kč
Židovská obec v Praze: 113.615,- Kč

Rok 2013 – restaurování historických náhrobků a celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady: 293.629,- Kč
Restaurování náhrobků: 263.810,- Kč
Celoroční údržba hřbitova: 29.819,- Kč
Ministerstvo kultury ČR: 201.000,- Kč
Dar fyzické osoby: 3.795,- Kč
Židovská obec v Praze: 88.834,- Kč

Rok 2014 – restaurování historických náhrobků a celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady: 604.621,- Kč
Restaurování náhrobků: 560.165,- Kč
Celoroční údržba hřbitova: 44.456,- Kč
Ministerstvo kultury ČR: 430.000,- Kč
Židovská obec v Praze: 174.621,- Kč

Rok 2015 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazeno Židovskou obcí v Praze: 43.160,- Kč

Náklady vynaložené od roku 2016–2023 budou doplněny později. 

Příspěvek na údržbu a obnovu památky

Židovská obec v Praze společně s Federací židovských obcí v ČR se prostřednictvím Matany a.s., resp. Správy budov a hřbitovů (SBH) stará o 270 hřbitovů a 40 synagog. Většina spravovaných nemovitostí, se nachází v chráněném památkovém území. Tyto kulturně historické a architektonicky hodnotné objekty je nutné zachovat, neboť tvoří významnou součást nejen židovského, ale i národního kulturního dědictví.

Pomozte nám při záchraně, údržbě a obnově židovských hřbitovů, vítáme jakoukoliv finanční spoluúčast při této činnosti.

Případné finanční příspěvky je možno zasílat také na účet číslo 1936566399/0800, vedený u České spořitelny a.s., variabilní symbol této památky je 170232.

Další možnosti jak přispět najdete na stránce Jak přispět.