Myslkovice

Typ objektu

hřbitovsídelní okrsek

GPS
49.3049753, 14.7516744
Vlastnictví
ŽOP
Doba vzniku
do roku 1849
Památková ochrana
Přístupnost

hřbitov volně přístupný

Příspěvek

Smlouvu o založení hřbitova uzavřel s myslkovickou židovskou komunitou majitel statku František Karel Wratislav hrabě z Mitrovic 30. června 1752. Pozemek se nacházel vedle hraběcího lesa Stypanki. Židé si jej směli ohradit a za jeho užívání měli čtvrtletně platit poplatek pěti zlatých. Pohřbívání započalo v severozápadním rohu dnešního hřbitova. Nejstarší dochovaný náhrobek pochází z roku 1752 (Lane Rivka, manželka Wolfa, č. 79). Většina nejstarších náhrobků je součástí třetí řady, počítáno od západní ohradní zdi.  Významnou postavou tohoto období byl představený obce Šmuel, syn Jokeva (1768, náhrobek č. 88). 

Druhé století fungování židovského hřbitova v Myslkovicích nepřináší tolik závažných zjištění jako to první. Židovský hřbitov se rozšiřoval východním a jižním směrem a v neznámé době byl postaven hřbitovní domek, v současnosti v rozvalinách. 

Některé náhrobky z konce 19. a z 20. století vykazují stopy původního zlacení (např. náhrobky č. 131 a 174). Z hlediska epigrafiky je mimořádně zajímavý náhrobek, pod nímž je pohřbená Sorl, manželka Barucha Hermanna SG“L, dcera Malky (1894, č. 191). Nápis je tesaný hebrejským písmem s použitím arabských čísel. Jazykem je kombinace němčiny a hebrejštiny, přičemž se některé souhlásky objevují v punktované podobě (především osobní jména Baruch a Malka). Mezi náhrobky nacházíme mnohá symbolická znamení.

Aktualizace: duben 2024

Předchozí
Další
Foto: I. Steinová, 2017
Foto: I. Steinová, 2017
Foto: I. Steinová, 2017
Foto: archiv Matana, 2011
Foto: archiv Matana, 2011
Foto: archiv Matana, 2011
Foto: archiv Matana, 2011
Foto: archiv Matana, 2011
Foto: archiv Matana, 2011
Foto: archiv Matana, 2011
Foto: archiv Matana, 2011
Foto: archiv Matana, 2011

Více informací

Židovské osídlení

Počátky židovského osídlení v Myslkovicích lze klást nejpozději do druhé poloviny 17. století. Na počátku 18. století, kdy koupil panství František Leopold baron Voračický, žily na panství tři židovské rodiny. V následujícím období přibyly další rodiny, celkově jich zde v roce 1723 žilo sedm. Před založením hřbitova zdejší Židé pohřbívali v Tučapech. Značný nárůst židovských obyvatel nastal v poslední čtvrtině 18. století.

Významné osobnosti a výzdoba náhrobků

Na základě rozboru osobních jmen se jako jedna z prvních usazených jeví rodina Schönbaumových, která žila v Myslkovicích již v první čtvrtině 18. století. Na hřbitově se nachází přibližně 15 náhrobků této rodiny. Nejstarší pochází z roku 1800, pohřbeným byl kmet Chanoch řečený Henich, který stál v čele komunity (č. 91). Od šedesátých do devadesátých let 18. století byl – ještě pod jménem Henoch Jakob (podepsán Henoch ben Jaakov) – nájemcem vinopalny, flusárny a výseku masa. Na konci 18. století jej lze dohledat pod jménem Enoch Schönbaum, provozoval tehdy řeznické řemeslo. Na mladších náhrobcích se vyskytuje buď celé příjmení Schönbaum, nebo jen zkratka Š“B. 

I v některých dalších případech se v náhrobních nápisech vyskytují zkratky německých příjmení, kombinovaných ze dvou částí. Zkratka G“M znamená rodinu Grüngman či Gringmann (náhrobky č. 6 a 7). Rodina Posamentier používala zkratku P“M, vyskytuje se na náhrobcích Jaakova, syna Meira P“M (1819, č. 63), a Mindl, manželky Jokeva P“M (1846, č. 33). Interpretace zkratky G“L se kloní k rodině Gottliebových (Sarl, dcera Davida Šmuela G“L, 1853). 

Myslkovičtí rabíni jsou v písemných pramenech zmiňováni od počátku 19. století. Na hřbitově z nich byl pohřben pouze Jechezkel Kafka, pocházející z Koloděj (1840, náhrobek č. 4). Ve funkci spolkového gabaje a jistou dobu i představeného obce působil až do své smrti v roce 1826 Fajš (Veit) Stern. Zvlášť zajímavou postavou myslkovické komunity byl nepochybně i Eliezer (Lazar) Kobias, zesnulý ve věku 96 let (1843, náhrobek č. 28), jehož matriční záznam označil slovem Spaßmacher.

Zdroj:

Daniel Polakovič, Iva Steinová, Petra Vladařová: Na jihu Čech. České Budějovice: NPU, 2021. 978-80-85033-97-7.

Aktualizace: duben 2024

Náklady

Rok 1995 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 3.037,- Kč

Rok 1996 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 8.707,- Kč

Rok 1997 – na údržbu hřbitova nebyly vynaloženy žádné finanční prostředky

Rok 1998 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 6.912,- Kč

Rok 1999 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 7.884,- Kč

Rok 2000 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 7.128,- Kč

Rok 2001 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 6.480,- Kč

Rok 2002 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 9.653,- Kč

Rok 2003 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 7.222,- Kč

Rok 2004 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 6.480,- Kč

Rok 2005 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 8.235,- Kč

Rok 2006 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 6.480,- Kč

Rok 2007 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 6.480,- Kč

Rok 2008 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 6.480,- Kč

Rok 2009 – vztyčování povalených náhrobků a celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady: 104.500,- Kč
Vztyčování náhrobků: 97.840,- Kč
Celoroční údržba hřbitova: 6.660,- Kč
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 24.500,- Kč
Ministerstvo kultury ČR: 80.000,- Kč

Rok 2010 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 6.480,- Kč

Rok 2011 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 6.005,- Kč

Rok 2012 – zhotovení polohopisného plánu, celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazeny Židovskou obcí v Praze: 12.800,- Kč

Rok 2013 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 4.800,- Kč

Rok 2014 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 5.871,- Kč

Rok 2015 – restaurování náhrobků a celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady: 105.790,- Kč
Restaurování náhrobků: 100.643,- Kč
Celoroční údržba hřbitova: 5.147,- Kč
Ministerstvo kultury ČR: 50.000,- Kč
Židovská obec v Praze: 55.790,- Kč

Náklady vynaložené od roku 2016–2023 budou doplněny později. 

Příspěvek na údržbu a obnovu hřbitova

Židovská obec v Praze společně s Federací židovských obcí v ČR se prostřednictvím Matany a.s., resp. Správy budov a hřbitovů (SBH) stará o 270 hřbitovů a 40 synagog. Většina spravovaných nemovitostí, se nachází v chráněném památkovém území. Tyto kulturně historické a architektonicky hodnotné objekty je nutné zachovat, neboť tvoří významnou součást nejen židovského, ale i národního kulturního dědictví.

Pomozte nám při záchraně, údržbě a obnově židovských hřbitovů, vítáme jakoukoliv finanční spoluúčast při této činnosti.

Případné finanční příspěvky je možno zasílat také na účet číslo 1936566399/0800, vedený u České spořitelny a.s., variabilní symbol této památky je 170336.

Další možnosti jak přispět najdete na stránce Jak přispět.

QR kód
 

Přispějte na péči o památky

Vzhledem k velkému množství většinou památkově chráněných objektů, které vyžadují opravy a údržbu, vítáme jakoukoliv finanční spoluúčast při této činnosti.

Náhrobky ke sponzoringu

Vybíráme náhrobky, které aktuálně potřebují opravu. Prohlédněte si jejich seznam a pomozte zrestaurovat náhrobky těch, kteří již pravděpodobně nemají potomky, jenž by se o památku mohli starat.