Více informací

Židovské rodiny jsou poprvé doloženy v 60. letech 17. století.  Jako většina Židů tehdejší doby se živili drobným obchodem a později i řeznictvím. Hřbitov se nachází 2 km severně od města Kožlany v mírném, pravobřežním svahu nad údolím Hrádeckého potoka. V minulosti svah pokračoval až k vrcholu Šibeničního vrchu, místu starobylého městského popraviště, dnes je okolí hřbitova významně poškozeno novodobým kamenolomem. Rozloha hřbitova je 1 924 m2. Na hřbitov se vchází brankou, která se nachází v severovýchodní části objektu. Jako první se naskýtá pohled na nejmladší část hřbitova. Jsou zde novodobé náhrobky převážně z mramoru a žuly z konce 19. a začátku 20. století. Okolo těchto náhrobků je často vysazen břečťan a túje. Na hřbitově jsou mimo jiné vzrostlé smrky, olše a náletové dřeviny. 

Hřbitov v Kožlanech byl založen nejpozději na konci 17. století (nejstarší doložený pohřeb 1698). První přímou zmínkou o hřbitově je kupní smlouva z Kožlanské gruntovní knihy z let 1738–1796. Zde je dochován Contract na židovský krchov z 22. prosince 1788, kdy kupuje židovská obec v Kůzové od městečka Kožlany za 50 zlatých místo pod Šibeničním vrchem, které používala již dříve. Židovskou obec zastupoval Josef Popper z Kožlan.

Pod židovskou obec v Kůzové spadali Židé ze širokého okolí, např. ze vsí Chmelištná, Zdeslav, Čistá, Strachovice, Vysoká Libyně, Nová Ves, Kolešovice. Hřbitov v Kožlanech sloužil jako místo posledního odpočinku pro Židy z okolních vesnic od počátku 18. století až do 30. let 20. století. 

Na hřbitově se nachází 175 náhrobních kamenů. Většina historických náhrobků byla vyrobena z materiálu charakteru pískovce a hrubozrnné žuly. Náhrobní kameny mladšího období jsou zhotoveny ze světlé či tmavé žuly (první zjištěn z roku 1860), někdy v kombinaci s jiným druhem materiálu. Některé mladší náhrobky jsou ohrazeny nízkým kovovým plotem. Náhrobky staršího období lze tvarem, rozměry a výtvarným zpracováním předběžně slohově zařadit k lidovému baroku. Takto ztvárněné náhrobky jsou doloženy na více židovských hřbitovech v okolí. Podoba náhrobků mladšího období má již obecné, profánní ztvárnění. 

Náhrobky v Kožlanech jsou postaveny v řadách a ve většině případů mají nápisy obráceny k východu. Pouze v případě čtyř posledních náhrobků, které stojí těsně u zídky v jihovýchodním rohu hřbitova, jsou nápisy obráceny na západ.

Plocha v severozápadní části hřbitova je dnes zcela bez náhrobků, ale dochované historické fotografie kolem roku 1940 ukazují částečné zaplnění náhrobky i v této části. 

Nejstarší náhrobek patří Jehudovi ben Abraham, který zemřel roku 1698 (náhrobek č. 017). Nejmladší náhrobek patří Alžbětě Frankové z roku 1939 (náhrobek č. 154). Na Kožlansku byla nejvýznamnější a nejpočetnější značně rozvětvená židovská rodina Abeles. Nejstarší zprávy o této rodině ve Vysoké Libyni pocházejí z 1. poloviny 18. století. V Kožlanech nalezneme deset náhrobních kamenů patřící k této rodině. 

Kožlanský hřbitov je poměrně chudý na výzdobu náhrobků a použití symbolů jinde pro židovské náhrobky tak typických. Neobjevují se zde klasické symboly, pomocí nichž jsou vedle epitafu opět vyjádřeny stěžejní informace o zemřelém, neobjevují se zde výtvarné podoby symbolů činností a povolání a dokonce ani symboly osobních jmen či příjmení. Pouze na náhrobku č. 173 (nečitelný) je vyobrazen motiv žehnajících kohenských rukou. 

Kamenické dílny byly až do konce 19. století anonymní a teprve od roku 1898 jsou některé náhrobky signovány. V této době se objevují značky dvou kameníků: F. Bartovského z Plzně a A. Peaka z Klatov. Od začátku 20. století jsou však častěji signovány. Na jednotlivých dalších náhrobcích se objevuje ještě šest jiných kameníků: F. Duchoň, H. Wildt, J. Egermajer z Plzně, J. Herring z Plzně, Lochotína, M. Doubek a Vachtl z Kralovic.

Prostor hřbitova byl v minulosti v některých částech velmi zchátralý, náhrobky byly zcela skryté pod vegetací nebo zarůstaly do stromů, některé byly silně nakloněné a jiné úplně vyvrácené. Mezi lety 2010-2014 pracovali restaurátoři na opravě náhrobních kamenů, počínaje nejstaršími náhrobky v západní části hřbitova. Náhrobky poškozené mikrovegetací, korozí nebo mrazem byly popraskané a kámen se odlupoval. Některé náhrobky, zejména novodobé v přední části hřbitova, byly poškozené v důsledku vandalismu. Restaurátoři vztyčili vyvrácené náhrobky a jednotlivé díly slepili. Dále provedli chemické a mechanické čištění, odstranili vegetaci, která škodí náhrobkům, a použili zpevňující a ochranné nátěry atd. 

Součástí restaurátorských prací byla rovněž obnova obvodového zdiva hřbitova. Byla opravena branka a vsazena nová kovová mříž. V rámci plánované rekonstrukce domu tahary zde v létě roku 2010 proběhl předstihový, zjištovací archeologický výzkum. Výzkum odhalil komunikační úroveň budovy a současné komunikační úrovně před budovou a v prostoru vstupu na hřbitov. Byly zde nalezeny keramické a dřevěné artefakty, náhrobní kámen se zlaceným písmem (patří k hrobovému místu č. 154). Výzkum dále odhalil podlahu budovy tvořenou nabílenými cihlami a topeniště v severovýchodním rohu. Před začátkem plánovaných oprav byl ze středu budovy vyzdvižen taharový stůl a převezen na očištění a zrestaurování. V dnešní době je již opraven a vrácen na původní místo v opravené budově bejt tahara. 

_Zdroj:

_{VLADAŘOVÁ, Petra. Příběhy tesané do kamene: židovské hřbitovy v Terešově, Hřešihlavech, Radnicích, Oseku, Kožlanech a Zderazi. [Chomutov]: L. Marek, 2021. ISBN 978-80-88380-04-7.}

Náklady

Rok 2010 – dokumentace, restaurování a opravy náhrobků, projekt celkové obnovy márnice, arch. výzkum, oprava kamenného stolu v márnici, archivní průzkum a dokumentační práce a celoroční průběžná údržba hřbitova Celkové náklady: 368.584,- Kč  Ministerstvo kultury ČR: 84.000,- Kč Federace židovských obcí v ČR: 284.584,- Kč

Rok 2011 - celoroční průběžná údržba hřbitova, pokračování restaurace náhrobků, dokumentace. Celkové náklady: 542.107,- Kč

Ministerstvo kultury ČR: 313.000,- Kč

Federace židovských obcí v ČR: 229.107,- Kč

Rok 2012 - celoroční průběžná údržba hřbitova, pokračování restaurace náhrobků, dokumentace. Celkové náklady: 389.189,- Kč

Dotace: 283.000,- Kč

Federace židovských obcí v ČR: 106.189,- Kč

Příspěvek na údržbu a obnovu hřbitova

Židovská obec v Praze společně s Federací židovských obcí v ČR se prostřednictvím Matany a.s., resp. Správy budov a hřbitovů (SBH) stará o 270 hřbitovů a 40 synagog. Většina spravovaných nemovitostí, se nachází v chráněném památkovém území. Tyto kulturně historické a architektonicky hodnotné objekty je nutné zachovat, neboť tvoří významnou součást nejen židovského, ale i národního kulturního dědictví.

Pomozte nám při záchraně, údržbě a obnově židovských hřbitovů, vítáme jakoukoliv finanční spoluúčast při této činnosti.

Případné finanční příspěvky je možno zasílat také na účet číslo 1936566399/0800, vedený u České spořitelny a.s., variabilní symbol této památky je 110232.

Další možnosti jak přispět najdete na stránce Jak přispět.