Zběšičky
hřbitovsídelní okrsek
hřbitov volně přístupný
Hřbitov byl založen u poplužního dvora na bývalých pastvinách, v části Zběšiček zvané V stráni. V pozdějších matrikách je zběšičský hřbitov označován místní částí V březí. V září 1793 schválila vznik hřbitova vrchnost a o rok později došlo k prodeji pozemku. Židovská obec ve Veselíčku uhradila 50 zlatých při uzavření smlouvy a zavázala se platit pravidelný roční poplatek 4 zlaté. Do jednoho roku měla povinnost obehnat hřbitov zdí či plaňkovým plotem. Pohřbívat se započalo v jižní části dnešní plochy hřbitova.
V neznámé době, pravděpodobně po polovině 19. století, došlo k rozšíření hřbitova a ke stavbě hřbitovního domku a zřejmě i k ohrazení. Náhrobky z druhé poloviny 19. a první třetiny 20. století jsou z větší části prostými kameny, které svou podobou nevybočují z běžné kamenické produkce. V tomto období přibývaly náhrobky pohřbených i z dalších lokalit (Oslov, Květov), zejména se však Židé začali stěhovat do Bernartic.
Poslední doložený pohřeb se odehrál v roce 1932 (Regina Rivka Schmolková, náhrobek č. 112). Kromě několika náhrobků s rostlinnými dekorativními motivy se na náhrobku Icika Rosenzweiga (1854, č. 33) nachází symbol květiny, který upozorňuje na příjmení zemřelého.
V současnosti je zajištěna průběžná údržba hřbitova, v níž je třeba pokračovat i v následujících letech. V letech 2003–2006 byla opravena márnice a zřícené části ohradní zdi z lomového kamene.
Aktualizace: červenec 2024
Více informací
Počátky židovského osídlení
První dvě židovské rodiny přišly do Zběšiček roku 1720. Krátce nato přibyla třetí rodina a ve dvacátých letech 18. století jsou doložena tři židovská obydlí. Pohřbívání v této době probíhalo do Milevska. V polovině 18. století se Židé začali usazovat také v nedalekém Veselíčku. Židovské obyvatelstvo vesměs chudlo, vyšší zisky poskytovaly jen výnosy vinopalny, flusárny a výseku masa ve Veselíčku.
Cenné náhrobky a významné osobnosti
Z konce 18. století se dochovaly dva náhrobky. Jsou pod nimi pohřbeni Abraham Lejb (1795, č. 14) a rabín Lejb Juzl z Košetic (1795, č. 3). Mezi náhrobky z první čtvrtiny 19. století nacházíme několik, které jsou spojené se jmény zakladatelů hřbitova: Davida Woditschky (1805, č. 6),7 Icaka Ferdy (1815, č. 16) a Alexandera Waldsteina (Sendr, syn Lejba, letopočet nečitelný).
Ve vzájemné blízkosti jsou umístěny dva náhrobky, které patří jedné osobě – Rejzl, rozené Hilsner z Dražic, manželce Israela (Azriela) Woditschky (1830, č. 6 a 22). Původní náhrobek č. 6 zřejmě časem podléhal erozi materiálu a pravděpodobně v padesátých letech 19. století byl doplněn druhotným náhrobkem (maceva šnija) č. 22, který byl opatřen nejen hebrejským, ale i německým nápisem. Původní náhrobek byl v tomto případě ponechán na místě. Dalšími rodinami, jejichž jména se objevují na náhrobcích, byli Massarkovi, Kafkovi a Ledererovi a nově i Finkovi, Schwelbovi a Schmolkovi.
Z doby do poloviny 19. století pocházejí přibližně tři desítky náhrobků. Pravděpodobně jich zde stálo více, v písemných pramenech z druhé čtvrtiny 19. věku bylo zaznamenáno 30 zemřelých dospělých a ještě více dětí. Většina pohřbů pochází ze Zběšiček a Veselíčka, ojediněle jsou pohřby v matrikách evidovány ze Svatkovic, Křižanova, Dražic a Bíliny. Z hlediska dochovaných náhrobků dominují dvě místní rodiny – Davida Woditschky a Isaka Ferdy.
Na další členy rodiny Ferdových upozorňují náhrobky Icakova syna Jehonatana (1841, č. 23) a jeho manželky Jitl (občanským jménem Johanny, rozené Lederer, 1853, č. 15).12 Náhrobek Jitl je nejzdobnějším na zběšičském hřbitově.
Na hřbitově se nacházejí i více než dvě desítky čitelných náhrobků z 20. století, mezi nimi dva náležející východním uprchlíkům před frontou první světové války: Aharon, syn Meira (1917, č. 96), a Mordechaj, syn Davida (1918, č. 115). Odlišují se od soudobé místní kamenické produkce.
Zdroj:
Daniel Polakovič, Iva Steinová, Petra Vladařová: Na jihu Čech. České Budějovice: NPU, 2021. 978-80-85033-97-7.
Aktualizace: červenec 2024
Náklady
Přehled záchranných prací uskutečněných v rámci celkové obnovy hřbitova a vynaložených finančních nákladů:
Do roku 1999 – na údržbu hřbitova nebyly vynaloženy žádné finanční prostředky
Rok 2000 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 4.380,- Kč
Rok 2001 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 6.014,- Kč
Rok 2002 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 3.564,- Kč
Rok 2003 – zahájení celkové rekonstrukce márnice a celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady: 167.979,- Kč
Rekonstrukce márnice: 164.854,- Kč
Celoroční údržba hřbitova: 3.125,- Kč
Ministerstvo kultury ČR: 70.000,- Kč
Židovská obec v Praze: 97.979,- Kč
Rok 2004 – dokončení rekonstrukce márnice a celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady: 171.230,- Kč
Rekonstrukce márnice: 168.065,- Kč
Celoroční údržba hřbitova: 3.165,- Kč
Ministerstvo kultury ČR: 70.000,- Kč
Židovská obec v Praze: 101.230,- Kč
Rok 2005 – zahájení opravy ohradní zdi a celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady: 342.524,- Kč
Oprava ohradní zdi: 340.000,- Kč
Celoroční údržba hřbitova: 2.524,- Kč
Ministerstvo kultury ČR: 200.000,- Kč
Židovská obec v Praze: 142.524,- Kč
Rok 2006 – dokončení opravy ohradní zdi
Celkové náklady: 176.953,- Kč
Ministerstvo kultury ČR: 70.000,- Kč
Židovská obec v Praze: 106.953,- Kč
Rok 2007 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 1.330,- Kč
Rok 2008 - 2010 – na údržbu hřbitova nebyly vynaloženy žádné finanční prostředky
Rok 2011 - zhotovení plánu hřbitova, celoroční průběžná údržba hřbitova.
Celkové náklady hrazeny Židovskou obcí v Praze: 5.000,- Kč
Rok 2012 - kácení stromů.
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 35.000,- Kč
Náklady vynaložené od roku 2013–2023 budou doplněny později.
Příspěvek na údržbu a obnovu hřbitova
Židovská obec v Praze společně s Federací židovských obcí v ČR se prostřednictvím Matany a.s., resp. Správy budov a hřbitovů (SBH) stará o 270 hřbitovů a 40 synagog. Většina spravovaných nemovitostí, se nachází v chráněném památkovém území. Tyto kulturně historické a architektonicky hodnotné objekty je nutné zachovat, neboť tvoří významnou součást nejen židovského, ale i národního kulturního dědictví.
Pomozte nám při záchraně, údržbě a obnově židovských hřbitovů, vítáme jakoukoliv finanční spoluúčast při této činnosti.
Případné finanční příspěvky je možno zasílat také na účet číslo 1936566399/0800, vedený u České spořitelny a.s., variabilní symbol této památky je 70270.
Další možnosti jak přispět najdete na stránce Jak přispět.
Přispějte na péči o památky
Vzhledem k velkému množství většinou památkově chráněných objektů, které vyžadují opravy a údržbu, vítáme jakoukoliv finanční spoluúčast při této činnosti.
Náhrobky ke sponzoringu
Vybíráme náhrobky, které aktuálně potřebují opravu. Prohlédněte si jejich seznam a pomozte zrestaurovat náhrobky těch, kteří již pravděpodobně nemají potomky, jenž by se o památku mohli starat.