Třebíč (synagoga – přední)
sídelní okrseksynagoga
Přístupná v době bohoslužeb
nebo po dohodě s farním úřadem CČSH
tel. +420 568 841 632
Byla vystavěna v barokním slohu v letech 1639–1642. Údajně musela být na příkaz vrchnosti v roce 1757 snížena, aby nepřevyšovala okolní domy. Synagoga byla několikrát stavebně upravena, jednak v důsledku požárů v letech 1758 a 1821, novogoticky pak byla přestavěna v letech 1856–1857. K bohoslužbám byla využívána do roku 1941. V letech 1953–1954 ji podle projektu architekta Bohumila J. Máčela stavebně adaptovala Církev čs. Husitská. Další renovace pak proběhla v letech 1994–1995.
Jde o samostatně stojící dvoupodlažní halovou budovu s valbovou střechou. Z původního vybavení se do dnešní doby dochovala jen jedna dřevěná závěsná tabule s hebrejským liturgickým textem. Synagoga obsahovala 114 míst pro muže a 80 míst pro ženy.
Zdroj:
KLENOVSKÝ, Jaroslav. Encyklopedie židovských památek Moravy a Slezska. Praha: Grada Publishing, 2018.
https://pamatkovykatalog.cz/predni-synagoga-703622
https://www.zob.cz/pamatky/pamatky-jizni-moravy/trebic/
Aktualizace: červen 2026
Více informací
Jedno z center židovské kultury na Moravě. Nejstarší zprávy pocházejí z roku 1338 a 1410, poté je jejich přítomnost sporná. V letech 1528–1546 a 1547 proběhlo jejich vypovězení z města vrchností. Nejpočetnější bylo židovské osídlení v polovině 19. století.
V 18. a první polovině 19. století zde fungovala významná ješiva. V letech 1850–1931 fungovala v Třebíči samostatná politická obec. Židovská náboženská obec byla zrušena v roce 1942. Po válce krátce obnovena, posléze přeměněna na Synagogální sbor pod Židovskou náboženskou obcí v Jihlavě, poté krátce Brně, až do roku 1960, kdy zanikla.
Židovská čtvrť
Vznikla na katastru Podklášteří, v sousedství města Třebíče, na odděleném prostranství mezi řekou Jihlavou a příkrými svahy kopce Hrádku. První židovšťí vlastníci domů jsou doloženi ve druhé polovině 16. století v západní části areálu. Židé postupně směrem k východu vykupovali křesťanské domy. Teprve v druhé polovině 17. století došlo ke vzniku židovského města a zformování jeho půdorysu.
Po zastavění volných městišť se další růst projevil zahuštěním zástavby na patrové domy, nástavby a přístavky až přes únosnou mez, což vedlo k hygienickým a sociálním problémům. Celková rozloha židovské čtvrti činí 4,4 hektaru. Židovská čtvrť představuje celek, jehož největší hodnota tkví v jedinečné působnosti souboru. Vědomí unikátnosti tohoto areálu vedlo v roce 2003 k zápisu na seznam památek světového kulturního dědictví UNESCO.
Náklady
Příspěvek na údržbu a obnovu památky
Židovská obec v Praze společně s Federací židovských obcí v ČR se prostřednictvím Matany a.s., resp. Správy budov a hřbitovů (SBH) stará o 270 hřbitovů a 40 synagog. Většina spravovaných nemovitostí, se nachází v chráněném památkovém území. Tyto kulturně historické a architektonicky hodnotné objekty je nutné zachovat, neboť tvoří významnou součást nejen židovského, ale i národního kulturního dědictví.
Pomozte nám při záchraně, údržbě a obnově židovských hřbitovů, vítáme jakoukoliv finanční spoluúčast při této činnosti.
Případné finanční příspěvky je možno zasílat také na účet číslo 1936566399/0800, vedený u České spořitelny a.s., variabilní symbol této památky je 111111.
Další možnosti jak přispět najdete na stránce Jak přispět.
Přispějte na péči o památky
Vzhledem k velkému množství většinou památkově chráněných objektů, které vyžadují opravy a údržbu, vítáme jakoukoliv finanční spoluúčast při této činnosti.
Náhrobky ke sponzoringu
Vybíráme náhrobky, které aktuálně potřebují opravu. Prohlédněte si jejich seznam a pomozte zrestaurovat náhrobky těch, kteří již pravděpodobně nemají potomky, jenž by se o památku mohli starat.