Více informací

Židovské osídlení

Usídlení jedné židovské rodiny je v Mirovicích doložené již od šedesátých let 16. století, Židé tehdy byli nájemníky i vlastníky několika domů ve městě. K opětovnému – avšak zatím jen dočasnému – osídlení došlo v polovině 17. století. V sedmdesátých letech sice Židé v Mirovicích opět nežili, avšak kolem roku 1680 zde vrchnost ve svých domech umožnila usazení několika židovským rodinám. V roce 1722 došlo k vypovězení všech dvanácti židovských rodin z vnitřního města a jejich transferu na jižní předměstí (původně v katastru Horosedly, v dnešní Nádražní ulici) a do okolních obcí (Horní Nerestce, Touškov a Žlučín), kde jim vrchnost přidělila nově postavené domy a chalupy. Jejich osídlení bylo v letech 1747–1748 krátkodobě posíleno dvanácti rodinami vypovězenými z Prahy. Původně se modlitebna, doložená už v roce 1724, nacházela na půdě jednoho z domů na jižním předměstí, synagoga byla vystavěna koncem 18. století.

Největšího rozsahu židovské osídlení dosáhlo v závěru čtyřicátých let 19. století, kdy zde žilo devět rodin (60 osob). Rabinát byl v Mirovicích zřízen pravděpodobně až koncem sedmdesátých let 19. století, kolem roku 1878 zde působil rabín Karl Polesie, v letech 1898–1901 Jakob Freund a 1902–1903 S. Schwarzberg. Jeden z náhrobků připomíná starostu mirovické židovské náboženské obce Hermanna Kohna, nositele stříbrného kříže s korunou za zásluhy (1895, č. 189). 

Významné osobnosti a výzdoba náhrobků

Co se obecních funkcionářů týče, stojí za zmínku, že manžel Bely Jisternitz (1760, náhrobek č. 60) byl pravděpodobně krajským představitelem zemského židovstva pro Prácheňský kraj. Na mirovickém hřbitově byl pohřben i Salomon Becalel Schak z Mirotic (1830, náhrobek č. 89), jehož otec byl dajanem v Tachově.

V průběhu první světové války bylo v Mirovicích pohřbeno několik židovských uprchlíků z Haliče. Na náhrobek Jakoba Zuckermanna (1914, č. 196) byla připsána jména jeho dvou synů, Rudolfa a dr. Lea, kteří v roce jeho úmrtí zahynuli na jižní frontě. 

V koncentračním táboře zahynul se svou rodinou i pražský inženýr Bernard Weiner (1891–1942), rodák z Mirovic, autor patentu na poloautomatický počítač na principu relé. Tragické období holocaustu z mirovických Židů přežily jen dvě osoby. Jedna z nich žila nadále v Mirovicích a byla členem synagogálního sboru v Písku, který po válce převzal péči o mirovický hřbitov. Poslední pohřeb se uskutečnil v roce 1965. 

Zdroj:

Daniel Polakovič, Iva Steinová, Petra Vladařová: Na jihu Čech. České Budějovice: NPU, 2021. 978-80-85033-97-7.

Aktualizace: duben 2024

Náklady

Přehled záchranných prací uskutečněných v rámci celkové obnovy hřbitova a vynaložených finančních nákladů:

Rok 1995 – celoroční průběžná údržba hřbitova

Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 3.645,- Kč

Rok 1996 – celoroční průběžná údržba hřbitova

Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 6.480,- Kč

Rok 1997 – celoroční průběžná údržba hřbitova

Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 6.480,- Kč

Rok 1998 – celoroční průběžná údržba hřbitova

Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 9.335,- Kč

Rok 1999 – celoroční průběžná údržba hřbitova

Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 10.793,- Kč

Rok 2000 – celoroční průběžná údržba hřbitova

Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 16.652,- Kč

Rok 2001 – celoroční průběžná údržba hřbitova

Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 20.190,- Kč

Rok 2002 – celoroční průběžná údržba hřbitova

Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 27.667,- Kč

Rok 2003 – celoroční průběžná údržba hřbitova

Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 28.030,- Kč

Rok 2004 – celoroční průběžná údržba hřbitova

Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 32.353,- Kč

Rok 2005 – celoroční průběžná údržba hřbitova

Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 30.388,- Kč

Rok 2006 – celoroční průběžná údržba hřbitova

Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 34.770,- Kč

Rok 2007 – celoroční průběžná údržba hřbitova

Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 30.628,- Kč

Rok 2008 – celoroční průběžná údržba hřbitova

Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 57.371,- Kč

Rok 2009 – restaurování historických náhrobků a celoroční průběžná údržba hřbitova

Celkové náklady: 272.004,- Kč

Restaurování náhrobků: 199.960,- Kč

Celoroční údržba hřbitova: 72.044,- Kč

Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 112.004,- Kč

Ministerstvo kultury: 160.000,- Kč

Rok 2010 – celoroční průběžná údržba hřbitova

Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 58.836,- Kč

Rok 2011 - transfer plastiky a náhrobky, celoroční průběžná údržba hřbitova.

Celkové náklady:59.014,- Kč

Město Mirovice: 17.000,- Kč

Židovská obec v Praze: 42.014,- Kč

Rok 2012 - vyhotovení polohopisného plánu hřbitova, restaurování náhrobků,celoroční průběžná údržba hřbitova.

Celkové náklady: 152.398,- Kč

Ministerstvo kultury ČR: 80.000,-Kč

Židovská obec v Praze: 72.398,- Kč

Náklady vynaložené od roku 2013–2023 budou doplněny později.

Příspěvek na údržbu a obnovu hřbitova

Židovská obec v Praze společně s Federací židovských obcí v ČR se prostřednictvím Matany a.s., resp. Správy budov a hřbitovů (SBH) stará o 270 hřbitovů a 40 synagog. Většina spravovaných nemovitostí, se nachází v chráněném památkovém území. Tyto kulturně historické a architektonicky hodnotné objekty je nutné zachovat, neboť tvoří významnou součást nejen židovského, ale i národního kulturního dědictví.

Pomozte nám při záchraně, údržbě a obnově židovských hřbitovů, vítáme jakoukoliv finanční spoluúčast při této činnosti.

Případné finanční příspěvky je možno zasílat také na účet číslo 1936566399/0800, vedený u České spořitelny a.s., variabilní symbol této památky je 170241.

Další možnosti jak přispět najdete na stránce Jak přispět.