Třešť
hřbitov
hřbitov volně přístupný
Pohřebiště židovských zemřelých vzniklo nedlouho po konstituování komunity ve 2. polovině 17. století. Hřbitov je poměrně vzdálen od centra. Nachází se asi 1,5 km jihozápadně od náměstí, na severním svahu mělkého údolí zvaného Korečník. Původní, straší část hřbitova se nachází východně, při silnici. Plocha hřbitova byla před zaplněním dvakrát rozšířena, směrem k západu, v letech 1736 a 1836. Hřbitov je ohrazen masivní zdí, vysoké 1,5–2,5 metru. Z důvodu zešikmeného terénu, musely být v obou delších úsecích zdi zbudovány opěrné pilíře.
Na hřbitově se nachází cca 1200 náhrobků, vlivem svahového umístění hřbitova a díky sesuvům půdy se jich však valná část naklání se svahu dolů. Nejstarší dochované náhrobky pocházejí z počátku 18. století. Náhrobní kameny staršího typu jsou vyrobeny převážně z místní žuly, méně jich je z mramoru či pískovce. Náhrobky bývají bohatě členěny a opatřeny barokní a klasicistní plochou reliéfní výzdobou. Naopak novodobé náhrobky jsou zhotoveny ze světlé nebo tmavé žuly, mramoru či pískovce a jsou prosté výzdoby. Poslední pohřeb se na třešťském hřbitově uskutečnil před rokem 1942.
Prozatím proběhla pouze fotodokumentace hřbitova v roce 2011. Dostupná zde: https://cemeteries.zob.cz/trest
Aktualizace: březen 2024
Více informací
Podrobnější popis hřbitova
Vstup na hřbitov býval v minulosti průchozí budovou bejt ohelu, umístěnou v severovýchodním rohu. Jednalo se o přízemní budovu, obdélníkového tvaru. Byla zde i tzv. kohenská branka, což byla dřevěná dvířka v kamenném ostění, přístupná několika kamennými schody v severozápadním rohu. V 60. letech 20. století, když bejt ohel velmi chátral, byl zřízen třetí vstup na hřbitov a to 50 metrů od budovy. V 80. letech 20. století došlo k propadu střechy, nové zastřešení se podařilo realizovat až v roce 2000. V interiéru bejt ohelu jsou na stěnách ještě patrné fragmenty hebrejských liturgických textů.
Židovské osídlení
První ověřenou písemnou zmínkou o židovských obyvatelích je stížnost jihlavských kramářů z roku 1576, na chování výslovně třešťských Židů na trzích a jejich nedovolený podomní obchod, který kramáře citelně poškozoval. V berních listech z let 1584–89 je zmíněno 262 usedlých a 2 židé ženatí. Ale toto osídlení je více než sporné, jelikož lánový rejstřík z let 1669–79 o žádném osedlém nebo opuštěném židovském domě nemluví. Uvádí jen, že v roce 1671 bylo do Třešti přijato 8 židovských rodin vypovězených z Vídně. V roce 1686 byla zdejším židům nařízeno, aby se z celého města sestěhovali do jedné ulice. To můžeme považovat za počátek židovské čtvrti.
V následujících letech došlo k prudkému růstu židovských obyvatel, a i jejich domů. Avšak Židé, na rozdíl od ostatních obyvatel byli ve svých právech zásadně omezeni (způsob obživy, uzavírání sňatků, volný pohyb). Řada se jich proto v 1. polovině 19. století odstěhovala do Uher. Mezi další pohromy patřily také požáry. V roce 1824 požár schvátil celou židovskou čtvrť a stejně tomu bylo i v roce 1920.
Největšího rozmachu dosáhla třešťská komunita v 1. polovině 19. století, kdy tvořila přibližně pětinu veškerého obyvatelstva města. V 2. polovině 19. století a 1. polovině 20. století se židovští obyvatelé, zejména podnikatelé, zasloužili o výrazný hospodářský a sociální vzestup Třeště. Osudným se pro třešťské Židy stala nacistická perzekuce během 2. světové války, z nichž válku přežilo jen devět původních židovských obyvatel.
Zdroje:
KLENOVSKÝ, Jaroslav. Židovská obec v Třešti: historie, osobnosti, památky. Třešť: Město Třešť, 2002.
KLENOVSKÝ, Jaroslav. Encyklopedie židovských památek Moravy a Slezska. Praha: Grada Publishing, 2018.
Aktulizace: březen 2024
Zpracovala: Eliška Přeborovská
Náklady
Rok 2010 – opravy náhrobků, plánek hřbitova a celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady: 126.508,- Kč
Ministerstvo kultury ČR: 60.000,- Kč
Federace židovských obcí v ČR: 66.508,- Kč
Rok 2011 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazeny Federací židovských obcí v ČR: 11.671,- Kč
Rok 2012 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazeny Federací židovských obcí v Praze: 9.798,- Kč
Náklady vynaložené od roku 2013–2023 budou doplněny později.
Příspěvek na údržbu a obnovu památky
Židovská obec v Praze společně s Federací židovských obcí v ČR se prostřednictvím Matany a.s., resp. Správy budov a hřbitovů (SBH) stará o 270 hřbitovů a 40 synagog. Většina spravovaných nemovitostí, se nachází v chráněném památkovém území. Tyto kulturně historické a architektonicky hodnotné objekty je nutné zachovat, neboť tvoří významnou součást nejen židovského, ale i národního kulturního dědictví.
Pomozte nám při záchraně, údržbě a obnově židovských hřbitovů, vítáme jakoukoliv finanční spoluúčast při této činnosti.
Případné finanční příspěvky je možno zasílat také na účet číslo 1936566399/0800, vedený u České spořitelny a.s., variabilní symbol této památky je 110289.
Další možnosti jak přispět najdete na stránce Jak přispět.
Přispějte na péči o památky
Vzhledem k velkému množství většinou památkově chráněných objektů, které vyžadují opravy a údržbu, vítáme jakoukoliv finanční spoluúčast při této činnosti.
Náhrobky ke sponzoringu
Vybíráme náhrobky, které aktuálně potřebují opravu. Prohlédněte si jejich seznam a pomozte zrestaurovat náhrobky těch, kteří již pravděpodobně nemají potomky, jenž by se o památku mohli starat.