Více informací

V Nečtinech se Židé objevují v průběhu třicetileté války (první polovina 17. století), stejně jako v dalších vesnicích a městečkách dnešního severního Plzeňska (podobně Rabštejn nad Střelou, Kožlany atd.). 

Nebyli zde však usazeni natrvalo a podobně jako v jiných místech byli pro různé záminky ze svých obydlí vyháněni. Od poloviny 18. století jsou doloženy židovské rodiny, které žily v Nečtinech již kontinuálně až do začátku druhé světové války. Nejvyšší počet židovského obyvatelstva byl zachycen v roce 1869 (72 Židů na 1109 obyvatel), židovská komunita se však po uvolnění restrikcí a nových možností, která skýtala velká města zmenšovala, a tak byla na začátku 20. století připojena ke žlutické náboženské obci. Podobný vývoj můžeme sledovat na celém území severního Plzeňska. 

V Nečtinech byla synagoga postavena v polovině 19. století v klasicistním slohu, jako náhrada za starší modlitebnu. Zničena byla v roce 1938: „Dne 12.11. 1938 v noci, spálili Němci v židovské synagoze v Nečtinách veškeré písemnosti jako modlitby apod. a demolovali synagogu.“  V letech 1986-87 byla zbořena. 

Hřbitov se nachází v lese přibližně 300m jihovýchodně od kostela a komunálního hřbitova. Mohl být s největší pravděpodobností založen na přelomu 17. a 18. století (o něco starší hřbitov můžeme nalézt v Rabštejně n. S. a v Chříči, zde byly dva hřbitovy, oba jsou bohužel naprosto zničené). Sloužil jako pohřebiště i pro Židy z okolních vsí. Hřbitov má tvar obdélníku a rozlohu 682 m2. Kolik náhrobních kamenů zde bylo není v současné době možné odhadnout.

Destrukce hřbitova začala v roce 1938 (náhrobky sloužily jako stavební materiál pro vojenský výcvikový tábor), stejně tak se pokračovalo v době socialismu a v 90. letech si ještě stále lidé z okolí brali náhrobky do základů zahrádek apod. 

V roce 2021 proběhly na hřbitově archeologické práce, které odhalily zbytky obvodového zdiva. Náhrobky byly očištěny a následně budou zrestaurovány, zdokumentovány a pietně postaveny k zamýšlené ohradní zdi hřbitova. Nejstarší náhrobek se prozatím podařilo datovat k roku 1760. Jsou zde také pohřbeni dva váleční uprchlíci z první světové války. 

Náklady

Rok 2010 – celoroční průběžná údržba hřbitova Celkové náklady hrazené Federací židovských obcí v ČR: 2.306,- Kč

Rok 2011 - celoroční průběžná údržba hřbitova, přípravy ny opravu náhrobků. Celkové náklady hrazeny Federací židovských obcí v ČR: 11.015,- Kč

Náklady vynaložené od roku 2012–2023 budou doplněny později.

Příspěvek na údržbu a obnovu hřbitova

Židovská obec v Praze společně s Federací židovských obcí v ČR se prostřednictvím Matany a.s., resp. Správy budov a hřbitovů (SBH) stará o 270 hřbitovů a 40 synagog. Většina spravovaných nemovitostí, se nachází v chráněném památkovém území. Tyto kulturně historické a architektonicky hodnotné objekty je nutné zachovat, neboť tvoří významnou součást nejen židovského, ale i národního kulturního dědictví.

Pomozte nám při záchraně, údržbě a obnově židovských hřbitovů, vítáme jakoukoliv finanční spoluúčast při této činnosti.

Případné finanční příspěvky je možno zasílat také na účet číslo 1936566399/0800, vedený u České spořitelny a.s., variabilní symbol této památky je 110244.

Další možnosti jak přispět najdete na stránce Jak přispět.