Vodňany

Typ objektu

hřbitov

GPS
49.1399225, 14.1346439
Vlastnictví
ŽOP
Doba vzniku
do roku 1849
Památková ochrana
Přístupnost

hřbitov volně přístupný

Přílohy v PDF
Příspěvek

V 18. století probíhalo pohřbívání Židů z Vodňan na židovské hřbitovy ve Vlachově Březí, Dubu a Čichticích. Vodňanský hřbitov se nachází necelé čtyři kilometry od středu města na návrší u kraje lesa, nedaleko obecní části Pražák. Je obehnán vyšší ohradní zdí s menší brankou, za kterou se nacházejí zbytky původního domu tahary. Povolení k založení hřbitova je datováno 14. listopadem 1840 a první pohřeb se konal 6. prosince 1840. Pohřbena tehdy byla dvaadvacetiletá dcera vodňanského familianta Markuse Arnsteina. Nejstarší dochovaný náhrobek na hřbitově patří Marcusu Ehrlichovi, obchodníkovi z Vodňan (1842, č. 25). 

Pohřbívání probíhalo převážně chronologicky. Kromě Vodňan se pohřbívalo z okolních obcí: Pohorovic, Klokočína, Maletic, Myšence, Záblatí, Němčic, Svinětic a městečka Bavorova. V ojedinělých případech se zde pohřbívalo i z lokalit, v nichž existovaly židovské hřbitovy: z Dubu, Čichtic či Hluboké nad Vltavou. Z nedalekého Protivína s existující židovskou komunitou, avšak tehdy ještě bez vlastního hřbitova, pohřbívali do Vodňan členové tamních rodin s příjmeními Richter, Weil, Neumann a Kohn. 

Poslední pohřeb ve Vodňanech proběhl v lednu roku 1941 (Růžena Červenková, náhrobek č. 148). Kámen nese v horní části symbol Magen David a strohý text s biografickými údaji. 

V současnosti je zajištěna průběžná údržba hřbitova, v níž je třeba pokračovat i v následujících letech.

Aktualizace: červenec 2024

Předchozí
Další
Foto: archiv Matana
Foto: archiv Matana
Foto: archiv Matana
Foto: archiv Matana
Foto: archiv Matana
Foto: archiv Matana
Foto: archiv Matana
Foto: archiv Matana
Foto: archiv Matana
Foto: archiv Matana
Foto: archiv Matana
Foto: archiv Matana
Foto: archiv Matana

Více informací

Počátky židovského osídlení

Počátky židovského osídlení královského města Vodňan sahají přinejmenším do pozdního středověku. Židé jsou zde doloženi již na konci 15. století (Izajáš a jeho syn Abraham). Ve dvacátých letech 16. století do Vodňan přišel Žid Jakub, avšak roku 1542 byl společně se synem Benešem vypovězen z města. Židé se usadili ve Vodňanech znovu během třicetileté války v třicátých letech 17. století. V té době zde žily tři židovské rodiny, avšak ani toto osídlení nebylo kontinuální. V polovině 17. století docházelo k opakovanému vyhánění Židů z města. Povolení usadit se ve městě bylo jedné rodině, která nesla o století později příjmení Brock, uděleno až kolem roku 1687.

Roku 1710 se na základě sňatku s dcerou z místní rodiny počet rodin rozšířil na čtyři. Novým příchozím byl Löbl Arnstein (cca 1687–1755), velmi pravděpodobně bratr Isaka ben Natana Arnsteina (cca 1682–1744), příbuzného a účetního významného rabína a finančníka působícího ve Vídni Samsona Wertheimera (1658–1724).

Původní synagoga byla postavena ve čtyřicátých letech 18. století, její novostavba byla zbudována na vedlejší parcele roku 1837. Na vodňanském předměstí existoval židovský špitál, který poskytoval útočiště nuzným souvěrcům z celého kraje.

Významné osobnosti

Významnou osobností z prvních desetiletí pohřbívání na hřbitově byl matrikář Chajim Šmuel, občanským jménem Joachim Lederer (1865, náhrobek č. 37). Jeho náhrobek vyniká krásným epitafem s chronogramem data úmrtí. Další osobností byl Ignaz Wolff (1819–1885), doktor medicíny a chirurgický specialista. Moderní žulový náhrobek (1885, č. 129) nese v horní části hebrejský epitaf obsahující po obou stranách umný akronym jména i příjmení zemřelého. Ignaze Wolffa, hebrejským jménem Šraga, připomíná jako vzácného učitele a výtečného lékaře. Na konci 18. století přišel z Neznašova do Vodňan David Klein, který následně spravoval židovský špitál na předměstí. Davidův syn Moše (1849, náhrobek č. 15) i vnuk Šalamon, hebrejským jménem Šmuel (1909, náhrobek č. 180) se stali majiteli polností a obchodovali s obilím. V dětském oddělení situovaném vpravo od vstupu byl pohřben jejich osmiměsíční vnuk Alfréd, který zemřel na konci roku 1898.

Z 20. století se dochovalo 58 náhrobků. Šlechtických titulů nabývali Židé výjimečně, a to i po uvolnění restrikcí v závěru čtyřicátých let 19. století. Mezi nobilitované patřil Seligman Lederer (1829–1904, náhrobek č. 232), syn matrikáře Joachima (Chajima) Lederera. Seligman byl držitelem několika řádů, do šlechtického stavu byl povýšen v roce 1880 a roku 1886 penzionován s hodností majora. Atypický náhrobek v dětském oddělení má podobu přelomeného kmene stromu (1894, č. 233). Uchovává vzpomínku na Paulinu Necheles, dceru Sigmunda Nechelese z Tridentu.

Zdroj:

Daniel Polakovič, Iva Steinová, Petra Vladařová: Na jihu Čech. České Budějovice: NPU, 2021. 978-80-85033-97-7.

Aktualizace: červenec 2024

Náklady

Rok 1995 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 2.160,- Kč

Rok 1996 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 6.480,- Kč

Rok 1997 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 6.480,- Kč

Rok 1998 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 6.480,- Kč

Rok 1999 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 9.072,- Kč

Rok 2000 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 10.692,- Kč

Rok 2001 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 6.480,- Kč

Rok 2002 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 10.098,- Kč

Rok 2003 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 6.480,- Kč

Rok 2004 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 6.480,- Kč

Rok 2005 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 6.480,- Kč

Rok 2006 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 6.480,- Kč

Rok 2007 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 12.150,- Kč

Rok 2008 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 7.740,- Kč

Rok 2009 – vztyčování povalených náhrobků a celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady: 172.090,- Kč
Vztyčování náhrobků: 163.800,- Kč
Celoroční údržba hřbitova: 8.390,- Kč
Ministerstvo kultury ČR: 140.000,- Kč
Židovská obec v Praze: 32.090,- Kč

Rok 2010 – restaurování a vztyčování povalených náhrobků, kácení stromů a celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady: 156.487,- Kč
Restaurování a vztyčování náhrobků: 100.000,- Kč
Kácení stromů: 42.000,- Kč
Celoroční údržba hřbitova: 14.487,- Kč
Ministerstvo kultury ČR: 80.000,- Kč
Židovská obec v Praze: 76.487,- Kč

Rok 2011 – oprava hřbitovní zdi a celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazeny Židovskou obcí v Praze: 33.698,- Kč

Rok 2012 – restaurování historických náhrobků a celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 111.994,- Kč
Restaurování náhrobků: 99.750,- Kč
Celoroční údržba hřbitova: 12.244,- Kč
Ministerstvo kultury ČR: 50.000,- Kč
Židovská obec v Praze: 61.994,- Kč

Rok 2013 – restaurování historických náhrobků a celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady: 117.141,- Kč
Restaurování náhrobků: 100.625,- Kč
Celoroční údržba hřbitova: 16.516,- Kč
Ministerstvo kultury ČR: 50.000,- Kč
Židovská obec v Praze: 67.141,- Kč

Rok 2014 – restaurování historických náhrobků a celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady: 117.877,- Kč
Restaurování náhrobků: 100.625,- Kč
Celoroční údržba hřbitova: 17.252,- Kč
Ministerstvo kultury ČR: 55.000,- Kč
Židovská obec v Praze: 62.877,- Kč

Rok 2015 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 28.379,- Kč

Náklady vynaložené od roku 2016–2023 budou doplněny později. 

Příspěvek na údržbu a obnovu hřbitova

Židovská obec v Praze společně s Federací židovských obcí v ČR se prostřednictvím Matany a.s., resp. Správy budov a hřbitovů (SBH) stará o 270 hřbitovů a 40 synagog. Většina spravovaných nemovitostí, se nachází v chráněném památkovém území. Tyto kulturně historické a architektonicky hodnotné objekty je nutné zachovat, neboť tvoří významnou součást nejen židovského, ale i národního kulturního dědictví.

Pomozte nám při záchraně, údržbě a obnově židovských hřbitovů, vítáme jakoukoliv finanční spoluúčast při této činnosti.

Případné finanční příspěvky je možno zasílat také na účet číslo 1936566399/0800, vedený u České spořitelny a.s., variabilní symbol této památky je 170264.

Další možnosti jak přispět najdete na stránce Jak přispět.

QR kód
 

Přispějte na péči o památky

Vzhledem k velkému množství většinou památkově chráněných objektů, které vyžadují opravy a údržbu, vítáme jakoukoliv finanční spoluúčast při této činnosti.

Náhrobky ke sponzoringu

Vybíráme náhrobky, které aktuálně potřebují opravu. Prohlédněte si jejich seznam a pomozte zrestaurovat náhrobky těch, kteří již pravděpodobně nemají potomky, jenž by se o památku mohli starat.