Olomouc
hřbitov
Přístupný v rámci otvírací doby Ústředního hřbitova
denně: 7:00-20:00
V roce 1867 byl v sousedství starších hřbitovů katolického a evangelického založen starší židovský hřbitov. Při jihovýchodní straně areálu o výměře 2 570 m2 se nalézala jednoduchá přízemní márnice s bytem hrobníka. Po stranách středové cesty stály tři až čtyři řady náhrobků. Pohřbívání zde skončilo roku 1900, i poté zůstal areál udržován a v roce 1935 obehnán živým plotem. Nacisté v roce 1940 nařídili likvidaci hřbitova, zaevidováno bylo tehdy 320 náhrobků, z nichž bylo 256 převezeno na židovskou část ústředního hřbitova. Poté byla provedena exhumace asi pěti set hrobů a konečně pozemek parkově upraven.
Jedinou dochovanou hmotnou památku tak představuje židovské oddělení komunálního hřbitova na třídě Míru. V areálu založeném v roce 1900 zaujímá židovské pohřebiště východní sektor. Hřbitovu o rozloze 9 040 m2 z původní výměry 18 604 m 2 vévodí při vstupu novogotická obřadní síň. V jejím interiéru jsou umístěny pamětní desky se jmény 1 502 židovských obětí z Olomoucka. Oprava síně proběhla v roce 1998. Na ploše hřbitova se v pravidelných skupinách nalézá 1 530 náhrobních kamenů.
Náhrobky novodobého typu provedeny se strohou výzdobou a řídkou symbolikou, s německými a českými nápisy, ze světlé a tmavé žuly, mramoru a umělého kamene. Honosné hrobky umístěny především při obřadní síni. Při obou bočních stranách stojí památníky obětí 1. Světové války. V zadní části areálu v ose hlavní aleje od obřadní síně stojí kamenný památník mučedníků nacismu z Olomoucka odhalený v roce 1949, v roce 2005 k němu přibyly čtyři rozměrné desky s 1 325 jmény obětí.
Zdroj:
KLENOVSKÝ, Jaroslav. Encyklopedie židovských památek Moravy a Slezska. Praha: Grada Publishing, 2018.
Aktualizace: červenec 2025





.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)




.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)

Více informací
Židovské osídlení
Přítomnost židovských kupců se v Olomouci předpokládá nejpozději od 12. století. Král Ladislav Pohrobek vypověděl listinou v roce 1454 Židy z města a jejich domy, synagogu a hřbitov daroval městu. Olomoučtí měšťané společně s uničovskými se králi zavázali platit napříště židovskou daň 40 krop grošů ročně. Po další čtyři staletí nesměli potom Židé v královském městě přebývat.
Jednou z původních podhradních osad – ještě z doby před lokací města – byla též židovská osada situovaná na severním svahu Michalského vrchu. Ulice později zvaná Židovská se nalézala do roku 1454 v prostoru dnešní Univerzitní ulice. Stávaly zde na dvě desítky domů se školou čili synagogou.
Přesné situování středověké synagogy v Židovské ulici neznáme, po roce 1454 měla být upravena na kapli. Přibližně v roce 1720 byla na jejím místě postavena barokní kaple. Starší malé středověké pohřebiště zmíněné roku 1363 se mělo nacházet poblíž synagogy. Druhý židovský hřbitov se nalézal na jihozápadní straně jádra u městských hradeb. Jako pozůstatek těchto pohřebišť se v depozitáři Vlastivědného muzea v Olomouci nachází středověký náhrobek s hebrejským textem, přetesaný na střílnu a druhotně osazený v městských hradbách, několik dalších náhrobků ještě zůstalo v hradbách zazděno. Celkem bylo nalezeno pět náhrobků, z toho pět pod podlahou kostela Neposkvrněného početí P. Marie na Bělidlech.
Novodobé osídlení
Za jednorázové vpuštění do města na trhy v 16. – 18. století platili Židé vysoké osobní poplatky. Směli tehdy přebývat pouze na předměstích, a to jen v určitých dnech. V roce 1865 byl založen náboženský spolek, jež se v roce 1892 proměnil v samostatnou Židovskou náboženskou obec. V roce 1897 se v Olomouci konal 1. sionistický sjezd v rakouské říši. Nejpočetnější bylo židovské osídlení ve 30. letech 20. století.
V roce 1996 byla na budově základní školy odhalena pamětní deska věnovaná deportacím židovských spoluobčanů během 2. světové války. Židovská náboženská obec byla zrušena v roce 1942 a v roce 1945 znovu obnovena. V roce 1962 byla ponížena na synagogální sbor v rámci Židovské náboženské obce v Ostravě. V roce 1991 byla Židovská náboženská obec znovu obnovena.
Od počátku 19. století fungovala v soukromém statku ortodoxní modlitebna. Po uvolnění poměrů a nárustu počtu Židů po polovině 19. století bylo nutno zřídit modlitebnu ve vnitřním městě. Pro uspokojení duchovních potřeb členů byla v letech 1895 až 1897 vystavěna v pásmu zrušených hradeb podle projektu J. Gartnera synagoga. Byla vystavěna v módním maursko-románském slohu.
Synagoga byla slavnostně vysvěcena 11. dubna 1897, další stavební úpravy pak proběhly v letech 1932 a 1937. Bezprostředně po okupaci v březnu 1939 byla synagoga vypálena. Pozemek byl později přeměněn na parčík, v jeho středu se v období komunistického režimu nacházelo sousoší Lenina a Stalina. Dnes plocha slouží k parkování aut.
V roce 1990 bylo na fasádě budovy sousední Přírodovědecké fakulty odhalena pamětní deska s bronzovým reliéfem.
Náklady
Příspěvek na údržbu a obnovu památky
Tato památka není ve vlastnictví ŽOP ani FŽO. V případě zájmu o finanční nebo i jinou podporu památky se prosím obraťte na vlastníka objektu. Nebo nás kontaktujte.
Přispějte na péči o památky
Vzhledem k velkému množství většinou památkově chráněných objektů, které vyžadují opravy a údržbu, vítáme jakoukoliv finanční spoluúčast při této činnosti.
Náhrobky ke sponzoringu
Vybíráme náhrobky, které aktuálně potřebují opravu. Prohlédněte si jejich seznam a pomozte zrestaurovat náhrobky těch, kteří již pravděpodobně nemají potomky, jenž by se o památku mohli starat.