Strážnice

Typ objektu

hřbitov

GPS
48.898581, 17.308960
Vlastnictví
FŽO
Doba vzniku
do roku 1849
Památková ochrana
Přístupnost

hřbitov volně přístupný

Přílohy v PDF
Příspěvek

Pro nový židovský hřbitov věnoval tehdejší majitel panství hrabě Magnis část svého pozemku těsně při obvodu židovské čtvrti, v Sadové ulici. Vznikl nejspíše po roce 1718, jistě do 80. let 18. století, kdy byl již hřbitov zaznamenán na josefínské vojenské mapě. Pohřebiště má téměř obdélný tvar o rozloze 5 093 m2. Do jeho jihozápadní části zasahuje synagoga. Obklopení synagogy  hřbitovem je jedinečný případ na Moravě. V České republice je takto obklopena ještě Klausová synagoga v Praze-Josefově. Na hřbitov se vstupovalo průchodem v hrobnickém domku a špitálu čp. 13 a také menší dřevěnou brankou, zvanou kohenská. Po zbourání ženské části po 2. světové válce vznikla kovová vjezdová branka mezi domem hrobníka a synagogou. Hřbitov ohraničuje 1,5 až 2metrová kamenocihelná zeď, část pohřebiště obklopují hospodářské budovy. Náhrobky pokrývají celý pozemek uspořádaný v nepravidelných 35 řadách. Jsou zde umístěné zvlášť dětské hroby v severním sektoru, rabínské hroby jsou situovány při východní stěně synagogy, kde se nacházejí také dvě tumby. Dochovalo se 1 106 náhrobních kamenů, z nichž nejstarší čitelný pochází z roku 1647 (přenesený). Poslední pohřeb se zde konal v roce 1959. Hřbitov je od roku 1958 zapsán na seznam kulturních památek.

Dokumentace dostupná zde: https://cemeteries.zob.cz/straznice

Zdroj:
https://pamatkovykatalog.cz/zidovsky-hrbitov-se-synagogou-2156712
KLENOVSKÝ, Jaroslav. Encyklopedie židovských památek Moravy a Slezska. Praha: Grada Publishing, 2018.

Aktualizace: říjen 2026

Předchozí
Další

Více informací

Židovské osídlení
Židé ve Strážnici žili patrně již ve 13. století. První písemná zmínka pochází z roku 1447 a zaznamenává spor o peněžní dluh. Patrně na přelomu 15. a 16. století bylo ve Strážnici stálé židovské osídlení. Město bylo v 17. a 18. století zničeno nájezdy a požáry, a to včetně židovského ghetta. Ve Strážnici se v roce 1659 konalo zasedání zemské synody židovských obcí Moravy. Podle familiantského zákona byl počet povolených familiantů stanoven na 84, ale místní vrchnost jich tolerovala o 20 více. Již od roku 1585 žilo ve městě 36 židovských rodin. Nejvíce obyvatel židovského vyznání zde žilo v 1. polovině 19. století, kdy jich v revolučním roce 1848 bylo sečteno 569; poté počet Židů ve Strážnici klesal. Ještě v roce 1940 žilo ve městě 157 židovských občanů. Židovská náboženská obec zanikla o dva roky později. Po válce proběhla snaha o její obnovu, avšak marně.

Židovská čtvrť
Původní židovská čtvrť se v 15. století patrně nacházela na Starém Městě, v prostoru dnešní slepé ulice Růžová. Původní obydlí se nedochovala, patrně byla ulice zastavěna po obou stranách drobnými domky, možná i s modlitebnou a menším hřbitovem, který ulici ukončoval. Po zničení Starého Města na začátku husitských válek (1421) se Židé přemístili do tehdy budovaného Nového Města. Jejich přesun zajistili páni z Kravař, kteří je usadili mezi náměstím a vodním hradem. Ke konci 16. století stálo v židovské čtvrti 45 domů. Ojediněle se zabydleli i mimo ghetto, v Rybářské ulici a na Předměstí.
Židovská čtvrť s místním názvem Židy nebo V Židech se rozkládá na ploše 4 ha v dnešních ulicích Boženy Hrejsové, Bzenecká, Sadová, U Dvora, Kramářská a Zákoutí. Má nepravidelný tvar s mnohými uličkami a soutkami propojujícími základní ulice Boženy Hrejsové a Bzenecká a oddělujícími bloky domů. Na domky navazují malé dvorky, chybí jim však hospodářské budovy a zahrady. Do dnešní doby se z původních 91 domů dochovalo 55. Ghetto bylo separováno od zbytku města pomocí řetězů, které se věšely na koncích ulic o sobotách a svátcích. Později řetězy nahradily kované železné branky. Při nedostatku místa Židé ve 2. polovině 18. století a 1. polovině 19. století zahušťovali zástavbu na jakémkoliv volném místě v ghettu. Z důvodu asanace v 70. a 80. letech 20. století se dochovalo jen velmi málo z původní čtvrti a hodnotných architektonických prvků. Na domech čp. 30 a 32 v Bzenecké ulici se dochovaly zbytky pozdně klasicistního průčelí – obloučkové nadokenní římsy a zjednodušené toskánské pilastry. Pozoruhodné jsou také secesní prvky z počátku 20. století na domě čp. 19 v ulici B. Hrejsové či sklepy s valenou klenbou v domech čp. 19, 17 a 3 v téže ulici.
Ghetto obsahovalo židovskou školu čp. 35, byt rabína čp. 33, mikve v domě čp. 11 nebo byt hrobníka se špitálem čp. 13 – vše se nacházelo v synagogálním okrsku v Sadové ulici. Do dnešní doby se nedochovaly objekty, ve kterých byla radnice s bytem učitele, židovská jatka s krámy nebo obecní spolkový dům (tzv. Kasino).

Židovský hřbitov na Starém městě
Původní židovský hřbitov se nacházel v blízkosti Starého města, na konci dnešní Růžové ulice. Patrně pohřebiště existovalo až do roku 1718 i po přestěhování Židů do Nového města po roce 1421. Nejstarší náhrobek údajně pocházel z let 1447–1448. Po založení nového hřbitova v Sadové ulici měly být náhrobky (možná část) z původního pohřebiště přeneseny na nové, prý byly exhumovány i ostatky, které se pak přenášely v koších. Do současnosti se nedochovaly žádné relikty po dřívějším hřbitově.

Výzdoba náhrobků
Na pohřebišti se nachází rozmanité druhy náhrobků. Nejstarší tzv. archaického vzhledu a typu písma jsou kvádrové a prosté bez výzdoby. Náhrobní kameny staršího typu z 18. století a 1. poloviny 19. století jsou již více dekorované i reliéfní plastikou s florální a ornamentální tématikou. Objevuje se symbolika v podobě rukou kohenů, levitských nádob, koruny, dvou jelenů či lvů, a také uroboros propíchnutý šípem nebo baldachýn. Převážně jsou vytvořeny z pískovce, ale také ze žuly a mramoru. Nápisy jsou hebrejské. Novodobé náhrobky bez dekorace jsou ze světlé a tmavé žuly s německými a českými nápisy. Nachází se na nich porcelánové fotografie zemřelých a litinové ohrádky vymezující hrob. Některé náhrobní kameny jsou secesního stylu.

Jsou zde pohřbeni místní rabíni Aron ben Benjamin ha-Levi (zem. 1686), Ašer ben Daniel (zem. 1734) nebo Samuel Feilbogen (zem. 1886).

Náklady

Rok 2010 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Federací židovských obcí v ČR: 55.330,- Kč

Rok 2011 – celoroční průběžná údržba hřbitova, oprava náhrobků
Celkové náklady: 311.913,- Kč
Město Strážnice: 180.000,- Kč
Židovská obec v Praze: 30.000,- Kč
Federace židovských obcí v ČR: 101.913,- Kč

Rok 2012 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady: 310.205,- Kč
Dotace: 265.000,- Kč
Federace židovských obcí v ČR: 45.205,- Kč

Náklady vynaložené od roku 2013–2023 budou doplněny později.

Příspěvek na údržbu a obnovu památky

Židovská obec v Praze společně s Federací židovských obcí v ČR se prostřednictvím Matany a.s., resp. Správy budov a hřbitovů (SBH) stará o 270 hřbitovů a 40 synagog. Většina spravovaných nemovitostí, se nachází v chráněném památkovém území. Tyto kulturně historické a architektonicky hodnotné objekty je nutné zachovat, neboť tvoří významnou součást nejen židovského, ale i národního kulturního dědictví.

Pomozte nám při záchraně, údržbě a obnově židovských hřbitovů, vítáme jakoukoliv finanční spoluúčast při této činnosti.

Případné finanční příspěvky je možno zasílat také na účet číslo 1936566399/0800, vedený u České spořitelny a.s., variabilní symbol této památky je 110272.

Další možnosti jak přispět najdete na stránce Jak přispět.

QR kód
 

Přispějte na péči o památky

Vzhledem k velkému množství většinou památkově chráněných objektů, které vyžadují opravy a údržbu, vítáme jakoukoliv finanční spoluúčast při této činnosti.

Náhrobky ke sponzoringu

Vybíráme náhrobky, které aktuálně potřebují opravu. Prohlédněte si jejich seznam a pomozte zrestaurovat náhrobky těch, kteří již pravděpodobně nemají potomky, jenž by se o památku mohli starat.