Dolní Kounice (synagoga)
sídelní okrseksynagoga
listopad–březen na objednání min. 4 pracovní dny předem
duben, květen
pá–ne, svátek: 10.00–18.00
červen–září
po–ne: 10.00–18.00
říjen
pá–ne, svátek: 10.00–17.00
Straší synagoga, prvně písemně zmíněna roku 1603, se nalézala v areálu staršího židovského sídliště, při dnešní Růžové ulici. Její situování se podle tradice ztotožňuje s místem, kde stávala v 19. století nejstarší pošta. Tato synagoga byla zničena během třicetileté války Švédy.
Pozemek pro novou synagogu byl darován okolo roku 1652 a brzy na to vznikla nová synagoga. V roce 1851 byl přistaven z jižní strany nový trkat s ženskou galerií v patře. Poslední úpravy proběhly v letech 1934–1937. Synagoga sloužila svému účelu do roku 1942. Poté sloužila jako sklad. V 80. letech proběhlo statické zajištění a výměna střešní krytiny. V letech 1994–2004 proběhla postupná celková obnova ke kulturně-společenským účelům.
Kounická synagoga je považována za jeden z nejstarších příkladů tvorby synagogálního prostoru podle vzoru bratrských sborů (obdobně v Kojetíně, Třebíči – Zadní, Mikulov – Dolní). Synagoga obsahovala 90 mužských a 101 ženských sedadel. Synagogu také doplňují čtyři novodobé pamětní desky: jedna pod portálem s hebrejským textem a datací 1652, druhá v předsíni z roku 1934 s donačním textem, třetí na severním průčelí z roku 2004 věnována obecně místním obětem holokaustu a čtvrtá se jmenným výčtem obětí v přísálí z roku 2011.
V současné době probíhá pravidlená údržba, se kterou je potřeba počítat i v následujících letech.
Zdroj:
KLENOVSKÝ, Jaroslav. Encyklopedie židovských památek Moravy a Slezska. Praha: Grada Publishing, 2018.
Aktualizace: březen 2025
Více informací
Židovské osídlení
Nejstarší zmínka o židovském osídlení pochází z roku 1580, kdy je v pramenech zmíněn Žid Mušel Polka, který zde koupil dům. Během třicetileté války bylo celé městečko zničeno. V průběhu 17. století se pak v Dolních Kounicích pořádaly pravidelné synody židovských obcí z Moravy. Samostatná židovská obec pak existovala v letech 1850–1918. Největší rozkvět zažila židovská obec v polovině 19. století.
Starší židovské sídliště předpokládáme od 16. století v jihovýchodním sektoru městečka před Pravlovskou bránou, přibližně v prostoru Růžové ulice. Po vyvrácení města během třicetileté války si zbylí osadníci vyhlédli nové místo na opačné straně města. Struktura nové židovské čtvrti dokládá svízelné postavení židovského obyvatelstva u nás. Uprostřed areálu stojí synagoga jako středobod, kolem něhož jsou bloky z hustě, někdy až chaoticky řazených domků, oddělené úzkými uličkami a napříč propojeny průchody. Domovní bloky na obvodu směřují průčelími dovnitř, do ulice, kdežto jejich zadní strany jsou „mrtvé“, čímž dohromady vytvářejí do sebe uzavřený celek, svébytný svět na okraji společnosti. Z původních 82 domů stojí 35.
Náklady
Náklady budou doplněny později.
Příspěvek na údržbu a obnovu památky
Židovská obec v Praze společně s Federací židovských obcí v ČR se prostřednictvím Matany a.s., resp. Správy budov a hřbitovů (SBH) stará o 270 hřbitovů a 40 synagog. Většina spravovaných nemovitostí, se nachází v chráněném památkovém území. Tyto kulturně historické a architektonicky hodnotné objekty je nutné zachovat, neboť tvoří významnou součást nejen židovského, ale i národního kulturního dědictví.
Pomozte nám při záchraně, údržbě a obnově židovských hřbitovů, vítáme jakoukoliv finanční spoluúčast při této činnosti.
Případné finanční příspěvky je možno zasílat také na účet číslo 1936566399/0800, vedený u České spořitelny a.s., variabilní symbol této památky je 110214.
Další možnosti jak přispět najdete na stránce Jak přispět.
Přispějte na péči o památky
Vzhledem k velkému množství většinou památkově chráněných objektů, které vyžadují opravy a údržbu, vítáme jakoukoliv finanční spoluúčast při této činnosti.
Náhrobky ke sponzoringu
Vybíráme náhrobky, které aktuálně potřebují opravu. Prohlédněte si jejich seznam a pomozte zrestaurovat náhrobky těch, kteří již pravděpodobně nemají potomky, jenž by se o památku mohli starat.