Více informací

Židovské osídlení ve Strážnici
Židé ve Strážnici žili patrně již ve 13. století. První písemná zmínka pochází z roku 1447 a zaznamenává spor o peněžní dluh. Patrně na přelomu 15. a 16. století bylo ve Strážnici stálé židovské osídlení. Město bylo v 17. a 18. století zničeno nájezdy a požáry, a to včetně židovského ghetta. Ve Strážnici se v roce 1659 konalo zasedání zemské synody židovských obcí Moravy. Podle familiantského zákona byl počet povolených familiantů stanoven na 84, ale místní vrchnost jich tolerovala o 20 více. Již od roku 1585 žilo ve městě 36 židovských rodin. Nejvíce obyvatel židovského vyznání zde žilo v 1. polovině 19. století, kdy jich v revolučním roce 1848 bylo sečteno 569; poté počet Židů ve Strážnici klesal. Ještě v roce 1940 žilo ve městě 157 židovských občanů. Židovská náboženská obec zanikla o dva roky později. Po válce proběhla snaha o její obnovu, avšak marně.

Židovská čtvrť
Původní židovská čtvrť se v 15. století patrně nacházela na Starém Městě, v prostoru dnešní slepé ulice Růžová. Původní obydlí se nedochovala, patrně byla ulice zastavěna po obou stranách drobnými domky, možná i s modlitebnou a menším hřbitovem, který ulici ukončoval. Po zničení Starého Města na začátku husitských válek (1421) se Židé přemístili do tehdy budovaného Nového Města. Jejich přesun zajistili páni z Kravař, kteří je usadili mezi náměstím a vodním hradem. Ke konci 16. století stálo v židovské čtvrti 45 domů. Ojediněle se zabydleli i mimo ghetto, v Rybářské ulici a na Předměstí.
Židovská čtvrť s místním názvem Židy nebo V Židech se rozkládá na ploše 4 ha v dnešních ulicích Boženy Hrejsové, Bzenecká, Sadová, U Dvora, Kramářská a Zákoutí. Má nepravidelný tvar s mnohými uličkami a soutkami propojujícími základní ulice Boženy Hrejsové a Bzenecká a oddělujícími bloky domů. Na domky navazují malé dvorky, chybí jim však hospodářské budovy a zahrady. Do dnešní doby se z původních 91 domů dochovalo 55. Ghetto bylo separováno od zbytku města pomocí řetězů, které se věšely na koncích ulic o sobotách a svátcích. Později řetězy nahradily kované železné branky. Při nedostatku místa Židé ve 2. polovině 18. století a 1. polovině 19. století zahušťovali zástavbu na jakémkoliv volném místě v ghettu. Z důvodu asanace v 70. a 80. letech 20. století se dochovalo jen velmi málo z původní čtvrti a hodnotných architektonických prvků. Na domech čp. 30 a 32 v Bzenecké ulici se dochovaly zbytky pozdně klasicistního průčelí – obloučkové nadokenní římsy a zjednodušené toskánské pilastry. Pozoruhodné jsou také secesní prvky z počátku 20. století na domě čp. 19 v ulici B. Hrejsové či sklepy s valenou klenbou v domech čp. 19, 17 a 3 v téže ulici.
Ghetto obsahovalo židovskou školu čp. 35, byt rabína čp. 33, mikve v domě čp. 11 nebo byt hrobníka se špitálem čp. 13 – vše se nacházelo v synagogálním okrsku v Sadové ulici. Do dnešní doby se nedochovaly objekty, ve kterých byla radnice s bytem učitele, židovská jatka s krámy nebo obecní spolkový dům (tzv. Kasino).

Předchůdci dnešní synagogy v Sadové ulici
Pravděpodobně již na Starém Městě existovala malá židovská modlitebna. Starší synagoga byla postavena po přesunutí ghetta do Nového Města. Její vznik a přesné umístění jsou však nejasné. Podle záznamu z roku 1584 v purkrechtní knize židovských domů měla být stavba se synagogou a židovskou školou dávno koupena a již napůl splacena. Vedle ní měl být situován grunt pro rabína. V roce 1667 je označována jako zpustlá. Podle jiného pramene z roku 1717 vznikla až roku 1595. Ležela patrně na místě dnešního domu čp. 35 na rohu Bzenecké ulice. Synagoga měla vyhořet v roce 1718, přičemž v témže roce biskupská konzistoř v Olomouci udělila licenci strážnické vrchnosti k pořízení nového chrámu a židovského hřbitova na pozemku panského pivovaru. Synagoga patrně vznikla přestavbou budovy pivovaru.

Dispozice synagogy
Synagoga se nachází v Sadové ulici čp. 2 a je situována na okraji jihozápadní části židovského hřbitova. Jedná se o ojedinělou dispozici, kdy je synagoga ze tří stran obklopena židovským hřbitovem. V České republice je takto obklopena ještě Klausová synagoga v Praze-Josefově. Jedná se o téměř čtvercovou halovou stavbu zastřešenou sedlovou střechou. Hlavní průčelí je otočené k jihozápadu. Novorománské průčelí je završeno kamenným Desaterem ve vrcholu štítu. Hlavní vchod do stavby vede přes představený vstupní prostor zastřešený sedlovou střechou. Z tohoto prostoru se vchází přímo do sálu, kde je svatostánek umístěn u jihovýchodní zdi. Ženy se původně scházely v oddělené modlitebně v přistavěném traktu podél severozápadní stěny, který byl patrně postaven později. Od mužské části byly odděleny pěti okenními otvory. Prostor byl zaklenut valenou klenbou a zastřešen pultovou střechou. Ženská část měla vlastní vchod s předsíní. Mužský modlitební prostor je sklenut neckovou klenbou. Stěny s klenbou jsou pokryty výmalbou s geometrickými a rostlinnými motivy připomínajícími hvězdnou oblohu a také hebrejskými liturgickými texty. Svatostánek tvoří edikula, ke které vedou kamenné schody z prostorného pódia.

Náklady

Náklady budou doplněny později.

Příspěvek na údržbu a obnovu památky

Židovská obec v Praze společně s Federací židovských obcí v ČR se prostřednictvím Matany a.s., resp. Správy budov a hřbitovů (SBH) stará o 270 hřbitovů a 40 synagog. Většina spravovaných nemovitostí, se nachází v chráněném památkovém území. Tyto kulturně historické a architektonicky hodnotné objekty je nutné zachovat, neboť tvoří významnou součást nejen židovského, ale i národního kulturního dědictví.

Pomozte nám při záchraně, údržbě a obnově židovských hřbitovů, vítáme jakoukoliv finanční spoluúčast při této činnosti.

Případné finanční příspěvky je možno zasílat také na účet číslo 1936566399/0800, vedený u České spořitelny a.s., variabilní symbol této památky je 110273.

Další možnosti jak přispět najdete na stránce Jak přispět.