Více informací

Počátky židovského osídlení

V Květuši se první židovská rodina usadila v roce 1719. Během následujících čtyř let přibyli další Židé, takže v roce 1723 zde žilo již šest židovských rodin. V okolí se nacházelo rozptýlené židovské osídlení, a to v Nadějkově, Starcově Lhotě, Chlumu a Chyškách. V Nadějkově působily dvě židovské rodiny od poloviny 17. století, na počátku 18. století zde byla v židovských rukou místní vinopalna a další tři chalupy. V ostatních lokalitách žily od 18. století jen jednotlivé rodiny, obvykle se zabývající vinopalnictvím a výrobou potaše. Do založení vlastního hřbitova pohřbívali Židé z této oblasti nejčastěji na jistebnickém hřbitově. V osmdesátých letech 18. století v Nadějkově bohatla ze zisků z vinopalny, flusárny, porážky zvířat a dalšího obchodu rodina s příjmením Steiner. V závěru století působila rovněž ve Starcově Lhotě a Květuši. Nejvýznamnější rodinou v Květuši byli Fischlovi.

Historie hřbitova

Ke vzniku židovského hřbitova nejsou v současnosti k dispozici přímé doklady. V soupisu Židů z roku 1723 je zaznamenáno pohřbívání z Květuše a z Chlumu do Jistebnice, z nedalekého Rohozova pak do Milevska. Nejstarší v současnosti dochovaný čitelný náhrobek náleží Gitl, manželce Fajše (identifikovaná jako Katharina Fischl, 1825, č. 43). Založení hřbitova proto lze předpokládat kolem roku 1820 či krátce po něm. Umístěn byl za hranicí Květuše na katastrálním území Nosetín. 

Na indikační skice stabilního katastru je plocha hřbitova označena značkou židovského hřbitova, tento symbol však chybí na císařském povinném otisku stabilního katastru pořízeném v roce 1830. Je ale nepochybné, že se v té době již na místě pohřbívalo. Na základě nejstaršího nákresu se zdá být pravděpodobné, že hřbitov měl od počátku stejnou rozlohu, nikdy nebyl rozšířený. Na jeho ploše byl v neznámé době postaven hřbitovní domek (dům tahary), který stál ještě v polovině 20. století, dnes zůstalo jen obvodové zdivo. Hřbitov byl obehnán zdí, která je z větší části dochovaná.

V Květuši se ve vznikající židovské obci soustředil náboženský život pro místní i okolní. Významně se i nadále uplatnila rodina Fischlových z Květuše. Moše Lejb Fischl se stal představeným zdejší komunity nejpozději ve třicátých letech 19. století (1865, náhrobek č. 11). Systém pohřbívání zohledňoval vzájemně blízké uložení ostatků rodinných příslušníků, takže náhrobky nenásledující v chronologickém sledu. 

V severní řadě hřbitova pohřbívala také rodina Steinerových z Nadějkova (Jicchak Steiner, 1869, náhrobek č. 7; jeho manželka Lea, 1853, náhrobek č. 8). Avrahamu Steinerovi se podařilo dosáhnout nového uplatnění a prestiže, když se stal v Nadějkově poštmistrem (1883, náhrobek č. 3). Jeho syn Mořic v této profesi pokračoval, a to ve funkci vrchního poštmistra (1926, náhrobek č. 54).

Z dochovaných náhrobků zahrnuje přibližně třetina náhrobky rodiny Steinerových (17 náhrobků) a Fischlových (13 náhrobků). Z Chyšek na hřbitově pohřbívaly rodiny Oppenheimerových, Kaufmannových a Bergerových. Nově příchozí byly rodiny Grimových a Teinerových. Jicchak Teiner vykonával v židovské společnosti neobvyklé povolání optika a brusiče skel (1856, náhrobek č. 33). Postupně se rozšiřoval počet lokalit, odkud zde Židé pohřbívali – z Kvašťova, Jetřichovic, Růžené, Nechvalic a Zhoře. Zajímavý náhrobek květušské rodiny Peteržílkových nese jednoduchý nápis, na podstavci jazykově kombinovaný (Jissachar Bernard, syn Avrahama Peteržilka, 1885, náhrobek č. 69). 

Symbolika a ornamentální motivy 

Zcela neobvyklé je znamení levitské konvice na náhrobku Blimele Ludmily Kaufmann, rozené Löwy (1851, náhrobek č. 39).13 Levitské znamení se ve většině případů nachází na mužských náhrobcích a představuje jejich postavení v synagoze, kdy umývají ruce kohenům před jejich požehnáním shromážděné obci. Ve výjimečných případech (mimo území jižních Čech)14 najdeme levitskou konvici i na náhrobcích neprovdaných dcer levitů. V Květuši se nachází na náhrobku provdané dcery levity a manželky Mordechaje Kaufmanna, jehož levitský původ nic nenaznačuje. Z dokumentace je patrné, že na hřbitově se nacházel i náhrobek Aharona Fischla z roku 1862 se znamením ryby.15 Do dnešních dnů se ale nezachoval.

V průběhu 90. let 20. století byl hřbitov vyčištěn od nežádoucí zeleně, kterou byl hustě zarostlý, byla také opravena ohradní zeď a zakonzervováno obvodové zdivo márnice. V současné době  zajišťuje vlastník hřbitova průběžnou údržbu hřbitova, ve které je nutno stále pokračovat. 

Dokumentace náhrobků proběhla v roce 2016. Památkově chráněn od roku 2019.

Zdroj:

Daniel Polakovič, Iva Steinová, Petra Vladařová: Na jihu Čech. České Budějovice: NPU, 2021. 978-80-85033-97-7.

Aktualizace: červenec 2024

Náklady

Rok 1995 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 7.533,- Kč

Rok 1996 – oprava obvodového zdiva márnice a ohradní zdi a celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 38.087,- Kč
Oprava márnice a ohradní zdi: 30.851,- Kč
Celoroční údržba hřbitova: 7.236,- Kč

Rok 1997 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 5.670,- Kč

Rok 1998 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 5.670,- Kč

Rok 1999 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 11.610,- Kč

Rok 2000 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 6.480,- Kč

Rok 2001 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 2.565,- Kč

Rok 2002 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 7.568,- Kč

Rok 2003 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 8.775,- Kč

Rok 2004 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 2.767,- Kč

Rok 2005 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 2.295,- Kč

Rok 2006 – na údržbu hřbitova nebyly vynakládány žádné finanční prostředky

Rok 2007 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 3.480,- Kč

Rok 2008 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 5.920,- Kč

Rok 2009 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 5.920,- Kč

Rok 2010 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 5.920,- Kč

Rok 2011 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady: 5.920,- Kč
Soukromý dárce: 4.770,- Kč
Židovská obec v Praze: 1.150,- Kč

Rok 2012 – zhotovení polohopisného plánu, celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 9.920,- Kč

Rok 2013 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 5.920,- Kč

Rok 2014 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 6.095,- Kč

Rok 2015 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 6.093,- Kč

Náklady vynaložené od roku 2016–2023 budou doplněny později.

Příspěvek na údržbu a obnovu hřbitova

Židovská obec v Praze společně s Federací židovských obcí v ČR se prostřednictvím Matany a.s., resp. Správy budov a hřbitovů (SBH) stará o 270 hřbitovů a 40 synagog. Většina spravovaných nemovitostí, se nachází v chráněném památkovém území. Tyto kulturně historické a architektonicky hodnotné objekty je nutné zachovat, neboť tvoří významnou součást nejen židovského, ale i národního kulturního dědictví.

Pomozte nám při záchraně, údržbě a obnově židovských hřbitovů, vítáme jakoukoliv finanční spoluúčast při této činnosti.

Případné finanční příspěvky je možno zasílat také na účet číslo 1936566399/0800, vedený u České spořitelny a.s., variabilní symbol této památky je 170245.

Další možnosti jak přispět najdete na stránce Jak přispět.