Více informací

Počátky židovského osídlení

Nejstarší zpráva vztahující se k židovskému osídlení se týká Mojžíše z Jistebnice, doloženého v Praze roku 1531. K intenzivnímu nárůstu židovské populace došlo ve dvacátých letech 17. století. V této době již fungovala židovská obec se synagogou a byl založen židovský hřbitov. 

Na počátku 18. století žilo v Jistebnici 45 Židů, kteří tvořili nejméně 10 % obyvatel. V takto hojném počtu byli usazeni v domcích postavených na místě městského dvora v pozdější Židovské (dnešní Koželužské) ulici ve východní části města za potokem Cedronem. Od dvacátých let 19. století se Židé začali stěhovat do domů na náměstí, z nichž některé se jim později podařilo získat do vlastnictví.

Historie hřbitova

Židovský hřbitov v Jistebnici leží na samém okraji katastrálního území uprostřed luk a pastvin 1,5 km západně od města. Jeho existenci dokládá urbář z roku 1638. Vlevo od vstupu na hřbitov stojí dům tahary (bejt tahara) se zachovanou kamennou deskou pro přípravu mrtvého k pohřbu. Na místě stál nejpozději roku 1830, předpokládáme však starší dobu vzniku. V ohradní zdi, z větší části polorozpadlé, je vedle domu tahary zazděná kohenská branka. Nachází se zde 202 náhrobků, nejstarší pocházejí z let 1692 a 1694. Ten nejstarší se nachází v rohu proti vstupu na hřbitov (Bendet, syn Jaakova SG“L, 1692, č. 1) a vyznačuje se bohatým barokně dekorativním ztvárněním kamene. Jistebnický hřbitov je velmi kvalitním dokladem vývoje regionální náhrobní kamenické produkce od barokní dekorativnosti a po klasicizující střídmost. Nejstarší kohenský náhrobek na hřbitově nese jméno Ašera, syna Jekutiela K“C (cca 1720, č. 49). Letopočet zůstal nedokončený, čemuž nasvědčuje prázdná plocha určená pro desítky případně i jednotky židovského letopočtu. Pomocí náhrobních kamenů a archivních pramenů lze doložit genealogii kohenské rodiny K“C v průběhu několikasetletého období až do 20. století. 

Svůj život v Jistebnici dožila Rechl, manželka táborského rabína Šmuela Winternitze (1810, náhrobek č. 24). Vzhledem k tomu, že se náhrobky táborského židovského hřbitova nedochovaly, přináší jistebnický náhrobek o tomto rabínovi důležité svědectví. 

Na hřbitově je pohřbeno několik představených jistebnické židovské náboženské obce, o jejichž funkci se dozvídáme z náhrobních nápisů i matričních záznamů. Jediným doloženým rabínem pohřbeným v Jistebnici je Jakob Freund (1. května 1843–19. dubna 1906, n. č. 180). 

V místní historii 19. století zaujmou opět osudy rodiny Katzových. Významnou osobností byl Ignatz (hebrejským jménem Ašer, 1886, č. 146). Během svého života se významně zapojil do jistebnického společenského dění a stal se poštmistrem. V Ignatzově činnosti pokračoval jeho syn Adolf (1845–1914, n. č. 195), opět poštmistr a zakladatel parkové úpravy sadů v severní části Jistebnice nad potokem Cedronem, v místě nazývaném Stará Hora. Jedním z nejvýraznějších židovských rodáků a osobností spjatou s novodobou historií Jistebnice je JUDr. Viktor Katz, právník, sběratel a numismatik. Stal se zakládajícím členem Numismatické společnosti československé (1919) a je autorem několika publikací z dvacátých a třicátých let 20. století, které se věnují nejstaršímu období českých dějin studiem denárů a pražských grošů. Jednoduchý náhrobek Viktora Katze (č. 196) byl vztyčen po druhé světové válce na čestném místě v zakončení lipové aleje v horní části hřbitova, vedle hrobu otce Adolfa. 

Ve druhé polovině 90. let 20. století byla plocha hřbitova vyčištěna od nežádoucí náletové vegetace, byla opravena márnice i ohradní zeď a byly postaveny všechny povalené náhrobky. V současné době je zajištěna průběžná údržba hřbitova, v níž je nutno pokračovat i v následujících letech. Do budoucna je třeba počítat s restaurováním historických náhrobků.

Zdroj:

Daniel Polakovič, Iva Steinová, Petra Vladařová: Na jihu Čech. České Budějovice: NPU, 2021. 978-80-85033-97-7.

Aktualizace: červenec 2024

Náklady

Rok 1995 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 38.137,- Kč

Rok 1996 – oprava ohradní zdi hřbitova, vztyčování povalených náhrobků a celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady: 103.582,- Kč
Oprava ohradní zdi: 60.000,- Kč
Vztyčování náhrobků: 27.378,- Kč
Celoroční údržba hřbitova: 16.204,- Kč
Dotace státních úřadů: 10.000,- Kč
Židovská obec v Praze: 93.582,- Kč

Rok 1997 – rekonstrukce márnice, vztyčování povalených náhrobků a celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady: 145.056,- Kč
Rekonstrukce márnice: 125.628,- Kč
Vztyčování náhrobků: 2.040,- Kč
Celoroční údržba hřbitova: 17.388,- Kč
Dotace státních úřadů: 63.000,- Kč
Židovská obec v Praze: 82.056,- Kč

Rok 1998 – oprava ohradní zdi, restaurování obřadního stolu v márnici a celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady: 65.042,- Kč
Oprava zdi a restaurování stolu: 47.222,- Kč
Celoroční údržba hřbitova: 17.820,- Kč
Okresní úřad v Táboře: 10.000,- Kč
Židovská obec v Praze: 55.042,- Kč

Rok 1999 – oprava pilíře vstupní brány a celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady: 54.027,- Kč
Oprava pilíře: 26.487,- Kč
Celoroční údržba hřbitova: 27.540,- Kč
Okresní úřad v Táboře: 15.000,- Kč
Židovská obec v Praze: 39.027,- Kč

Rok 2000 – zhotovení vrat na hřbitov a celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady: 20.665,- Kč
Vrata na hřbitov: 10.000,- Kč
Celoroční údržba hřbitova: 10.665,- Kč
Okresní úřad v Táboře: 10.000,- Kč
Židovská obec v Praze: 10.665,- Kč

Rok 2001 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 10.732,- Kč

Rok 2002 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 7.290,- Kč

Rok 2003 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 15.457,- Kč

Rok 2004 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 11.475,- Kč

Rok 2005 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 13.905,- Kč

Rok 2006 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 6.480,- Kč

Rok 2007 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 25.103,- Kč

Rok 2008 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 38.475,- Kč

Rok 2009 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 36.288,- Kč

Rok 2010 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 30.942,- Kč

Rok 2011 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 28.823,- Kč

Rok 2012 – zhotovení polohopisného plánu hřbitova, celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazeny Židovskou obcí v Praze: 38.876,- Kč

Rok 2013 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 30.876,- Kč

Rok 2014 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 31.226,- Kč

Rok 2015 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 31.322,- Kč

Náklady vynaložené od roku 2016–2023 budou doplněny později.

Příspěvek na údržbu a obnovu hřbitova

Židovská obec v Praze společně s Federací židovských obcí v ČR se prostřednictvím Matany a.s., resp. Správy budov a hřbitovů (SBH) stará o 270 hřbitovů a 40 synagog. Většina spravovaných nemovitostí, se nachází v chráněném památkovém území. Tyto kulturně historické a architektonicky hodnotné objekty je nutné zachovat, neboť tvoří významnou součást nejen židovského, ale i národního kulturního dědictví.

Pomozte nám při záchraně, údržbě a obnově židovských hřbitovů, vítáme jakoukoliv finanční spoluúčast při této činnosti.

Případné finanční příspěvky je možno zasílat také na účet číslo 1936566399/0800, vedený u České spořitelny a.s., variabilní symbol této památky je 170322.

Další možnosti jak přispět najdete na stránce Jak přispět.