Více informací

Jan Lucemburský udělil roku 1334 Petru z Rožmberka povolení usadit v rožmberských městech a městečkách čtyři židovské rodiny. Mezi lokalitami byl zřejmě i Český Krumlov, dva roky poté zde totiž byl zaznamenán Žid Merklin (Merclino judeo de Crumnob). V roce 1494 Petr IV. z Rožmberka pobyt Židům ve městě zakázal. Přesto byla v polovině 17. století na českokrumlovském předměstí krátkodobě evidována jedna židovská rodina, která se živila pálením kořalky. V první polovině 19. století se zde Židé mohli dočasně zdržovat pouze za účelem podomního obchodu a návštěvy trhů.

K zásadní změně v postavení Židů v Krumlově došlo až kolem poloviny 19. století, kdy se začaly na Špičáku usazovat nově příchozí židovské rodiny z vnitrozemí, většinou z oblasti jižních a jihozápadních Čech. Roku 1854 se sloučily do náboženského spolku, jehož představeným byl Ignaz Kaff. 

Nejvýraznější osobností židovské komunity v Českém Krumlově za celou dobu jejího působení se stal Ignaz Spiro (1816–1894). Spirové patřili mezi místní elitu a jejich výjimečné postavení uznávaných průmyslníků v oblasti papírenství v rakousko-uherské monarchii přispívalo i k tolerantnímu přijímání Židů v městě. K ustavení židovské náboženské obce v Českém Krumlově došlo v roce 1893 a Ignaz Spiro krátce působil v jejím čele. Na Českokrumlovsku žilo v této době přibližně 200 Židů, z nich většina v Českém Krumlově a ve Větřní. V letech 1909–1910 na základě finančního daru Spirovy rodiny byla v historizujícím otonském slohu podle návrhu architekta Victora Kafky (1880–1942) postavena synagoga.

Před vznikem židovské obce patřili krumlovští Židé k náboženské obci v Rožmberku nad Vltavou, kde byly vedeny jejich matriční záznamy. Na tamním hřbitově byli také většinou pohřbíváni. Velkým komunitním počinem bylo roku 1891 založení vlastního židovského hřbitova, který byl situován severovýchodně od centra města v sousedství hřbitova komunálního. Krátce po založení hřbitova byla postavena obřadní síň. 

Mezi prvními pohřbenými byl Ignaz Spiro. Jeho rodinná hrobka (na plánu hřbitova není číslována) stojí v ose vstupní brány a obřadní síně a přicházelo se k ní stromovou alejí. Původní podobu honosného náhrobku ze švédské žuly zachytil fotograf Josef Seidel. Poslední uložená urna náleží Petru Ignazi Spirovi (1904–1967), kterému se podařilo přežít druhou světovou válku v zahraničí. V letech 1946–1949 se pokoušel vrátit do vlasti a získat československé občanství. Toto právo mu bylo odepřeno, do Českého Krumlova se tak mohl vrátit až posmrtně. Jeho popel byl za dosud nejasných okolností uložen do Spirovy krumlovské hrobky v roce jeho úmrtí. 

Nejdéle sloužícím krumlovským rabínem byl v letech 1902–1934 Leopold Hirsch. Jeho manželka Mathilde zemřela roku 1912 (náhrobek č. 77) a rabínova druhá žena Hermine roku 1931 (náhrobek č. 4). Rabín Hirsch pro ni nechal postavit náhrobek s nápisem Familie prof. Dr. Leopold Hirsch, pod nímž byl 8. března 1937 také sám pohřben. 

Oblíbeným krumlovským lékařem byl MUDr. Julius Loria (1886–1934). Během první světové války pečoval o haličské uprchlíky, kteří přišli v počtu přibližně 150 do Krumlova. Několik z nich bylo pohřbeno na židovském hřbitově a jejich hroby jsou označeny jednoduchými náhrobky (č. 48, 49, 50, 55, 57, 58, 62, 68). V závěru života působil Julius Loria v Dubí u Teplic, kde v roce 1934 zemřel. Vděční krumlovští pacienti a přátelé nechali zhotovit plaketu s jeho reliéfním zpodobením a umístili ji na vnější stěnu obřadní síně. Posledním pohřbeným byl František Herbert Žalud (1919–1993, náhrobek č. 6).

_Zdroj:

_{Daniel Polakovič, Iva Steinová, Petra Vladařová: Na jihu Čech. České Budějovice: NPU, 2021. 978-80-85033-97-7.}

Náklady

Rok 2009 - celoroční průběžná údržba hřbitova

Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 10.972,- Kč

Rok 2010 - celoroční průběžná údržba hřbitova

Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 8.687,- Kč

Rok 2011 - celoroční průběžná údržba hřbitova.

Celkové náklady hrazeny Židovskou obcí v Praze: 9.017,-

Rok 2012 - zhotovení polohopisného plánu, celoroční průběžná údržba hřbitova.

Celkové náklady hrazeny Židovskou obcí v Praze: 15.934,- Kč

Náklady vynaložené od roku 2013–2023 budou doplněny později.

Příspěvek na údržbu a obnovu hřbitova

Židovská obec v Praze společně s Federací židovských obcí v ČR se prostřednictvím Matany a.s., resp. Správy budov a hřbitovů (SBH) stará o 270 hřbitovů a 40 synagog. Většina spravovaných nemovitostí, se nachází v chráněném památkovém území. Tyto kulturně historické a architektonicky hodnotné objekty je nutné zachovat, neboť tvoří významnou součást nejen židovského, ale i národního kulturního dědictví.

Pomozte nám při záchraně, údržbě a obnově židovských hřbitovů, vítáme jakoukoliv finanční spoluúčast při této činnosti.

Případné finanční příspěvky je možno zasílat také na účet číslo 1936566399/0800, vedený u České spořitelny a.s., variabilní symbol této památky je 70415.

Další možnosti jak přispět najdete na stránce Jak přispět.