Šafov
hřbitovsídelní okrsek
hřbitov volně přístupný
Musel být založen z praktických důvodů nedlouho po konstituování židovské komunity koncem 17. století, k rozšíření došlo 1778. Rozkládá se na severozápadním okraji obce, asi 300 metrů od náměstí ve svahu, plocha má lichoběžný tvar o výměře 5 013m2.
Ohrazen býval nižší kamennou zdí, jež byla v letech 1945–1948 rozebrána ke stavebním účelům, takže z ní dnes zbyly jen pozůstatky. V severovýchodním rohu stávala prostá márnice, přízemní kamenná stavba se šikmou střechou.
Náhrobky jsou rozmístěny po celé ploše hřbitova. Náhrobní kameny tvoří asi 19 nepravidelných řad. Starší náhrobky jsou vesměs velmi pozoruhodné svou kvalitní a bohatou pozdně barokní kamenickou výzdobou ve formě architektury s polosloupy a kládím, zdobené ornamentikou s použitím tradiční židovské symboliky: jako motivy se objevují ruce kohenů, levitské nádoby, věnec, Davidova hvězda, koruna, rozevřená tóra, obřízkový nůž, šofar, dva lvi, dva jeleni, ryba, pták atd. Zcela nezvyklé a originální jsou mezi nimi biblický výjev Jákobova žebříku a dva andílci nesoucí korunu. Většina náhrobku byla vyrobena z mušlového vápence, případně z pískovce a mramoru s hebrejskými nápisy. Náhrobky novodobého typu jsou soustředěny hlavně na severní straně, jsou ze světlé a tmavé žuly, se strohou výzdobou a symbolikou a s německými nápisy. Celkově je zde dochováno 950 náhrobků, z nichž nejstarší čitelný pochází z počátku 18. století. Poslední pohřeb se uskutečnil v roce 1931.
Zroj:
KLENOVSKÝ, Jaroslav. Encyklopedie židovských památek Moravy a Slezska. Praha: Grada Publishing, 2018.
Aktualizace: duben 2026
.jpeg)
.jpeg)
.jpeg)
Více informací
Židovské osídlení
První židovští osadníci zde nalezli útočiště po vypovězení z blízkého Weitersfeldu v Dolním Rakousku v letech 1670 až 1671. V letech 1867–1919 existovala samostatná židovská politická obec, Židovská náboženská obec zanikla v roce 1938. V letec 1945–1947 došlo k neúspěšnému pokusu o její znovu založení. Nejpočetnější bylo židovské osídlení v 60. letech 19. století.
Židovská čtvrť
Majitel panství hrabě Maxmilian Starhemberg poskytl příchozím Židům v roce 1671 volné místo v městečku, jež bylo po švédském zničení v roce 1645 ještě zpola pusté. Většina se usadila ve vymezeném areálu v jihovýchodní částí sídla, menší počet v souboru sedmi domků se synagogou severně od náměstí. Při separační akci v letech 1726–1728 bylo nařízeno Židům tuto skupinu vyklidit a přestěhovat se za ostatními do ghetta. Židovská čtvrť získala postupným rozvojem až k povolené linii pravidelný čtyřúhelný tvar o výměře 2,1 ha. Po přestavbách se mnoho původních architektonických prvků nezachovalo. Areál byl silně poničen během 2. světové války, z původních 130 domů jich dnes stojí pouze 15.
Synagogy
Stará synagoga čp. 112 byla situována 100 m severně od farního kostela na náměstí. Byl to samostatně stojící přízemní dům obdélného půdorysu s valbovou střechou. Tuto synagogu si osadníci zřídili v roce 1673, po požáru v roce 1722 se jednalo o jejím rozšíření, v roce 1728 ji však museli opustit, pak byla zřejmě zbořena.
Nová synagoga byla zřízena uprostřed nově vymezeného ghetta, původní stavba byla zřejmě jednodušší, dřevěná, ale v roce 1729 vyhořela. Nahradila ji v letech 1783–1785 na původních základech novostavba v pozdně barokním slohu. Po požáru v roce 1822 byla celkově obnovena a v roce 1921 renovována. Bohoslužebným účelům sloužila až do okupace, kdy byla nacisty zničena. V roce 1942 byly její trosky rozbořeny a stavební materiál využit ke zpevnění silnice. Byla to samostatně stojící třípodlažní halová stavba s průčelním štítem. Obsahovala 83 mužských a 137 ženských sedadel.
Náklady
Rok 2010 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Federací židovských obcí v ČR: 28.800,- Kč
Rok 2011 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Federací židovských obcí v ČR: 12.000,- Kč
Rok 2012 – celoroční průběžná údržba hřbitova, oprava náhrobků
Celkové náklady: 233.480,- Kč
Dotace: 120.000,- Kč
Federace židovských obcí v ČR: 113.480,- Kč
Náklady vynaložené od roku 2013–2023 budou doplněny později.
Příspěvek na údržbu a obnovu památky
Židovská obec v Praze společně s Federací židovských obcí v ČR se prostřednictvím Matany a.s., resp. Správy budov a hřbitovů (SBH) stará o 270 hřbitovů a 40 synagog. Většina spravovaných nemovitostí, se nachází v chráněném památkovém území. Tyto kulturně historické a architektonicky hodnotné objekty je nutné zachovat, neboť tvoří významnou součást nejen židovského, ale i národního kulturního dědictví.
Pomozte nám při záchraně, údržbě a obnově židovských hřbitovů, vítáme jakoukoliv finanční spoluúčast při této činnosti.
Případné finanční příspěvky je možno zasílat také na účet číslo 1936566399/0800, vedený u České spořitelny a.s., variabilní symbol této památky je 110278.
Další možnosti jak přispět najdete na stránce Jak přispět.
Přispějte na péči o památky
Vzhledem k velkému množství většinou památkově chráněných objektů, které vyžadují opravy a údržbu, vítáme jakoukoliv finanční spoluúčast při této činnosti.
Náhrobky ke sponzoringu
Vybíráme náhrobky, které aktuálně potřebují opravu. Prohlédněte si jejich seznam a pomozte zrestaurovat náhrobky těch, kteří již pravděpodobně nemají potomky, jenž by se o památku mohli starat.