Dobříš (synagoga)

Typ objektu

synagoga

GPS
49.7813019, 14.1672389
Vlastnictví
města a obce
Doba vzniku
od roku 1850
Památková ochrana
Přístupnost
Přílohy v PDF

Dobříšští židé se zprvu scházeli v soukromých modlitebnách, které patřily zámožnějším členům židovské obce. V roce 1745 byla k těmto účelům pronajata speciální místnost, a právě na tomto místě později stála stará dobříšská synagoga. V roce 1777 byla totiž budova i s místností odkoupena dobříšskou židovskou náboženskou obcí. Nová synagoga byla zděná s kamennou podlahou a šindelovou střechou. V roce 1807 synagoga vyhořela a zůstaly jen čtyři holé zdi. Mezi členy náboženské obce byla tudíž uspořádána sbírka na obnovu synagogy.  Od roku 1808 tak synagoga znovu sloužila svému účelu až do roku 1904, kdy bylo rozhodnuto o stavbě nové synagogy. Stará synagoga byla prodána do soukromých rukou, připojením k sousední hospodě z ní vznikl taneční sál. V roce 1919 odkoupila bývalou synagogu i přilehlý hostinec sokolská obec. Avšak na počátku 60. let 20. století bylo rozhodnuto o asanaci a budova staré synagogy byla roku 1963 nenávratně zbořena. Místo po synagoze zůstalo prázdné a dnes se zde nachází parkoviště.

Pozemek, na němž dnes stále stojí bývalá nová synagoga byl zakoupen roku 1903 v ulici dnešní Čs. armády.  Plány ke stavbě novorománské budovy vyhotovil Alois Richter. Dobříšská synagoga je nezvykle otočena na sever a nesla některé prvky katolických kostelů. Takovým nejvíce viditelným prvkem byla věž, kterou většina jiných synagog neměla. Na svou dobu vysoké náklady na stavbu, byly hrazeny z dobrovolných příspěvků židovské obce a z darů poskytnutých jinými příznivci. Svému účelu nová synagoga sloužila až do roku 1938. Tehdy začaly první fašistické antisemitské akce. Synagoze byla například vytlučena všechna okna. Později došlo k rozkradení interiéru, dřevěné prvky byly rozprodány na otop. Po určitou dobu sloužila synagoga jako sklad obilí a chátrala jak zevnitř, tak i zvenčí. 

ROSENBAUMOVÁ, Jindřiška. Židé v Dobříši. Dobříš: Muzeum Dobříš, 2016. 

Předchozí
Další
Wikimedia
Mapy.cz

Více informací

Po válce se začalo s přestavbou budovy na kulturní dům. V roce 1954 získalo do nájmu budovu město. V roce 1956 židovská obec prodala synagogu československému státu za 58 750 Kčs. V této době také dochází ke změně celkového stavu budovy. Novorománská okna jsou zazděna. Vrcholem je však rok 1959, kdy je zbořena věž synagogy. A to i přes to, že Úřad památkové péče vydal před demolicí zákaz věž odstranit. Dokonce existoval i oficiální dopis, který zakazoval stržení věže. Nicméně po svém vydání se záhadně ztratil a objevil se až po demolici.

V roce 1990 byla na budově umístěna tabulka „synagoga 1903“. V roce 2008 přikročilo město k částečné rekonstrukci fasády. Opravená fasáda byla změněna z červeno-bílé na tónovanou světle modrou. Dobříšské muzeum rukavic a Dobříšský muzejní spolek nyní usilují o navrácení věže na synagogu. Jako kulturní dům je budova bývalé synagogy využívána dodnes.

Náklady

Příspěvek na údržbu a obnovu hřbitova

Židovská obec v Praze společně s Federací židovských obcí v ČR se prostřednictvím Matany a.s., resp. Správy budov a hřbitovů (SBH) stará o 270 hřbitovů a 40 synagog. Většina spravovaných nemovitostí, se nachází v chráněném památkovém území. Tyto kulturně historické a architektonicky hodnotné objekty je nutné zachovat, neboť tvoří významnou součást nejen židovského, ale i národního kulturního dědictví.

Pomozte nám při záchraně, údržbě a obnově židovských hřbitovů, vítáme jakoukoliv finanční spoluúčast při této činnosti.

Případné finanční příspěvky je možno zasílat také na účet číslo 1936566399/0800, vedený u České spořitelny a.s., variabilní symbol této památky je 111111.

Další možnosti jak přispět najdete na stránce Jak přispět.

QR kód
 

Přispějte na péči o památky

Vzhledem k velkému množství většinou památkově chráněných objektů, které vyžadují opravy a údržbu, vítáme jakoukoliv finanční spoluúčast při této činnosti.

Náhrobky ke sponzoringu

Vybíráme náhrobky, které aktuálně potřebují opravu. Prohlédněte si jejich seznam a pomozte zrestaurovat náhrobky těch, kteří již pravděpodobně nemají potomky, jenž by se o památku mohli starat.