Mikulov (synagoga–stará)

Typ objektu

expozicesídelní okrsekpomníksynagoga

GPS
48.8076878, 16.6361017
Vlastnictví
ŽO Brno
Doba vzniku
do roku 1849
Památková ochrana
Přístupnost

duben, říjen, listopad
pá–ne: 9.00–12.00 13.00–16.00
květen, červen, září
út–ne: 9.00–12.00 13.00–17.00
červenec a srpen
po–ne: 9.00–12.00 13.00–18.00

Přílohy v PDF
Příspěvek

Již nedlouho po konstituování židovské obce v 16. století nutno předpokládat synagogu. S početním růstem obce vyvstala brzy potřeba dalších bohoslužebných prostor, které byly vystavěny v bližším okolí na hlavní komunikaci a později na mladších okrajových ulicích ghetta. 
Do dnešních dní se z původních 12 synagog a modliteben dochovala jen jediná. Horní synagoga (zvaná také Stará nebo Velká) byla postavena pravděpodobně v roce 1550 v renesančním slohu. V letech 1688–1689 přibyla na jižní straně přízemní přístavba ženské modlitebny. 
Po požáru židovské čtvrti v roce 1719 získala synagoga zcela nový barokní ráz. Po dalším požáru v roce 1819 byly provedeny empírové úpravy.  Bohoslužebná funkce skončila v roce 1938. Po okupaci sloužila budova ke skladování, ale následkem neudržování chátrala.  Po velmi sporné rekonstrukci v letech 1977–1989 byla využita pro muzejní, výstavní a koncertní účely. Až komplexní obnova v letech 2012–2014 navrátila této výjimečné památce původní autentickou podobu.
Synagoga představuje mimořádně cenné architektonické dílo a vývojově důležitou stavbu, neboť je posledním dochovaným templem tzv. polského typu, tedy s vnitřní podporou, v našich zemích.

Zdroj: KLENOVSKÝ, Jaroslav. Encyklopedie židovských památek Moravy a Slezska. Praha: Grada Publishing, 2018.

Aktualizace: červen 2025

Předchozí
Další
Foto: Deset hvězd

Více informací

Židovské osídlení

Největší a nejvýznamnější centrum moravských Židů ve výhodné poloze při hranicích s Rakouskem. Židovská komunita zde vznikla na počátku 16. století. V letech 1550–1630 prudký rozvoj. Rostoucí význam vedl k trvalému umístění instituce moravského zemského rabína, jenž zde sídlil až do roku 1851. Počet usedlých značně rozšířil příchod imigrantů vypovězených z Vídně v roce 1670. V letech 1850–1919 samostatná politická židovská obec s vlastním starostou. Za 1. světové války tu krátkodobě nalezly útočiště tisíce uprchlíků z Haliče. Nejpočetnější bylo židovské osídlení na počátku 19. století, od té doby klesalo. 

V roce 1935 bylo založeno Židovské ústřední muzeum pro Moravu a Slezsko, jeho sbírkové předměty byly na podzim 1938 před nacisty evakuovány do Brna a za okupace převezeny do Židovského muzea v Praze. Židovská náboženská obec zaniklá v roce 1938 byla v roce 1945 obnovena. V roce 1953 byla přeměněna v synagogální sbor pod Židovskou náboženskou obcí Brno. 

V roce 1998 bylo v Regionálním muzeu Mikulov založeno odborné dokumentační pracoviště Dokumentační centrum moravského židovství. Od roku 2000 zde působí Spolek přátel židovské kultury v Mikulově, jenž realizoval naučnou stezku židovskou čtvrtí a pořádá také Dny židovské kultury.

Židovská čtvrť

Židé se v 16. století usídlili v ulici Za hradem, přičemž přibližně století žili v sousedství křesťanských obyvatel, než jejich domy postupně vykoupili a vytvořili základ židovské čtvrti. Domy byly stavěny ve stísněné pozici bez hospodářských příslušenství a zahrad po obou stranách ulice. Dřevěná zástavba byla po požárech v 16. století nahrazena zděnými domy. V důsledku dalšího růstu židovské obce se koncem 16. a začátkem 17. století rozšiřuje výstavba do svahu těsně k zámku. Celou čtvrť vymezovala separační zeď s bránami a závorami.

Po třicetileté válce a příchodu utečenců z Vídně roku 1670 došlo k prostorovému rozšíření židovské čtvrti severozápadním směrem po celém svahu dolů. Konečného rozsahu dosáhl areál „absorpcí“ starší zástavby v Brněnské ulici a ve svahu pod Kozím hrádkem k židovskému hřbitovu.

V době největšího plošného rozsahu dosáhl areál v polovině 19. století, měl 13, 5 ha.

Po roce 1848 se nekomfortní stísněné domky židovské čtvrti postupně staly obydlím chudiny. Zkázu zástavbě přinesla několikerá výměna obyvatel a válečné poškození. V důsledku havarijního stavu řady domů došlo v 60. – 80. letech 20. století k velkým plošným demolicím. Z původních 317 domovních jednotek přečkalo pouze 90.

Náklady

Příspěvek na údržbu a obnovu památky

Tato památka není ve vlastnictví ŽOP ani FŽO. V případě zájmu o finanční nebo i jinou podporu památky se prosím obraťte na vlastníka objektu. Nebo nás kontaktujte.

 

Přispějte na péči o památky

Vzhledem k velkému množství většinou památkově chráněných objektů, které vyžadují opravy a údržbu, vítáme jakoukoliv finanční spoluúčast při této činnosti.

Náhrobky ke sponzoringu

Vybíráme náhrobky, které aktuálně potřebují opravu. Prohlédněte si jejich seznam a pomozte zrestaurovat náhrobky těch, kteří již pravděpodobně nemají potomky, jenž by se o památku mohli starat.