Více informací

Židovské osídlení

Největší a nejvýznamnější centrum moravských Židů ve výhodné poloze při hranicích s Rakouskem. Židovská komunita zde vznikla na počátku 16. století.
V letech 1550–1630 prudký rozvoj. Rostoucí význam vedl k trvalému umístění instituce moravského zemského rabína, jenž zde sídlil až do roku 1851. Počet usedlých značně rozšířil příchod imigrantů vypovězených z Vídně v roce 1670. V letech 1850–1919 samostatná politická židovská obec s vlastním starostou. Za 1. světové války tu krátkodobě nalezly útočiště tisíce uprchlíků z Haliče. Nejpočetnější bylo židovské osídlení na počátku 19. století, od té doby klesalo. 

V roce 1935 bylo založeno Židovské ústřední muzeum pro Moravu a Slezsko, jeho sbírkové předměty byly na podzim 1938 před nacisty evakuovány do Brna a za okupace převezeny do Židovského muzea v Praze. Židovská náboženská obec zaniklá v roce 1938 byla v roce 1945 obnovena. V roce 1953 byla přeměněna v synagogální sbor pod Židovskou náboženskou obcí Brno. 

V roce 1998 bylo v Regionálním muzeu Mikulov založeno odborné dokumentační pracoviště Dokumentační centrum moravského židovství. Od roku 2000 zde působí Spolek přátel židovské kultury v Mikulově, jenž realizoval naučnou stezku židovskou čtvrtí a pořádá také Dny židovské kultury.

Židovská čtvrť

Židé se v 16. století usídlili v ulici Za hradem, přičemž přibližně století žili v sousedství křesťanských obyvatel, než jejich domy postupně vykoupili a vytvořili základ židovské čtvrti. Domy byly stavěny ve stísněné pozici bez hospodářských příslušenství a zahrad po obou stranách ulice. Dřevěná zástavba byla po požárech v 16. století nahrazena zděnými domy. V důsledku dalšího růstu židovské obce se koncem 16. a začátkem 17. století rozšiřuje výstavba do svahu těsně k zámku. Celou čtvrť vymezovala separační zeď s bránami a závorami.

Po třicetileté válce a příchodu utečenců z Vídně roku 1670 došlo k prostorovému rozšíření židovské čtvrti severozápadním směrem po celém svahu dolů. Konečného rozsahu dosáhl areál „absorpcí“ starší zástavby v Brněnské ulici a ve svahu pod Kozím hrádkem k židovskému hřbitovu.

V době největšího plošného rozsahu dosáhl areál v polovině 19. století, měl 13, 5 ha.

Po roce 1848 se nekomfortní stísněné domky židovské čtvrti postupně staly obydlím chudiny. Zkázu zástavbě přinesla několikerá výměna obyvatel a válečné poškození. V důsledku havarijního stavu řady domů došlo v 60. – 80. letech 20. století.

Náklady

Příspěvek na údržbu a obnovu památky

Tato památka není ve vlastnictví ŽOP ani FŽO. V případě zájmu o finanční nebo i jinou podporu památky se prosím obraťte na vlastníka objektu. Nebo nás kontaktujte.