Vlachovo Březí
hřbitovsídelní okrsek
hřbitov volně přístupný
Nejstarší zprávu o existenci hřbitova přináší žádost Michaela Fantla z Vimperka z února 1689 knížeti Eggenberkovi, aby směl přesídlit do blízkého Vlachova Březí, kde „Židé mají synagogu a hřbitov.“ Nejstarším dokladem je náhrobek Figly, manželky Fajše (1690, č. 120). Pohřbívání započalo v jižní části dnešní plochy hřbitova, z první poloviny 18. století byly nalezeny necelé dvě desítky náhrobků.
V roce 1724 měl hřbitov čtvercový půdorys o rozloze 11 × 11 sáhů a byl obehnaný zdí. Ve stabilním katastru z roku 1837 je hřbitov zachycený v rozšířené podobě protáhlého lichoběžníku se zděnou budovou při severozápadní stěně. K jejímu zboření zřejmě došlo po dalším rozšíření v letech 1867/1868, kdy byla původní hřbitovní budova nahrazena novou v jihozápadním cípu hřbitova a hřbitov byl v rozšířené ploše obehnán zdí. V současné době budovu najdeme při vstupu zachovanou jen v půdorysu.
Pomocí písemných pramenů můžeme identifikovat i několik pohřbených z druhé čtvrtiny 18. století. V první polovině 19. století již počet náhrobků nestoupal, byl srovnatelný s předcházejícím obdobím. V druhé polovině 19. století počet náhrobků opět začal stoupat, zachovalo se jich přibližně pět desítek, v letech 1867–1868 se proto hřbitov znovu rozšiřoval. Z 20. století se zachovaly přibližně dvě desítky náhrobků, mezi nimi zřejmě dva odkazující na uprchlíky před frontou první světové války (č. 35 a 156). Druhý jmenovaný stojí nad hrobem Natanaela, syna Arijeho (1915). Poslední zdejší doložený pohřeb proběhl roku 1932 (Avraham, syn Davida Sterna, náhrobek č. 143).
V současnosti je zajištěna průběžná údržba hřbitova, v níž je třeba pokračovat i v následujících letech.
Aktualizace: červenec 2024
Více informací
Počátky židovského osídlení
Počátky židovského osídlení ve Vlachově Březí sahají nejméně do poloviny 17. století, k roku 1654 je zde doložený Žid jménem Izak. Jednoduchý nákres z roku 1690 městečka a zámku, oddělených komunikací, zachycuje podél hlavní silnice plánované umístění přibližně desítky židovských domků.
Další Židé přicházeli po roce 1700. U dvou rodin je zaznamenané obchodování na trzích v Linci (Salomon Lewy a Salomon Fandl). Rodinná jména Fantl, Meller a Lewy přetrvala do roku 1787 a poté sloužila jako neměnná příjmení. Soupis z roku 1723 uvádí deset židovských rodin, dvě z nich původem z Horažďovic.
Cenné náhrobky a významné osobnosti
Neobvyklý náhrobek Avrahama, syna Davida, se zkosenými rohy pochází z roku 1700 (č. 119). Dvojnáhrobek z roku 1706, který je jediným kohenským na hřbitově, je možné považovat za jednu z kvalitativně vrcholných prací soudobé sepulkrální produkce v regionu. Jsou pod ním pohřbeni manželé Mordechaj, syn Juzla K“C, a jeho manželka Nene (č. 124). Dvojnáhrobek byl zhotoven ve tvaru desek Desatera, přičemž každá strana je lemovaná odlišně zdobeným lemem. Nový typ náhrobního kamene se štítem tympanového typu představuje náhrobek zesnulé Gutl (1711, č. 114).
O přesídlení rodiny Fantl do Březí a dalších rodinných vztazích vypovídá náhrobek Ezriela, syna Michla Winberga (1738, č. 113), jehož přídomek připomíná původní lokalitu Vimperk. Z druhé poloviny 18. století se zachovaly přibližně tři desítky náhrobků. Atypický náhrobek ve tvaru kosočtverce (Zanvil, 1768, č. 84) nemá z hlediska svého tvaru na území jižních Čech obdoby. Nejvýraznější lokální osobností pokročilého 18. století byl Daniel Popper (Natanael, syn Chizkijahua), zesnulý roku 1793 ve věku 90 let. Náhrobní nápis jej označuje za donátora a mecenáše (1793, č. 98).).
V první polovině 19. století již počet náhrobků nestoupal, byl srovnatelný s předcházejícím obdobím. Náhrobek Eliahua, syna Avrahama Pinchase (1813, č. 79), zaujme svým výtvarným zpracováním s ústředním motivem koruny a výraznými tordovanými polosloupy. Matriční záznam jej zaznamenal jako sedmdesátiletého bezdětného Eliase Gastnera. Duchovním představitelem obce v první čtvrtině 19. století byl učitel a místní rabín Menachem, občanským jménem Emanuel Hilsner (1827, náhrobek č. 75), zesnulý ve věku 50 let.
V druhé polovině 19. století počet náhrobků opět začal stoupat, zachovalo se jich přibližně pět desítek, v letech 1867–1868 se proto hřbitov znovu rozšiřoval. Neobvyklý náhrobek ve tvaru osmibokého pilíře, doplněný litinovými ozdobami, náleží Theresii, manželce Filipa (Zeliga) Lederera (1883/1884, č. 19).
Zdroj:
Daniel Polakovič, Iva Steinová, Petra Vladařová: Na jihu Čech. České Budějovice: NPU, 2021. 978-80-85033-97-7.
Aktualizace: červenec 2024
Náklady
Přehled záchranných prací uskutečněných v rámci celkové obnovy hřbitova a vynaložených finančních nákladů:
1992 – 1994: postupná oprava ohradní zdi hřbitova s využitím finanční podpory Okresního úřadu v Prachaticích
Rok 1995 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 7.297,- Kč
Rok 1996 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 6.804,- Kč
Rok 1997 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 7.776,- Kč
Rok 1998 – oprava ohradní zdi hřbitova a celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady: 244.232,- Kč
Oprava ohradní zdi: 236.780,- Kč
Celoroční údržba hřbitova: 7.452,- Kč
Ministerstvo kultury ČR: 165.000,- Kč
Obec Vlachovo Březí: 47.356,- Kč
Židovská obec v Praze: 31.876,- Kč
Rok 1999 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 1.080,- Kč
Roky 2000 a 2001 – na údržbu hřbitova nebyly vynakládány žádné finanční prostředky
Rok 2002 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 10.000,- Kč
Rok 2003 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 10.000,- Kč
Rok 2004 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 12.000,- Kč
Rok 2005 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 3.890,- Kč
Rok 2006 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 4.008,- Kč
Rok 2007 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 2.004,- Kč
Rok 2008 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 4.228,- Kč
Rok 2009 - celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 4.228,- Kč
Rok 2010 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 4.228,- Kč
Rok 2011 - celoroční průběžná údržba hřbitova.
Celkové náklady hrazeny Židovskou obcí v Praze: 4.228,- Kč
Rok 2012 - zhotovení polohopisného plánu, celoroční průběžná údržba hřbitova.
Celkové náklady hrazeny Židovskou obcí v Praze: 10.550,- Kč
Náklady vynaložené od roku 2013–2023 budou doplněny později.
Příspěvek na údržbu a obnovu hřbitova
Židovská obec v Praze společně s Federací židovských obcí v ČR se prostřednictvím Matany a.s., resp. Správy budov a hřbitovů (SBH) stará o 270 hřbitovů a 40 synagog. Většina spravovaných nemovitostí, se nachází v chráněném památkovém území. Tyto kulturně historické a architektonicky hodnotné objekty je nutné zachovat, neboť tvoří významnou součást nejen židovského, ale i národního kulturního dědictví.
Pomozte nám při záchraně, údržbě a obnově židovských hřbitovů, vítáme jakoukoliv finanční spoluúčast při této činnosti.
Případné finanční příspěvky je možno zasílat také na účet číslo 1936566399/0800, vedený u České spořitelny a.s., variabilní symbol této památky je 70263.
Další možnosti jak přispět najdete na stránce Jak přispět.
Přispějte na péči o památky
Vzhledem k velkému množství většinou památkově chráněných objektů, které vyžadují opravy a údržbu, vítáme jakoukoliv finanční spoluúčast při této činnosti.
Náhrobky ke sponzoringu
Vybíráme náhrobky, které aktuálně potřebují opravu. Prohlédněte si jejich seznam a pomozte zrestaurovat náhrobky těch, kteří již pravděpodobně nemají potomky, jenž by se o památku mohli starat.