Více informací

Počátky příchodu židovského obyvatelstva

Náhorní planina mezi Mladou Vožicí a Pacovem začala být osidlována jednotlivými Židy v druhé polovině 17. století. Židé byli rozptýleni po širokém okolí a usazovali se často jako nájemci zřizovaných palíren. Zemřelí z této oblasti byli pohřbíváni v Pacově, též v Lukavci a  v Hořepníku. Na konci 18. století se duchovní život soustředil v Babčicích a Bradáčově, v obou místech byli zaznamenáni chazani, kteří zároveň zastávali práci šochetů (Schulsinger und als Rebe mit Schächten). Na přelomu 18. a 19. století se ustavila židovská obec v Babčicích, která nejpozději od roku 1809 vedla matriky. 

Období 19. století

Na počátku čtyřicátých let 19. století přistoupila babčická obec k založení vlastního hřbitova, který byl situován přibližně kilometr severně, v blízkosti samoty Osikovec. Pod názvem Wosikowetz je hřbitov uváděn v babčických matrikách zemřelých. Nejstarší část hřbitova se nachází v západní části dnešního pohřebiště, vpravo od vstupu. Doklad o založení hřbitova se nedochoval. Nejstarší písemný záznam o pohřbu na babčickém hřbitově pochází až z roku 1843. Dva nejstarší dochované náhrobky (zřejmě chybně) zaznamenávají pohřby už v předchozím roce. Vznik židovského hřbitova lze proto klást do roku 1842, nejpozději do roku 1843.

Současnost

V současnosti je hřbitov je obehnán zčásti omítanou kamennou zdí a vstupuje se do něj nově zrekonstuovanou budovou s valbovým zastřešením. Náhrobky byly v nedávné minulosti vyzdviženy a prošly restaurátorským zásahem. Z první poloviny 19. století se na hřbitově dochovalo přibližně 15 náhrobků. Většina z nich je tesána neumělým způsobem, dva z nich (pravděpodobně z dílny kameníka Isaka Weila z Radenína) však vynikají vysokou kvalitou zpracování a mimořádně zajímavou symbolikou.

Významné osobnosti a výzdoba náhrobků

Náhrobek Zalmana Schicka z Těchobuzi (1845, náhrobek č. 8) nese ojedinělý motiv jeskyně Machpely a náhrobek Jacoba Kopla Epsteina ze Zadní Stříteže (1856, náhrobek č. 71) zdobí reliéf zobrazující náhrobní kámen.

Nejvýznamnější osobností, jejíž ostatky leží na hřbitově, je rabín babčické synagogy Pinchas řečený Zelke Blann, občanským jménem Markus (1865, náhrobek č. 28). Náhrobní nápis informuje o jeho otci Moše Blannovi, rabínu v Košeticích, který byl žákem moravsko–slezského zemského rabína Nachuma Trebitsche z Mikulova (1779–1842), zastánce tradičního směru judaismu. Na hřbitově jsou pod jednoduchými náhrobky pohřbeni prarodiče Leo (Lva) Wintera (1876–1935), českého sociálně demokratického politika a ministra v několika vládách. Děd Leopold (hebrejským jménem Levi) byl v době úmrtí majitelem vinopalny v Horní Světlé (1868, náhrobek č. 4).

Z 20. století se na babčickém hřbitově dochovalo 30 náhrobků, v jejichž nápisech se objevuje i čeština. Hřbitov si uchoval charakter původního pohřebiště, kde pohřbívali Židé z širokého okolí, rozptýlení v jednotlivých vesnicích. Z tohoto období je výtvarně nejzajímavější náhrobek Helenky Poláčkové (1916, č. 46) se secesní dekorativní výzdobou smutečního stromu a ptáčka. 

Zdroj:
Daniel Polakovič, Iva Steinová, Petra Vladařová: Židovské hřbitovy na jihu Čech. České Budějovice: NPU, 2021. 978-80-85033-97-7.
Iva Steinová: Židovský hřbitov v Babčicích a kameník Isak Weil z Radenína (1812–1897), in: Židé v Čechách (ed. Tomáš Krákora) vyjde 2022.

Aktualizace: prosinec 2023

Náklady

Do roku 1999 – na údržbu hřbitova nebyly vynaloženy žádné finanční prostředky

Rok 2000 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 14.445,- Kč

Rok 2001 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 40.365,- Kč

Rok 2002 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 33.850,- Kč

Rok 2003 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 37.665,- Kč

Rok 2004 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 34.290,- Kč

Rok 2005 – celková rekonstrukce obřadní síně a celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady: 282.858,- Kč
Celková rekonstrukce obřadní síně: 254.238,- Kč
Celoroční údržba hřbitova: 28.620,- Kč
Ministerstvo kultury ČR: 100.000,- Kč
Židovská obec v Praze: 182.858,- Kč

Rok 2006 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 13.500,- Kč

Rok 2007 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 1.100,- Kč

Rok 2008 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 1.159,- Kč

Rok 2009 - vztyčování povalených náhrobků a celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady: 94.499,- Kč Vztyčování náhrobků: 93.000,- Kč
Celoroční údržba hřbitova: 1.499,- Kč
Jihočeský kraj: 40.000,- Kč
Židovská obec v Praze: 54.499,- Kč

Rok 2010 - Židovská obec v Praze: 1.309,- Kč

Rok 2011 - zhotovení plánu hřbitova, celoroční průběžná úprava hřbitova.
Celkové náklady: 145.178,- Kč
Jihočeský kraj: 40.000,- Kč
Židovská obec v Praze: 105.178,- Kč 

Rok 2012 – celoroční průběžná údržba hřbitova.
Celkové náklady hrazeny Židovskou obcí v Praze: 1.194,- Kč

Náklady vynaložené od roku 2013–2023 budou doplněny později. 

Příspěvek na údržbu a obnovu hřbitova

Židovská obec v Praze společně s Federací židovských obcí v ČR se prostřednictvím Matany a.s., resp. Správy budov a hřbitovů (SBH) stará o 270 hřbitovů a 40 synagog. Většina spravovaných nemovitostí, se nachází v chráněném památkovém území. Tyto kulturně historické a architektonicky hodnotné objekty je nutné zachovat, neboť tvoří významnou součást nejen židovského, ale i národního kulturního dědictví.

Pomozte nám při záchraně, údržbě a obnově židovských hřbitovů, vítáme jakoukoliv finanční spoluúčast při této činnosti.

Případné finanční příspěvky je možno zasílat také na účet číslo 1936566399/0800, vedený u České spořitelny a.s., variabilní symbol této památky je 70310.

Další možnosti jak přispět najdete na stránce Jak přispět.