Stádlec
hřbitovsídelní okrsek
hřbitov volně přístupný
Na přelomu 18. a 19. století pohřbívala zdejší poměrně početná židovská komunita nejčastěji ve Zběšičkách, Táboře a Milevsku, což dokládají písemné prameny z matričního období. Stádlecký židovský hřbitov drobných rozměrů byl založen v nehostinné poloze, přibližně kilometr jižně od Stádlce, v bažinaté oblasti u rybníčku Jamný. Dne 24. listopadu 1822 byla s vrchností sepsána smlouva na dědičný nájem hřbitova. V čele židovské komunity tou dobou stáli Salomon Hajek (respektive Salomon Wocasek) a Adam Schwelb, jejichž podpisy smlouvu potvrdily. Ještě v polovině 19. století bylo pohřebiště v majetku vrchnosti.
Ve Stádlci se ovšem začalo pohřbívat několik let před sepsáním smlouvy, nejpozději v roce 1815. Pod nejstarším doloženým kamenem byla pohřbena Kajke (Chaje) a její manžel Avraham (1815/1816, č. 32). Z první poloviny 19. století se dochovalo 15 náhrobků, z druhé poloviny 19. století jich pochází na pět desítek. V závěru hřbitova se nachází cca 17 náhrobků z 20. století. Od roku 1887 zde byli pohřbíváni i chovanci Královského zemského českého ústavu pro choromyslné v Opařanech. Dodnes jsou při vstupu patrné pozůstatky hřbitovního domku, který byl postaven někdy po polovině 19. století. Na hřbitově jsou pohřbeni i členové stádleckých židovských rodin, s nimiž vrchnost uzavírala smlouvy na pronájem domů a pozemků, jde o rodiny užívající příjmení Sametz (nájemce vrchnostenské vinopalny), Schwelb, Skalla, Upřimny, Penischek (Penížek) a Pokorny.
Po polovině 90. let 20. století byla plocha hřbitova vyčištěna od náletové vegetace. V současné době je zajištěna průběžná údržba hřbitova, ve které je nutno pokračovat i v následujících letech.
Aktualizace: červenec 2024
Více informací
Počátky židovského osídlení
Podle dostupných pramenů se Židé ve Stádlci usadili ve druhé polovině 17. století, nejstarší narození židovského dítěte je v místě doloženo kolem roku 1684. Zpráva z roku 1723 zmiňuje, že před mnoha lety ve Stádlci žilo osm rodin v šesti chalupách, v roce zápisu se tu vyskytovaly pouhé tři rodiny. O situování tří židovských obydlí, z nichž jedno – vinopalna – stálo v blízkosti zámku, informuje plán z roku 1727. Židovské domky v této době spolu nesousedily a staly se základem pro dva postupně se vytvářející kompaktní sídelní celky. V roce 1783 čítal seznam Židů dvanáct rodin, většinou velmi chudých.
V roce 1793 se místní rodiny rozrostly do celkového počtu třinácti. Na konci 18. století žili Židé v deseti domech, označených římskými čísly. V třicátých nebo čtyřicátých letech 18. století byla postavena synagoga, stavebně spjatá s činností dílny, která prováděla barokní přestavbu zámku. Kresba z roku 1831 zachycuje rozložení sedadel v mužské části synagogy a uvádí konkrétní osoby, které měly zakoupená místa.
Cenné náhrobky a významné osobnosti
Pod nejstarším doloženým kamenem byla pohřbena Kajke (Chaje) a její manžel Avraham (1815/1816, č. 32). Třetí nejstarší kámen je překvapivě umístěný až na druhém konci hřbitova (Meharim, syn Šloma, 1821, č. 90). Náhrobek Josefa, syna Jechezkela Ehrlicha (1891, č. 55) je pozoruhodný dochovanou zlatou polychromií písma a motivem knihy, srdce a kotvy.
Nejznámějším stádleckým rodákem je JUDr. Josef Žalud (1850–1923), advokát, zemský poslanec a autor učebnice židovského náboženství, který působil většinu života v Praze a patřil mezi zakladatele česko-židovského hnutí. Na hřbitově jsou pohřbeni jeho předci a příbuzní z rodin Žaludových a Skallových.
Mezi poslední pohřbené patří rodina Kokrháčových (náhrobek č. 8). Samuel Kokrháč (1863–1924) zastával od roku 1906 funkci představeného židovské komunity. Náhrobní nápis o úmrtí jeho manželky Teresie roku 1932 pohřbívání na zdejším hřbitově uzavírá.
Zdroj:
Daniel Polakovič, Iva Steinová, Petra Vladařová: Na jihu Čech. České Budějovice: NPU, 2021. 978-80-85033-97-7.
Aktualizace: červenec 2024
Náklady
Přehled záchranných prací uskutečněných v rámci celkové obnovy hřbitova a vynaložených finančních nákladů:
Rok 1996 – oprava ohradní zdi, kácení stromů a celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 8.275,- Kč
Rok 1997 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 7.857,- Kč
Rok 1998 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 4.050,- Kč
Rok 1999 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 4.050,- Kč
Rok 2000 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 7.573,- Kč
Rok 2001 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 5.778,- Kč
Rok 2002 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 5.164,- Kč
Rok 2003 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 5.602,- Kč
Rok 2004 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 4.590,- Kč
Rok 2005 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 5.400,- Kč
Rok 2006 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 5.603,- Kč
Rok 2007 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 4.793,- Kč
Rok 2008 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 4.725,- Kč
Rok 2009 - vztyčování povalených náhrobků a celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady: 105.828,- Kč
Vztyčování náhrobků: 99.400,- Kč
Celoroční údržba: 6.428,- Kč
Ministerstvo kultury ČR: 70.000,- Kč
židovská obec v Praze: 35.828,- Kč
Rok 2010 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 6.144,- Kč
Rok 2011 - celoroční průběžná údržba hřbitova.
Celkové náklady hrazeny židovskou obcí v Praze: 3.753,- Kč
Rok 2012 - vztyčování povalených náhrobků, zhotovení polohopisného plánu, celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady: 105.680,- Kč
Jihočeský kraj: 45.000,- Kč
židovská obec v Praze: 60.680,- Kč
Náklady vynaložené od roku 2013–2023 budou doplněny později.
Příspěvek na údržbu a obnovu hřbitova
Židovská obec v Praze společně s Federací židovských obcí v ČR se prostřednictvím Matany a.s., resp. Správy budov a hřbitovů (SBH) stará o 270 hřbitovů a 40 synagog. Většina spravovaných nemovitostí, se nachází v chráněném památkovém území. Tyto kulturně historické a architektonicky hodnotné objekty je nutné zachovat, neboť tvoří významnou součást nejen židovského, ale i národního kulturního dědictví.
Pomozte nám při záchraně, údržbě a obnově židovských hřbitovů, vítáme jakoukoliv finanční spoluúčast při této činnosti.
Případné finanční příspěvky je možno zasílat také na účet číslo 1936566399/0800, vedený u České spořitelny a.s., variabilní symbol této památky je 70353.
Další možnosti jak přispět najdete na stránce Jak přispět.
Přispějte na péči o památky
Vzhledem k velkému množství většinou památkově chráněných objektů, které vyžadují opravy a údržbu, vítáme jakoukoliv finanční spoluúčast při této činnosti.
Náhrobky ke sponzoringu
Vybíráme náhrobky, které aktuálně potřebují opravu. Prohlédněte si jejich seznam a pomozte zrestaurovat náhrobky těch, kteří již pravděpodobně nemají potomky, jenž by se o památku mohli starat.