Více informací

Židé zde byli usazeni již 2. pol. 17. století. Židovské osídlení bylo soustředěno severně od návsi po obou stranách ulice souběžné s tokem potoka Radubice. Podle mapy stabilního katastru v roce 1839 tvořilo samostatnou čtvrť 24 parcelních čísel. V bývalé židovské ulici, dle místní tradice nazývané Karlín, byla v jednom z domů v r. 2017 objevena rituální lázeň mikve.

Židé z Hřešihlav a okolí původně patřili pod starší náboženskou obec v Terešově a Prašném Újezdě. Synagoga byla postavená před rokem 1839 a fungovala jako duchovní, ale i občanské centrum až do svého zániku na konci 19. století.

Hřbitov se nachází severovýchodně od obce v prudké strži vodoteče protékající obcí a ústící do řeky Berounky. Na hřbitov se i v minulosti vstupovalo přes budovu bejt tahara, která byla ještě v roce 1985 z větší části zachovalá. 

Hřešihlavský hřbitov byl založen roku 1821, jak netypicky dokládá zdejší nejstarší dochovaný náhrobní kámen chlapce Henocha Weisskopfa (č. 031). Před tímto rokem pohřbívali Židé z Hřešihlav na necelých 10 km vzdáleném hřbitově v Terešově. Epitaf výjimečně nese nejen informace o zemřelém, ale také doklad o prvním pohřbu na hřešihlavském hřbitově. „I chodil Henoch s Hospodinem. / Byl to radostný chlapec… / Tento kámen budiž na památku, / že toto dítko zde bylo první pohřbené… / Také budiž připomínkou / mužům Chevra kadiša, konající skutky milosrdenství na znamení a stráž / a jejich památka kéž vystoupá až k Hospodinu…“

Nejmladší moderní žulové náhrobky se nacházejí v první řadě napravo od vstupu na hřbitov. Dva patří příslušníkům rodiny Popperů (Wilhelmine Popper, 1900, č. 004 a Markus Popper, 1907, č. 005), náhrobek č. 002 patří Marii Thieben (1910) a nejmladší pohřeb byl vypraven pro Mořice Adlera, který zemřel v roce 1911 (č. 001).

Spolek Chevra kadiša neboli „pohřební bratrstvo konající skutky milosrdenství“, jehož členové se starali o většinu potřeb a povinností spojených s úmrtím, správou hřbitova a vedením evidence zemřelých, byl pravděpodobně založen také roku 1821. Dochovaly se náhrobky tří členů tohoto spolku (č. 045, 046, 047). Představenému zmíněného spolku a také zakladateli zdejší synagogy, patří náhrobek č. 045 (zemř. 1840). Meir, občanským jménem Marcus Popper, byl prvorozeným synem Judy Löbla z Terešova ze staré a významné rodiny Popperů. „Náhrobní kámen / muže vzácného a pravdivého, našeho učitele / váženého pana Meira Poppera z Liblína. / Zemřel při dobré pověsti, v předvečer polosvátku / byl pohřben prvního dne o Hošana raba 601 dle malého počtu. / Jak nesčetná jsou tvá dobrá díla, / která jsi za svůj život učinil. / Položil jsi základy a [dohlédl] na stavbu bejt tfila (synagogy), / radovalo se tvé srdce, když jsi sledoval její otevření. / Své dlaně jsi otevíral chudému a utištěnému, / hladoví stále jídali z tvého stolu. / Dvojnásob v ušlechtilém duchu, který spočinul na tobě, / jsi vedl svoji obec upřímně a moudře, / jsa představený Chevra kadiša svaté obce Hřešihlavy. / Kéž je tvoje duše spojena do svazku živých.“

Lazar Popper (bratr Meira) byl vedoucí náboženské obce a také zastával funkci mohela v Hřešihlavech a v Radnicích. Současně byl členem terešovského pohřebního bratrstva. Lazar zemřel a byl pohřben v roce 1844 (č. 039).

„Sem uložili vznešeného, moudrého a věrného, důstojného, jenž byl známý v branách pro jméno a chválu… Bůh sám promluvil a rozhodl / vzíti sobě duši vzácnou. Ještě při plné síle byl vyrván ze života. / To je ten den prchlivosti a úzkosti, / kdy byl od nás v soužení vzdálen utěšitel. / Naší obci byl představeným a vůdcem. / S láskou pečoval o chudé a nuzné. / Své rty otevíral k modlitbě dnem i nocí. / Obřezával děti Jisroele. / Pomáhal a přispíval Hospodinu, který zachraňuje, / vyplňuje přání těch, kdo se ho bojí, slyší a pomůže jim.  / Nechť je jeho duše spojena do svazku živých.“

Lazarův syn Markus Popper, hebrejským jménem Mordechaj (1907, č. 005) byl jedním z nejvýraznějších obchodníků své doby v Kralovicích. Dalším ze synů Lazara a jeho manželky Adelhaidy, hebrejským jménem Adl (1884, č. 007) je i Jakob (1901, pohřben v Hostouni u Domažlic), pradědeček věhlasného spisovatele a novináře Oty Pavla.

V minulých letech proběhla na hřbitově postupná oprava všech náhrobků, zajištěná vlastníkem hřbitova Federací židovských obcí. Současně také proběhla podrobná dokumentace všech náhrobních kamenů. 

_Zdroj:

^{VLADAŘOVÁ, Petra. Židovské hřbitovy v Radnicích, Terešově a Hřešihlavech. Radnice: Městský úřad v Radnicích, 2022. ISBN 978-80-11-01449-0.
VLADAŘOVÁ, Petra. Příběhy tesané do kamene: židovské hřbitovy v Terešově, Hřešihlavech, Radnicích, Oseku, Kožlanech a Zderazi. [Chomutov]: L. Marek, 2021. ISBN 978-80-88380-04-7.}

Náklady

Rok 2010 – celoroční průběžná údržba hřbitova Celkové náklady hrazené Federací židovských obcí v ČR: 1.714,- Kč

Rok 2011 - celoroční průběžná údržba hřbitova, dokumentace. Celkoé náklady hrazeny Federací židovských obcí v ČR: 6.816,- Kč

Příspěvek na údržbu a obnovu hřbitova

Židovská obec v Praze společně s Federací židovských obcí v ČR se prostřednictvím Matany a.s., resp. Správy budov a hřbitovů (SBH) stará o 270 hřbitovů a 40 synagog. Většina spravovaných nemovitostí, se nachází v chráněném památkovém území. Tyto kulturně historické a architektonicky hodnotné objekty je nutné zachovat, neboť tvoří významnou součást nejen židovského, ale i národního kulturního dědictví.

Pomozte nám při záchraně, údržbě a obnově židovských hřbitovů, vítáme jakoukoliv finanční spoluúčast při této činnosti.

Případné finanční příspěvky je možno zasílat také na účet číslo 1936566399/0800, vedený u České spořitelny a.s., variabilní symbol této památky je 10221.

Další možnosti jak přispět najdete na stránce Jak přispět.