Hřešihlavy

Typ objektu

hřbitovsídelní okrsek

GPS
49.9285756, 13.6291281
Vlastnictví
FŽO
Doba vzniku
do roku 1849
Památková ochrana
Přístupnost

hřbitov volně přístupný

Příspěvek

Židé zde byli usazeni již 2. pol. 17. století. Židovské osídlení bylo soustředěno severně od návsi po obou stranách ulice souběžné s tokem potoka Radubice. Podle mapy stabilního katastru v roce 1839 tvořilo samostatnou čtvrť 24 parcelních čísel. V bývalé židovské ulici, dle místní tradice nazývané Karlín, byla v jednom z domů v r. 2017 objevena rituální lázeň mikve.

Židé z Hřešihlav a okolí původně patřili pod starší náboženskou obec v Terešově a Prašném Újezdě. Synagoga byla postavená před rokem 1839 a fungovala jako duchovní, ale i občanské centrum až do svého zániku na konci 19. století.

Hřbitov se nachází severovýchodně od obce v prudké strži vodoteče protékající obcí a ústící do řeky Berounky. Na hřbitov se i v minulosti vstupovalo přes budovu bejt tahara, která byla ještě v roce 1985 z větší části zachovalá. Hřešihlavský hřbitov byl založen roku 1821, jak netypicky dokládá zdejší nejstarší dochovaný náhrobní kámen chlapce Henocha Weisskopfa (č. 031). Před tímto rokem pohřbívali Židé z Hřešihlav na necelých 10 km vzdáleném hřbitově v Terešově.

Epitaf výjimečně nese nejen informace o zemřelém, ale také doklad o prvním pohřbu na hřešihlavském hřbitově. „I chodil Henoch s Hospodinem. / Byl to radostný chlapec… / Tento kámen budiž na památku, / že toto dítko zde bylo první pohřbené… / Také budiž připomínkou / mužům Chevra kadiša, konající skutky milosrdenství na znamení a stráž / a jejich památka kéž vystoupá až k Hospodinu…“

Nejmladší moderní žulové náhrobky se nacházejí v první řadě napravo od vstupu na hřbitov. Dva patří příslušníkům rodiny Popperů (Wilhelmine Popper, 1900, č. 004 a Markus Popper, 1907, č. 005), náhrobek č.  001 dokládá poslední pohřeb v roce 1911 (Mořic Adler).

VLADAŘOVÁ, Petra. Židovské hřbitovy v Radnicích, Terešově a Hřešihlavech. Město Radnice. 2022. ISBN 978-80-11-01449-0.

Předchozí
Další
Foto: archiv Matana
Foto: archiv Matana
Foto: archiv Matana
Foto: archiv Matana
Foto: archiv Matana
Foto: archiv Matana
Foto: archiv Matana

Více informací

Židé zde byli usazeni již 2. pol. 17. století. Židovské osídlení bylo soustředěno severně od návsi po obou stranách ulice souběžné s tokem potoka Radubice. Podle mapy stabilního katastru v roce 1839 tvořilo samostatnou čtvrť 24 parcelních čísel. V bývalé židovské ulici, dle místní tradice nazývané Karlín, byla v jednom z domů v r. 2017 objevena rituální lázeň mikve.

Židé z Hřešihlav a okolí původně patřili pod starší náboženskou obec v Terešově a Prašném Újezdě. Synagoga byla postavená před rokem 1839 a fungovala jako duchovní, ale i občanské centrum až do svého zániku na konci 19. století.

Hřbitov se nachází severovýchodně od obce v prudké strži vodoteče protékající obcí a ústící do řeky Berounky. Na hřbitov se i v minulosti vstupovalo přes budovu bejt tahara, která byla ještě v roce 1985 z větší části zachovalá. 

Hřešihlavský hřbitov byl založen roku 1821, jak netypicky dokládá zdejší nejstarší dochovaný náhrobní kámen chlapce Henocha Weisskopfa (č. 031). Před tímto rokem pohřbívali Židé z Hřešihlav na necelých 10 km vzdáleném hřbitově v Terešově. Epitaf výjimečně nese nejen informace o zemřelém, ale také doklad o prvním pohřbu na hřešihlavském hřbitově. „I chodil Henoch s Hospodinem. / Byl to radostný chlapec… / Tento kámen budiž na památku, / že toto dítko zde bylo první pohřbené… / Také budiž připomínkou / mužům Chevra kadiša, konající skutky milosrdenství na znamení a stráž / a jejich památka kéž vystoupá až k Hospodinu…

Nejmladší moderní žulové náhrobky se nacházejí v první řadě napravo od vstupu na hřbitov. Dva patří příslušníkům rodiny Popperů (Wilhelmine Popper, 1900, č. 004 a Markus Popper, 1907, č. 005), náhrobek č. 002 patří Marii Thieben (1910) a nejmladší pohřeb byl vypraven pro Mořice Adlera, který zemřel v roce 1911 (č. 001).

Spolek Chevra kadiša neboli „pohřební bratrstvo konající skutky milosrdenství“, jehož členové se starali o většinu potřeb a povinností spojených s úmrtím, správou hřbitova a vedením evidence zemřelých, byl pravděpodobně založen také roku 1821. Dochovaly se náhrobky tří členů tohoto spolku (č. 045, 046, 047). Představenému zmíněného spolku a také zakladateli zdejší synagogy, patří náhrobek č. 045 (zemř. 1840). Meir, občanským jménem Marcus Popper, byl prvorozeným synem Judy Löbla z Terešova ze staré a významné rodiny Popperů. „Náhrobní kámen / muže vzácného a pravdivého, našeho učitele / váženého pana Meira Poppera z Liblína. / Zemřel při dobré pověsti, v předvečer polosvátku / byl pohřben prvního dne o Hošana raba 601 dle malého počtu. / Jak nesčetná jsou tvá dobrá díla, / která jsi za svůj život učinil. / Položil jsi základy a [dohlédl] na stavbu bejt tfila (synagogy), / radovalo se tvé srdce, když jsi sledoval její otevření. / Své dlaně jsi otevíral chudému a utištěnému, / hladoví stále jídali z tvého stolu. / Dvojnásob v ušlechtilém duchu, který spočinul na tobě, / jsi vedl svoji obec upřímně a moudře, / jsa představený Chevra kadiša svaté obce Hřešihlavy. / Kéž je tvoje duše spojena do svazku živých.

Lazar Popper (bratr Meira) byl vedoucí náboženské obce a také zastával funkci mohela v Hřešihlavech a v Radnicích. Současně byl členem terešovského pohřebního bratrstva. Lazar zemřel a byl pohřben v roce 1844 (č. 039).

Sem uložili vznešeného, moudrého a věrného, důstojného, jenž byl známý v branách pro jméno a chválu… Bůh sám promluvil a rozhodl / vzíti sobě duši vzácnou. Ještě při plné síle byl vyrván ze života. / To je ten den prchlivosti a úzkosti, / kdy byl od nás v soužení vzdálen utěšitel. / Naší obci byl představeným a vůdcem. / S láskou pečoval o chudé a nuzné. / Své rty otevíral k modlitbě dnem i nocí. / Obřezával děti Jisroele. / Pomáhal a přispíval Hospodinu, který zachraňuje, / vyplňuje přání těch, kdo se ho bojí, slyší a pomůže jim.  / Nechť je jeho duše spojena do svazku živých.

Lazarův syn Markus Popper, hebrejským jménem Mordechaj (1907, č. 005) byl jedním z nejvýraznějších obchodníků své doby v Kralovicích. Dalším ze synů Lazara a jeho manželky Adelhaidy, hebrejským jménem Adl (1884, č. 007) je i Jakob (1901, pohřben v Hostouni u Domažlic), pradědeček věhlasného spisovatele a novináře Oty Pavla.

V minulých letech proběhla na hřbitově postupná oprava všech náhrobků, zajištěná vlastníkem hřbitova Federací židovských obcí. Současně také proběhla podrobná dokumentace všech náhrobních kamenů. 

Zdroj:

VLADAŘOVÁ, Petra. Židovské hřbitovy v Radnicích, Terešově a Hřešihlavech. Radnice: Městský úřad v Radnicích, 2022. ISBN 978-80-11-01449-0.
VLADAŘOVÁ, Petra. Příběhy tesané do kamene: židovské hřbitovy v Terešově, Hřešihlavech, Radnicích, Oseku, Kožlanech a Zderazi. [Chomutov]: L. Marek, 2021. ISBN 978-80-88380-04-7.

 

Náklady

Rok 2010 – celoroční průběžná údržba hřbitova Celkové náklady hrazené Federací židovských obcí v ČR: 1.714,- Kč

Rok 2011 - celoroční průběžná údržba hřbitova, dokumentace. Celkoé náklady hrazeny Federací židovských obcí v ČR: 6.816,- Kč

Příspěvek na údržbu a obnovu hřbitova

Židovská obec v Praze společně s Federací židovských obcí v ČR se prostřednictvím Matany a.s., resp. Správy budov a hřbitovů (SBH) stará o 270 hřbitovů a 40 synagog. Většina spravovaných nemovitostí, se nachází v chráněném památkovém území. Tyto kulturně historické a architektonicky hodnotné objekty je nutné zachovat, neboť tvoří významnou součást nejen židovského, ale i národního kulturního dědictví.

Pomozte nám při záchraně, údržbě a obnově židovských hřbitovů, vítáme jakoukoliv finanční spoluúčast při této činnosti.

Případné finanční příspěvky je možno zasílat také na účet číslo 1936566399/0800, vedený u České spořitelny a.s., variabilní symbol této památky je 10221.

Další možnosti jak přispět najdete na stránce Jak přispět.

QR kód
 

Přispějte na péči o památky

Vzhledem k velkému množství většinou památkově chráněných objektů, které vyžadují opravy a údržbu, vítáme jakoukoliv finanční spoluúčast při této činnosti.

Náhrobky ke sponzoringu

Vybíráme náhrobky, které aktuálně potřebují opravu. Prohlédněte si jejich seznam a pomozte zrestaurovat náhrobky těch, kteří již pravděpodobně nemají potomky, jenž by se o památku mohli starat.