Více informací

Počátky židovského osídlení

Nejstarší písemný doklad o židovské přítomnosti v podhradí Hluboké pochází z roku 1574, kdy zde bydlela jedna židovská rodina. Během 17. století pronajala hlubocká vrchnost Židům ve čtvrti Podskalí panský dům a později jim nechala vystavět domky.  Na začátku 18. století se řada židovských obchodníků z Hluboké účastnila velkých trhů v Lipsku, měla též čilé obchodní styky s Horním Rakouskem a Salcburkem. Jeden z nich, Adam Ašer Kauder, působil v rámci českého zemského židovstva jako kontribuční výběrčí pro Bechyňský kraj a dotáhl to až na nejvyšší post zemského staršího. Počet Židů v Hluboké na počátku 18. století postupně vzrůstal, kolem roku 1715 tu žilo šest rodin, o necelé desetiletí později již osm (celkem 37 osob).

V první polovině 19. století tvořilo židovský sídelný okrsek sedm sousedících domů na jihozápadním okraji intravilánu, v dnešní Tyršově ulici. Počet rodin se od roku 1799 zvětšil z deseti na dvojnásobek v roce 1840. 

Historie hřbitova

K založení hřbitova, který se dnes nachází při hlavní silnici do Týna nad Vltavou, nedaleko Munického rybníka, zřejmě došlo ve čtyřicátých letech století. Předtím se pohřbívalo v Kolodějích nad Lužnicí. Nejstarší náhrobky stojí u brány a pocházejí ze čtyřicátých let 18. století, první dochovaný náleží paní Ciperl, dceři Abrahama a manželce Lejba (1741, č. 82).   

S novou vlnou osídlenců přibývalo hrobových míst a náhrobků po levé straně hřbitova, dle vysledovatelné chronologické posloupnosti se zdá, že rozšíření hřbitovní plochy se realizovalo v druhé čtvrtině 19. století. 

Až do obnovení židovské náboženské obce v Českých Budějovicích a zřízení tamějšího židovského hřbitova (1866) sloužil jako hlavní hřbitov pro tuto komunitu, a to včetně dalších lokalit v blízkém i vzdálenějším okolí Převládají zde náhrobky levitské rodiny Kauderových, jejíž předkové zde žili od konce 17. století. Podle staré rodinné tradice a nápisu na náhrobku Ješajahu Kaudera (1810, č. 47) sahal její rodokmen až k rabínovi Akivovi (kolem 50–135), jednomu z nevýznamnějších tannaitů, který patřil mezi hlavní kodifikátory Mišny. Prvním doloženým hlubockým rabínem byl Adam (Ašer Anšl) Bloch, který si mimo jiné dopisoval v halachické korespondenci s kolodějským rabínem Š. L. Kauderem. Je pohřbený na hlubockém hřbitově spolu s manželkou Evou (1836/1838, náhrobky č. 37 a 40). 

V druhé polovině 19. století se pohřbívalo v pravé části hřbitova, postupovalo se od zadní části směrem k bráně. Na hřbitově nebyl postaven dům tahary. Plocha byla v neznámé době po rozšíření do dnešních rozměrů obehnána vysokou omítanou zdí, opatřenou korunou.

Dlouhou řadu představených židovské náboženské obce v Hluboké připomínají náhrobní nápisy Abrahama Lederera (1870, č. 7), Philipa Steina (1910, č. 159/1), Adalberta (1902, č. 146) a Josefa Hullerových (1937, č. 178). Z představitelů židovské náboženské obce v Českých Budějovicích se dochovaly náhrobky Ignatze Zieglera (1892, č. 130), člena vedení židovské náboženské obce, a Rosy Horner, manželky kantora (1866, č. 13).

Během první světové války byly zde pohřbení dva haličští uprchlíci (náhrobky č. 77 a 96). Poslední pohřeb se zde uskutečnil v roce 1942. Během války i v poválečném období často docházelo k poškozování hřbitovní plochy a ke kompletní opravě došlo až zásluhou Nadace pro rozkvět kulturních dědictví v roce 1993.
Dokumentace náhrobků proběhla v roce 2019.

Zdroj:

Daniel Polakovič, Iva Steinová, Petra Vladařová: Na jihu Čech. České Budějovice: NPU, 2021. 978-80-85033-97-7.

Aktualizace: duben 2024

Náklady

Rok 2009 – restaurování historických náhrobků
Celkové náklady: 99.545,- Kč
Ministerstvo kultury ČR: 80.000,- Kč
Židovská obec v Praze. 19.545,- Kč

Rok 2010 – restaurování historických náhrobků a kácení stromů
Celkové náklady: 174.150,- Kč
Ministerstvo kultury ČR: 100.000,- Kč
Židovská obec v Praze. 74.150,- Kč

Rok 2011 – restaurování náhrobků,celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady: 99.828,- Kč
Ministerstvo kultury ČR: 80.000,- Kč
Židovská obec v Praze: 19.828,- Kč

Rok 2012 – restaurování historických náhrobků, zhotovení plánu hřbitova se zákresem náhrobků a celoroční údržba hřbitova
Celkové náklady: 106.950,- Kč
Restaurování náhrobků: 99.750,- Kč
Náklady na zhotovení plánu se zákresem náhrobků: 6.500,- Kč
Celoroční údržba hřbitova: 700,- Kč
Ministerstvo kultury ČR: 80.000,- Kč
Židovská obec v Praze: 26.950,- Kč

Rok 2013 – oprava ohradní zdi a celoroční údržba hřbitova
Celkové náklady: 146.600,- Kč
Oprava ohradní zdi: 145.200,- Kč
Celoroční údržba hřbitova: 1.400,- Kč
Ministerstvo kultury ČR: 100.000,- Kč
Židovská obec v Praze: 46.600,- Kč

Rok 2014 – oprava ohradní zdi, náhrada škody způsobené pádem části stromu a celoroční údržba hřbitova
Celkové náklady: 145.807,- Kč
Oprava ohradní zdi: 138.956,- Kč
Náhrada škody po spadlé části stromu: 5.000,- Kč
Celoroční údržba hřbitova: 1.851,- Kč
Ministerstvo kultury ČR: 100.000,- Kč
Židovská obec v Praze: 45.807,- Kč

Rok 2015 – oprava ohradní zdi a celoroční údržba hřbitova
Celkové náklady: 159.545,- Kč
Oprava ohradní zdi: 157.298,- Kč
Celoroční údržba hřbitova: 2.247,- Kč
Ministerstvo kultury ČR: 110.000,- Kč
Židovská obec v Praze: 49.545,- Kč

Náklady vynaložené od roku 2016–2023 budou doplněny později.

Příspěvek na údržbu a obnovu hřbitova

Židovská obec v Praze společně s Federací židovských obcí v ČR se prostřednictvím Matany a.s., resp. Správy budov a hřbitovů (SBH) stará o 270 hřbitovů a 40 synagog. Většina spravovaných nemovitostí, se nachází v chráněném památkovém území. Tyto kulturně historické a architektonicky hodnotné objekty je nutné zachovat, neboť tvoří významnou součást nejen židovského, ale i národního kulturního dědictví.

Pomozte nám při záchraně, údržbě a obnově židovských hřbitovů, vítáme jakoukoliv finanční spoluúčast při této činnosti.

Případné finanční příspěvky je možno zasílat také na účet číslo 1936566399/0800, vedený u České spořitelny a.s., variabilní symbol této památky je 170219.

Další možnosti jak přispět najdete na stránce Jak přispět.