Prostějov (nový)

Typ objektu

hřbitov

GPS
49.4543136, 17.1129722
Vlastnictví
FŽO
Doba vzniku
od roku 1850
Památková ochrana
Přístupnost

Hřbitov je uzamčen.
Kontaktujte nás:
[email protected]
+420 604 234 136
+420 603 305 711

Přílohy v PDF
Příspěvek

V pořadí již třetí pohřebiště židovské komunity je součástí rozsáhlého areálu městských hřbitovů při Brněnské ulici. Židovské oddělení tvoří jižní okraj komplexu, má tvar čtyřúhelníku, oficiálně bylo otevřeno 12. dubna 1908. Pravděpodobně po 2. světové válce byla horní část zděné brány se všemi ozdobami snesena.

Urbanistické řešení hřbitova udává v ose při vstupu umístěná obřadní síň a řazení pěšin mezi hroby. Obřadní síň je přízemní halová budova, jejíž původní výraz byl secesní, při opravě v roce 1967 však byla stylová fasáda otlučena. Interiér budovy je velmi dobře zachován včetně hebrejských modlitebních nápisů. Na severní straně sálu visí od roku 1950 pamětní deska se jmény 1 370 obětí nacistické perzekuce z Prostějova.

Řady a skupiny náhrobků vyplňují v pravoúhlém rastru plochu v okolí obřadní síně. Bohatou rezervu pozemku ve východním sektoru – v nové historické situaci již zbytečnou – užívá v nájmu firma technických služeb. Z původní výměry 18 050 m2 tak zůstalo na hřbitov 6 195 m2 plochy. Náhrobní kameny v celkovém počtu 472 kusů jsou řazeny ve směru sever-jih. Jedná se především o pomníky novodobého, moderního řešení, jež jsou vyrobeny ze světlé a tmavé žuly, ale i z mramoru, pískovce a umělého kamene. Výzdoba je strohá, symbolika zastoupena výjimečně, nápisy v německém a českém jazyce.

Za obřadní síní upoutá pozornost návštěvníků kamenný památník obětí válek: původně byl zřízen na paměť 40. židovských vojáků padlých v 1. světové válce, v roce 1950 byl renovován s rozšířením pietního určení též pro oběti holokaustu. 

Dokumentace dostupná zde: https://cemeteries.zob.cz/prostejov

Zdroj:
KLENOVSKÝ, Jaroslav. Encyklopedie židovských památek Moravy a Slezska. Praha: Grada Publishing, 2018.
https://theses.cz/id/6itsay/Bakalarska_prace.pdf

Předchozí
Další
Foto: Petra Holá, 2025
Foto: Petra Holá, 2025
Foto: Petra Holá, 2025
Foto: archiv Matana a.s.

Více informací

Židovské osídelní

První a zároveň nejstarší písmenná zmínka o židovském osídlení pochází z roku 1445, kdy měl místní Žid Abraham půjčit peníze Janku kramářovi. Početnější židovské osídlení souvisí pravděpodobně s vypovězením Židů z moravských královských měst roku 1454, zejména z Olomouce. Koncem 18. a v 1. polovině 19. století zde bylo 328 povolených familiantů. V 16. – 19. století zde fungovala proslulá ješiva, na níž působil v letech 1785–1794 učený rabín Moses Schreiber. Pro svou učenost byla židovská obec nazývána Hanáckým Jeruzalémem. V letech 1850–1919 existovala samostatná politická židovská obec. Ani Prostějovu se nevyhnuly násilnosti na židovském obyvatelstvu, ty největší se uskutečnily v roce 1890 a 1917. Samotná židovská obec byla zrušena v roce 1942, obnovena 1945. Od roku 1953 pak můžeme mluvit o synagogálním sboru pod Židovskou náboženskou obcí Olomouc. Synagogální sbor definitivě zanikl v roce 1973, v té době spadl již pod Židovskou náboženskou obec v Brně. 

Židovská čtvrť

Židé přišli do Prostějova v polovině 15. století a usadili se na uvolněných pozemcích augustiniánského kláštera jižně od farního kostela. V 16. století se židovské město při stoupajícím počtu obyvatel rozrostlo do jihovýchodního sektoru historického jádra, který byl později jen zahušťován. Po třicetileté válce ve 2. polovině 17. století došlo vlivem imigrace k masivnímu nárustu židovské obce, který způsobil zahuštění zástavby. Celková výměra židovské čtvrti činí 2,55 ha.

V důsledku zanedbané údržby po odchodu původních obyvatel nastal od 40. let 20. století rychlý proces demolice zástavby, do roku 1989 bylo zbořeno asi 60 domů, z toho severní čtvrť kompletně. Z původních 92 jednotek se do dnešních dní dochovalo jen 19. 

Nejstarší židovský hřbitov

Nalézal se na jihozápadním obvodě městského opevnění, v hradebním příkopě. Založen musel být nedlouho po konstituování židovské obce, tzn. Ve 2. polovině 15. století. Svému účelu sloužil přes tři století, pohřbívat se na něm přestalo v roce 1802. Část náhrobků ze 17. a 18. století byla tehdy přenesena na starý hřbitov. Zbytky pohřebiště byly zrušeny až v 60. letech 19. století. 

Náklady

Rok 2010 – expozice v obřadní síni, oprava hrobnického dmku a celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Federací židovských obcí v ČR: 64.098,- Kč

Rok 2011 – celoroční průběžná údržba hřbitova, oprava elektroinstalace
Celkové náklady hrazeny Federací židovských obcí v ČR: 43.882,- Kč.

Rok 2012 – celoroční průběžná údržba hřbitova, oprava střechy
Celkové náklady hrazeny Federací židovských obcí v ČR: 75.788,- Kč

Náklady vynaložené od roku 2013–2023 budou doplněny později.

Příspěvek na údržbu a obnovu památky

Židovská obec v Praze společně s Federací židovských obcí v ČR se prostřednictvím Matany a.s., resp. Správy budov a hřbitovů (SBH) stará o 270 hřbitovů a 40 synagog. Většina spravovaných nemovitostí, se nachází v chráněném památkovém území. Tyto kulturně historické a architektonicky hodnotné objekty je nutné zachovat, neboť tvoří významnou součást nejen židovského, ale i národního kulturního dědictví.

Pomozte nám při záchraně, údržbě a obnově židovských hřbitovů, vítáme jakoukoliv finanční spoluúčast při této činnosti.

Případné finanční příspěvky je možno zasílat také na účet číslo 1936566399/0800, vedený u České spořitelny a.s., variabilní symbol této památky je 110258.

Další možnosti jak přispět najdete na stránce Jak přispět.

QR kód
 

Přispějte na péči o památky

Vzhledem k velkému množství většinou památkově chráněných objektů, které vyžadují opravy a údržbu, vítáme jakoukoliv finanční spoluúčast při této činnosti.

Náhrobky ke sponzoringu

Vybíráme náhrobky, které aktuálně potřebují opravu. Prohlédněte si jejich seznam a pomozte zrestaurovat náhrobky těch, kteří již pravděpodobně nemají potomky, jenž by se o památku mohli starat.