Velké Meziříčí
hřbitov
Hřbitov je uzamčen. Klíč k zapůjčení v infocentru
září–květen
po, st: 8.00–17.00
út, čt: 8.00–15.00
pá: 8.00–13.30
červen, červenec, srpen:
po–pá: 8.00–17.00
so, ne: 10.00–16.00
svátky: 10.00–16.00
Nedlouho po usazení Židů vyvstala potřeba založení vlastního pohřebiště. Parcela, na níž se hřbitov nachází, byla zakoupena v roce 1650. Hřbitov se nalézá severovýchodně od židovské čtvrti, na opačném břehu řeky Oslavy, ve svahu Vrchovce. Dnes je zcela obklopen zástavbou rodinných domů. Hřbitov má tvar přibližně pětiúhelníku a rozlohu 4 571 m2, s ohrazením masivní kamennou zdí. Uprostřed horní ohradní zídky je osazena větší kamenná deska s hebrejským textem, zdobená nahoře stylizovanými kresbami dvou jelínků.
Náhrobní kameny jsou rozmístěny po celé ploše hřbitova, nové mezi staršími. Náhrobky jsou uspořádány v poměrně přesných a hustých řadách po vrstevnici. Celkem se na hřbitově nachází 1 501 náhrobků. Náhrobky staršího typu, předemancipačního, tj. do poloviny 19. století, jsou provedeny především z místní žuly, ale též z mramoru, barokního a klasicistního pojetí. Novější náhrobní kameny jsou zhotoveny ze světlé a tmavé žuly, mramoru nebo pískovce.
Dokumentace dostupná zde: https://cemeteries.zob.cz/velke-mezirici
Zdroj:
KLENOVSKÝ, Jaroslav. Encyklopedie židovských památek Moravy a Slezska. Praha: Grada Publishing, 2018
Aktualiazce: srpen 2026
.JPG)
.JPG)
.JPG)
Více informací
Židovské osídlení
První ojedinělá zmínka o židovském osídlení pochází z roku 1518. Po třicetileté válce měla nová vrchnost zájem na znovuosídlení města, a proto podporovala usazování Židů. Do sporů s měšťany v roce 1710 musel zasáhnout sám císař Josef I., který nařídil omezit počet židovských domů z 23 na starých 10, čtvrť separovat a bez úředního povolení zřízenou synagogu uzavřít. Nejpočetnější bylo židovské osídlení na konci 50. let 19. století.
Od 14. století bylo k ochraně jádra stavěno městské opevnění. Volná severovýchodní plocha městského ostrohu mezi řekou Oslavou a jádrem byla zastavěna později. Právě v tomto prostoru se v polovině 17. století usadili Židé. Dochované středověké stavební fragmenty z území pozdějšího židovského města svědčí o starším křesťanském osídlení, pak vykoupeném Židy. Striktně vymezeného ghetta bylo dosaženo separací v letech 1726–1728.
Zatímco po třicetileté válce se židovští osadníci ujímali opuštěných domů, pak kupovali volná měštiště pro stavbu svých domů, později docházelo k jejich dělení na více majitelů a zahušťování plochy přestavbami. Postupně došlo k dodatečnému rozdělení mnoha domů na více dílčích samostatných budov. Zástavba čtvrti je ponejvíce složena z dvoupodlažních domů v řadové skladbě, s charakteristickým prostorovým a dispozičním členěním.
Domy v ghettu sloužily převážně k bydlení, v přízemí do ulice však bývaly prodejní krámky a řemeslnické dílny. Existovaly zde též budovy institucí: obecní kancelář a byt rabína, byt šámese, rituální lázeň, škola. Z původního počtu 101 domovních jednotek, dnes stojí 63.
Náklady
Příspěvek na údržbu a obnovu památky
Tato památka není ve vlastnictví ŽOP ani FŽO. V případě zájmu o finanční nebo i jinou podporu památky se prosím obraťte na vlastníka objektu. Nebo nás kontaktujte.
Přispějte na péči o památky
Vzhledem k velkému množství většinou památkově chráněných objektů, které vyžadují opravy a údržbu, vítáme jakoukoliv finanční spoluúčast při této činnosti.
Náhrobky ke sponzoringu
Vybíráme náhrobky, které aktuálně potřebují opravu. Prohlédněte si jejich seznam a pomozte zrestaurovat náhrobky těch, kteří již pravděpodobně nemají potomky, jenž by se o památku mohli starat.