Jihlava
hřbitovpomník
přístupný denně mimo sobot a židovských svátků
8.00–17.00
Židovský hřbitov byl v Jihlavě patrně již ve 14. století, ale zatím nebyly nalezeny písemné nebo hmotné doklady o jeho existenci. Novodobý hřbitov se nachází v ulici U Cvičiště přibližně 110 m severně od městského hřbitova. Jedná se o pozemek nepravidelného půdorysu o dnešní rozloze 8 879 m2. Hřbitov založili v letech 1868–1869. Do té doby pohřbívali Židé v blízkých Puklicích.
Na hřbitově se nacházela novoklasicistní síň navržená Eduardem Rathauským v roce 1869. Na jejím místě byl v letech 1903–1904 vystavěn komplex provozních budov (obřadní síň, márnice, vozovna, byt správce-hrobníka). Návrh budov v historickém stylu vyšel z dílny vídeňského architekta Wilhema Stiassného (1842–1910). Obřadní síň nacisté vypálili v noci ze 7. na 8. dubna 1939. Zbytek z komplexu byl stržen v roce 1966. O tři roky později byla na místě obřadní síně vybudována nová podle návrhu Mileny Kubíkové-Veselé. Prostá cihlová budova obdélného půdorysu s plochou střechou. V nové obřadní síni jsou umístěné dvě kamenné desky s hebrejskými modlitbami a deskou z roku 1903 se jmény donátorů.
Hřbitov ohraničuje cihlová ohradí zeď se zpevňovacími pilíři a dvoukřídlovou bránou. Vjezdová kovaná brána pochází z roku 1993. Na ploše pohřebiště se dochovalo 1 171 novodobých náhrobků. Náhrobní kameny jsou zhotoveny převážně ze světlé a tmavé žuly, ale také z pískovce a mramoru s převážně německými nápisy. Nacházejí se na nich také hebrejské a české texty. Náhrobky jsou skromně zdobené s použitím symboliky – Davidova hvězda, ruce kohenů, stonek růže nebo věnec.
Na hřbitově jsou pochovány rodiče hudebního skladatele Gustava Mahlera, rabín Jakob J. Unger (zemřel 1912) nebo továrník Ludwig Schiller (1846–1914). Také se zde nacházejí památník židovským vojákům 1. světové války a památník obětem holokaustu z roku 1995 navržené Jaroslavem Klenovským. Hřbitov je památkově chráněn od roku 1996.
Dokumentace dostupná zde: https://cemeteries.zob.cz/jihlava
Zdroj:
https://www.pamatkovykatalog.cz/zidovsky-hrbitov-671345
KLENOVSKÝ, Jaroslav. Encyklopedie židovských památek Moravy a Slezska. Praha: Grada Publishing, 2018.
Více informací
Židovské osídlení
V Jihlavě patrně židovské osídlení existovalo již v polovině 13. století. Středověké židovské osídlení zaniklo jejich vyhnáním z města v letech 1424–1425. Židé se do města vrátili až v 2. polovině 19. století. V roce 1858 zakládají Židé modlitební spolek, který se po čtyřech letech přeměnil na Židovskou náboženskou obec. Vrchol v počtu židovských obyvatel v Jihlavě byl roku 1900, kdy ve městě žilo 1 450 Židů z celkových 24 387 obyvatel. Poté jich ve městě pomalu ubývalo. Ve 30. letech jich zde žilo 1 025 z 31 028 obyvatel města a v roce 1945 již jen 32. Samotná Židovská obec zanikla v roce 1942. Jihlava je rodištěm spisovatele Maxe Breitensteina (1855–1926), fotografa Rudolfa Weissensteina (1910–1992) nebo výtvarnice They Weltnerové-Hermannové (1917–2001).
Židovská čtvrť
Středověké osídlení se usadilo v jihozápadní části středověkého města v dnešní Židovské ulici, která končila u hradeb města. Žili zde až do jejich vyhnání. Židé se většinou usazovali v již postavených domech. Po jejich odchodu je znovu obydleli křesťané. Tyto po staletí zachovalé středověké patrové domy byly v 60. a 70. letech 19. století asanovány.
Synagoga
Původní synagoga se nacházela na rohu dnešních ulic Židovská a Mrštíkova. Byla postavena v gotickém slohu a svým účelům sloužila od poloviny 14. století do let 1424–1425. Poté byla adaptována na prozatímní městský špitál a poté na Boží kapli (v letech 1506-1511). V období reformace byla využívána protestanty jako městská pokladnice. Patrně zanikla při požáru v 16. století, ale podle jiného pramene existovala ještě v 19. století jako konírna hostince.
Po roce 1775 vznikl na Panenském předměstí zájezdní hostinec Holubník v dnešní Žižkovské ulici. Navštěvovali jej převážně židovští obchodníci. Od roku 1793 zde existovala veřejná židovská kuchyně. Veřejnou jídelnu využívali také jako modlitebnu od 1. poloviny 19. století do roku 1863.
Novou synagogu nechala Židovská náboženská obec postavit v letech 1862–1863. Stavba byla vystavěna v maursko-románském slohu podle plánů architektů Eduarda Rathauského a Alexandra Theurera, kamenickou výzdobu navrhl Adolf Loos starší. Dvoupodlažní budova obdélného půdorysu se sedlovou střechou stála na rohu Benešovy a Věžní ulice. Slavnostní vysvěcení proběhlo 9. září 1863. V průběhu let prošla synagoga několika rekonstrukcemi. Objekt byl v noci z 29. na 30. března 1939 vypálen příslušníky SA a jejich příznivci. Pozůstatky synagogy byly strženy v roce 1950. Místo, kde kdysi stávala synagoga, bylo v roce 2010 přeměněno na park Gustava Mahlera, kde je vyveden půdorys synagogy pomocí základového zdiva. V parku se nachází také kamenný památník připomínající synagogu, socha Gustava Mahlera od Jana Koblasy a pamětní deska z roku 1992. Po vypálení synagogy bývala židovská modlitebna v někdejším Lewitově nadačním domě v Benešově ulici. Dům byl využíván jako obecní dům Židovské náboženské obce se zimní modlitebnou v letech 1939–1941 a 1954–1970.
Zdroj:
https://www.pamatkovykatalog.cz/zidovsky-hrbitov-671345
KLENOVSKÝ, Jaroslav. Encyklopedie židovských památek Moravy a Slezska. Praha: Grada Publishing, 2018.
Náklady
Rok 2010 – dezinfekce čtyř pohřebních knih a celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady: 66.159,- Kč
Město Jihlava: 50.000,- Kč
Federace židovských obcí v ČR: 16.159,- Kč
Rok 2011 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady: 60.991,- Kč
Město Jihlava: 50.000,- Kč
Federace zidovských obcí v ČR: 10.991,- Kč
Rok 2012 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady: 60.152,- Kč
Dotace: 50.000,- Kč
Federace židovských obcí v ČR: 10.152,- Kč
Náklady vynaložené od roku 2013–2023 budou doplněny později.
Příspěvek na údržbu a obnovu památky
Židovská obec v Praze společně s Federací židovských obcí v ČR se prostřednictvím Matany a.s., resp. Správy budov a hřbitovů (SBH) stará o 270 hřbitovů a 40 synagog. Většina spravovaných nemovitostí, se nachází v chráněném památkovém území. Tyto kulturně historické a architektonicky hodnotné objekty je nutné zachovat, neboť tvoří významnou součást nejen židovského, ale i národního kulturního dědictví.
Pomozte nám při záchraně, údržbě a obnově židovských hřbitovů, vítáme jakoukoliv finanční spoluúčast při této činnosti.
Případné finanční příspěvky je možno zasílat také na účet číslo 1936566399/0800, vedený u České spořitelny a.s., variabilní symbol této památky je 110228.
Další možnosti jak přispět najdete na stránce Jak přispět.
Přispějte na péči o památky
Vzhledem k velkému množství většinou památkově chráněných objektů, které vyžadují opravy a údržbu, vítáme jakoukoliv finanční spoluúčast při této činnosti.
Náhrobky ke sponzoringu
Vybíráme náhrobky, které aktuálně potřebují opravu. Prohlédněte si jejich seznam a pomozte zrestaurovat náhrobky těch, kteří již pravděpodobně nemají potomky, jenž by se o památku mohli starat.