Staré Město pod Landštejnem
hřbitovsídelní okrsek
hřbitov volně přístupný
Hřbitov byl založen na skalnatém ostrohu mezi loukami, nad potokem Struhovcem, ve vzdálenosti 600 m severně od městečka. Stalo se tak nejpozději v čtyřicátých letech 17. století. Hřbitovní plocha má obdélníkový půdorys, kamenná zeď (původně metr vysoká) je v současné době částečně zbořena, z hřbitovní budovy, zřejmě domu tahary, v jižní části hřbitova zůstaly jen nepatrné zbytky zdiva. V roce 1930 hřbitov podrobně zdokumentoval rabín dr. Karel Blan (1906–2001), který zaznamenal nápisy na všech náhrobcích vzniklých do roku 1850 (141 z celkového počtu 233). Hrobová místa tehdy byla rozdělená do šesti řad a značná část náhrobních kamenů byla i po obou stranách hřbitovní zdi. V současnosti z nich chybí 35 kusů.
Hřbitov se rozšiřoval naposledy v roce 1863 a pohřbívalo se tu do začátku třicátých let 20. století. Novodobé náhrobní kameny byly zhotovovány v kamenických dílnách Friedenthal (Jihlava, Brno), Löwenstamm (Třebíč) a Lucka (Praha). Plocha hřbitova byla těžce poškozena nacisty i v poválečném období, řada moderních mramorových náhrobků dnes chybí nebo po nich zbyly sokly a fragmenty, téměř zmizela hřbitovní zeď. Po druhé světové válce se z koncentračních táborů nikdo živý nevrátil, v průběhu padesátých a na počátku šedesátých let došlo k demolici větší části domů ve vsi včetně synagogy, dochováno zůstalo jen osm původně židovských domů.
Po roce 2000 bylo započato s celkovou obnovou hřbitova, která spočívala zejména ve vyzdvižení mnoha desítek povalených a zapadaných náhrobků. S pravidelnou údržbou hřbitova je potřeba počítat i do budoucna.
Aktualizace: červenec 2024
Více informací
Počátky židovského osídlení
Počátky židovského osídlení ve Starém Městě pod Landštejnem sahají na konec první poloviny 17. století. Podle mladších zpráv se zde kolem roku 1650 mělo usadit šest židovských rodin, které měly k dispozici synagogu (či modlitebnu) a hřbitov. V roce 1670 byla komunita posílena několika židovskými rodinami vyhnanců z Vídně a Dolních Rakous. Údaje z roku 1723 uvádějí 11 rodin. O čtyři roky (1727) později rozrostlo židovské osídlení na 13 domů (se synagogou), které se nacházely podle dochovaného plánku v severní části městyse. První kompletní seznam židovských familiantů ze Starého Města pochází až z roku 1783, kdy ve Starém Městě žilo 18 rodin, o deset let později jejich počet významně klesl (10 rodin, celkem 101 osob).
V první polovině 19. století zdejší židovské osídlení znovu zesílilo, maxima dosáhlo v roce 1849, kdy zde bylo usazených 25 židovských rodin (kolem 200 osob). Z rabínů zde působili Jakob Schidloff (zemřel roku 1866, pohřben v Tučapech) a David Allina (1868, náhrobek č. 70).
Cenné náhrobky a významné osobnosti
Podle dokumentace z roku 1930 byl nejstarší náhrobek z roku 1665 a náležel paní Sorl. Nejstarší dnes dochované náhrobky jsou o deset let mladší a náleží paní Lee a Jicchakovi (1675, č. 150 a 112). Podobné rysy nesou náhrobky paní Prajze, dcery Mordechaje a manželky Mošeho (1693, č. 142). Jisraela Mošeho, představeného zemského židovstva (1699, č. 99), a Mordechaje, syna Limy, představeného místní židovské komunity (1710, č. 141). Z vídeňských vyhnanců (1670) zde nalezl poslední odpočinek učitel a učenec Jehuda Lejb, syna Wolfa (1700, náhrobek č. 151).
Z náhrobních nápisů lze vyčíst, že zde pohřbívali také Židé z moravských obcí, např. ze Slavonic, Jemnice a Třebíče, v mladším období též z Nové Bystřice, Choustníku a příhraničních vsí v Dolních Rakousích (doložený je Kautzen). Z domácích jsou zde zastoupeny rodiny s příjmeními Allina, Bauminger, Goldnagel, Goldstein, Kohn, Kramer, Mandl, Moller, Pentlička, Reiniger, Stuckhardt, Weiss a Zeilinger. Z hrobů haličských uprchlíků z období první světové války se dochoval pouze náhrobek Judy Bera Teiga ze Solotviny (1917, č. 30).
Kohenská symbolika je poměrně hojně zastoupená na náhrobcích rodin Kohnových (1840, č. 110; 1871, č. 20; 1872, č. 93; 1894, č. 51) a Planerových (kolem 1830, č. 158). Plasticky zvlášť vyvedený je náhrobek Davida Šmuela Kohna (1834, č. 159). Levitské motivy nacházíme na náhrobcích náležících rodině Reiningerových (1861, č. 57; 1868, č. 56).
Zdroj:
Daniel Polakovič, Iva Steinová, Petra Vladařová: Na jihu Čech. České Budějovice: NPU, 2021. 978-80-85033-97-7.
Aktualizace: červenec 2024
Náklady
Přehled záchranných prací uskutečněných v rámci celkové obnovy hřbitova a vynaložených finančních nákladů:
Do roku 1998 – na údržbu hřbitova nebyly vynakládány žádné finanční prostředky
Rok 1999 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 9.450,- Kč
Rok 2000 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 18.900,- Kč
Rok 2001 – celoroční průběžná údržba hřbitova a vztyčování povalených náhrobků
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 24.469,- Kč
Rok 2002 – vztyčování povalených náhrobků a celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 29.031,- Kč
Rok 2003 – vztyčování povalených zasypaných náhrobků a celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 24.059,- Kč
Rok 2004 – vztyčování povalených náhrobků a celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 28.199,- Kč
Rok 2005 – vztyčování povalených náhrobků a celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady: 99.404,- Kč
Vztyčování povalených náhrobků: 72.600,- Kč
Celoroční údržba hřbitova: 26.804,- Kč
Dar společnosti Hanson ČR a.s.: 50.000,- Kč
Židovská obec v Praze: 49.404,- Kč
Rok 2006 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 27.250,- Kč
Rok 2007 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 27.100,- Kč
Rok 2008 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 22.694,- Kč
Rok 2009 - celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 21.681,- Kč
Rok 2010 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 23.139,- Kč
Rok 2011 - pořízení polohopisného plánu, celoroční průběžná údržba hřbitova.
Celkové náklady hrazeny Židovskou obcí v Praze: 29.068,- Kč
Rok 2012 – celoroční průběžná údržba hřbitova.
Celkové náklady hrazeny Židovskou obcí v Praze: 31.361,- Kč
Náklady vynaložené od roku 2013–2023 budou doplněny později.
Příspěvek na údržbu a obnovu hřbitova
Židovská obec v Praze společně s Federací židovských obcí v ČR se prostřednictvím Matany a.s., resp. Správy budov a hřbitovů (SBH) stará o 270 hřbitovů a 40 synagog. Většina spravovaných nemovitostí, se nachází v chráněném památkovém území. Tyto kulturně historické a architektonicky hodnotné objekty je nutné zachovat, neboť tvoří významnou součást nejen židovského, ale i národního kulturního dědictví.
Pomozte nám při záchraně, údržbě a obnově židovských hřbitovů, vítáme jakoukoliv finanční spoluúčast při této činnosti.
Případné finanční příspěvky je možno zasílat také na účet číslo 1936566399/0800, vedený u České spořitelny a.s., variabilní symbol této památky je 70355.
Další možnosti jak přispět najdete na stránce Jak přispět.
Přispějte na péči o památky
Vzhledem k velkému množství většinou památkově chráněných objektů, které vyžadují opravy a údržbu, vítáme jakoukoliv finanční spoluúčast při této činnosti.
Náhrobky ke sponzoringu
Vybíráme náhrobky, které aktuálně potřebují opravu. Prohlédněte si jejich seznam a pomozte zrestaurovat náhrobky těch, kteří již pravděpodobně nemají potomky, jenž by se o památku mohli starat.