Hlučín
hřbitov
hřbitov volně přístupný
Hřbitov byl založen v roce 1814 přibližně 700 metrů východně od náměstí. Ohrazení hřbitova tvořil dřevěný tyčkový plot upevněný na cihelných pilířích. Areál doplňoval domek hrobníka se zahradou. Poslední pohřeb se uskutečnil v roce 1936. Pohřebiště bylo nacisty v letech 1941–1943 poničeno a náhrobky zcizeny. Obřadní síň byla užívána ke cvičení domobrany a v roce 1946 byla zbořena.
Na příkaz nacistických okupantů museli vězni náhrobky ze židovského hřbitova vydláždit dno odvodňovacího příkupu u vodárny, část skončila v základech rodinných domů. Na jaře 1946 bylo na menší části plochy židovského hřbitova a v sousedství zřízeno čestné pohřebiště padlých vojáků Rudé armády.
Pravidelné řady náhrobků směřovaly čelem ke vstupu, tj. k severovýchodu. Počet náhrobků lze odhadnout na 150. Z poloviny se jedná o předemancipační typ a ze druhé poloviny o novodobý typ.
V letech 2007–2008 byly zadlážděné náhrobní kameny vyzdviženy a osazeny na ploše hřbitova na způsob lapidária: 43 náhrobků v osmi řadách při štítu sousedního domu a asi 130 zlomků na kruhové mohyle. Výzdoba dochovaných náhrobků byla nenáročná, objevují se rostlinné motivy, symboly (ruce kohenů, levitská nádoba) Areál doplnil v roce 2009 odhalený kamenný památník obětem holokaustu s textem a šesticípou hvězdou.
Na hřbitově probíhá pravidelná údržba, se kterou je potřeba počítat i v následujících letech.
Zdroj:
KLENOVSKÝ, Jaroslav. Encyklopedie židovských památek Moravy a Slezska. Praha: Grada Publishing, 2018.
Aktualizace: březen 2025
Více informací
Židovské osídlení
Od první čtvrtiny 18. století se směli Židé usazovat na předměstí města, od roku 1790 i ve vnitřním městě. První písemná zmínka pochází z roku 1711 a je uvedena v pozemkové knize. Edikt z roku 1812 Židům dovolil nabývat nemovitosti bez omezení a zrušil poplatek za ochranu. Na konci 19. a na začátku 20. století silná migraci Židů z města. Po záboru Hlučínska do republiky v roce 1920 splynula ŽNO pro nedostatek členů s opavskou.
Židovské osídlení rozptýlené v rámci celého jádra, ale bohatší obchodníci se svými krámy byli soustředěni hlavně v Ostravské ulici, chudší bydleli v domcích okolo synagogy. Počet domů odhadem maximálně 20.
Modlitebna
Synagogu si Židé vystavěli v pozdně klasicistním slohu v letech 1840–1843, zhruba 100 metrů severozápadně od náměstí, těsně před hradbami města, nedaleko Opavské brány. Slavnostně zasvěcena byla 8. června 1843. Pro úbytek členů po 1. světové válce nebyla synagoga užívána. V roce 1927 odkoupil zpustlou budovu elektrotechnik Samuel Blitz z Přívozu. V roce 1929 byla v soudní dražbě prodána zednickému mistru na stavební materiál, v roce 1931 byla zbořena.
Náklady
Rok 2010 – dokončení opravy oploceni a celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Federací židovských obcí v ČR: 80.645,- Kč
Rok 2011 – celoroční průběžná údržba hřbitova,dokumentace
Celkové náklady hrazeny Federací židovských obcí v ČR: 7.360,- Kč
Náklady vynaložené od roku 2012–2023 budou doplněny později.
Příspěvek na údržbu a obnovu památky
Židovská obec v Praze společně s Federací židovských obcí v ČR se prostřednictvím Matany a.s., resp. Správy budov a hřbitovů (SBH) stará o 270 hřbitovů a 40 synagog. Většina spravovaných nemovitostí, se nachází v chráněném památkovém území. Tyto kulturně historické a architektonicky hodnotné objekty je nutné zachovat, neboť tvoří významnou součást nejen židovského, ale i národního kulturního dědictví.
Pomozte nám při záchraně, údržbě a obnově židovských hřbitovů, vítáme jakoukoliv finanční spoluúčast při této činnosti.
Případné finanční příspěvky je možno zasílat také na účet číslo 1936566399/0800, vedený u České spořitelny a.s., variabilní symbol této památky je 110218.
Další možnosti jak přispět najdete na stránce Jak přispět.
Přispějte na péči o památky
Vzhledem k velkému množství většinou památkově chráněných objektů, které vyžadují opravy a údržbu, vítáme jakoukoliv finanční spoluúčast při této činnosti.
Náhrobky ke sponzoringu
Vybíráme náhrobky, které aktuálně potřebují opravu. Prohlédněte si jejich seznam a pomozte zrestaurovat náhrobky těch, kteří již pravděpodobně nemají potomky, jenž by se o památku mohli starat.