Více informací

Židovské osídlení

Název města se promítl do židovského jména Brod. Po staletí jde o jednu z nejpočetnějších a nejvýznamnějších židovských obcí na Moravě. Nejstarší písemná zmínka v listině z roku 1470. Po masakru 1683 a v letech 1727–1848 silná migrace směrem do Uher. V letech 1850–1919 existovala autonomní židovská politická obec. Uherský Brod byl jedinou komunitou u nás, kde pod vlivem uherských událostí došlo k rozkolu na ortodoxní a reformní větev. Židovská náboženská obec byla v roce 1942 zrušena nacisty, v roce 1945 znovuobnovena a od roku 1953 přeměněna na synagogální sbor spadající pod Židovskou náboženskou obec Kyjov, poté Brno. Nejpočetnější bylo židovské osídlení v polovině 19. století.

Židovská čtvrť

Starší židovské sídliště se nacházelo v málo výhodné lokalitě těsně před hradbami města, mezi jihovýchodním obvodem historického jádra. Dané místo trpělo nájezdy nepřátel a častými požáry a povodněmi. Proto si Židé postupně zakupovaly domy v bezpečnějším a obchodně výhodnějším vnitřním městě. Tento proces urychlily události třicetileté války, předměstí bylo zle poničeno a židovští obyvatelé získaly od vrchnosti povolení stěhovat se do vnitřního města, do domů opuštěných nekatolíky. Židovská komunita dále rostla přílivem utečenců z Vídně a Dolních Rakous. Soužití s křesťanskými sousedy však přinášelo stále konflikty. Násilnou transakcí na pokyn vrchnosti proto došlo v letech 1686–1701 k přemístění židovských obyvatel z domů převážně v Nivnické ulici do nově vyměřeného a zdí odděleného areálu ghetta o ploše 4,2 ha.

Novou židovskou čtvrť tvořily pravidelné bloky domů, tudíž musela být vystavěna podle určitého urbanistického záměru. Mezi bloky vedly úzké uličky. Ghetto tvaru přibližně čtyřúhelníku a v terénu se sklonem k jihu bývalo dříve odděleno kamennou zdí a na pěti ulicích šraňky či řetězem. Čtvrť po stavebně technické stránce příliš odrážela chudobu svých obyvatel, a proto se stala po poškozeních za 2. světové války takřka celá obětí asanace, dnes na jejím místě nalezneme čtyřpodlažní domy sídlištního typu.

Synagogy

Stará synagoga byla situována při jihovýchodním obvodu historického jádra, na předměstí pod hradbami. Budova neznámého stáří ztěžovala svou mohutností obranu města, sloužila nepříteli jako pozice k ostřelování, a proto byla opakovaně stržena a vystavěna. Vzhled lze označit jako goticko-renesanční. Trosky synagogy byly definitivně strženy v roce 1704.

Nová synagoga byla postavena na základě povolení z roku 1696 za finanční podpory vrchnosti ve vznikající čtvrti. Byla to monumentální budova barokního slohu. Někdy ve 2. polovině 19. století byl vnitřní prostor s klenbami a sloupy zcela přestavěn a nahrazen subtilní litinovou konstrukcí, též byla změněna dispozice celého sálu. V noci z 30. na 31 července 1941 byla budova místními fašisty vypálena, její trosky byly odklizeny až po válce.

Hřbitov

Starý hřbitov o rozloze 7 464 m2 se prostírá v členitém terénu pod středověkými městskými hradbami západně od ústí ulice bratří Lužů. Sloužil k pochování mrtvých od vzniku židovské obce, prvně se připomíná v roce 1520. Nejstarší dochovaný náhrobek pocházel z roku 1601. Plocha vznikla rozšiřováním ve třech etapách. Přestalo se zde pohřbívat se založením nového hřbitova v roce 1870. Na příkaz nacistů byl hřbitov v letech 1941–1942 násilně zlikvidován a náhrobky odstraněny, ale sto nejhodnotnějších a nejstarších náhrobních kamenů včetně pomníku rabína Nathana Naty bylo zachráněno odkoupením a instalací na novém pohřebišti. Ostatní kameny měly být Němci v roce 1945 použity jako protitankové překážky. V dubnu 1945 spadlo na plochu hřbitova několik bomb, které vytvořily velké krátery. Pozemek má dnes podobu parku, v roce 2008 zde byl instalován působivý památník na připomínku pohřebiště.

Náklady

Rok 2010 – opravy hrobnického domku, projektová dokumentace na zeleň a celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Federací židovských obcí v ČR: 123.070,- Kč

Rok 2011 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazeny Federací židovských obcí v ČR: 19.437,- Kč

Rok 2012 – celoroční průběžná údržba hřbitova, rozsáhlé úpravy zeleně a ošetření stromů, dokumentace
Celkové náklady: 853.958,- Kč
Dotace: 634.141,- Kč
Federace židovských obcí v ČR: 219.817,- Kč

Náklady vynaložené od roku 2013–2023 budou doplněny později.

Příspěvek na údržbu a obnovu památky

Židovská obec v Praze společně s Federací židovských obcí v ČR se prostřednictvím Matany a.s., resp. Správy budov a hřbitovů (SBH) stará o 270 hřbitovů a 40 synagog. Většina spravovaných nemovitostí, se nachází v chráněném památkovém území. Tyto kulturně historické a architektonicky hodnotné objekty je nutné zachovat, neboť tvoří významnou součást nejen židovského, ale i národního kulturního dědictví.

Pomozte nám při záchraně, údržbě a obnově židovských hřbitovů, vítáme jakoukoliv finanční spoluúčast při této činnosti.

Případné finanční příspěvky je možno zasílat také na účet číslo 1936566399/0800, vedený u České spořitelny a.s., variabilní symbol této památky je 110290.

Další možnosti jak přispět najdete na stránce Jak přispět.