Osek u Strakonic
hřbitovsídelní okrsek
hřbitov volně přístupný
Založení hřbitova předcházelo založení místního židovského dobročinného spolku (1833), jehož cílem byla primárně péče o nemocné, založení špitálu a v blízké budoucnosti také zřízení hřbitova. Až do konce čtyřicátých let 19. století se konaly pohřby ve Strakonicích a Miroticích. Ohrazený hřbitov obdélného půdorysu se nachází 800 metrů jihozápadně od obce na lesní cestě od zámku k poutnímu kostelu sv. Jana Křtitele v Radomyšli. Aby mohl vzniknout, věnoval v létě roku 1849 pražský měšťan Matyáš Kučera, majitel statku, židovské obci kus pole. V současné době se na něm nachází 36 náhrobků. Pod nejstarším datovaným byla pohřbena Mindl, manželka Josefa Rudolfa (1849, č. 19). Pohřby se zde konaly nejen z Oseku, ale i z Dobeve, Hrabova, Mladějovic, Mladotic, Nového Dvora, Pamětic, Podolí u Klínovce, Radomyšle, Sedlice a Štěkně.
V polovině osmdesátých let 19. století osecká židovská náboženská obec postupně zanikala, roku 1887 byl její majetek prodán majiteli místního velkostatku Františku Daubkovi. Obec pak přestala existovat podle zákona z roku 1890 a byla připojena k židovské náboženské obci ve Strakonicích. Ta vedla v rámci pamětní knihy (hazkarat nešamot) zvláštní místo pro zesnulé z Oseku, jejichž duše byly připomínány každý rok na Jom Kipur.
Poslední pohřeb dospělého se podle osecké matriky uskutečnil koncem dubna 1890 (Ignatz Mayer, náhrobek č. 29), pak se na volné ploše hřbitova konaly už jen pohřby dětské. V roce 1997 došlo v Radomyšli k nálezu tří židovských náhrobků. Tvořily podlahu chlívku u domu zvaného Poustevna nedaleko kostela sv. Jana Křtitele. Po nálezu byly převezeny na osecký hřbitov, kde stojí opřené o východní zeď hřbitova.
Aktualizace: červen 2024
Více informací
Počátky židovského osídlení
Nejstarší zmínka o Židech v Oseku pochází z poloviny 17. století. V Kbelnici u Oseku na bratronickém panství tehdy měli Židé Marek Halíř, Leibl Libně a Izák Cronaur, pravděpodobně původem z Prahy, pronajaty dva dvory k chovu dobytka a ovcí. Jednalo se zřejmě jenom o krátkodobý pronájem. Není zřejmé, zda bylo další osídlení kontinuální. V osmdesátých letech 18. století je v Oseku doložená vrchnostenská vinopalna, vrchnostenská draslárna a vrchnostenská židovna. V soupisu Židů z roku 1783 jsou jmenovitě doloženy na statku Osek dvě rodiny, draslaře Maruma Samuela a obchodníka se starým železem Gabriela Moysise. O deset let později žily na panství Osek tři židovské rodiny, vinopalník Moyses Bloch, draslař Marek Stein a Moses Kollmann, který se živil drobným obchodem. Postupně počet rodin na oseckém panství vzrůstal, roku 1811 jich zde bylo zapsáno osm, roku 1837 již dvě desítky, respektive 95 osob. Po polovině 19. století ovšem došlo k postupnému poklesu.
Židovská obec se konstituovala pravděpodobně ve dvacátých letech 19. století, poté vydržovala vlastního rabína Lazara Kohna z Vodňan, který zde působil jako učitel, mohel a šochet (zemřel roku 1839 a byl pohřben ve Strakonicích). V letech 1848–1849 je jako rabín doložený a učitel Michl Salus (posléze činný v Chomutově).
Významné osobnosti
Z místních osobností je na hřbitově pohřben představený židovské obce David Hollub (1866, náhrobek č. 2), který v této funkci působil 36 let. Věčný klid zde nalezly židovské rodiny z Oseku a blízkého okolí s příjmeními Adler, Frankenstein, Holub, Kafka, Lederer, Mayer, Platovský, Ratzek, Sachs, Steindler, Unger, Vocásek, Votický a Weigl. Jsou zde pochováni prarodiče známého spisovatele Franze Kafky, Jakub (1812–1888) a Františka (1814–1886), jejich náhrobky jsou ale téměř nečitelné (č. 8 a 11). Z rodiny oseckého familianta Davida Sachse pocházeli bratři dr. Salomon (1803–1850), krajský rabín Loketska a Žatecka se sídlem v Hroznětíně, a Moses (1806–1889), rabín v Kynžvartu, po smrti svého bratra nástupce v úřadu hroznětínského krajského rabína.
Zdroj:
Daniel Polakovič, Iva Steinová, Petra Vladařová: Na jihu Čech. České Budějovice: NPU, 2021. 978-80-85033-97-7.
Aktualizace: červen 2024
Náklady
Jedinými náklady, které byly zčásti hrazeny z prostředků Židovské obce v Praze, byla oprava ohradní zdi hřbitova a zhotovení vstupní branky v roce 1995, která stála 72.474,- Kč a na níž přispělo Ministerstvo kultury ČR částkou 50.000,- Kč.
Rok 2009 - kácení stromů a celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 2.700,- Kč
Rok 2010 – oprava ohradní zdi a celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady: 429.521,- Kč
Oprava ohradní zdi: 428.771,- Kč
Celoroční údržba hřbitova: 750,- Kč
Ministerstvo kultury ČR: 167.000,- Kč
Lesy ČR: 200.000,- Kč
Židovská obec v Praze: 62.521,- Kč
Rok 2011 - oprava náhrobků, celoroční průběžná údržba hřbitova.
Celkové náklady hrazeny Židovskou obcí v Praze: 50.713,- Kč
Rok 2012 - zhotovení polohopisného plánu, celoroční průběžná údržba hřbitova.
Celkové náklady hrazeny Židovskou obcí v Praze: 3.045,- Kč
Náklady vynaložené od roku 2013–2023 budou doplněny později.
Příspěvek na údržbu a obnovu hřbitova
Židovská obec v Praze společně s Federací židovských obcí v ČR se prostřednictvím Matany a.s., resp. Správy budov a hřbitovů (SBH) stará o 270 hřbitovů a 40 synagog. Většina spravovaných nemovitostí, se nachází v chráněném památkovém území. Tyto kulturně historické a architektonicky hodnotné objekty je nutné zachovat, neboť tvoří významnou součást nejen židovského, ale i národního kulturního dědictví.
Pomozte nám při záchraně, údržbě a obnově židovských hřbitovů, vítáme jakoukoliv finanční spoluúčast při této činnosti.
Případné finanční příspěvky je možno zasílat také na účet číslo 1936566399/0800, vedený u České spořitelny a.s., variabilní symbol této památky je 70249.
Další možnosti jak přispět najdete na stránce Jak přispět.
Přispějte na péči o památky
Vzhledem k velkému množství většinou památkově chráněných objektů, které vyžadují opravy a údržbu, vítáme jakoukoliv finanční spoluúčast při této činnosti.
Náhrobky ke sponzoringu
Vybíráme náhrobky, které aktuálně potřebují opravu. Prohlédněte si jejich seznam a pomozte zrestaurovat náhrobky těch, kteří již pravděpodobně nemají potomky, jenž by se o památku mohli starat.