Více informací

Počátky židovského osídlení

První doložená zmínka o židovském osídlení v Písku pochází z roku 1379. V roce 1397 zde byl mezi majiteli domů uveden Žid Markl. Po roce 1420 byli z Písku Židé vyhnáni, někdy v průběhu 15. století se však vrátili a v této době zde pravděpodobně existoval i středověký židovský hřbitov, umístěný na stráni nad pozdější Šobrovnoui. Další zprávy pocházejí až ze 17. století. Dvěma hlavními rodinami byli Kafkovi a Ochsovi, kteří přečkali opakované vyhánění z města a zůstali zde až do 20. století. V roce 1724 jsou v Písku vedeny tři židovské rodiny. V této době probíhalo pohřbívání z Písku do Mirotic, Volyně a Strakonic.

V polovině 18. století získala rodina Kafkových tzv. Kroupovský dům, kde byla zřízena nová modlitebna, ta nahradila starší dřevěnou umístěnou v hradním areálu. Na konci 18. století žily kromě tří rodin v Písku doloženy i další tři rodiny v nedalekých Boudách.

Roku 1855 byla ustavena novodobá náboženská obec. Sílila snaha po vlastních institucích, o které usiloval zejména představený židovské náboženské obce a starosta Písku Israel Kohn (1818–1874). Pohřben byl na hřbitově v Miroticích. Zasloužil se mimo jiné o stavbu honosné písecké synagogy v novorománsko-orientálním slohu (dokončena byla roku 1870). Židovská populace se významným způsobem podílela na rozvoji píseckého průmyslu.

Smlouvu na odkoupení pozemku pro hřbitov podepsali na konci roku 1876 ze strany písecké židovské obce MUDr. Šimon Sachs, Jakub Spitz a Albert Wildauer. Pozemek byl zakoupen za 900 zlatých. Náhrobky dvou signatářů kupní smlouvy se nezachovaly, avšak na plánu hřbitova z let 1919/1920 jsou zanesená místa jejich hrobů. Ve fragmentu zůstal zachován náhrobek Avrahama (Alberta) Wildauera, jednoho z prvních pohřbených na hřbitově (1877, na plánu č. 1, v současnosti náhrobek č. 279).

Cenné náhrobky a významné osobnosti

K nejvýznamnějším z dochovaných náhrobků patří kámen zhotovený podle návrhu architekta Leopolda Ehrmanna píseckým kameníkem Františkem Touškem (1919, č. 198). Vykazuje tvar nepravidelného lichoběžníku, jehož základna je užší než horní rozšiřující se část. Podobný koncept Leopold Ehrmann použil znovu roku 1924 a rozšířil jej do prostorového řešení kubizujícího náhrobku Franze Kafky na Novém židovském hřbitově v Praze. Písecký náhrobek náleží Josefu Voglovi, hodináři a zlatníkovi, který zhotovil hodiny ukazující časy bohoslužeb v nově zbudované písecké synagoze. Pozornost zasluhuje rovněž náhrobek Voglovy snachy Olgy (1934, č. 24), ve stylu rondokubismu jej navrhl taktéž Leopold Ehrmann. Na své ploše uplatňuje dekorativně zpracovaný motiv Magen David. 

Na ploše píseckého židovského hřbitova doposud nacházíme skvělé příklady kamenické práce své doby. Jedním z nich je náhrobek Gabriela Weinera (1919, č. 249). Otec básníka, prozaika a publicisty Richarda Weinera vlastnil v Písku prosperující podnik výrobny cukrovinek. Náhrobek menších rozměrů, zčásti vycházející ze starší tradice, ve své jednoduchosti však monumentální, zaujme hlavicemi ze stylizovaných lotosových květů, které navozují reminiscenci na staroegyptské vzory. Jeho autorem je kameník G. Kalous z Karlína. 

Písecký židovský hřbitov patří k nejvíce poškozeným v jižních Čechách, do dnešních dnů se dochovala jen přibližně čtvrtina z celkového počtu 284 náhrobků. Většinu jejích pozůstatků tvoří jen podstavce nebo obrubníky. V letech 1968–1970 byly zbořeny hřbitovní budovy a v osmdesátých letech pokračovala devastace hřbitova odvážením náhrobních kamenů. 

V roce 1987, kdy hrozilo zrušení židovského hřbitova v Písku a zničení všech jeho náhrobků, byl identifikován hrob Richarda Weinera (1884–1937), jehož pohřbu se zúčastnily významné osobnosti, například Karel Čapek, Ivan Olbracht, Vladislav Vančura, Eduard Bass či Jan Zrzavý. Za přítomnosti pražského rabína Daniela Mayera poté došlo k exhumaci Weinerových ostatků a jejich přenesení na nekonfesní Lesní hřbitov v Písku. Přenesena byla i socha alegorie Smutku v podobě plačící ženské postavy od sochaře Václava Vokálka (1891–1970), která stála nad jeho hrobem. Náhrobek byl ovšem z místa druhotného uložení ukraden. Po dalších peripetiích se ho podařilo převézt na osecký hřbitov, odkud byl v květnu 1995 deponován do Prácheňského muzea v Písku.

Po roce 1991 byl hřbitov zmenšen asi na dvě třetiny původní plochy a rekonstruován. Na ploše 4.461 metrů čtverečních, která je ohrazena zdí, je dochováno asi 300 náhrobků, číslo zahrnuje i podstavce a toraza. 

Na počátku 90. let byl stav hřbitova kritický – plocha byla zarostlá, většina náhrobků odvezená či rozkradená. V té době bylo rozhodnuto, že plocha hřbitova bude ohrazena novou zdí (přičemž plocha hřbitova byla zmenšena) a současně byla zhotovena nová vstupní kovaná brána. Roku 2002 byly opraveny omítky ohradní zdi, její koruna a byly postaveny všechny povalené náhrobky. V současné době je zajištěna průběžná údržba hřbitova, kterou je nutno provádět i v následujících letech.

Na základě archivního průzkumu bylo možné dohledat velkou část jmen pohřbených osob a přiřadit je k jednotlivým hrobům. Dokumentace hřbitova proběhla v roce 2015, stále však pokračuje výzkum a úprava umístění jednotlivých náhrobních kamenů k těm hrobům, ke kterým patří. 

Zdroj:
Daniel Polakovič, Iva Steinová, Petra Vladařová: Židovské hřbitovy na jihu Čech. České Budějovice: NPU, 2021.

Aktualizace: červenec 2024

Náklady

Rok 1995 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 2.430,- Kč

Rok 1996 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 23.868,- Kč

Rok 1997 – na údržbu hřbitova nebyly vynaloženy žádné finanční prostředky

Rok 1998 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 37.766,- Kč

Rok 1999 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 41.107,- Kč

Rok 2000 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 38.252,- Kč

Rok 2001 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 26.394,- Kč

Rok 2002 – oprava ohradní zdi, vztyčení všech povalených náhrobků a celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady: 292.490,- Kč
Oprava ohradní zdi a vztyčení všech povalených náhrobků: 273.537,- Kč
Celoroční údržba hřbitova: 18.953,- Kč
Ministerstvo kultury ČR: 191.000,- Kč
Město Písek: 54.708,- Kč
Židovská obec v Praze: 46.782,- Kč

Rok 2003 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 4.917,- Kč

Rok 2004 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 12.403,- Kč

Rok 2005 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 8.031,- Kč

Rok 2006 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 11.361,- Kč

Rok 2007 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 10.215,- Kč

Rok 2008 – vztyčování a restaurování náhrobků a celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady: 132.994,- Kč
Vztyčování a restaurování náhrobků: 123.200,- Kč
Celoroční údržba hřbitova: 9.794,- Kč
Město Písek: 24.640,- Kč
Ministerstvo kultury ČR: 86.240,- Kč
Židovská obec v Praze: 22.114,- Kč

Rok 2009 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 6.152,- Kč

Rok 2010 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 7.635,- Kč

Rok 2011 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazeny Židovskou obcí v Praze: 7.635,- Kč

Rok 2012 – zhotovení polohopisného plánu, celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazeny Židovskou obcí v Praze: 13.847,- Kč

Rok 2013 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 14.028,- Kč

Rok 2014 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 16.377,- Kč

Rok 2015 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 18.331,- Kč

Náklady vynaložené od roku 2016–2023 budou doplněny později. 

Příspěvek na údržbu a obnovu hřbitova

Židovská obec v Praze společně s Federací židovských obcí v ČR se prostřednictvím Matany a.s., resp. Správy budov a hřbitovů (SBH) stará o 270 hřbitovů a 40 synagog. Většina spravovaných nemovitostí, se nachází v chráněném památkovém území. Tyto kulturně historické a architektonicky hodnotné objekty je nutné zachovat, neboť tvoří významnou součást nejen židovského, ale i národního kulturního dědictví.

Pomozte nám při záchraně, údržbě a obnově židovských hřbitovů, vítáme jakoukoliv finanční spoluúčast při této činnosti.

Případné finanční příspěvky je možno zasílat také na účet číslo 1936566399/0800, vedený u České spořitelny a.s., variabilní symbol této památky je 170252.

Další možnosti jak přispět najdete na stránce Jak přispět.