Ivanovice na Hané (synagoga)
sídelní okrseksynagoga
Synagoga leží v ulici Stará čtvrť, přibližně 150 m jižně od náměstí. Na místě staršího templu stávala starší, postavená po třicetileté válce. Zanikla v roce 1799 po rozsáhlém požáru. Ještě před starší synagogou se ve městě nacházela pravděpodobně dřevěná modlitebna. Rok po požáru starší synagogy byl vybudovaný nový chrám v empírovém slohu. Halová dvoupodlažní stavba s valbovou střechou obdélného půdorysu prošla v roce 1846 opravou a sloužila bohoslužebným účelům do 30. let 20. století. Poté byla využívána pro potřeby sklářství a skladu. V roce 1951 ji kupuje CČSH od pekaře Aloise Donnebauma. Církev budovu nechala adaptovat na Husův sbor podle návrhu architekta Viléma Zavřela. Při přestavbě bylo odstraněno původní vybavení včetně cenného empírového svatostánku. CČSH bývalou synagogu využívá dodnes.
Zdroj:
KLENOVSKÝ, Jaroslav. Encyklopedie židovských památek Moravy a Slezska. Praha: Grada Publishing, 2018.
Aktualizace: duben 2025
Více informací
Židovské osídlení
Židovské osídlení je ve městě připomínáno první písemnou zmínkou z roku 1576, kdy Žid Abraham koupil grunt v dnešní Havlíčkově ulici. Vrchol v počtu židovských obyvatel v Ivanovicích byl roku 1857, kdy zde žilo na 483 Židů z celkových 2 161 obyvatel města. Poté jich výrazně ubývá. V roce 1930 jich ve městě žije již jen 64. Ivanovická ŽNO zanikla v roce 1942. Město Ivanovice na Hané jsou rodištěm literárního historika Gustava Karpelese (1848–1909).
Židovská čtvrť
Původní židovské osídlení se rozprostíralo ve dvou lokalitách. Během separační akce v letech 1726–1728 byli přinuceni opustit své domovy u severní městské brány a přestěhovat se do jihozápadní části města, do nově zbudovaného ghetta. Vzniklá židovská čtvrť o ploše 2,1 ha tvořila trojúhelný tvar. Skládala se ze tří částí, a to z oboustranné zástavby Havlíčkovy ulice jižně od náměstí, oboustranné zástavby Mlýnské ulice západně od náměstí a zástavbou drobných bloků domků se synagogou uprostřed ve Staré čtvrti zvané Židárna. Ghetto bylo odděleno od křesťanské části branami, řetězy a drátem. Většina domů byla zbořena po 2. světové válce. Zástavbu v Havlíčkově ulici tvořila dvoupodlažní řadová zástavba městského typu, oproti tomu ve Staré čtvrti byla přízemní a respektovala typ místního venkovského stavení. V ghettu se mimo synagogy také nacházel obecní dům se školou a rituální lázní nebo pekárna macesů a obydlí rabína. Dodnes se dochovalo 19 židovských domů z původních 53.
Náklady
Příspěvek na údržbu a obnovu památky
Židovská obec v Praze společně s Federací židovských obcí v ČR se prostřednictvím Matany a.s., resp. Správy budov a hřbitovů (SBH) stará o 270 hřbitovů a 40 synagog. Většina spravovaných nemovitostí, se nachází v chráněném památkovém území. Tyto kulturně historické a architektonicky hodnotné objekty je nutné zachovat, neboť tvoří významnou součást nejen židovského, ale i národního kulturního dědictví.
Pomozte nám při záchraně, údržbě a obnově židovských hřbitovů, vítáme jakoukoliv finanční spoluúčast při této činnosti.
Případné finanční příspěvky je možno zasílat také na účet číslo 1936566399/0800, vedený u České spořitelny a.s., variabilní symbol této památky je 111111.
Další možnosti jak přispět najdete na stránce Jak přispět.
Přispějte na péči o památky
Vzhledem k velkému množství většinou památkově chráněných objektů, které vyžadují opravy a údržbu, vítáme jakoukoliv finanční spoluúčast při této činnosti.
Náhrobky ke sponzoringu
Vybíráme náhrobky, které aktuálně potřebují opravu. Prohlédněte si jejich seznam a pomozte zrestaurovat náhrobky těch, kteří již pravděpodobně nemají potomky, jenž by se o památku mohli starat.